Ahoj, jmenuji se Matouš, je mi 23 let a v současnosti žiji v Plzni. Nákloností mne to táhne k chlapcům/mladíkům cca ve věku 10 až 20 let. Osobně bych se označil spíše za efebofila, nicméně nepředpokládám že je to nějak podstatné. Že mne táhne stejné pohlaví jsem měl v hlavě tak nějak nakousnuto asi od jedenácti let, tehdy jsem na tu myšlenku přišel se svým stejně starým bratrem.. tak nějak.. spolu. Od té doby jsem samozřejmě stárl leč zatímco se horní věková hranice mého zájmu zvyšovala, tak ta spodní zůstala bez jakékoliv změny. Když tak zavzpomínám na kluky se kterými jsem randil, vždy byly mladší než já a obvykle vypadali věkem pod 15 ale nějak jsem tomu nepřikládal důležitost... Vlastně jsem tuhle skutečnost nechával tak nějak plout, necítil jsem se nijak omezen, právě tím že mne přitahují i mladíci nad hranicí zákona. Faktem však zůstává že se na ulici v létě časo otáčím na všechny strany, nedej bože když člověk přijde s nějakým chlapcem do styku. Člověk je pak okouzlen jejich čisotou duše líbezností jež v sobě mají. Neumím ty pocity moc popsat, nikdy jsem nebyl slohově příliš nadán.
Co je mi s podivem když se nad tím v tuto chvíli zamyslím, jsem rád za to že vždy mohu být upřímný před svými přáteli kteřío mne všichni vědí jak to se mnou je. Nejen že neměli potřebu nějého zdlouhavého vysvětlování ale přijali to stejně lehce jako by se o mne dozvěděli že fandím Spartě - to by možná snášeli hůř

Krásné je že stejné tolerance se mi dostává i od přátel co mají malé děti... vlastně jsem jednomu z nich stavěl dětský pokojíček když se stěhovali
O tomhle webu jsem se dozvěděl z lístku s odkazen
http://www.nejenhomo.cz" onclick="window.open(this.href);return false; který jsem nosil od loňské pride v batohu

Jsem rád že se mají lidé, kteří svou orientaci vidí jako problém, kde dozvědět spoustu věcí které jim dají vzpruhu. Řekl bych že právě pro nás je velmi důležité to abychom byli dobrými lidmi. Bude to znít jako patos ale pokud jsme dobří lidé kteří jsou respektováni ostatními, pak u nás přijmnou (nebo přinejmenším hned neodvrhnout) i věci jež jim nejsou příliš po vůli. Koneckonců sám mám mezi přáteli pravičáka nebo praktikujícího katolíka.
Hlavně se nebát toho kdo jsme, pokud se tím my sami tajíme a stydíme se, proč by nás měli respektovat druzí.
I když chápu lidi kterým moc po chuti nejsme. Koneckonců můj první kluk byl
zneužit pedofilem Pavlem Hovorkou (iDnes.cz). Dostal jsem k nahlédnutí obžalobu z tohoto případu a pocity které ve člověku vřely byly... nepopsatelné... prostě šok a děs... ale to patří jinam.
No, nemohu říct že bych zrovna věděl co přesně napsat (Hlavně je půl páté ráno, pro mne po příchodu ze 14h směny:D), takže každopádně: Ahoj všem
