Nepřehlédněte dotazník k výzkumu studentek Univerzity Jana Ámose Komenského.

Jak žít s pedofilijí

Životní příběhy a zkušenosti uživatelů, které zároveň nebyly publikovány na titulní straně webu - nebojte se přispět svými osudy a historkami, ať už pro usmání nebo hledání pomoci či podpory. (V případě publikování na webu jsou témata přesunuta do sekce Články, kde se k nim může vyjádřit i veřejnost.)
Uživatelský avatar
Nezbeda

Jak žít s pedofilijí

Nový příspěvek od Nezbeda »

Už mě nebaví ten neustálý hon na pedofili.  Jasně,  jedna věc je ochrana dětí,  před zneužíváním,  druhá věc je trestání lidí( pedofilů) ,  kteří nic špatného vesměs nedělají. Rozumím normálním lidem,  které pedofilie  tolik dráždí. To je prostě přirozená věc,  ochraňovat své potomky.  Už méně rozumím médiím,  které informace  záměrně zkreslují. Vemte si to tak: násilí na dětech vzbuzuje velkou pozornost a pozdvižení, proto o tom média tak rády reportují.  Je to prostě jistý výdělek. To se děje docela často a pedofilové v tom nejsou sami. Horší je,  že je to tak trochu zbytečný strašák na rodiče a není taky úplně v pořádku,  když na přehnané články v bulvárech, populisticky  reagují různými zákazy a sankcemi politici. A to bez jakýchkoliv porad s odborníky. Zákony se nemají dělat na základě emocí,  to by jsme pak mohli skončit zase u pálení čarodějnic.

Já si tu dnes nemíním stěžovat na poměry. To je na širší debatu.
Spíše mě poslední události vybičovali, abych sem konečně napsal. Nedivil bych se totiž,  kdyby tento web, během chvilky zakázali taky.  Holt svoboda slova neplatí pro každého.

Tyto stránky sleduji už delší dobu.  Pročítám si témata,  komentáře, příspěvky a tak po různu nad tím vším přemýšlím  a mám pocit,  že je potřeba sem napsat nějaké hlubší,  uklidňující zamyšlení.  Já mám celou věc sám vyřešenou,  ale vidím,  že tu mnozí stále tápou,  či se toho bojí.  Snad jim,  toto zamyšlení trochu pomůže.

Můj samotný příběh se asi příliš neliší od toho  vašeho.
Prostě už v začátku puberty jsem vyhledával mladší děvčata. S některými jsem i chodil.  Do 15ti let jsem to bral tak nějak za přirozené,  že vyhledávám mladší děvčata. Nejdříve mě na to upozornili přátelé,  když měli různé narážky,  že se ještě zahazuju s 12letymi holkami,  ale to jsem ještě stále mohl vysvětlit tím,  že se mi líbí a jsem zamilovaný.  Ostatní to bez problémů akceptovali. Co už šlo hůře si vysvětlit,  bylo... Když jsem třeba v 17ti letech si vystřihoval,  z maminých módních katalogů dětské modelky. Měl jsem výhodu,  že jsem po celou dobu dobře věděl co se se mnou děje a neměl problém si to přiznat. Prostě se mi líbí mladé holky, no a? Pedofil byl však pro mě stále silné slovo.  Připisoval jsem to svému vývoji  a ujišťoval se že to věkem určitě přejde. Nu,  zatím nepřišlo ani do mých třiceti. 
Ono upřímně to člověk nemá moc lehké,  když se mu celý život líbí holky okolo 10ti let.  Časem vstřebává ty negativní reakce okolí a médií a nemá z toho zrovna nejlepší pocit. Začne si to vztahovat sám na sebe a vinit se z toho. Ve 22ti letech jsem si položil otázku : "pokud lidi mají za pedofili uchyláky,  které připadají děti a ubližují jim, mluví taky skutečně o mě?" Já přece takový nejsem. Líbí se mi mladé děvčata,  ale nic podobného nedělám. Měl jsem i příležitost když jsem dělal praktikanta na táboře,  dětem ve věku od 6ti - do 9ti let. Ani na chvíli jsem nezaváhal a o nic se nepokusil.
Nejde jen o zákon,ale jakýkoli pokus o styk přinese tomu dítěti  zbytečné trauma a proč mu celoživotně ubližovat, jen  k vůli tomu abych si pár minut užil? To přece nedává smysl.
A tehdy jsem se rozhodl,  že prostě takový Pedofil nejsem a nikdy nebudu.

Třeba to zní dost těžce, ale jde to. Všichni máme svobodnou vůli a je jen na nás jak se v životě rozhodneme. Nakonec za své činy jsme zodpovědní sami sobě, nikomu jinému a já razim tézi "Žij tak, abys ses sám sobě nebál podívat do očí" člověk může udělat v životě chybu, člověk může v životě selhat, či se mu můžou přihodit různé věci- takový už je holt život - hlavní je aby se dokázal zase zvednout a překonat se. A pokud o sobě pořad pohybujete zeptejte se "Jak by se na mém místě zachovali jini" a nikdy se nesrovnavejte s nikým, koho považujete za lepšího. Ono to totiž moc dobře nejde. Srovnávat se dají jen srovnatelné životní situace.

Nakonec nejde o to se nenávidět za to, že jste pedofilové. S tím nic neuděláte. Je lepší se mít rád za to, že tomu umíte čelit.



Já už si to dávno nepřipouštím do svého života. Jen se z toho stala určitá rutina. Každý večer přijdu domů a pokochám se nad obrázky, či videí z YouTube. Dnes se tam dají najít hezká a dostačující videa. Nejde sice o dětské porno, ale za to tam jsou holky ve vysokém rozlišení a ve své celé přirozenosti, co víc si přát?
Já už ani dnes nemusím ty namalované dětské modelky.


Horší dilema je, co vybrat za svojí životní, či sexuální partnerku.
Tady to má nastavené každý jinak.

Já mám v tomhle asi opět štěstí. Nemůžu sice chodit se stejně starými děvčaty, protože mi to nic nedává, ale přesto jsem si dokázal v životě najít holky pro život. Například teď mam přítelkyni, které je sice 24 let, ale díky svým špatným životním zkušenostem je taková plachá a přirozeně submisivní. Mužů se o ní starat, učit ji a její chování mi přijde prostě takové dětinské a to i při sexu. Jinak obecně vyhledávám holky, které mi děti připomínají. Ať už výškou, vzhledem, či chováním a víte co... Já si nestěžuji, ani mi nic nechybí. Nakonec své touhy, alespoň částečně uspokojím.


Tak doufám, že tento text, alespoň někomu pomohl. Když tak pište. Ať už s tím souhlasíte, nebo ne. Každá diskuse může být přínosná.
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 222 poděkování
Dostal: 113 poděkování

Re: Jak žít s pedofilijí

Nový příspěvek od Deda »

Drahý Nezbedo
děkuji ti za příběh, který jsme prožili skoro všichni nebo alespoň mnozí z nás. Věřím, že zde najdeš poučení a pomoc v nelehkém životě pedofila. Bylo by dobré se zaregistrovat abys mohl do všech sekcí, kde najdeš myslím prospěšné věci. Budeme taky všichni jistě rádi, když se budeš zapojovat do diskuzí. Je vidět, že máš ve svém životě jasno a takový lidé mají co říct hlavně mladým. Pomoci jim v těch nejhorších začátcích.

Krásný sluníčkový den přeje Děda