Misantropie a nihilismus

Diskuze a porada registrovaných uživatelů ohledně situací a problémů z jejich života.
Hranicar
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 14
Příspěvky: 214
Dal: 19 poděkování
Dostal: 43 poděkování

Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Hranicar »

Rád bych ze sebe dostal pár... pocitů. Vy tady alespoň znáte ústřední problém mého života, navíc si myslím, že většina z vás jsou chytří lidé, kteří už... určitě přemýšleli o smyslu života.
Poslední dobou všechno vidím dost negativně. Myslím OPRAVDU negativně. Propadám se do totálního nihilismu a misantropie. No... uznávám, že na to svůj vliv asi má i roční doba a tak všelijak, ale stejně.
Nedokážu vidět smysl vůbec v ničem. Co tady na tom světě, sakra, mám dělat? Vystudovat něco, pak si najít nějakou práci, pak pracovat, pak chcípnout. Skvělý. Akorát pozoruju, jak se všichni kolem mě honí za nějakými přeludy. Sleduju ostatní studenty, jak jsou nadšení, jak jsou entuziastičtí. Vůbec to nechápu. Vypadají jako karikatury.
V uplynulých měsících jsem přečetl nejrůznější knihy i traktáty od různých filosofů. Velcí lidé, kteří se snažili přijít na smysl bytí. Vidím v tom všem akorát bezmoc. Úplnou a totální bezmoc. Tak jsme tady na tom světě. Nikdo neví proč, tak ať se k tomu každý nějak postaví. Má lidstvo nějaký vznešený úděl? Asi sotva. Lidstvo je vážně jako rakovina nebo virus. Největší prokletí téhle planety. Je mi k zblití z lidí a je mi k zblití z toho, že jsem sám člověk.
Narazil jsem na tuhle organizaci: http://www.churchofeuthanasia.org/
Já s nimi normálně začínám sympatizovat. Hrabe mi? Je tohle duševní porucha? Deprese?
Na druhou stranu - jsou proti rozmnožování. Bez dětí by tenhle svět byl ještě bezútěšnější. Vlastně mi děti připadají jako jediná hezká věc. Jako by to byla jiná forma života, jako by k tomu naprosto zhovadilému lidskému druhu vůbec nepatřily.
Ta misantropie mě děsí. Já se přitom vždycky snažil mít lidi rád a pokud to šlo, tak jim i pomáhat.
Momentálně mi VŮBEC nevadí, že nikdy v životě nebudu mít sex. Myslím, že o nic nepřicházím. Je to jen součást celého toho směšného divadýlka.
Je možné, že mám momentálně vážně solidní depresi, že jsem mimo. Ale říkám si - co když určitá míra deprese znamená akorát to, že člověk najednou vidí věci objektivně. Co když takový "duševně zdravý" člověk ve skutečnosti žije v iluzi a sebeklamu?
Kdybych se pokusil oddělat a nepovedlo se mi to, zavřeli by mě do blázince. Jako nemocného. A snažili by se mě přinutit, abych se dál podílel na té stupidní hře.
Já bych se chtěl oddělat. Strašně rád bych se oddělal. Důkladně. Ale nemůžu, protože by to byl vrchol sobectví a sebestřednosti. Tím, že bych se zabil, bych pár dalším lidem zničil život. To je ale situace!
Ach, proboha. To si mám nechat napsat superkombo psycholéků a pokračovat dál, jako že je všechno v pohodě?
No nic. Jestli si někdo dal práci tenhle monolog přečíst, tak díky. Alespoň jsem se vypsal :)
Uživatelský avatar
Plyšáček
Na trestné lavici
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 1
ve věku do: 10
Příspěvky: 2311
Dal: 640 poděkování
Dostal: 2 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Plyšáček »

Hranicari, cítím Tvoji bolest.... :(



Připadá mi, že procházíš tzv. psycho-spirituální krizí (více najdeš především u Stanislava Grofa).
Myslím, že "pouzí" filozofové Ti nepomohou. Správně cítíš, že medikamenty jsou cestou do pekel.
Knih mohu doporučit desítky, možná spíše koukni na film - pokud neznáš, pokud znáš, znovu:

Co my jen víme? (What The Bleep Do We Know?)

 ! Zpráva od: Tým ČEPEK
Upozornění: Tento uživatel je na trestné lavici, jelikož se hrubě provinil proti základním principům Československé pedofilní komunity (viz rozhodnutí administrátorského týmu). V zájmu zachování kontinuity diskuzí příspěvky nemažeme, i když si uvědomujeme, že některá prohlášení nebo příspěvky tohoto uživatele v kontextu toho, že zneužíval děti, mohou ve čtenářích vyvolávat znechucení.
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1081
Dal: 154 poděkování
Dostal: 469 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Mathias8 »

Hranicar píše:Kdybych se pokusil oddělat a nepovedlo se mi to, zavřeli by mě do blázince. Jako nemocného. A snažili by se mě přinutit, abych se dál podílel na té stupidní hře.
Já bych se chtěl oddělat. Strašně rád bych se oddělal. Důkladně. Ale nemůžu, protože by to byl vrchol sobectví a sebestřednosti. Tím, že bych se zabil, bych pár dalším lidem zničil život. To je ale situace!
Ach, proboha. To si mám nechat napsat superkombo psycholéků a pokračovat dál, jako že je všechno v pohodě?
Toto uplne presne chápem. Človek keď vidí, aký sú ludia okolo neho šťastný, majú rodinu, deti, majú prácu (Ja pokladám za štastie vprvom rade to keď ma človek ženu a deti)... vníma to, že na neho niekto doma čaká.. manželka deti a tak...takému človeku sa ani nechce žiť a má odpor k nemu. Sám som vážne rozmýšlal že sa ako to píšeš ty "oddelam" vieš kedy? ... prvýkrát ako prvák na strednej škole. Vtedy som to vážne chcel spraviť. Kreslil som si samovražedné obrázky do zošitou. Keby si to nevšimol moj spolužiak vtedy asi by som to spravil.
Mi povedal, že to čo kreslím nemám skúšať...že to skúšal aj on 3 krát ale nepomohlo to.. akorát si narobil problémy. A mna vtedy napadlo, že čo ak sa mi to nepodarí.. zavrú ma do blázinca a pekne si dodrbkám život ešte viac ako ho mám a navyše stratím kamošov a čo najviac kamošky tak som to nechal tak a dodnes keď rozmýšlam občas že to spravím je tam ten strach že sa to nepodarí a že stratím to čo mám.. preto sa nad tím snažím nerozmýšlať. Skrátka.. ako sa píše v jednej anglickej pesničke- "Don't care about all the pain in front of me Cause i'm just trying to be happy. Just wanna be happy"

Skús to aj ty, možno sa ti bude žiť lepšie. Keď myslíš na bolesť podvedome sa uzatváraš do seba klesáš. Keď sa budeš snažiť bolesť nevnímať alebo nepripúšťať si ju a snažiť sa byť štastný..pritiahneš viac deti k sebe...pretože ony majú radi Ludí usmiatych, veselých, vtipných ... berú ich za kamošov...to ti vieš :-)
Nemyslím že ano teraz sa budem tváriť že som štastný aj keď nie som... tak nie.. ale myslím tak že sa vnutorne budeš snažiť byť štastný.. to asi tak všetko čo som chcel napísať :-)
Uživatelský avatar
saas
Nový člen
Líbí se mi: Dívky a ženy
Příspěvky: 1

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od saas »

Úplně chápu takové pocity u zodpovědného a inteligentního člověka, který má velmi těžkou životní situaci. Nechce ublížit blízkým, chce mít nějaký smysl života, radost z drobností i z nějakého celkového progresu a ono to drhne a nic nejde. Ne každý z té běžné populace si vůbec dokáže uvědomit, co to je mít opravdu nějaký závažný celoživotní problém, u kterého navíc není vidno řešení.

Otázka, jestli v depresi člověk vnímá realitu syrovou a takovou jaká je, zatímco v běžném stavu je "omámen" chemií mozku a celospolečenským dogma o lidství a smyslu života, je zcela fundamentální a odpověď na ní nezná nikdo. Byť se lékaři tváří sebemoudřeji. Já jsem se v životě naučila, že co nemůžu změnit a zlepšit, to neřeším a snažím se o řešení tam, kde to jde. Zní to banálně, ale aspoň trochu to funguje. Najít tu úzkou pěšinku mezi močály, která pro každého z nás existuje, i když třeba do půli života není vidět a zdá se, že ani není.

Sama jsem procházela takovými stavy marnosti, a to jsem měla z vašeho pohledu jen drobný problémeček s tím, že jsem gay. I dnes mě občas popadnou stavy až téměř opovržení lidskou rasou a je zvláštní (jak píšete i vy), že děti do toho nepočítám. Jakoby v nich bylo cosi opravdu božského/vesmírného a zázračného a když je sleduji, jako bych viděla hlouběji do podstaty světa. Ten okolní svět s bankami a auty, starostmi a kariérami mě ovšem z toho vždy rychle vytrhne, bohužel. No, nevím zda lze toho brát jako podporu, ale věřte, že ta pěšinka i před vámi někde leží. *yes*
Uživatelský avatar
Jeremy
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 12
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Milovať okrem iného znamená vážiť si objekt svojej túžby. Dosť na to, aby som nezradzoval jeho dôveru...
Příspěvky: 492
Dal: 472 poděkování
Dostal: 300 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Jeremy »

Hranicar píše:Rád bych ze sebe dostal pár... pocitů. Vy tady alespoň znáte ústřední problém mého života, navíc si myslím, že většina z vás jsou chytří lidé, kteří už... určitě přemýšleli o smyslu života.
Z môjho pohľadu, ak by som sa chcel priblížiť nejakému zmyslu, asi by som hladal "ústredný problém môjho života" trochu hlbšie ;) Prvou zásadnou križovatkou pre mňa je otázka, kde ho hladať. Zjednodušene sa ponúka materiálny svet, alebo duchovný a nebudem zapierať, že mne je oveľa bližší ten duchovný. Materiálny svet nechápem ako nepodstatný, ale kľúčovú podstatu tuším inde. S duchovným svetom je ale problém, keďže predpokladá existenciu duše. V oblasti, kde sa pohybujeme, je už potrebné počítať s tým, že sa dostávame do čiastočne špekulatívneho pásma a musíme brať v úvahu, že predpoklad, ktorý prijmeme, sa môže ukázať ako falošný, ale kvôli samotnému posunu niekam ďalej je nutný. Ja som zatiaľ nedošiel k nutnosti spochybniť ho natoľko, aby som sa vrátil na začiatok. Verím a dúfam v nesmrteľnú dušu. A to ma núti hladať podstatu v nej, v ľudskej duši.

Tu by som sa vrátil k zmienke, ktorá sa tu (a nie len tu) abjavuje veľmi často. Znechutenie z ľudstva. Niekto sa priznáva k ľudskej podstate a toto znechutenie prenáša aj na seba, iní trochu naivne tvrdia, že oni sú úplne iní a aj preto nemajú chuť žiť vo svete s tým nedokonalým zbytkom populácie. Som človek a všetky ľudské poklesky sa týkajú bytostne aj mňa samého, sú vo mne úplne rovnako a tak ak súdim iných, súdim sám seba. Tu by sme mohli skončiť a povedať, tak toto vážne nemá zmysel. Našťastie je vo mne (v nás) ešte oveľa viac. Je tam to, čo nás núti vnímať zlo ako zlo a chápať poklesky, ktorým sa nevyhneme ako naše zlyhania. A na druhej strane rozumieť dobru aspoň v základných kontúrach. Niekto (tuším Daniel) tu napísal pekné prirovnanie s bielym a čiernym psom v nás, kde je na nás, ktorého budeme viac kŕmiť a necháme ho získať prevahu. S prevahou toho bieleho si asi lepšie uvedomíš, že v nás je aj veľa toho dobrého a ak to nájdeš v sebe, majú to aj sotatní a naopak. Takže ak som písal v závere predošlého odstavca o tom, že hľadám zmysel v %ludskej duši, hľadám ho tiež v ostatných ľuďoch. Verím, že ľudia sú brána k riešeniu. To najkrajšie čo v nich môžem nájsť je láska, ale skutočná láska, ako ju chápem.

Tu sa posuniem do svojej subjektívnej roviny a poviem, že obraz obetovania sa z lásky k ostatným ma hlboko oslovil a oslovuje doteraz. Ešte raz podotýkam, že je to moje subjektívne vnímanie a nedovolil by som ti nič podsúvať.

Tak a teraz do práce priatelia! Musím sa dtarať aj o podradné materiálne statky :D
Uživatelský avatar
Daniel
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 10
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: O každé dívence smýšlej, chovej se k ní a jednej s ní tak, jako by to byla tvoje milovaná dcera.
Příspěvky: 524
Dal: 573 poděkování
Dostal: 716 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Daniel »

Asi tady napíšu něco podobného, jako Jeremy. Smysl svého života vidím v něčem, co tento svět přesahuje. V něčem, co přesahuje i moji smrt. Tady na zemi jsem (jak píše apoštol Pavel) jenom cizinec a přistěhovalec bez domovského práva. Také mám chvíle, kdy mě tento života unavuje a kdy se těším do nebeského domova. Ale zatím jsem tady. A chci svůj život prožít nejlépe, jak dovedu.

Souhlasím s tím, že děti jsou ty nejúžasnější bytosti na této planetě. A rád vzpomínám na své dětství. Bylo šťastné. Ale v životě jsou věci, na kterých je nejhezčí to, že je člověk zažije pouze jednou. Dětství patří mezi ně. Skončilo. A já s překvapením zjistil, že existuje ještě něco lepšího, než je dětství. A to když jsem já sám dostal příležitost pokusit se zajistit šťastné dětství někomu jinému.

Většina věcí, které dělám, je tomu podřízena. Někomu by mohl můj život při pohledu z dálky připadat jako honění se za přeludy. Nebo zmatené pobíhání mravence na obrovském mraveništi (špatné přirovnání, mravenci z jednoho mraveniště se spolu neperou). Ale (jak napsal Exupéry) správně vidíme jen srdcem. Ty důležité věci jsou očím neviditelné.

To, co by pozorovatel zvenku neviděl, je jemné předivo vztahů, které mě spojuje s mými blízkými. Kdybych odešel z toho světa, bylo by nenávratně zpřetrháno. A několik krásných očí by za mě ronilo slzy. Jsem zodpovědný za ty, které jsem k sobě tím jemným a na pohled neviditelným poutem připoutal. Jsem zodpovědný za ty, které mám rád. A právě tento pocit zodpovědnosti dává mému životu hodnotu.

Nepřipadá mi, že by lidé byli rakovinou této planety. Ano, dokážeme být zlí a krutí. Ale dokud je na světě láska, život na této zemi má smysl.

A pedofilii jsem už přestal vnímat jako životní problém. Vnímám ji jako životní výzvu. Výzvu, kterou přede mne možná postavil sám Bůh.
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. Ale málokdo se na to pamatuje.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 228 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Deda »

Přátelé,
v dnešní přetechnizované době je lidstvo zaměřeno hlavně materiálním směrem. Na duchovno není čas. Jak píše Daniel "Ale dokud je na světě láska, život na této zemi má smysl." je to velká pravda. Bohužel lásky na světě ubývá. Hodně lidí se plete "lásku" a "sebelásku" Danielův případ to jistě není, z jeho příspěvků a z toho co jsme si spolu napsali je láska k manželce, dcerce a i Bohu, cítit. Jistě na naší kuličce, kterou zveme Zemí, není sám. Je zde ale stále více lidí, kteří myslí hlavně na sebe, ze všeho co dělají, musí mít nějaký profit. Někteří i za cenu zanedbávání vlastních dětí a rodiny vůbec. Kde se zisk a vlastní prospěch staví před lásku k vlastní rodině, tam se nežije dobře ani dospělým natož dětem. Zbohatlíci se domnívají, že pokud dítěti koupí poslední model mobilu nebo tabletu, mu projevili dostatečnou míru lásky. Ano děti rády takové dárky přijmou, ale netěší je dlouho, do dospělosti si přenesou vzpomínky na materiální dostatek, ale málokdy s láskou vzpomenou na otce nebo matku. Mně se třeba líbí přístup Daniela k dceři, k narozeninám jí napíše písničku a až bude jednou dospělá a zaslechne tuto melodii, zalesknou se jí oči a s láskou vzpomene na svého otce. Takovému dítěti se pak žije dobře, má Šťastné dětství s velkým Š
Krásný sluníčkový den přeje Děda
Hranicar
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 14
Příspěvky: 214
Dal: 19 poděkování
Dostal: 43 poděkování

Re: Misantropie a nihilismus

Nový příspěvek od Hranicar »

Děkuji všem, co mi tu odpověděli. Obecně asi souhlasím s jednou věcí. Dokud existuje láska, tak svět možná má smysl. Láska je možná jediná věc, která existenci lidstva ospravedlňuje. Nevím. Možná že taková krize a pocit naprosté nesmyslnosti všeho bytí může být věc přínosná, že člověku pomůže se někam posunout. Jsem rád zejména za to, že se tu můžu setkat i s vašimi příběhy. Je to totiž často velmi motivující :)