Kde je lepší žít?

[malou]

Kde je pro člověka lepší život?

1.Velkoměsto

2.Město

3.Maloměsto

4.Vesnice

5.V domě na samotě

6.V lese

Múj názor je ten,že všechno má své výhody či nevýhody.Ve městě poznáte více holčiček a máte celkově více možností co se tíče zályb a když je člověk ve zdravotní nouzy,tak se mu rychleji pomúže.Na vesnici zase více znáte vaše nejbližší sousedy.

Já osobně mám rád více lidí kolem sebe a tak bydlým ve městě mezi 5000-10000 obyvately,takže jsem-maloměšták .

Bydlým tady už pár let a znám už i zde několik holčiček,ovšem jenoj je zdravím(zatím ),navíc tady mám i příbuzné s dětmi,takže zatím zde zústanu.Musím říct že mám z minulosti moc krásné vzpomínky na holčičky co jsem zde poznal,takže by mě odchod odsud i dost mrzel.

[Marco Freeman]

5.V domě na samotě

To by bylo pro mě nejlepší. Potom taky vesnice jsou fajn, možná ještě maloměsto, větší města nemusím.

[Tim]

Já mám rád veliká města. Vždy to tam žije, člověk vždy sežene co chce a hlavně jsem člověk s velikou vášní pro jídlo a alkohol... rád ochutnávám nové věci a rád je zkouším uvařit. Proto jsem zbožňoval bydlení v Praze - Plzeň je teď pro mne utrpením

[Kasz]

Je to přesně, jak jsi napsal - všechno má své výhody i nevýhody. Mě by se asi nejvíc líbilo nějaké menší městečko.

[malou]

Já mám rád veliká města. Vždy to tam žije, člověk vždy sežene co chce a hlavně jsem člověk s velikou vášní pro jídlo a alkohol... rád ochutnávám nové věci a rád je zkouším uvařit. Proto jsem zbožňoval bydlení v Praze - Plzeň je teď pro mne utrpením

Plzen-tam se cítím jako vězen/D.

No ted byla anketa,kde se bydlý nejlíp (nejlepší životní kvalita) a vyhrál to tuším západočeský kraj s Plzní,druhá byla myslím Praha.

Jinak bych se chtěl zeptat kde je lepší žít.Když už člověk nežije dohromady s dítětem-tak.

1)Zit sám v bytě nebo domku.

2)S partnerkou/partnerem.

3)S rodiči.

4)S příbuzným.

4)Se známýn.

5)S několika lidmi v jednom bytě.

Co vám tak nejlíp vyhovuje a kde se dá tak nejlíp se seznámit s nějakými dětmi.

[Gabriel Svoboda]

Já bych jinak než sám nebo s rodiči asi žít nevydržel. Ale co se týká seznámení se s dětmi, tak je samozřejmě nejlepší žít s někým, kdo ty děti má.

[tojejedno]

Kde je lepší žít?... No těžko říct, podle toho co má člověk rád. Sám chci jednou bydlet v malém baráčku, někde na samotě. Nejraději bych tam bydlel s mojí manželkou a dvěma dětmi, které by mi říkali tati, ovšem tomu zatím vůbec nic nenasvědčuje. Většině lidí bych to ale nedoporučoval, obzvlášť pokud by bydleli úplně sami. Člověk se tím hodně od všeho odřízne a má velice málo příležitostí, si s někým popovídat. Byl jsem od mala k takovému životu vychován, ale stejně jsem časem poznal, že alespoň několik málo lidí, kolem sebe člověk potřebuje.

[fenix]

Já teda radši nějaké menší město nebo vesnici a nejradši bych tam byl s partnerkou a dětma. Nebo aspoň s někým koho bych měl rád.

[Marco Freeman]

[smazáno]

[fenix]

Jinak je možná trochu rizikové bydlet sám, a to jen kvůli lidem. "Není to ten chlápek, co bydlí sám v tom velkém domě? Je divný, nemá přítelkyni, nic..."

Myslím, že na tom v dnešní době nic divného není. Takových lidí je hodně.

[Marco Freeman]

Myslím, že na tom v dnešní době nic divného není. Takových lidí je hodně.

Jako jo, hodně jich je, ale známe "Babky kecalky". Nemyslel jsem to zle.

[Plyšáček]

Pro mne, čistého pedofila, je ideálním místem k žití velkoměsto, ale jeho klidná čtvrť, hned vedle MŠ, naproti ZŠ, poblíž porodnice.

[efix]

Ideální místo... hm...těžko říct. Ono je to spíš o lidech.

Ale kdybych se měl rozhodnout, tak velké město určitě ne - moc lidí, hluku, nepořádku, stresu...
Úplná samota asi taky ne, i když je to lákavé. To by pak ze mne byl asociál úplný
Takže nějaká zlatá střední cesta? Menší město nebo vesnice. Rád bych bydlel někde na kraji, abych měl kousek za barákem les. A kdyby v té vsi bydlelo pár prima dětí, tak by ten les mohl být i o 100m dál

[Jeremy]

Každý má samozrejme vlastné preferencie, takže píšem svoj subjektívny pohľad.

Najkrajšie asi dva roky som prežil v jednom malom asi desaťtisícovom mestečku. Býval som na sýdlisku, s malými capartami som si občas zahral futbal či stolný tenis, ako dospelého muža ma na ulici familiárne zdravili serus, alebo ahoj. Žiadna veľká premávka áut, všade to bolo blízko, na každom rohu som natrafil na nejakého známeho, malá knižnica, ktorá dokázala zohnať v rámci výmenného programu takmer akúkoľvek knihu, naviac veľa príma ľudí okolo. Proste som si bahnil a rád spomínam.

A Marco má s bývaním osamote pravdu v tom, že čím je muž starší a nežije s partnerkou, ľudia majú potrebu stále intenzívnejšie riešiť, že niečo nie je v poriadku. Z tohto pohľadu je naozaj lepšie neosobné veľkomesto, ale aj tak by som so spätnou platnosťou nemenil

Ale aby som presnejšie odpovedal na otázku, tak určite malé tiché mestečko a hlavne nebývať sám. Dnes už by mi nevadilo ani bývanie s rodičmi, ale za veľmi dôležité považujem mať okolo seba super ľudí, s ktorými môžete hovoriť otvorene takmer o všetko, ideálne o všetkom. Mojou vadou mažno je, že som to nikdy neskúšal. Na druhej strane kto vie?

[malou]

V kterém kraji je nejlepší žít?

Podle mě je pěkný kraj Jižní Morava nebo Jižní Čechy ale i Východní Slovensko je docela dobrý.Ale krásné vzpomínky mám na Prahu.Možná by mě vyhovovalo bydlet v Severních Čechách,to bych byl blízko Madlenky-mé lásky .

Jinak krásné vzpomínky mám na Havířov ,tam možná začala moje Pedofilie.V Brně a Jihlavě jsou taky super holky.

Mě se v ČR líbý,no mám tady krásné vzpomínky na holčičky a ještě tady i ale jenom pár znám ale k vúli holčičce bych se možná i odstěhoval dociziny.Kdybych už musel tak by mě lákal jih Evropy,tam jsou holčičky dost koketující.Mimo Evropu bych bral Jižní Ameriku nebo Angolu tam jsou dost liberální zákony a je tam klid.

Ale snad se nikdy nebudu muset odstěhovat z Česko-Slovenska.

[kredenc]

Tak ja mám v tomto úplne opačne zmyšlanie ako väčšina.
Kedže som z malinkatej dediny kde každy každeho pozná dosť mi to lezie na nervy. Najbližšie mesto tiež nieje bohviečo, poznám tam 50% mladych ludí a občas mám pocit že nemám kam ujsť.. Byť sám robiť si čo chcem aby som nevzbudzoval pozornosť. Myslím že pre samotárov je dobré i velkomesto. Ja by som si vybral práve to, lebo lahko zmizneš v dave. Najradšej by som žil v New Yorku alebo Tokyu mať na vyber niejakú malú kaviareň kde by som sám z času na čas zašiel neskoro večer na večeru alebo kávu porozmyšlať o veciach. Ísť si sadnuť do parku, prečitať si knihu v klude sledovať okolie ( i dievčatká samozrejme..) Ak by som to urobil tu po chvíli by som stretol niekoho koho poznám. Vo velko meste by nikto nemal čas si ma všímať

[Jednorozec]

Podle mne je nejlepší žít na ve vesničce poblíž lesa tak do 10km od města (hezké prostředí dostupné obchody a práce). Ideálně s vlastní rodinou a dětmi a babičky dědečky mít ve stejné dědině tak od dvě ulice bokem :0)
Přeci jen děti mohou odběhnout i příbuzným když je třeba a obráceně my pomoci jim. No a v neposlední řadě s dobrými rozumnými sousedy.

[Bouře]

Pro mě by bylo nejlepší nějaké velké město. Je tam hodně možností, velký výběr práce, obchodů, zábav... vlastně všeho, na co si člověk vzpomene. Líbí se mi Praha, protože je to centrum dění, ale zároven tam jsou klidná místa vhodná na bydlení i s metrem, které je blízko, a se kterým se dostanete rychle skoro kamkoliv po Praze. Hodně lidí láká vesnice, která má taky své výhody, ale zase je všechno daleko a autobus vám tam jede tak jednou za půl hodiny, některé dokonce za hodinu, což je dost velká nevýhoda pokud nemáte auto a řidičák.

S kým bych chtěla/ nechtěla bydlet? To možná budu spíš brát víc z pohledu budoucnosti, jelikož zatím samozřejmě nemůžu bydlet s nikým jiným než s rodiči. Hodně by mě lákala představa bydlet sama, protože by mi nikdo moc nemluvil do toho, jak mám žít, a ve svém volném čase bych se mohla věnovat čemu bych chtěla, a kdybych chtěla společnost, tak bych vyšla někam ven do města nebo si pozvala někoho na návštěvu. Když to ale vezmu z praktického hlediska, tak ve dvou se to asi stejně táhne líp, zkrátka bydlet sama je dost drahý a možná by mě po čase ani nebavilo.

[podivin]

Já jsem také vždy chtěl spíš bydlet ve městě, protože, jak píše Bouře, je tam všechno a blízko, tím myslím služby a zboží. Zábavu neřeším, nikam nechodím. Ale prakticky mi to je asi jedno, když budu připojenej na inet a budu mít svůj vlastní pokoj s mými věcmi, tak mi je to jedno, kde budu bydlet. Služby navíc moc nevyužívám a nákupy už také hodně řeším přes internet, tak buď to dodá přepravní firma nebo bych si to někde vyzvedl.

Docela se mi líbí ta představa na samotě, tady v CH je krásné vidět takhle na nějakém velkém svahu ty malé staré domečky. V lese přímo asi ne, vesnička může být dobrá, že se lidé znají, ale to musí být hodní lidé - bydle ve vesnici s drbnama a navíc debilama, kteří jsou nejchytřejší a nic si nenechají vysvětlit, to bych samozřejmě nechtěl, to by byla smrt. Jinak rozdíl mezi městem, maloměstem a velkoměstem už pro mne nehraje roli, protože bych se stejně soustředil jen na nejbližší okolí. Ale zase domek obvykle vyžaduje péči, což já nedokážu

Na samotě nebo vesnici to samozřejmě vyžaduje nějaký vlastní přepravní prostředek, protože spoléhat se na veřejnou dopravu není moc super. Tady v CH někde na samotě znamená ještě mít kvalitní auto s náhonem na všechny kola, protože když v zimě napadne sníh, tak se tam člověk s normálním autem nedostane.

No pak s kým. Tak jako mladej jsem bydlel s rodičema, ale když jsem byl třeba na VŠ, tak když byl kolega pryč, tak by to nevadilo, byl jsem rád sám. A myslel jsem si, že teď po rozvodu to bude také super, když budu bydlet sám, ale bohužel, zmýlil jsem se. Chtěl bych rád bydlet s partnerkou, kterou bych miloval. S rodiči ne, s příbuznými také raději ne, s cizími lidmi určitě ne. Možná tak ještě s nějakými kamarády tady z webu, jinak jiné kamarády, kteří by byli blízcí, to nemám.

Hehe, zrovna mám historku z našeho firemního výletu. Nebyl dostatek jednolůžkových pokojů, tak jsem, jako pár dalších, souhlasil s dvoulůžkovým a byl jsem s kolegou z kanclu. Myslel jsem si, že to bude v pohodě, ale bylo mi to dost nepříjemné. Kolega sice sundal svojí matraci z manželké postele na zem, ale koupelna měla mléčné sklo do pokoje a záchod byl spojený s koupelnou. No, pro zamilovaný pár určitě super, ale pro pracovní kolegy ve věku 50 let nic moc Nebo jsem už moc starej a to soukromí už potřebuju hodně moc. Ale s mojí partnerkou bych byt/domek sdílet dokázal.

[Phaliya Dhaniyeole]

Kromě šestky sem si prvních pět bodů vyzkoušel a nejvíc se mi líbilo v městečku mezi 15-20k obyvateli. Město je dost velké na to, aby se neznal každý s každým, nebo aby člověk nespoléhal na auto... Není tak malé, aby tu byla jediná sámoška, člověk si může zajít civilizovaně do Tesca nebo Kaufu.

Ve velkým městě sem ale zase netrpěl paranoiou (ve zmíněném městě také ne, ale tam to bylo o něčem jiném), to samé na místě, které by se dalo označit za samotu. Vesnice jsou podle mého nejhorší místo k životu (alespoň co se mé životní filozofie týče). Kvete na nich závist, člověk se dozví co nepotřebuje (následně si uvědomí, že se podobné věci akorát ohledně něho dovídají sousedi), všechno je daleko, práce a vzdělání hlavně. Veliká výhoda je v blízké přírodě, (někdy lepší v jiném městě), člověk nemusí jít daleko, aby byl sám (někdy lepší v jiném městě). Prostě situace od situace

Pozor, velice subjektivní!