
Proč?
Proč ji nemůže být zase šest?
seděla mi na klíně, hladil jsem ji a hlavní problém byl kolik budeme mít dětí,
říkala jak mě má ráda, když jsme seděli na lavičce,
chybí mi to a podle toho co někdy řekne tak asi i jí,
a ikdyž ji už dávno bylo 18, cítím z doteků jak mě má ráda,
a stejně se bojim ji říct jak ji miluju,
chybí mi to jak jsem ji moh šeptat do ouška mám tě rád,
co se tak změnilo?
vlastně nic, když spolu jsme tak se tulí,
tak proč se tak bojim?
nechci o ni přijít, chci ji dát čas,
ani sám nevim na co, možná jen aby se vyřádila,
vyřádila s vrstevníkama a pak doufám,
doufám, že se ke mě vrátí,
pochopí, jak ji mám rád, že je to něco víc,
snad jednou ji to dokážu říct, snad to půjde...