Ahoj
-
- Nový člen
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 5
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 4
- Dal: 11 poděkování
- Dostal: 14 poděkování
Ahoj
Ahojte, som Paja a som devatnastrocny chalan, ktoremu sa paci male dievcatka. Sice nie som do ziadnej zamilovany, pretoze k detom moc pristup nemam, ale aj tak pre mna su dievcatka tymi najkuzelnejsimi bytostami na planete a urobil by som pre nich cokolvek.
Zijem s mamou, ale mam aj malu devatrocnu sestricku, ktoru nesmirne lubim. Bohuzial su mama s ockom rozvedeni a sestricka zije s oteckom dost daleko od nas a ste vdaka jednemu problemu, ke ktoremu sa postupne dostanem sa s ni vobec nestykam a strasne ma to nici, pretoze ocko nie je moc slusny clovek a pamatujem si, ze sa k mame, ku mne a k sestricke kedysi choval zle a bil nas... Ja som vzdy bol jej dobry kamarat, ked si otecko vypil a mal svoje nalady, tak som ju braval ven na ihrisko alebo niekam daleko od domu, aby nevidela, co sa doma deje. Snazil som sa ju chranit, ked sme nemohli utiect von, snazil som sa medzi nu a otca stavat, aby sa jej nic nestalo a radsej som rany dostaval ja... Nie vzdy se mi to zial bohu podarilo, kolkokrat som bol este v skole, ked sa to stalo a to som dosiel domov a sestricka plakala v mojom pokoji Ked som raz videl, ze je na hlavicke do krve poranena, strasne som sa nahneval na ocka a tak som sa s nim pobil a vyhodil ho s jeho vecami z domu. To mi bolo patnast a sestricka pat... nechapem, kde som vtedy nasiel tu silu porazit a vyhodit dospeleho silneho cloveka, ale zvladol som to.
Chcel som vtedy volat policiu, ale mama ma zastavila. Radsej sa s ockom brzy stretla na kave. Po nejakom case sa rozviedli a ocko sa snad dal do poriadku, ale ja mu absolutne neverim, neverim nicomu co kedy povedal, je to chorobny klamar a svina, neznasam ho a najradsej by som ho zapichol nejakym nozom... S mamou sa dohodli, ze si k sebe vezme sestricku, dodnes nechapem, ako mu ju mohla dat
No stalo sa... a pak som zacal pochybovat o svojej orientacii... Asi pred rokom som to uz nevydrzel, potreboval som sa vykecat, s niekym sa porozpravat... A tak som sa zveril s mojim podozrenim mame... Bola to ta najvacsi chyba, aku som mohol urobit... Vobec ma nepochopila a navyse mi povadal, ze som monstrum, zakazuje mi byt s detmi a zabranila vsetkemu mojmu kontaktu so sestrickou Dohodla sa s ockom, povedala mu, ze som netvor co chce znasilnovat deti a chce ublizit jeho dcerke... Ale predvcerajskom som zariskoval a napisal som jej email. Pytal som sa, ako sa ma, ci je na nu otecko hodny, a neviem, ci jej otec kontroluje email a ze ked tak musi moju spravu vymazat, ale neveril som, ze dostanem odpoved... A dostal som! Bol som taky stastny... Napisala mi, ze si zalozi tajny email a budeme si tajne dopisovat a ze jej strasne moc chybam, ze na mne nedokaze zabudnut A hovorila mi "moj bracek", tak pekne...
Takze som uz celkom stastny, rozhodol som sa, ze uz sa proste niekde vykecam a nebudem to v sebe dusit a kedze sa mi paci dievcatka a tak sem patrim, tak snad nevadi, ze to pisem sem Moja mama ma donutila ist na jednu vysoku skolu, ktoru som nechcel, ale neda sa nic robit, k detom ma nepusta, co ma trapi, ale tato sprava od sestricky mi tak spravila naladu, ze to snad ani nie je mozne
Premyslal som nad tym, ze by som mame povedal, ze pred rokom to bol len nejaky kolaps, a ze som zistil, ze sa mi male dievcatka vobec nepaci, nasiel by som si nejaku babu, aby si mama myslela, ze som skutocne len normalny heterak, pretoze nemam kamaratku, ktora by so mnou do vztahu isla len naoko... Ale bojim sa, zeny ani dievcata mojho veku sa mi vobec nepacia, myslim, ze treba boskavat s nou by som sa dokazal, ale keby chcela viac... to by som nezvladol, nie som heterak, ta predstava sexu s nejakym starsim dievcatom mi pride proste nechutna Co mam robit? Myslite, ze predstieranie, ze som heterak pomoze? A ked ano, myslite si, ze by som to s nejakou babou zvladol? Pretoze ja si myslim, ze nie... Dakujem za precitanie, dlho som sa nikomu takto nevypisal
Zijem s mamou, ale mam aj malu devatrocnu sestricku, ktoru nesmirne lubim. Bohuzial su mama s ockom rozvedeni a sestricka zije s oteckom dost daleko od nas a ste vdaka jednemu problemu, ke ktoremu sa postupne dostanem sa s ni vobec nestykam a strasne ma to nici, pretoze ocko nie je moc slusny clovek a pamatujem si, ze sa k mame, ku mne a k sestricke kedysi choval zle a bil nas... Ja som vzdy bol jej dobry kamarat, ked si otecko vypil a mal svoje nalady, tak som ju braval ven na ihrisko alebo niekam daleko od domu, aby nevidela, co sa doma deje. Snazil som sa ju chranit, ked sme nemohli utiect von, snazil som sa medzi nu a otca stavat, aby sa jej nic nestalo a radsej som rany dostaval ja... Nie vzdy se mi to zial bohu podarilo, kolkokrat som bol este v skole, ked sa to stalo a to som dosiel domov a sestricka plakala v mojom pokoji Ked som raz videl, ze je na hlavicke do krve poranena, strasne som sa nahneval na ocka a tak som sa s nim pobil a vyhodil ho s jeho vecami z domu. To mi bolo patnast a sestricka pat... nechapem, kde som vtedy nasiel tu silu porazit a vyhodit dospeleho silneho cloveka, ale zvladol som to.
Chcel som vtedy volat policiu, ale mama ma zastavila. Radsej sa s ockom brzy stretla na kave. Po nejakom case sa rozviedli a ocko sa snad dal do poriadku, ale ja mu absolutne neverim, neverim nicomu co kedy povedal, je to chorobny klamar a svina, neznasam ho a najradsej by som ho zapichol nejakym nozom... S mamou sa dohodli, ze si k sebe vezme sestricku, dodnes nechapem, ako mu ju mohla dat
No stalo sa... a pak som zacal pochybovat o svojej orientacii... Asi pred rokom som to uz nevydrzel, potreboval som sa vykecat, s niekym sa porozpravat... A tak som sa zveril s mojim podozrenim mame... Bola to ta najvacsi chyba, aku som mohol urobit... Vobec ma nepochopila a navyse mi povadal, ze som monstrum, zakazuje mi byt s detmi a zabranila vsetkemu mojmu kontaktu so sestrickou Dohodla sa s ockom, povedala mu, ze som netvor co chce znasilnovat deti a chce ublizit jeho dcerke... Ale predvcerajskom som zariskoval a napisal som jej email. Pytal som sa, ako sa ma, ci je na nu otecko hodny, a neviem, ci jej otec kontroluje email a ze ked tak musi moju spravu vymazat, ale neveril som, ze dostanem odpoved... A dostal som! Bol som taky stastny... Napisala mi, ze si zalozi tajny email a budeme si tajne dopisovat a ze jej strasne moc chybam, ze na mne nedokaze zabudnut A hovorila mi "moj bracek", tak pekne...
Takze som uz celkom stastny, rozhodol som sa, ze uz sa proste niekde vykecam a nebudem to v sebe dusit a kedze sa mi paci dievcatka a tak sem patrim, tak snad nevadi, ze to pisem sem Moja mama ma donutila ist na jednu vysoku skolu, ktoru som nechcel, ale neda sa nic robit, k detom ma nepusta, co ma trapi, ale tato sprava od sestricky mi tak spravila naladu, ze to snad ani nie je mozne
Premyslal som nad tym, ze by som mame povedal, ze pred rokom to bol len nejaky kolaps, a ze som zistil, ze sa mi male dievcatka vobec nepaci, nasiel by som si nejaku babu, aby si mama myslela, ze som skutocne len normalny heterak, pretoze nemam kamaratku, ktora by so mnou do vztahu isla len naoko... Ale bojim sa, zeny ani dievcata mojho veku sa mi vobec nepacia, myslim, ze treba boskavat s nou by som sa dokazal, ale keby chcela viac... to by som nezvladol, nie som heterak, ta predstava sexu s nejakym starsim dievcatom mi pride proste nechutna Co mam robit? Myslite, ze predstieranie, ze som heterak pomoze? A ked ano, myslite si, ze by som to s nejakou babou zvladol? Pretoze ja si myslim, ze nie... Dakujem za precitanie, dlho som sa nikomu takto nevypisal
-
- Administrátor
- Líbí se mi: Dívky a ženy
- ve věku od: 4
- ve věku do: 28
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
- Příspěvky: 6598
- Dal: 1721 poděkování
- Dostal: 3601 poděkování
Re: Ahoj
Ahoj Pájo,
děkuji ti za tvůj příběh.
Předstíráním ničeho nedosáhneš, navíc jak by k tomu přišla ta holka? A nebo byste byli dopředu domluvení, že s tebou bude jen "naoko chodit", aby si tvoji rodiče mysleli, že jsi "normální"? V prvním případě by to byl obrovský podvod vůči té holce a hodně bys ji tím zranil. Myslela by si, že ji máš skutečně rád, že to s ní myslíš vážně, a ty bys ji měl jenom jako "zástěrku" a přetvářku před ní i před tvými rodiči.
Především si myslím, že by ti pomohlo, kdyby ses postavil na svoje vlastní nohy a zařídil si život ne podle toho, jak ti ho naplánuje tvoje matka, ale jak si ho naplánuješ ty sám. Pokud se chceš věnovat dětem, nikdo ti v tomto nemůže stát v cestě a je jen na tobě, jak si svůj život v tomto ohledu zařídíš.
děkuji ti za tvůj příběh.
Předstíráním ničeho nedosáhneš, navíc jak by k tomu přišla ta holka? A nebo byste byli dopředu domluvení, že s tebou bude jen "naoko chodit", aby si tvoji rodiče mysleli, že jsi "normální"? V prvním případě by to byl obrovský podvod vůči té holce a hodně bys ji tím zranil. Myslela by si, že ji máš skutečně rád, že to s ní myslíš vážně, a ty bys ji měl jenom jako "zástěrku" a přetvářku před ní i před tvými rodiči.
Především si myslím, že by ti pomohlo, kdyby ses postavil na svoje vlastní nohy a zařídil si život ne podle toho, jak ti ho naplánuje tvoje matka, ale jak si ho naplánuješ ty sám. Pokud se chceš věnovat dětem, nikdo ti v tomto nemůže stát v cestě a je jen na tobě, jak si svůj život v tomto ohledu zařídíš.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 8
- ve věku do: 14
- Příspěvky: 214
- Dal: 19 poděkování
- Dostal: 43 poděkování
Re: Ahoj
Ahoj. Díky za příběh. Tvojí mámu neznám, takže nemůžu odhadnout její reakce. Já bych ti doporučil zkusit s ní promluvit, vysvětlit jí, že nejsi žádný znásilňovač dětí, i když předpokládám, žes to asi už zkoušel. Na těchto stránkách najdeš řadu informací, na které se můžeš odvolat. A nebo se jí prostě snažit vysvětlit, že jí máš rád, že ona má ráda tebe a že vaše oddělení je prostě špatně. I když rovněž předpokládám, že to ses jí vysvětlit už také snažil. Některým lidem ale prostě trvá déle, než některé informace zpracují. A tobě je už 19, máš právo se svou matkou mluvit jako dospělý člověk s dospělým člověkem.
Příliš nechápu myšlenkové pochody tvé mámy - to, že tobě zakázala se se sestřičkou stýkat, ale zato jí ponechala člověku, který jí v minulosti bil. To je situace krutě paradoxní. Ale jak říkám - tvojí mámu neznám a sotva jí můžu soudit.
Je obdivuhodné, žes dokázal v 15 sestřičku bránit a postavit se dospělému otci.
Přeju ti, abys našel řešení.
Příliš nechápu myšlenkové pochody tvé mámy - to, že tobě zakázala se se sestřičkou stýkat, ale zato jí ponechala člověku, který jí v minulosti bil. To je situace krutě paradoxní. Ale jak říkám - tvojí mámu neznám a sotva jí můžu soudit.
Je obdivuhodné, žes dokázal v 15 sestřičku bránit a postavit se dospělému otci.
Přeju ti, abys našel řešení.
-
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Bydliště: Mám
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 8
- ve věku do: 15
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Všimli jste si letos, kolik se urodilo jmelí?
- Příspěvky: 910
- Dal: 145 poděkování
- Dostal: 831 poděkování
Re: Ahoj
Ahoj Pájo,
vítám tě u nás na fóru a jsem rád, že jsi napsal svůj příběh. Určitě nevadí, že ho sem píšeš, naopak alespoň třeba já jsem za to rád
Hodně mi připomínáš mého brášku, který se jako starší taky stavil proti otci a snažil se bránit zbytek rodiny a schytávat co nejvíc ran, které náleželi ostatním. Snad jenom s rozdílem, že nikdy nevyhrál a naše vítězství nebyl odchod otce, ale odchod nás. Když si vzpomenu na sebe jako malého, bráška pro mě byl velmi důležitý a ačkoli se podmínky změnili, i teď na něj vzpomínám sice se smutkem, ale v dobrém. Určitě to tak má i teď tvá sestřička, nezapomněla co jsi pro ní dělal a jak moc jsi pro ní byl důležitý. Proto se jí snaž být co nejvíce na blízku, mít s ní hezký vztah alespoň na dálku a být jí dobrým vzorem
Nemyslím si, že předstírání pomůže a ani si nemyslím, že je to dobrý nápad. Nemá smysl se nutit do vztahu s někým, s kým nechceš, přineslo by to jenom zbytečné trápení. Možná to mamka časem pochopí, ale je třeba si přiznat, že ani v rodině nemusíš najít ty správné lidi, se kterými budeš nadále v kontaktu. Určitě si najdeš přátele, kteří tě budou mít rádi takového, jaký jsi. Život žiješ pro sebe, ne pro mamku a možná by bylo nejlepší udělat krok směrem k osamostatnění se.
Hodně štěstí a díky za příběh
Myš
vítám tě u nás na fóru a jsem rád, že jsi napsal svůj příběh. Určitě nevadí, že ho sem píšeš, naopak alespoň třeba já jsem za to rád
Hodně mi připomínáš mého brášku, který se jako starší taky stavil proti otci a snažil se bránit zbytek rodiny a schytávat co nejvíc ran, které náleželi ostatním. Snad jenom s rozdílem, že nikdy nevyhrál a naše vítězství nebyl odchod otce, ale odchod nás. Když si vzpomenu na sebe jako malého, bráška pro mě byl velmi důležitý a ačkoli se podmínky změnili, i teď na něj vzpomínám sice se smutkem, ale v dobrém. Určitě to tak má i teď tvá sestřička, nezapomněla co jsi pro ní dělal a jak moc jsi pro ní byl důležitý. Proto se jí snaž být co nejvíce na blízku, mít s ní hezký vztah alespoň na dálku a být jí dobrým vzorem
Nemyslím si, že předstírání pomůže a ani si nemyslím, že je to dobrý nápad. Nemá smysl se nutit do vztahu s někým, s kým nechceš, přineslo by to jenom zbytečné trápení. Možná to mamka časem pochopí, ale je třeba si přiznat, že ani v rodině nemusíš najít ty správné lidi, se kterými budeš nadále v kontaktu. Určitě si najdeš přátele, kteří tě budou mít rádi takového, jaký jsi. Život žiješ pro sebe, ne pro mamku a možná by bylo nejlepší udělat krok směrem k osamostatnění se.
Hodně štěstí a díky za příběh
Myš
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
-
- Nový člen
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 5
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 4
- Dal: 11 poděkování
- Dostal: 14 poděkování
Re: Ahoj
Mate pravdu, asi by nebol najlepsie riesenie nieco predstierat, ked by sme nemali sancu byt stastni Osamostatnit sa bude problemove, peniaze mam len z brigady, sam by som sa len tak neuzivil...
Ale velmi dakujem za odpovede
Ale velmi dakujem za odpovede
-
- Administrátor
- Líbí se mi: Dívky a ženy
- ve věku od: 4
- ve věku do: 28
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
- Příspěvky: 6598
- Dal: 1721 poděkování
- Dostal: 3601 poděkování
Re: Ahoj
Rodiče mají vyživovací povinnost, do té doby, než dostuduješ a jsi schopný se sám živit. Můžeš se odstěhovat a požádat soud o stanovení výživného, které ti rodiče budou muset platit.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 6
- ve věku do: 11
- Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
- Příspěvky: 197
- Dal: 227 poděkování
- Dostal: 114 poděkování
Re: Ahoj
Vítej Pájo,
příběh jaký jsi nám tady napsal, mne vždycky dojme. I u toho tvého jsem měl slzy na krajíčku. Zachoval ses jako správný chlap, že ses sestřičky zastával. Co se týče matky, nechápu, proč se zachovala tak hystericky. Prostě nepochopila a nechápe podstatu pedofilie, že to neznamená znásilňování a ubližování dětem. Jak ti zde radili mí předřečníci (předpisatelé), osamostatni se. Jak ti napsal Kasz rodiče jsou povinni tě živit během studia. Neznám zákony na Slovensku ale dá se dohledat na netu. Přečti si co o tom píší u nás http://finance.idnes.cz/expert-dokdy-musi-rodice-zivit-deti-db2-/viteze.aspx?c=A111004_1661830_podnikani_bab. Nebudeš to mít asi lehké, ale bude to lepší, než co máš nyní. Jinak ti přeji krásné tajné psaní se sestřičkou, která tě má jistě hodně ráda a držím ti pěsti.
Krásný sluníčkový den přeje Děda
příběh jaký jsi nám tady napsal, mne vždycky dojme. I u toho tvého jsem měl slzy na krajíčku. Zachoval ses jako správný chlap, že ses sestřičky zastával. Co se týče matky, nechápu, proč se zachovala tak hystericky. Prostě nepochopila a nechápe podstatu pedofilie, že to neznamená znásilňování a ubližování dětem. Jak ti zde radili mí předřečníci (předpisatelé), osamostatni se. Jak ti napsal Kasz rodiče jsou povinni tě živit během studia. Neznám zákony na Slovensku ale dá se dohledat na netu. Přečti si co o tom píší u nás http://finance.idnes.cz/expert-dokdy-musi-rodice-zivit-deti-db2-/viteze.aspx?c=A111004_1661830_podnikani_bab. Nebudeš to mít asi lehké, ale bude to lepší, než co máš nyní. Jinak ti přeji krásné tajné psaní se sestřičkou, která tě má jistě hodně ráda a držím ti pěsti.
Krásný sluníčkový den přeje Děda
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 7
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 1081
- Dal: 152 poděkování
- Dostal: 469 poděkování
Re: Ahoj
Ahoj Pajo..
Ďakujem ti za príbeh...
ja vždy pri takýchto pribehoch skoro brečím a nadávam na nespravodlivost tohto sveta. K niektorím ľudom sa život chová ako v rozprávke a k niektorím ako v pekle. U teba asi to druhé.
Je obdivuhodné to čo si dokázal spraviť v 15 rokoch. Klobúk dole pred tebou.
Si hrdina...
Pozri to, ako sa zachovala tvoja mamka.. z toho mi naskakuje husia koža...nechápem prečo mamka da dcéru človekovi ktorý ubližuje vlastnej dcére ale proti synovi, ktorého má rada a nechá si ho a stará sa o neho a ktorý jej povie že sa mu páčia dievčatká tak hneď hovorí že je netvor a izoluje...
Pozri ja som sa pýtal vlastného otca čo by spravil keby som bol napr homosexual... povedal mi že by ma vykastroval. Nevedel som či sa mam smiať alebo plakať.
Mamka povedala že kebyže som na deti pošle ma liečiť.. že to niesu normálny ludia atď atď.. proste kraviny.
Je vidieť že nás nechápu ani vlastný rodičia ale to neva.. doležité je byť silný..
Na dne si bol a možno ešte si ale to záleži na tebe či ešte budeš alebo nebudeš. Svoj život si možeš zariadiť sám ako ty chceš a ani vlastný rodičia ti v tom nemožú brániť.
Keď chceš byť s detmi tak proste budeš keď si to nejako zariadiš. Nehovor že sa to nedá pokiaľ si to ani raz nezkúsil.. všetko sa dá len treba chcieť.
Ja mám tiež podobný problém ako ty vobec sa mi nepáčia seberovné len deti hrozne moc a vobec neviem ako to spravím s babou pretože žiadnu nemám a ani som nemal.. ale netreba vešať hlavu na klinec... ja to už nejak moc neriešim... ja rozmýšlam ako budem žiť sám..a byť s deťmi v nejakom krúžku alebo nekde kde sú deti..Všetci naokolo hlavne moji kamoši teraz myslím seberovný kamoši vedia že to s deckama viem.. že som taky večný pohodak.. pretože tak som si to zariadil.. pomáham deťom seberovným a tak a nemyslím na bolesť...a ked príde tak sa ju snažím dávať bokom... bohužial nekedy to nejde a musím sa vyplakať ale radšej tam kde ma nikto nevidí :-) :-)
Niekedy mám pocit že to ajtak ludia o mne vedia a hovorím si že na čo sa tu hrajem ale snažím sa byť silný... buď aj ty... :-)
Do vztahu nechcem isť pretože ju nechcem klamať to by nebola láska ale pretvárka...pusu by som nejako zvládol.. ale keby chcela viac asi by som to psychicky nezvládol...
Hlavu hore...treba pomáhať detom... robiť im radosť aby neboli smutné ale usmiate.. a brať to čo sme ako dar.. dar ktorí treba využiť (nie sexuálne ...vieš ako myslím) život je len jeden a preto by sme mali robiť to čo nám robí radosť napr mne robí radosť radosť v očiach detí a robim a budem robiť preto čokolvek aj keby som si mal nohy polámať...
Ešte raz velký respekt pred tebou :-)
Ďakujem ti za príbeh...
ja vždy pri takýchto pribehoch skoro brečím a nadávam na nespravodlivost tohto sveta. K niektorím ľudom sa život chová ako v rozprávke a k niektorím ako v pekle. U teba asi to druhé.
Je obdivuhodné to čo si dokázal spraviť v 15 rokoch. Klobúk dole pred tebou.
Si hrdina...
Pozri to, ako sa zachovala tvoja mamka.. z toho mi naskakuje husia koža...nechápem prečo mamka da dcéru človekovi ktorý ubližuje vlastnej dcére ale proti synovi, ktorého má rada a nechá si ho a stará sa o neho a ktorý jej povie že sa mu páčia dievčatká tak hneď hovorí že je netvor a izoluje...
Pozri ja som sa pýtal vlastného otca čo by spravil keby som bol napr homosexual... povedal mi že by ma vykastroval. Nevedel som či sa mam smiať alebo plakať.
Mamka povedala že kebyže som na deti pošle ma liečiť.. že to niesu normálny ludia atď atď.. proste kraviny.
Je vidieť že nás nechápu ani vlastný rodičia ale to neva.. doležité je byť silný..
Na dne si bol a možno ešte si ale to záleži na tebe či ešte budeš alebo nebudeš. Svoj život si možeš zariadiť sám ako ty chceš a ani vlastný rodičia ti v tom nemožú brániť.
Keď chceš byť s detmi tak proste budeš keď si to nejako zariadiš. Nehovor že sa to nedá pokiaľ si to ani raz nezkúsil.. všetko sa dá len treba chcieť.
Ja mám tiež podobný problém ako ty vobec sa mi nepáčia seberovné len deti hrozne moc a vobec neviem ako to spravím s babou pretože žiadnu nemám a ani som nemal.. ale netreba vešať hlavu na klinec... ja to už nejak moc neriešim... ja rozmýšlam ako budem žiť sám..a byť s deťmi v nejakom krúžku alebo nekde kde sú deti..Všetci naokolo hlavne moji kamoši teraz myslím seberovný kamoši vedia že to s deckama viem.. že som taky večný pohodak.. pretože tak som si to zariadil.. pomáham deťom seberovným a tak a nemyslím na bolesť...a ked príde tak sa ju snažím dávať bokom... bohužial nekedy to nejde a musím sa vyplakať ale radšej tam kde ma nikto nevidí :-) :-)
Niekedy mám pocit že to ajtak ludia o mne vedia a hovorím si že na čo sa tu hrajem ale snažím sa byť silný... buď aj ty... :-)
Do vztahu nechcem isť pretože ju nechcem klamať to by nebola láska ale pretvárka...pusu by som nejako zvládol.. ale keby chcela viac asi by som to psychicky nezvládol...
Hlavu hore...treba pomáhať detom... robiť im radosť aby neboli smutné ale usmiate.. a brať to čo sme ako dar.. dar ktorí treba využiť (nie sexuálne ...vieš ako myslím) život je len jeden a preto by sme mali robiť to čo nám robí radosť napr mne robí radosť radosť v očiach detí a robim a budem robiť preto čokolvek aj keby som si mal nohy polámať...
Ešte raz velký respekt pred tebou :-)
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 3
- ve věku do: 50
- Výkřik do tmy: Malý príbeh o láske:
5 ročné dievčatko príde za svojim veľkym bratom a pýta sa ho: "Čo je to láska?" Ten jej odpovie: "Láska je keď si každe ráno zoberieš z mojej školskej tašky čokoládu a ja si ju aj napriek tomu stále dávam na to isté miesto." - Příspěvky: 118
- Dal: 14 poděkování
- Dostal: 22 poděkování
Re: Ahoj
Veľmi dojimavy príbeh Pája vytaj na fore. Som stary ako ty a aj moji rodičia su tiež rozvedeny a na otca mám rovnaky názor ako ty. On síce moc nikoho nebil ale urobil horšie veci. S tym vzťahom so starším dievčaťom no neviem neviem. Ak k nim nič necítiš tak to určite dlho nevydrží.. A navyše ako tu už bolo napísané môžeš jej ublížiť svojim prístupom. S prijatím tvojho priznania zo strany matky som dosť mimo. Buď to bolo tym že si to zle podal alebo jej totálnou ignoráciou a držaním sa ústaleneho názoru ktory je celkom vedla. Možno by si s ňou mal znova sadnúť a poriadne sa s nou o tom porozprávať. Ukázať jej hoc aj toto forum a vytlačiť jej tie predpotopne nazory z hlavy. Som rád že si sa tak skontaktoval so sestričkou viem ako pre ineho banalita dokáže zlepšiť cely svet okolo Tak držim palce a ešte raz vytaj
-
- Nový člen
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 5
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 4
- Dal: 11 poděkování
- Dostal: 14 poděkování
Re: Ahoj
dakujem za odpovede
co sa tyka toho, ako som to podal, tak to bolo tak, ze uz som to dlho zvazoval a tak som sa sem tam nenapadne pytal, ze aky ma nazor na taku homosexualitu a celkovo ine nez heterosexualne orientacie a ona vzdy ze taky ludia jej nevadi, pokial je zna a vie ze su slusni. tak som si hovoril, ze je to na dobrej ceste. jedenraz, ked bolo pekne a my sme sedeli na verande v dobrej nalade a popijali dzus som prehovoril, ze by som si chcel o niecom pohovorit, ze ma nieco trapi a potrebujem to s niekym prebrat a viem, ze ona je jedna z mala, co by bola schopna to pochopit, ze potrebujem, aby ma nechala az do konca a neprerusovala ma... a ona ze ano, paja, ked ta nieco trapi, tak mi to povedz, mne mozes povedat cokolvek... a tak som zacal (nepamatujem si to presne), povedal som, mama, ja uz dlhsie viem, ze sa mi nepacia dievcata mojho veku... viem, ze je to blbe, ale bohuzial ma nepritahuju... ale existuji ludia, ktori sa mi velmi paci, ktorym rozumiem a do ktorych by som bol schopny sa zalubit, ktore vlastne vsetky neskonale lubim a su pre mna pritazlivi... libi sa mi mala dievcatka, moji anjeli.. nebol by som schopny im ublizit neboj...
chvilku bolo ticho a pak se mama zvedla a isla do domu. povedal som si, ze asi potrebuje cas to vstrebat, tak som ju nechal. lenze dalsi den mi zacalo peklo hned rano som ju stretol v kuchyni, tak som pozdravil "dobre rano" a sadol som si na zidlu u stolika. a ona neodpovedala, tak podivne razovala po kuchyni a naraz predo mna na stol mrskla igelitku a ze "padaj do obchoda, nie som tvoja sluzka, doteraz som bola a ty mi co povies, ze sa ti pacia mala decka". bol som zmateny a tak som radsej rychle isiel. a ked som sa vratil, vobec sa ku mne nechovala pekne neustale nadavala, ked mi podavala obed, tak tanierom tak praskla do stola, se sa na mna polovica polievky vyliala a ja som odskocil, pretoze bola horuca a ja som to dostal priamo na tricko a medzi nohy a palilo ma to. a ona ani prepac nepovedala, jen ze "sedaj, co cekas, ze ako sa k tebe budem spravat... treba ked ti budem liat na rozkrok horuce veci, tak aspon nebudes moct znasilnovat mala decka..." .. zacala sa ma vypytovat ci som nejak ublizoval svojej sestricke ked som ju stretaval a ja okamzite ze nie, ze to by som jej neurobil a ani nikomu inemu, ze ju mam rad... ale ona mi absolutne neverila... minimalce tyzden sa ku mne chovala hrozne, dvakrat som musel odist a sam si niekde zaplakat lebo by som zosialel... od tej doby az doteraz oba robime divadielko. pred susedmi robime, ako sme okej rodina a ako super vztahy spolu mame... ale vo vnutru v dome je medzi nami dusno, skoro spolu nehovorime a ked, su nase rozhovory strohe a len vecne.. ked spolu nemusime hovorit, tak to radsej ani nerobime.. zprvu som sa snazil si s nou este raz pohorit na toto tema a nejako to napravit, ale vzdy na ma skricala at o tom uchylanstvu nehovorim... a tak som sa prestal snazit.. ja viem ze to je len ticho pred burkou, ze sa este nieco podela... viem to... a z toho dusna zosaliem. vidim jej pohlady... to ako sa na mna pozera.. tak sklamane a vycitavo.. ako na zrudu kolkokrat mi dala najavo ze uz nie som jej syn... ked som sa raz nedostavil dva a pul dna doma, pretoze som skolaboval a kamaratka mna nechcela pustit a dalsi den mala narodzeniny a ja som s nou kvoli jej prianu zostal... ved mama si ani nevsimla, ze som prec... nezjimala sa kde som, nevolala mi.. a ked som sa vratil, ani sa na mna nepozrela, len pozerala telku..
ale teraz pozitivne dnes som bol po rannej smene s kamaratkou, kteru poznam dlha leta. vlastne ono je to tak, ze od asi osmej triedy na zakladke do mna bola zakukana a neustale sa snazila ma balit. no a asi v druhaku na strednej som jej naznacil, ze ju mam rad, moc, ale len ako kamaratku a ze z toho proste vztah nekuka... bola smutna, chvilku sa odo mna drzela dal, ale pak to priala a ze budeme aspon kamarati. asi pred pol rokom si aj nasla priatela (so ktorym ma bohuzial len problemy...). ale stale vidim, ako na mna kuka a ze je do mna zalubena, trocha ma to trapi... no ale k veci. ma aj brata gaye a z cele jej rodiny to ona vzala najlepsie, vobec nedala na predsudky. naviac v jednom kuse nadava na jojku a markizu a tie spravy v televiznych novinach a ze jim neveri a najradsej by televizor oknom prehodila... a tak ked sme dneska boli vonku na kofole a potom sme sa prechadzali parkom, zacala si stezovat na svojho priatela, ako jej neustale robi problemy a starosti... a ze mi zavidi ze ma nic nemoze trapit, ze s mamou som si vzdy rozumel a tak... a ja som odpovedal, ze to nie je tak ako to vyzera a pak som sa odmlcel.
pytala se ze ako to myslim.. a ja bol na jehlach, ze co jej povedat, pravdu lebo zaklamat... ale klamat som nechcel, tak som opatrne zacal, ze mama je na mna nahnevana co som sa jej s niecim zveril a ona mi neveri ani nos medzi ocima.. kamaratka bola zvedava, ze s cim som sa jej zveril ze to brala tak zle... a s jej schopnostou zo mna vsetko vytahat som jej vsetko povedal... bol som vydeseny, minimalne po kazdom tretom slove som sa jej narychlo kuknul do oci a potom sa zasa kukal na zem... no proste po nejake pulhodinke vsetko bolo vonku. a ja cekal ze sa tiez zvedne a odejde, ale ona nie. povedala "no ufff, pojdme niekam na sklenicku, potrebujem to rozdychat." zatiahla ma do najblizsie hospodky a tam sme si dali kazdy asi dve piva (pit alkohol som ju videl do tej doby len dvakrat v zivote ) a este o tom tise kecali. ke koncu povedala "paja, mam ta rada, len ma nechaj to rozdychat. nie som ako tvoja mama," (som jej to povedal) "a nie je to o tom, ze by som chcela byt zla. porad sme kamarati. zajtra po praci ti napisu, pozajtra mam zas volno a napriklad bysme mohli ist na pitie." citim sa fajn, dnes vecer mi este poslala na skype usmiateho smajlika neverim, ze sa mi povedlo coming outovat a nestratit ju... teraz sa sam seba pytam, kde som v coming oute mame urobil chybu?
a podarila sa mi dnes este jedna fajn vec, ktoru ale takto verejne na fore nebudem rozpitvavat
este raz dakujem za vase odpovede a tedy i psychicku podporu
co sa tyka toho, ako som to podal, tak to bolo tak, ze uz som to dlho zvazoval a tak som sa sem tam nenapadne pytal, ze aky ma nazor na taku homosexualitu a celkovo ine nez heterosexualne orientacie a ona vzdy ze taky ludia jej nevadi, pokial je zna a vie ze su slusni. tak som si hovoril, ze je to na dobrej ceste. jedenraz, ked bolo pekne a my sme sedeli na verande v dobrej nalade a popijali dzus som prehovoril, ze by som si chcel o niecom pohovorit, ze ma nieco trapi a potrebujem to s niekym prebrat a viem, ze ona je jedna z mala, co by bola schopna to pochopit, ze potrebujem, aby ma nechala az do konca a neprerusovala ma... a ona ze ano, paja, ked ta nieco trapi, tak mi to povedz, mne mozes povedat cokolvek... a tak som zacal (nepamatujem si to presne), povedal som, mama, ja uz dlhsie viem, ze sa mi nepacia dievcata mojho veku... viem, ze je to blbe, ale bohuzial ma nepritahuju... ale existuji ludia, ktori sa mi velmi paci, ktorym rozumiem a do ktorych by som bol schopny sa zalubit, ktore vlastne vsetky neskonale lubim a su pre mna pritazlivi... libi sa mi mala dievcatka, moji anjeli.. nebol by som schopny im ublizit neboj...
chvilku bolo ticho a pak se mama zvedla a isla do domu. povedal som si, ze asi potrebuje cas to vstrebat, tak som ju nechal. lenze dalsi den mi zacalo peklo hned rano som ju stretol v kuchyni, tak som pozdravil "dobre rano" a sadol som si na zidlu u stolika. a ona neodpovedala, tak podivne razovala po kuchyni a naraz predo mna na stol mrskla igelitku a ze "padaj do obchoda, nie som tvoja sluzka, doteraz som bola a ty mi co povies, ze sa ti pacia mala decka". bol som zmateny a tak som radsej rychle isiel. a ked som sa vratil, vobec sa ku mne nechovala pekne neustale nadavala, ked mi podavala obed, tak tanierom tak praskla do stola, se sa na mna polovica polievky vyliala a ja som odskocil, pretoze bola horuca a ja som to dostal priamo na tricko a medzi nohy a palilo ma to. a ona ani prepac nepovedala, jen ze "sedaj, co cekas, ze ako sa k tebe budem spravat... treba ked ti budem liat na rozkrok horuce veci, tak aspon nebudes moct znasilnovat mala decka..." .. zacala sa ma vypytovat ci som nejak ublizoval svojej sestricke ked som ju stretaval a ja okamzite ze nie, ze to by som jej neurobil a ani nikomu inemu, ze ju mam rad... ale ona mi absolutne neverila... minimalce tyzden sa ku mne chovala hrozne, dvakrat som musel odist a sam si niekde zaplakat lebo by som zosialel... od tej doby az doteraz oba robime divadielko. pred susedmi robime, ako sme okej rodina a ako super vztahy spolu mame... ale vo vnutru v dome je medzi nami dusno, skoro spolu nehovorime a ked, su nase rozhovory strohe a len vecne.. ked spolu nemusime hovorit, tak to radsej ani nerobime.. zprvu som sa snazil si s nou este raz pohorit na toto tema a nejako to napravit, ale vzdy na ma skricala at o tom uchylanstvu nehovorim... a tak som sa prestal snazit.. ja viem ze to je len ticho pred burkou, ze sa este nieco podela... viem to... a z toho dusna zosaliem. vidim jej pohlady... to ako sa na mna pozera.. tak sklamane a vycitavo.. ako na zrudu kolkokrat mi dala najavo ze uz nie som jej syn... ked som sa raz nedostavil dva a pul dna doma, pretoze som skolaboval a kamaratka mna nechcela pustit a dalsi den mala narodzeniny a ja som s nou kvoli jej prianu zostal... ved mama si ani nevsimla, ze som prec... nezjimala sa kde som, nevolala mi.. a ked som sa vratil, ani sa na mna nepozrela, len pozerala telku..
ale teraz pozitivne dnes som bol po rannej smene s kamaratkou, kteru poznam dlha leta. vlastne ono je to tak, ze od asi osmej triedy na zakladke do mna bola zakukana a neustale sa snazila ma balit. no a asi v druhaku na strednej som jej naznacil, ze ju mam rad, moc, ale len ako kamaratku a ze z toho proste vztah nekuka... bola smutna, chvilku sa odo mna drzela dal, ale pak to priala a ze budeme aspon kamarati. asi pred pol rokom si aj nasla priatela (so ktorym ma bohuzial len problemy...). ale stale vidim, ako na mna kuka a ze je do mna zalubena, trocha ma to trapi... no ale k veci. ma aj brata gaye a z cele jej rodiny to ona vzala najlepsie, vobec nedala na predsudky. naviac v jednom kuse nadava na jojku a markizu a tie spravy v televiznych novinach a ze jim neveri a najradsej by televizor oknom prehodila... a tak ked sme dneska boli vonku na kofole a potom sme sa prechadzali parkom, zacala si stezovat na svojho priatela, ako jej neustale robi problemy a starosti... a ze mi zavidi ze ma nic nemoze trapit, ze s mamou som si vzdy rozumel a tak... a ja som odpovedal, ze to nie je tak ako to vyzera a pak som sa odmlcel.
pytala se ze ako to myslim.. a ja bol na jehlach, ze co jej povedat, pravdu lebo zaklamat... ale klamat som nechcel, tak som opatrne zacal, ze mama je na mna nahnevana co som sa jej s niecim zveril a ona mi neveri ani nos medzi ocima.. kamaratka bola zvedava, ze s cim som sa jej zveril ze to brala tak zle... a s jej schopnostou zo mna vsetko vytahat som jej vsetko povedal... bol som vydeseny, minimalne po kazdom tretom slove som sa jej narychlo kuknul do oci a potom sa zasa kukal na zem... no proste po nejake pulhodinke vsetko bolo vonku. a ja cekal ze sa tiez zvedne a odejde, ale ona nie. povedala "no ufff, pojdme niekam na sklenicku, potrebujem to rozdychat." zatiahla ma do najblizsie hospodky a tam sme si dali kazdy asi dve piva (pit alkohol som ju videl do tej doby len dvakrat v zivote ) a este o tom tise kecali. ke koncu povedala "paja, mam ta rada, len ma nechaj to rozdychat. nie som ako tvoja mama," (som jej to povedal) "a nie je to o tom, ze by som chcela byt zla. porad sme kamarati. zajtra po praci ti napisu, pozajtra mam zas volno a napriklad bysme mohli ist na pitie." citim sa fajn, dnes vecer mi este poslala na skype usmiateho smajlika neverim, ze sa mi povedlo coming outovat a nestratit ju... teraz sa sam seba pytam, kde som v coming oute mame urobil chybu?
a podarila sa mi dnes este jedna fajn vec, ktoru ale takto verejne na fore nebudem rozpitvavat
este raz dakujem za vase odpovede a tedy i psychicku podporu
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Dívky
- ve věku od: 7
- ve věku do: 12
- Příspěvky: 1081
- Dal: 152 poděkování
- Dostal: 469 poděkování
Re: Ahoj
No a práve pre toto sa radšej rodičom nezverujem a ani nikdy nezverím, pretože poznám ich reakcie a viem ako by zareagovali....
Je fajn pocit keď ťa niekto neodsúdi za tvoju orientáciu naopak, snaži sa ťa pochopiť a nejako pomocť..
Človek sa necíti tak sám...
U tvojej mamky by bolo asi dobre keby za nou prišiel nejaký odborník ako napr: Pán Weiss a normálne pri kávičke jej to vysvetlil ale srandy bokom...ak nechceš aby ti robila dalej zo života peklo bolo by dobré keby si odišiel niekam kde za tebou nemože mamka aby ti nerobila peklo aj tam.. napr do druhého mesta... najisť kopec kamarátov kamarátok.. aj tích malých kamarátok. najisť si prácu kde sú deti a budeš šťastný chalan..
V kontakte so sestričkou si ..keď bude vačšia sa možeš snou aj stretnúť niekde tiež rodičia nemusia o tom vedieť... ...
Ja by som zdrhol.. ťa obdivujem že to tam zvládaš aj keď ťažko akože velký respekt pred tebou
Zdá sa, že kamarátka to zobrala v pohode... len to musí trošku predýchať a bude fajn uvidíš. Ja tiež keď som sa zveril musela predýchať.. som aj cigu fajčil opačne tak som bol v stresi
Chybu si neurobil.. to len tvoja mamka nevie čo je pedofilia a kto pedofil
Držím palce v ťažkom boji ... Možno raz príde den (keď budeš štastný) kedy si povieš že - "Všetka tá bolesť, ktorú som prežil ako mladý chalan stála za to.. inak by som nestál tu kde teraz som"
S pozdravom Mathias
Je fajn pocit keď ťa niekto neodsúdi za tvoju orientáciu naopak, snaži sa ťa pochopiť a nejako pomocť..
Človek sa necíti tak sám...
U tvojej mamky by bolo asi dobre keby za nou prišiel nejaký odborník ako napr: Pán Weiss a normálne pri kávičke jej to vysvetlil ale srandy bokom...ak nechceš aby ti robila dalej zo života peklo bolo by dobré keby si odišiel niekam kde za tebou nemože mamka aby ti nerobila peklo aj tam.. napr do druhého mesta... najisť kopec kamarátov kamarátok.. aj tích malých kamarátok. najisť si prácu kde sú deti a budeš šťastný chalan..
V kontakte so sestričkou si ..keď bude vačšia sa možeš snou aj stretnúť niekde tiež rodičia nemusia o tom vedieť... ...
Ja by som zdrhol.. ťa obdivujem že to tam zvládaš aj keď ťažko akože velký respekt pred tebou
Zdá sa, že kamarátka to zobrala v pohode... len to musí trošku predýchať a bude fajn uvidíš. Ja tiež keď som sa zveril musela predýchať.. som aj cigu fajčil opačne tak som bol v stresi
Chybu si neurobil.. to len tvoja mamka nevie čo je pedofilia a kto pedofil
Držím palce v ťažkom boji ... Možno raz príde den (keď budeš štastný) kedy si povieš že - "Všetka tá bolesť, ktorú som prežil ako mladý chalan stála za to.. inak by som nestál tu kde teraz som"
S pozdravom Mathias
-
- Administrátor
- Líbí se mi: Dívky a ženy
- ve věku od: 4
- ve věku do: 28
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
- Příspěvky: 6598
- Dal: 1721 poděkování
- Dostal: 3601 poděkování
Re: Ahoj
Díky, Pájo, za srdceryvný příběh. Podle mě tohle je ta největší zrada, které se může rodič na svém vlastním dítěti dopustit. Nejdřív ti řekne, že jí můžeš říct cokoliv, a když jí to řekneš, tak tě zavrhne.Pája píše:...ona ze ano, paja, ked ta nieco trapi, tak mi to povedz, mne mozes povedat cokolvek... vidim jej pohlady...
...
to ako sa na mna pozera.. tak sklamane a vycitavo.. ako na zrudu kolkokrat mi dala najavo ze uz nie som jej syn...
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
-
- Registrovaný uživatel
- Líbí se mi: Chlapci
- ve věku od: 8
- ve věku do: 14
- Příspěvky: 214
- Dal: 19 poděkování
- Dostal: 43 poděkování
Re: Ahoj
Proboha. To je docela síla. Jak tohle může matka udělat?
Jsem rád za tu svoji, která mi tehdy řekla jen: "Jo, já vím."
Na tvém místě bych vážně začal pracovat na osamostatnění. Pomalu, žádný spěch, všechno si zjistit, všechno si připravit. A popravdě - když na chvíli omezíš chlast a hulení, bude to podstatně snazší. Hulení není zlé, ale motivaci a sílu dost vysává.
Když to tak hnusně řeknu, jak dlouho chceš ještě žít s osobou, která si myslí, že jseš zrůda?
Každopádně držím palce a těší mě, že máš ve svém okolí i rozumné lidi
Jsem rád za tu svoji, která mi tehdy řekla jen: "Jo, já vím."
Na tvém místě bych vážně začal pracovat na osamostatnění. Pomalu, žádný spěch, všechno si zjistit, všechno si připravit. A popravdě - když na chvíli omezíš chlast a hulení, bude to podstatně snazší. Hulení není zlé, ale motivaci a sílu dost vysává.
Když to tak hnusně řeknu, jak dlouho chceš ještě žít s osobou, která si myslí, že jseš zrůda?
Každopádně držím palce a těší mě, že máš ve svém okolí i rozumné lidi
-
- Člen skupiny ČEPEK
- Líbí se mi: Dívky a ženy
- ve věku od: 4
- ve věku do: 10
- Kontakt: [email protected]
- Výkřik do tmy: O každé dívence smýšlej, chovej se k ní a jednej s ní tak, jako by to byla tvoje milovaná dcera.
- Příspěvky: 525
- Dal: 565 poděkování
- Dostal: 723 poděkování
Re: Ahoj
Ahoj Pájo, děkuji za příběh. Také si říkám, jak se může matka takhle zachovat k vlastnímu dítěti. Asi bych chápal její reakce, pokud by sama v dětství zažila sexuální obtěžování nebo znásilnění, a kdyby se přes to dodnes nepřenesla. Ale i kdyby to tak bylo, a tvůj coming out v ní znovu probudil starou bolest, tak dávat to najevo svému dítěti by od ní, velmi diplomaticky řečeno, nebylo vůbec hezké.
Napadají mě k tomu ještě Ježíšova slova na kříži: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ Myslím, že problém nás lidí není to, že bychom se úmyslně chtěli chovat zle, ale že žijeme natolik v zajetí svých představ a stereotypů, že si nedokážeme představit, že by něco mohlo být jinak. A že máme strach z neznámých věcí, které nemáme pod kontrolou.
Přeji ti, ať najdeš lidi, kteří ti budou rozumět a budou ochotni tě podržet.
Napadají mě k tomu ještě Ježíšova slova na kříži: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ Myslím, že problém nás lidí není to, že bychom se úmyslně chtěli chovat zle, ale že žijeme natolik v zajetí svých představ a stereotypů, že si nedokážeme představit, že by něco mohlo být jinak. A že máme strach z neznámých věcí, které nemáme pod kontrolou.
Přeji ti, ať najdeš lidi, kteří ti budou rozumět a budou ochotni tě podržet.
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. Ale málokdo se na to pamatuje.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ