Bezmoc, která se nedá změnit

[Stuart119]

Potkal jsem nádhernou dívku v mém věku, nádhernou brunetku, se kterou si moc rozumím a vím, že kdybych chtěl, je moje. Udržuji náš vztah v přátelské linii a i když se mi moc líbí a chtěl bych sám sebe změnit (přeorientovat)... prostě to nejde. A to mě doslova ničí. Topím se v bezmoci, že bych si přál s ní něco mít a i když vím, že to je v jejím případě snadno dosažitelné, neudělalo by mě to šťastným. Protože ona není malej kluk. Správně tedy zní; přál bych si, abych byl šťastný při tom s ní něco mít. Ale k čemu by mi byla přetvářka, když by mě to vůbec neuspokojovalo? Nemá cenu si s ní něco začínat a hrát si na spokojeného, protože spokojenosti mohu dosáhnout jedině s tím jedenáctiletým klukem, kterého ani už moc nevídám, poněvadž jeho vrstevníci jsou pro něj důležitější. A já se alespoň snažil upnout se na tu kamarádku, od níž mi stačí jen to přátelství, ale i tak bych dal cokoliv za to, abych ji miloval se vším všudy a netrápil se kvůli harantovi. Jenže je to pořád dokola; nejde to!!! On je pro mě tisíckrát přitažlivější a já bych dal život za to, abych byl jako „většinoví“ lidé (jak jsem tenhle výraz pochytil na těchto stránkách). Proč zrovna já? Proč zrovna my všichni? Schováváme se za monitory s vymyšlenou přezdívkou a většina se bojíme předstoupit na veřejnosti, jelikož bychom byli pro ně to nejhorší svinstvo. Jak mám vysvětlit té holce, proč o ni nemám zájem? To už je lepší zahrabat se do země, než vyjít s pravdou o pedofilii - tou nejnepochopitelnější zrůdností pro ně. A když pak vidím svou kámošku, jak je s jiným klukem, mučí mě představa, že na jeho místě jsem mohl být klidně já, kdybych byl „normální“. Ale nejsem a nikdy nebudu. Možná v příštím životě. Ano, příští život s nějakou pořádnou holkou, teď je to na hovno. Teď jenom přetvářka, trápení a tahle komunita, kam lze vypsat své upřímné pocity.

[Myš]

Neznám tvojí kamarádku, ale pokud máte mezi sebou vážně hezký vztah a je alespoň trochu tolerantní, řekl bych jí to o sobě, možná ti to pomůže. Pro mě je docela důležité mít v mém běžném okolí alespoň pár lidí, se kterými můžu mluvit otevřeně, o všem, třeba i o lásce k malému klukovi

Sám jsem to jedné kamarádce řekl, abych jí dal upřímně najevo, proč s ní nemůžu mít vztah. To, že se mi nelíbí, nesla docela těžko, ale to už je život. Kamarádi jsme stále. Píšu "nemůžu", protože zrovna ona je první dívkou, se kterou bych vztah navázal rád. Cesty Boží i lidské jsou však nevyzpytatelné, tak úplně neházím flintu do žita

[Kasz]

Sám jsem to jedné kamarádce řekl, abych jí dal upřímně najevo, proč s ní nemůžu mít vztah. To, že se mi nelíbí, nesla docela těžko, ale to už je život. Kamarádi jsme stále. Píšu "nemůžu", protože zrovna ona je první dívkou, se kterou bych vztah navázal rád. Cesty Boží i lidské jsou však nevyzpytatelné, tak úplně neházím flintu do žita

V jakém smyslu neházíš flintu do žita?

[Jeremy]

...Proč zrovna já? Proč zrovna my všichni? Schováváme se za monitory s vymyšlenou přezdívkou a většina se bojíme předstoupit na veřejnosti, jelikož bychom byli pro ně to nejhorší svinstvo...

Neber to zas tak tragicky Otázky typu "prečo práve ja" sú super, ak sa chceš polutovať, ale inak Ti asi nič pozitívne neprinesú. No a sebaľútosť je dobrá tak akurát na slušnú depku a to tiež nie je nič, o čo treba stáť. Asi najlpešia vec, čo Ti môžem poradiť je, aby si vzal zo stola karty, ktoré si dostal a hral ako najlepšie vieš. Ako píšeš aj v nadpise svojho príspevku, tu žiadnu reklamáciu neuplatníš. No a či sa z toho položíš, alebo zistíš, že to nie je zas tak nahoršie a nájdeš v tom aj nejaký pozitívny prínos do života, to záleží hlavne od toho, ako sa k tomu postavíš. Takže Ti prajem, aby si sa k tomu postavil čelom a pozitívne

[Myš]

Sám jsem to jedné kamarádce řekl, abych jí dal upřímně najevo, proč s ní nemůžu mít vztah. To, že se mi nelíbí, nesla docela těžko, ale to už je život. Kamarádi jsme stále. Píšu "nemůžu", protože zrovna ona je první dívkou, se kterou bych vztah navázal rád. Cesty Boží i lidské jsou však nevyzpytatelné, tak úplně neházím flintu do žita

V jakém smyslu neházíš flintu do žita?

Ve smyslu plně realizovatelného vztahu.

[Kasz]

V jakém smyslu neházíš flintu do žita?

Ve smyslu plně realizovatelného vztahu.

A s tamtou dívkou?

Otázky typu "prečo práve ja" sú super, ak sa chceš polutovať, ale inak Ti asi nič pozitívne neprinesú.

Tu otázku jsem si kladl poměrně dlouho v době svého vnitřního coming outu - Proč zrovna já? Proč zrovna já musím být pedofil? Je to nutné? A nemyslím, že by mi to nic pozitivního nepřineslo. Naopak, našel jsem na tu otázku odpověď: A proč ne zrovna ty? Prostě to tak je, že právě tys měl být tím, čím jsi. Jelikož jsem věřící křesťan, brzo jsem si odpověděl: Protože Bůh mě takového chtěl.

[Myš]

A s tamtou dívkou?

Obecně

[Kasz]

A s tamtou dívkou?

Obecně

A s tamtou dívkou teda definitivně nikdy nic ani v budoucnu? (Kdy já už z něj dostanu tu správnou odpověď... )

[Myš]

Neříkám že ne... Třeba to někdy půjde, ale za současné situace určitě ne, je to nejlepší kamarádka, nic víc, zatímco Davídek...

[Jeremy]

Otázky typu "prečo práve ja" sú super, ak sa chceš polutovať, ale inak Ti asi nič pozitívne neprinesú.

Tu otázku jsem si kladl poměrně dlouho v době svého vnitřního coming outu - Proč zrovna já? Proč zrovna já musím být pedofil? Je to nutné? A nemyslím, že by mi to nic pozitivního nepřineslo. Naopak, našel jsem na tu otázku odpověď: A proč ne zrovna ty? Prostě to tak je, že právě tys měl být tím, čím jsi. Jelikož jsem věřící křesťan, brzo jsem si odpověděl: Protože Bůh mě takového chtěl.

Ale však tak nejak som to myslel. Sú veci, ktoré sú danné a ak ich nemôžem zmeniť, treba s nimi žiť a riešiť ako s nimi budem žiť a nie to, prečo práve ja (výnimkou je Myšiak, krotému ak dobre rozumiem, nič danné nemá a kľudne ešte môže skončiť ako geriofilná lesbička šmrncnutá nekrofíliou ).

"Prečo práve ja" sa dá pýtať vždy, keď sa mi stane čokoľvek dobré alebo zlé, takže je to skôr otázka svetonázoru, ako otázka ku konkrétnej situácii a v tomto máš zrejme pravdu, že by bolo skvelé si vyriešiť svetonázor a následne podľa neho riešiť otázky v živote. Na druhej strane svetonázor si človek buduje a upravuje celý život. Výnimkou sú ľudia, ktorí už majú vo všetkom a nemenne jasno, ale od tých sa radšej držať ďalej

[Myš]

Jeremy, klidně si srandu dělej, docela jsi pobavil i mě, ale názor mám jiný. I tady na fóru najdeš pár lidí, kteří se realizovali v vztahu s někým nad 15 i když měli dlouho předtím pocit, že to nejde. Změnit je podle mě možno naprostá většina toho, jak člověk žije. A to neříkám z pozice odporu k mé preferenci, přítomnost kutíků vyhledávám dost aktivně a rozhodně se z toho špatně necítím, ba naopak

[Jeremy]

Nie som sexuológ, psychológ a ani nepatrím do zmienej skupiny, ktorá má vo všetkom jasno, takže v zásade nevylučujem vôbec nič. Len si neviem predstaviť zmenu orientácie z malých kutíkov na dievčatá (ženy) 15+. A to vôbec nie preto, že by som ti neprial nejaký plnohodnotný vzťah, práve naopak.

Takže moju poznámku k Tebe prosím neber ako posmešok, ale len ako vyjadrenie vlastného nedostatku fantázie Naproti tomu si viem predstaviť, že budeš šťastne nažívať či už s bývalou kutíkovskou láskou, alebo iným chlapčiskom. Beriem to aj podľa seba, keďže ku kutíkom, ku ktorým som niečo cítil, mám silný vzťah aj s pribúdajúcim vekom.

[Myš]

Fantazií mám velkou a jsem taky trochu snílek

Pablo Picasso jednou řekl:"Vše, co si dokážete představit je skutečné" a podle mě má pravdu.

Tady nejde o to, co jsi studoval, znám psychiatra, jehož pacienti jsou mnohdy vyrovnanější než on sám, nebo učitelku, která nedokázala pořádně vychovat své děti. Jde o náhled na život, který má každý díky svým zkušenostem úplně jiný.

Naplněný vztah ale neznamená jenom dívku, že jo? I když ani to nemám důvod vylučovat, naděje je přece jenom lepší než bezmoc

[Stuart119]

Myš: Já bych si nedovedl představit to říct té kámošce, máme sice mezi sebou hezký vztah, bere mě jako nejlepšího kámoše a někdy i jako vzor, někoho, ke komu tak trochu vzhlíží, důvěřuje mi a svěřuje se mi se vším. Já naopak se jí můžu svěřovat taky, s těmi pro mě "nepodstatnými" problémy, ale nikdy ne s touhle věcí - tu nechávám ukrytou hluboko v sobě a teď mám navíc od svěřování vás. Kdybych jí o tom řekl, myslím, že bych u ní klesl, ona by sice předstírala že to tak není, ale pořád bych určitě cítil z její strany to neporozumění, opovržlivost... Brala by mě jako někoho, kdo to nemá v hlavě v pořádku a já bych myslím cítil, jak ta moje "významnost/osobnost" (teď přesně nevím jak to vyjádřit), co jsem si u ní vybudoval, klesla hodně dolů a už bych v sobě neměl tu sebedůvěru, protože bych si před ní připadal jako člověk, co patří někam úplně jinam. A o tobě to ví kolik lidí v tvém životě?

[Troper]

Ja som sa jednej super kamaratke zveril pred par mesiacmi a nedoslo k absolutne ziadnemu opovrhnutiu ani zmene nazoru na mna mam ju moc rad. Na druhej strane som sa ako 16 rocny zveril kamoske ktoru som poznal od detstva a tym nase priatelstvo skoncilo. S nou som si ale nikdy nerozumel tak ako s tou, ktorej som urobil comingout nedavno takze to neni az tak prekvapujuce. Kazdopadne ak je to fakt najlepsia kamaratka nemal by byt problem.

[Jeremy]

...Kazdopadne ak je to fakt najlepsia kamaratka nemal by byt problem.

To tiež nemusí byť pravda. Ľudia majú často tých druhých radi takých, ako ich vidia a poznajú, tada nedokonale. Zmena tohto pohľadu spôsobená takýmto náhlym priznaním môže otriasť aj najlepším kamarátom či kamarátkou. Záleží od mnohých vecí, možno dosť od veku, ale hlavne od osobnosti toho, komu sa priznávam. A to si zase Stuart musí zhodnotiť sám, keďže ju pozná asi lepšie, než ktokoľvek z nás (aj keď náhoda je blbec) Verím, že pozitívne prijatie takéhoto vyznania človeku veľmi pomôže, ale ak sa to obráti iným smerom, môže veľmi ublížiť.

A to prosím berte ako teoretickú úvahu, pretože sám som plné priznanie nikdy neabsolvoval, aj keď si myslím, že minimálne jeden človek to o mne napriek tomu vie. A či už to vie, alebo nie, drží ma hodne nad vodou.

[kredenc]

Ja som tiež dlho uvažoval čo si do tej kolonky dať.. kedže sme na pedofilnej stranke dal som si od 3 čo je naozaj tá spodná hranica po 15 čo je hranica akejsi sexualnej zrelosti. No páčia sa mi dievčatká/ženy od 3-?. Páčia sa mi aj 40tničky ak sú zachovalé. Napr. za poslednú dobu sa mi veľmi páčia mladé mamičky.. tak okolo 22-28.. sú to už velmi rozumné ženy, čo vedia čo chcú od života. Veľmi ma to priťahuje keď vidím mladú ženu s malym chlapcom napr. Možno je to dôsledok toho že vychádzam z puberty a myslím už viac ako muž. Ale na druhú stranu som minule videl úžasnu 14ku.. naposledy som bol zalubeny a chodil s 19kou a zároveň sa obzeral za každym peknym dievčatkom. život je aj krajší keď má človek takyto široky záber.

K tomu chlapcovi.. myslím že ak to je strateny prípad a nieje žiadna šanca byť s ním treba sa snažiť posunúť ďalej. Ako sa hovorí, nešpárať sa v starej rane. Prerušiť kontakt s ním, nájsť si iné záujmy, nemyslieť na neho toľko. Je to ťažké to viem ale čas zahojí každu ranu a občas mu treba dopomôcť. Tiež sa netreba lutovať že "prečo som práve ja pedofil". Nie si v tom sám je nás vela vždy je tam vonku niekto kto cíti to isté čo ty. Bohužial iny už nebudeš, treba sa najskôr zmieriť sám so sebou, zobrať si z toho veškeré pozitíva. Život je krátky a smútok dlhy.