Horror který měl happy end (povídka)

VLASTNÍ TVORBA slouží ke sdílení vlastní tvorby uživatelů – povídek, črt, básní, písní, kreseb, případně i fotografií a videoklipů zobrazujících veřejně známé osoby v současnosti starší 18 let (narozené do r. 2003 včetně).
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání vlastní tvorby uživatelů.
  2. Je přísně zakázáno vkládání tvorby, která je sexuálně explicitní či provokativní.
  3. V případě, že je v rámci vlákna uvedeno audiovizuální dílo zobrazující reálnou osobu, musí se jednat o osobu, která je veřejně známá či na veřejnosti se prezentující a která je v současnosti starší 18 let (narozena do r. 2003 včetně). Fotografie, obrázky a videa je zároveň možné vkládat jen formou odkazů (za využití URL, IMG či VIDEO tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
MattyS
Nový člen
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Výkřik do tmy: "Mikyyyyyy" neboli první, co zařvu uprostřed noci po probuzení z noční můry ... Snad se má teď dobře ale říkal sám "budeš mi chybět"
Příspěvky: 6
Dostal: 5 poděkování

Horror který měl happy end (povídka)

Nový příspěvek od MattyS »

Horror který měl happy end

Začalo to mím snem. Zdálo se mi, že za mnou přišel můj malý kamarád (ačkoli je 100 a více kluků toho jména říkejme mu jen pro teď třeba Lukáš) Lukáš.Přál si jít na nedaleké pískovcové skalky já tam s ním pochopitelně nechtěl protože jsem se bál že by si tam mohl něco udělat. Lukáš se naštval a běžel pryč ... Já ve snu viděl jak sám na jednu z těch skalek leze, spadl a už se nezvedl ... Naštěstí tohle byl jen sen. Ovšem druhý den ráno za mnou opravdu přišel a žádal mě o to samé co ve snu... Já jsem s ním šel ze strahu že se sen vyplní... Ale šel jsem jen s tou podmínkou, že půjdeme jen po cestách určených turistům. Po nějaké době procházek a blbnutí jsme došli na jednu cestu která se pod námi utrhla ... První co mě napadlo bylo chytit Lukyho a snažit se druhou rukou něčeho zachytit a zbrzdit pád ... on to nebyl nejchytřejší nápad vzhledem k tomu že zdravou rukou jsem držel Lukyho a na té druhé jsem měl 2x vyhozené rameno... Když jsem se zachytil tak v té rychlosti my rameno opět vyklouzlo a pokud to náš pád zbrzdilo tak jen minimálně ... Naštěstí kopec byl čím dál tím míň prudký což nás zpomalovalo ale nakonec jsme stejně tvrdě dopadli ... Já viděl hvězdičky a když jsem přišel k sobě uvědomil jsem si že Luky brečí ... Když viděl že jsem se dokázal posadit tak pláče zanechal a vrhnul se na mě ... Byl bez jediného škrábnutí ... To mě se povedlo si na závěr zlomit prst ... Samozřejmě moje první starost byla abych prohlédl Lukyho a ta jeho byla ošetřit mě :D ... Potom co jsem s obrovskou úlevou zjistil že je celý tak jsem se věnoval sobě ... Vzhledem k tomu, že jsem palice tak jsem do nedaleké ordinace musel dojít po svých s doprovodem mého kamaráda... Nakonec to dopadlo lépe než by kdo čekal ... Na závěr musím říct že nic podobného nikomu nepřeju ... Je strašné probouzet se z nočních můr s tím že vedle sebe hledáte kamaráda který tam není