Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Chtěl jsem se vámi podělit o můj včerejší školní zážitek. Suploval jsem ve 3. třídě běžnou hodinu. Od paní učitelky jsem měl připravené, co s nimi mám udělat. Hodina probíhala hladce, byl jsem spokojený. Zazvonilo, rozloučil jsem se kráčím směrem ke dveřím, když najednou v uličce proti mě stojí Eliška. Spokojeně se usmívá, a když mě vidí, že jdu uličkou, udělá pár kroků naproti, rozevře ruce a obejme mě. Stačil jsem jí akorát pohladit po zádech s klíči od kabinetu v ruce. Hned mi tento velmi ojedinělý zážitek rozradostnil den. To její spontánní dětské objetí, kdy způsobem sobě vlastním vyjádřila náklonnost... jen stěží se tomu může něco vyrovnat. A samozřejmě rázem je z ní v mé hlavě moje oblíbenkyně.
Když jsem pak sedl k PC a zjistil jsem, že jiná Eliška odešla včera z jiné školy a dnes ji našli mrtvou, slzy jsem měl na krajíčku, když jsem si uvědomil, jak by mi bylo, kdyby zítra tuhle "moji" Elišku také někdo zabil. Bylo by mi velmi, velmi smutno.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Drahý Kaszi,
velice ti rozumím. Moje malá přítelkyně se také jmenuje Eliška. Je to můj středobod světa. Po zprávě o Elišce z Klášterce jsem té mé musel ihned zavolat abych se ujistil že je v pořádku. Nicméně i osud pro mne neznámé Elišky mi vehnal slzy do očí. No spíš jsem brečel jak malé dítě. V takových chvílích se ve mě mísí emoce, smutek, vztek, beznaděj a vím, (ač jsem proti jakémukoli násilí) že bych pachatele byl schopen zabít holýma rukama.
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Přemýšlím, co bych dělal, kdyby mi někdo takto zabil dceru. Netuším, co bych cítil, kromě neskutečného smutku. Ale možná, vzhledem k mé povaze a vzhledem k mé struktuře přemýšlení, by mě skutečně zajímalo, proč to ten dotyčný udělal, co bylo pravou příčinou, která ho přiměla k takovému činu. Opravdu nevím, co bych cítil, třeba bych ho chtěl taky "zabít", ale třeba taky ne, třeba by mi ho bylo svým způsobem také líto. Ze zásady jsem proti trestu smrti a myslím si, že bych takový trest pro něj nechtěl. Smrt by pro něj byla svým způsobem vysbobození. Raději bych, aby ten člověk poznal, co udělal, a aby činu opravdově litoval. Aby se změnil. Aby už to nikdy neudělal. Pokud by společnost naznala, že je nebezpečný, ať jej izoluje, ale ať jej nezabíjí. Chovala by se stejně jako onen vrah. Oko za oko, zub za zub, to je Starý zákon. S definitivními řešeními, které nepočítají s tím, že člověk, který spáchal kriminální čin, může společnosti v budoucnu něco pozitivního přinést, se ztotožnit neumím. Aneb je velmi snadné odepsat člověka, mnohem těžší je "risknout" jinou variantu. Měl by zakusit trest, měl by dělat nějaké veřejně prospěšné práce, čistit kanály, záchody, prostě klidně tu nejšpinavější práci, samozřejmě zdarma, ale zabíjet bych se jej neodvážil, justiční omyl vždy může nastat, stejně jako se dotyčný kriminálník může napravit.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Podobné pocity asi zažila většina z nás. Tohle lidé v těch diskuzích nechápou - že smrt té dívky vyvolává nejtrýznivětší pocity v rodičích a pedofilech.
Ale jinak koukám, že máš asi docela naplňující profesi.
Bylo by mi velmi, velmi smutno.
