NÁDHERA. OSVÍCENÝ VHLED. NEJLÉČIVĚJŠÍ PROMLUVA VŠECH DOB.Kasz píše: Nemyslím si, že je to vada, a priori tedy něco špatného nebo nežádoucího. Za nemoc nebo vadu bych se odvážil považovat až takový stav, který způsobuje člověku nějaké obtíže, nějak škodí. Pedofilie sama o sobě jako menšinové (parafilní) sexuální zaměření je jenom nástrojem. Jak tento nástroj použiješ, záleží na tobě.
... přece není něco, co by mělo být apriori závadné, špatné, když celý vesmír stvořil Bůh. Myslím, že vše je o člověku a jak se k tomu postaví. Něco jiného je, když skutečně má člověk nějaký stav, který jej obtěžuje....
Ten osten není pedofilie, ale žádostivost těla, která se s tou sexualitou tak nějak automaticky pojí.
Když označíš pedofilii a priori za vadu, je pak vadou i to, co k dětem cítím. A já vím, že to, co k nim cítím, vadou není. Je to láska, byť v pozadí stojí erotická složka jako její motor... Aneb je důležité, kterým směrem tu energii, kterou motor (v našem případě pedofilie) poskytuje, využiješ....
Když se nenaučím s touto svou vlastností správně zacházet, správně ji ovládat, teprve toto nenaučení nebo špatné naučení bych nazval vadou, defektem....
I v tomto, stejně jako v celém životě, si každý musí najít svůj způsob, jak se s pedofilií vyrovnat. Někomu může pomoci, když si ji označí za vadu, někomu, když bude proti tomuto označení. Mě osobně rozhodně víc pomáhá to druhé.
Omlouvám se za tato hesla, ale jsem přímo dojat dokonalostí tohoto vyjádření a osvíceností autora.
Je mi ctí, že mohu komunikovat s takto vyzrálým člověkem, ještě k tomu pedofilně orientovaným.
Vnímám to od malička nesmírně podobně (proto můj vnitřní coming out byl tolik pohodový a vědomý), ale takhle hezky a srozumitelně to napsat a přesně vyformulovat do slov, to je tedy machrovina. Zacitoval jsem jen pár vět. Asi se je budu učit nazpaměť. V pokloně děkuji. Tolik mě to léčí.
NEZÁLEŽÍ NA TOM, JAKÉ VLASTNOSTI A SCHOPNOSTI JSME DOSTALI DO VÍNKU, NÝBRŽ JAK S NIMI NALOŽÍME A CO VYTVOŘÍME VE SVÉM ŽIVOTĚ.
Nenadávejme sudičce kmotřičce za "dar" pedofilie, ale využijme jej maximálně ku prospěchu všech - v prvé řadě těch, které máme nejraději a na které jsme již od narození nejvíce zaměřeni - dětí. Zároveň se máme po celý život učit velkému sebeovládání a sebeodříkání ve prospěch celku.
Nejde totiž o naše nějaké jedno chvilkové ukojení, nýbrž o celoživotní prospěšnou a geniální činnost ve prospěch malých, nezkušených a bezbranných andílků. Možná více než o změnu naší orientace či prožití života s náhradním dospělým objektem (pokud ho pedofil nevnímá jako "náhradní", není to jeho případ... aby mi Kasz zase nepsal, jak je šťastný se svojí téměř dospělou družkou.
