Mám-li v budoucnu na tomto fóru přispívat, bylo by asi na místě, abych o sobě také pár řádek napsal. Kolik těch řádek bude nevím, ale snad v rozumné míře – v písemném projevu se umím hodně rozpovídat a koho to pak baví číst, že?
Ve své podstatě na mé pedofilní minulosti nic moc zajímavého není. Určitou odlišnost jsem si začal uvědomovat ve 13ti letech. Z dnešního pohledu je zajímavé, že jsem v tomto věku otevřeně přijmul fakt, že ze mě asi vyrůstá pedofil, ale co hůř, nijak zvlášť jsem se s tím netajil. Chodil jsem ještě na základní školu, kde jsem si hlavně během letních přestávek venku povídal a hrál s holčinama kolem první, druhé třídy. Spolužákovi a zároveň dobrému kamarádovi jsem pak zasněně vyprávěl, jak jsou ty malé holky úžasné. Nechtěl jsem žádnému dítěti ublížit, nechtěl jsem provést nic nezákonného, proto jsem si vůbec neuvědomoval, že i takové chování jaké jsem jevil, mi může trochu zkomplikovat život. A zkomplikoval, netrvalo dlouho a pro své spolužáky jsem byl už jen úchyl. Doneslo se to samozřejmě i mezi učitele. Nikdo mi nic neřekl, ale jejich pohled (některých) skrz prsty byl celkem evidentní.
Teď už se bavíme o době, kdy mi bylo 15, základka končila a já dost ztratil zájem o kontakt se svými vrstevníky. Scházel jsem se občas s jednou holčinou, se kterou jsem se seznámil ve škole…no z občas se stalo prakticky každý den. Bohužel když její mamka zjistila, že její sotva devítiletá dcera tráví většinu svého volného času s 15ti letým puberťákem, rychle to zatrhla. Od té doby jsme se viděli asi 2x, když jsme se náhodně potkali. A od té doby jsem také nepoznal holčinu, se kterou bych měl možnost trávit tolik času. A popravdě mi to hodně chybí. To odloučení jsem nenesl moc dobře, do oné holčiny se mi povedlo zamilovat, tvořila velkou část mých myšlenek a snů. Přesto jsem se o nějaký tajný kontakt z obavy o průšvih nepokoušel.
Začal jsem si také v tomto období shánět různě informace na internetu. Tehdy jsem narazil na GL rozcestník a našel tak příběhy některých z vás. Začínal jsem svou odlišnost brát více vážně, začal jsem si uvědomovat, že tato odlišnost lidmi akceptovaná není, ať se chováte jakkoliv a že čím míň lidí to o mě bude vědět, tím lépe. V tuto chvíli to neví nikdo. S lidmi ze základky se nestýkám a nikdo, koho jsem potkal posléze, o mě neví, že jsem pedofil vč. rodiny i mých nejbližších přátel. Možná by bylo fajn, někomu blízkému se svěřit. Ale bojím se. Bojím se, že přesto, že s tím člověkem zůstanu za dobře, bude se na mě už navždy dívat skrz prsty.
Během studia na SŠ jsem také přišel do styku s dětskou pornografií. Hledal jsem jí zcela cíleně, ale v první fázi v tom nebylo nic než čirá zvědavost. A našel jsem. A první dojem byl šokující, celý jsem se rozklepal, mrazilo mě…k mé smůle jsem zrovna zrovna to tvrdší porno, kde na férovku byly zneužívány děti. Viděl jsem věci, které jsem znal ze svých masturbačních fantazií. Ale to je fantazie. Vidět, jak někdo takové věci provádí živému dítěti? To byl prostě hnus. Jakékoliv zneužívání dětí zcela odmítám, nikdy žádné dítě zneužít nechci a už ani nechci vidět, jak dítě zneužívá někdo jiný. Čemu jsem však přišel na chuť, byly fotografie erotické povahy pózujících malých dívek. Tam se žádné ubližování nekonalo, jen čistá lidská nahota dívek v přirozených pózách. Tyto fotografie jsem začal aktivně vyhledávat a velmi brzy jsem jich měl docela slušnou sbírku. Nakonec mě však po nějakém čase přemohly obavy z mého nezákonného počínání a vše jsem vymazal. Od té doby jsem žádné nelegální materiály s dětmi neviděl. Mám stovky legálních fotek s holčičkami, postahované z různých internetových galeriíí. A mimochodem je nepoužívám k sexuálnímu uspokojení, na to se mi stejně nejvíce osvědčila vlastní fantazie. Spíše je používám k zasnívání
Listuji fotkami a představuji si, jaké by to bylo mít nablízku takovou holčinu, trávit s ní volný čas, tak jako jsem to zažil před lety, když jsem vycházel základku.Teď je mi skoro 23, žiji s tím, že jsem pedofil. Naučil jsem se s tím žít, a když to tak řeknu – nevadí mi to. Necítím se ničím omezován. Rozhodně necítím žádný problém se zvládáním svojí sexuality a svého chování. Jak jsem ji psal, nemám v úmyslu zneužít, je to v rozporu s pro mě primární vlastností pedofila – milovat dítě. A když něco miluji, tak tomu neublížím. Jediné, co mi chybí, je reálný kontakt s nějakou holčičkou. Před časem jsem si otevřel podnik gastronomického zaměření, který navštěvují převážně děti (není to McDonald ani jiný fast food
). Brigádníky, které jsem zpočátku vzal, jsem až na jednoho vyhodil. Snažím se tam co nejvíce času pracovat sám a moc mě to baví. Některé holčičky chodí i každý den, mimochodem jedna mooc krásná blondýnka, cca 9 let Takový severský typ, milý hlásek a úsměvy rozdává na všechny strany Moc rád bych se s ní dal jednou víc do řeči.No a vidíte, příběh bez dramatických momentů a zvratů a já stejně popsal skoro stránku a půl, ach jo
Nicméně je to poprvé, co jsem svůj pedofilní život takto popsal a jsem za to rád, je to, jako bych se někomu svěřil Ještě jednou zdravím všechny členy této komunity
Andy Olsen
Ale jsem rád, že se někomu líbí.