Ahojky lidičky, chtěl bych se představit

[Housenka]

Dovolte mi, abych se trochu představil, protože je to dobrým zvykem, když se někam vejde a tím víc, když se jedná o určitou komunitu, ketrá si sděluje své postřehy formou diskusního fóra. Za pět let to bude půl století, co jsem se prvně podíval na tento svět. Tehdy jsem vůbec netušil, že by mohlo být v mém životě něco jinak než jak se děje u normálních lidí. Vyrůstal jsem v adoptivní rodině s nevlastním bratrem. Oba rodiče na mne i na bratra byli velmi hodní, zdravě přísní a vedli nás jak bývalo dříve dobrým zvykem k samostatnosti a ctěným heslem nám bylo: Napřed povinnosti, pak teprve zábava. A tak šel každodenní život v jasně určených kolejích a já byl rád, že jsem věděl dopředu, co mne čeká. S rodiči jsme chodili každou neděli do kostela a já chodil už od šesti let ministrovat. Během dětství a dorůstání jsem si ale pomalu začínal všímat kromě aut a techniky, která mne drží dodnes i ostatních dětí okolo mne. Později jsem si uvědomoval, že se rád pohybuji ve společnosti dětí a zvláště chlapců. Tehdy jsem tomu nevěnoval úplně pozornost a jak šel život dál, najednou jsem stál jako dospělý člověk před určitým problémem. Ženy mi nic neříkaly a já se rád a vlastně i profesně pohyboval každý den mezi dětmi. Kromě náboženství jsem učil na základní škole i další předměty a pak jsem začal dělat kantora na plný úvazek. Všichni, kdo mne sledovali ( zažil jsem čtyři inspektorské návštěvy v hodinách ) mi shodně řekli, že se jim mnou vedená hodina líbí. To mne velice těšilo a stále jsem se i dále pečlivě připravoval na každou hodinu. To, že jsem se mezi dětmi pohyboval ve škole mi stačilo k tomu, abych byl naplněn a to jak duševně, tak i sexuálně. Věděl jsem, že to není normální, ale bál jsem se s tím vyjít jako by nic mezi lidi. A tak jsem se vždy snažil chovat jako normální heterosexuálně orientovaný muž. A snad proto, že jsem hodně cílevědomý, tak jsem si bláhově myslel, že to všechno zvládnu sám. Ale pak se stalo to, co je zatím můj vlastní příběh, který ví teď jenom uzavřená skupina podobně orientovaných lidí a terapeutický tým, který vede pan primář Šupina. On je tím člověkem, který mi otevřel oči a ukázal jak se stímto nevybraným údělem do budoucna vypořádat. Dnes je můj život zcela svázán s přítomností Ježíše Krista, který mne povolal za apoštola, ale já jsem dříve než jsem selhal požádal apoštolský stolec o zproštění knežských závazků. Teď jsem už přijal tu realitu, že jsem pedofil a nechci v životě už nikdy více selhat. Je to i teď pro mne dost těžké tohle všechno psát do sice uzavřené skupiny fóra, jelikož vlastně nikoho z vás neznám. Ale vím, že není na místě už nic tajit, protože jsem pochopil, že tohle co mi bylo do života dáno nemohu změnit a je tedy třeby se s tím naučit žít a udělat všechno proto, abych mohl to, co mám za schopnosti, použil jen k dobru a prospěchu jak mne samému, tak i ostatním lidem, se kterými se budu setkávat. Myslím, že by tohle do úvodu stačilo a věřte, že jsem člověk zásadový a budu dodržovat všechny podmínky pro komunikaci v komunitě ČEPEK. Přeji všem krástný postní čas, je to doba vnitřního ztišení a obrácení a tak se nadále těším Boží přítomnosti skrze denní modlitbu a rozjímání. Děkuji za přijetí do komunity, do které vstupuji s očekáváním, že mi to bude dávat nové podněty k zamyšlení a vyhranění té správné cesty s údělem, který je stále veřejností chápán jako nebezpečný.

[Silesia]

Velmi zajímavý příspěvek.
Věřim, že zde najdeš klid a budeš li chtít i možnost si popovídat.
Hezký večer

[Deda]

Ahoj Housenko, vítám tě mezi námi a přijmi poděkování za tvé představení se. Jsem sice pedofil s heterosexuálním zaměřením a ateista ale v mnohém ti rozumím. Smíření se se svou orientací není, nebo nebylo pro nikoho z nás jednoduché. Tím spíš asi pro tebe, jako pro člověka věřícího a kněze. Svěřit se svému okolí je hodně těžké a já třeba jsem to neučinil nikdy a asi to již nikdy neučiním. I mezi "přáteli" se může najít Jidáš, který si rád zaslouží svých 30 stříbrných.
Že jsi selhal, není dobré, ale budiž ti to poučením do dalšího života. I to se v životě bohužel stává, že člověk sejde ze správné cesty. Už Eva s Adamem pozřeli ovoce ze stromu zapovězeného. Věřím, že tobě se již nadále podaří jít tou správnou cestou a že nesejdeš ani o jedinou stopu vedle.
Pokud bych ti mohl něčím prospět, klidně se na mne obrať.
Krásný sluníčkový den přeje Děda.

[Akallabeth]

Dobry den a zaroven i chvala Kristu! Tak to som dobre a tiez milo prekvapeny, ze tu pise i knaz, ktory sa vysporiadava so svojim problemom a dokaze o nom otvorene hovorit. Vdaka. Zelam hodne sil v zivote pri prekonavani prekazok a tazkosti. Rad by som sa opytal, pokial to nevadi, ze ci momentane posobite v pastoracii, resp. v knazskej sluzbe. Pisete, ze ste poziadal apostolsky stolec o zbavenie sa knazskych zavazkov. Ako to dopadlo? Verim, ze tato situacia je pre Vas velmi tazka - na jednej strane je to vnutorne volanie a povolanie a na druhej realna situacia so svojimi problemami, ktora ma vo vysledku dopad na Vasu profesiu.
Ja sam som rimsko-katolik a castokrat sa prave v tomto kontexte objavuju rozne spravy - medialne velmi pikantne a nahravajuce neprajnikom cirkvi - ktore vrhaju na cirkev zle svetlo. Preto obdivujem, ze mate silu s tym vyjst takto na svetlo. Ale je to dobre, pretoze iste aj v tejto komunite sa vyskytnu veriaci ludia, ktori sa vysporiadavaju s tymto problemom i z hladiska prezivania svojej vnutornej viery a konfrontuju sa s ucenim cirkvi. Vasa situacia moze byt pre nich / pre nas v tejo komunite urcitym svedectvom, ze je mozne sa vysporiadavat s problemom pedofilneho citenia a zaroven svoju situaciu zdielat s Kristom, vo vnutornej modlitbe, v stretnutiech s Nim, v stretnutiach navzajom...

Zelam vela vnutorneho pokoja, sily kracat dalej a dobre prezitie postneho casu pred Velkou nocou.
S uctou
Akallabeth

[radoslav]

ahoj
Vítam ta na Fóre. Som rad ze si sa predstavil a povedal niečo o sebe.
Patrím medzi tích co tiež zlihali a nebolo jednoduché sa s tím zmieriť a vyrovnať
Ak by si mal nejaké otázky alebo chcel s niečim pomôcť kľudne napíš..