Potřebujete pomoci? Trápíte se a nevíte si rady? Vyzkoušejte kontaktní terapii či online krizovou intervenci na PARAFILIK.CZ

Jak řešíte samotu?

Diskuze a porada registrovaných uživatelů ohledně situací a problémů z jejich života.
Uživatelský avatar
ULICNIK
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: "Jednou, až vyrostu, chci být malým klukem." Joseph Heller
Příspěvky: 27
Dostal: 2 poděkování

Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od ULICNIK »

Ahoj,
mám dotaz ohledně toho, co mě poslední dobou tíží víc a víc.
Pracuji s dětmi, v podstatě jsem s nimi pořád v kontaktu, takže bych mohl říci, že jsem ten šťastný případ pedofila.
Bohužel to tak není. Zjistil jsem, že nedokážu dávat najevo emoce, že nedokážu naplno prožívat, že mi jakoby zkamenělo srdce. Mám pocit, jakoby mi prostě někdo chyběl, je to pocit, který nedokážu vysvětlit. Mám spoustu přátel, studuju úspěšně vysokou školu a nežiju na hranici chudoby, dokonce i moje zaměstnání se pohybuje v dětském kolektivu. Do toho mám volný čas zaplněný dětským smíchem.
Přesto jsem nešťastný, prázdný.
Hrozně toužím po tom se zamilovat a prožívat to, co prožívají "normální" lidé. Vím, že vztah s malým klukem je nerealizovatelný a smířil jsem se s tím. Ale nějak si začínám uvědomovat, že mě moje samota začíná sžírat zevnitř. A nějak si nedokážu představit, že bych měl takhle prožít celý život. Se spoustou skvělých lidí vedle sebe, ale hrozně sám...

Má to někdo podobně? A jak to řešíte? Děkuju.
Hranicar
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 14
Příspěvky: 214
Dal: 19 poděkování
Dostal: 43 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Hranicar »

Máme to podobně. Ústřední problém mého dosavadního krátkého života. Nejspíš nejčastější otázka, kterou si kladu: jakej má můj život smysl, když budu vlastně vždycky sám? Celkově to má na mě dost destruktivní vliv. Podrobnosti rozepisovat nebudu, protože je tahle diskuze veřejná.

Co se s tím dá dělat... Nemyslet na to... Věnovat se něčemu, co člověku přináší taky naplnění, zejména pak něčemu, co má odezvu... Brát to tak, že v životě a ve světě je i tak spousta krásných věcí...
Jen tak plácám, mě tohle stejně nepomáhá, ale snažím se.

Faktem je, že i u normálně orientovaných lidí láska často vyšumí a ve vztahu z ní nezbude nic. To mi ale stejně útěchu nepřináší. I když to trvá třeba jen pár let, je to něco, co mít nikdy nebudu.
Řešil jsem to alkoholem. Asi nemá cenu vysvětlovat, že to nic nevyřeší. Jen cesta do pekel.
Tohle asi řešení nemá.
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 27
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 5987
Dal: 1169 poděkování
Dostal: 2925 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Kasz »

Nezapřemýšlel jsi někdy nad tím, zda bys byl schopný se seznámit s nějakou dívkou/ženou a žít s ní běžný partnerský vztah? Sice je to u mě trochu jiné, protože jsem heterosexuální pedofil, a navíc se mi líbí některé dospívající, adolescentní i dospělé dívky... ale někoho najít, to se mi dlouhou dobu nedařilo, s někým se seznámit, a navíc ještě s někým, s kým si budu rozumět. Teď se mi po víc jak 10 letech poštěstilo. Ale taky to nebylo úplně "zadarmo", snažil jsem se někoho najít, měl jsem inzeráty (i zde na fóru), aktivně jsem vyhledával na internetu... až jsem tedy na jeden takový "inzerát" od mladé dívky zareagoval, setkal se s ní... a pak i podruhé, i když jsem ještě neviděl perspektivu vztahu s ní (spíš ona viděla perspektivu se mnou... :) ), no a pak jsme spolu začali chodit. Pro mě (i pro ni) poprvé v životě. A jsem šťastný. Ještě před půl rokem jsem si ale říkal, že se musím připravit i na variantu, že prostě nikdy nikoho nenajdu, že zkrátka budu celý život sám. Bral bych to jako svůj úděl. Aspoň bych se mohl věnovat dětem, se kterými pracuji, a taky bych se mohl věnovat tomuhle webu a osvětové činnosti. Jak to vidíš ty? Dokážeš si představit život s někým?
Československá pedofilní komunita – již 10 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Mám
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Všimli jste si letos, kolik se urodilo jmelí?
Příspěvky: 847
Dal: 142 poděkování
Dostal: 694 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Myš »

Chápu tě. Být s dětmi je úžasná věc, ale to samo o sobě život úplně nezaplní. Ne že bych přímo nedokázal dávat najevo emoce a zkamenělo mi srdce, ale láska k dítěti z volnočasovky plně vyjádřit nelze se a časem stane takovou trochu smutnou připomínkou něčeho, čeho nejde dosáhnout a dlouhodobě potlačované emoce už nejsou takové, jako dřív. Přišla mi do života další láska, emoce zase jedou na plno a mám co dělat je potlačovat, ale očekávám, že ten cit zase časem přejde do takové stagnace, ve které je sice úžasné se "svým" kutíkem trávit čas, ale těch pár společných chvilek nevyplní pocit prázdnoty.
Buď zkusit vztah jak říká Kasz s dívkou, nebo zkusit vztah se starším klukem/mužem. Myslím, že mnohem zajímavější by pro tebe bylo, kdyby to byl také boylover. Oba by jste na tom byli se samotou obdobně a pokud by jste si rozuměli a navzájem se chápali, mohli by jste své životy nějak spojit. Alespoň pro mě je ta představa mnohem lépe uchopitelná, než vztah s dívkou nebo homosexuálem, protože s nimi si nedokážu představit více než velmi dobré přátelství. Někdy se i velmi dobré přátelství může stát základem pro sdílení života, ale taky to tak být nemusí a myslím, že je to spíše výjimečný stav.
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
Uživatelský avatar
ULICNIK
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: "Jednou, až vyrostu, chci být malým klukem." Joseph Heller
Příspěvky: 27
Dostal: 2 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od ULICNIK »

Já Vám nevím,
některé ženy se mi líbí, ale nikdy jsem se do nich nezamiloval, ani mě nijak zvlášť nevzrušují. Nevím, jestli bych byl schopen vztahu s ní.
No a s dospělým mužem si nedokážu představit asi vůbec nic...
Přemýšlím o tom, že si pořídím psa.
malou
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: miluji holky i zeny a porad cekam na tu pravou lasku
Příspěvky: 357
Dal: 1 poděkování
Dostal: 9 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od malou »

Ja si dovedu predstavit mit vztah s zenou,ale TEZKO se najde takova zena,ktera bude chtit ze budu milovat vice (jeji/nasi) dceru nez ji.Bylo to jeste asi pred deseti,patnacti lety mozny,kdy jsem jeste nepoznal me lasky.Mozna je aj chyba,ze me tehdejsi pritelkyne semnou neotehotnely,mozna bych dneska mel rodiny zivot a zil bych jinak,ale osud to tak chtel.
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1081
Dal: 135 poděkování
Dostal: 424 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Mathias8 »

Dusí ma pocit prázdnoty. Keď si uvedomím, že budem celý život sám a nikdy nezažijem lásku ako "normálny ľudia" tak mi je do plaču, padá na mna úzkosť, nebavi ma žiť. Snažím sa na to nemyslieť aj keď sa to uplne nedá. Iba v spoločnosti detí zažívam štastie. Potom mi zostane iba spominanie na to šťastie.
Nejsom schopný žiť z nejakým dievčatom/ženou bežný partnerský život.
Necítim nič. Absolutne nič. Nemožem, nedokážem to. Trápil by som sa ešte viac ako teraz. Zvnútra by ma to zožieralo. Skrátka bez lásky nedokážem mať partnerský vzťah.
To je to keď sa mi páčia iba deti a detský svet.

Je lahké povedať(ako moj otec) vykašli sa na city na lásku. Zober si ženu/nájdi si dievča ktorá ti navarí operie a postará sa o teba pretože samému sa ti bude žiť tažko.
Na citi sa nedokážem vykašlať. On ich dal do šuplíka ja to nedokážem...

Žijem iba pre deti. Som tu iba pre deti. Pre nič iné... Keby nebolo detí, už dávno tu nejsom :)

Jasné že by som chcel zažiť lásku, mať deti, vztah ale nedokážem to..nedokázal by som s tim žiť...
Uživatelský avatar
simgiran
Čestný člen skupiny ČEPEK
Varování: 2
Líbí se mi: Chlapci a ženy
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: e-mail: [email protected]
Výkřik do tmy: Jsem produkt dekadentního světonázoru a jakožto takový na slepé větvi vývoje.
Příspěvky: 1261
Dal: 419 poděkování
Dostal: 522 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od simgiran »

Ten pes nemusí být špatný nápad, psovi se musíš věnovat, no, a psi kolikrát prakticky bezvýhradně milují své pány. Mohlo by to částečně zaplnit díru po chybějícím partnerovi/partnerce. Zvažoval jsi vztah s nějakým klukem kolem patnácti let? Špatně se tedy shánějí nějací, co by měli zájem a byly by rozumní, navíc mladě vypadající. Navíc by to mohlo být jen na pár let a museli by to tak asi brát, musel bys jim to říct (nebo aspoň já bych cítil povinnost říct jim, že si nemají dělat iluze na dlouhodobý vztah), což by pro tebe bylo celkem rizikové. Já jsem sám a začíná mě to poněkud žrát, s kutíky se nějak blíž nevídám prakticky nikdy. Jsem i na ženy, ale se žádnou jsem nikdy nic neměl.
Fíla
Registrovaný uživatel
Příspěvky: 31
Dal: 4 poděkování
Dostal: 9 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Fíla »

Ahoj,

máme to hodně podobné. Když jsem byl malý, dokázal jsem se smát a radovat i z každé maličklosti. Měl jsem takovou představu o suprovým fajn životě, budoucnosti. Takovýho toho ráje. Práce s dětmi mě taky velmi bavila, ale okolí mě změnilo. To co jsem si myslel, že je normální mi okolí svými pohledy a názory říkalo, že jsem jiný. A mě to začalo trápit. Měl jsem pocit, že jsem prostě na jiný koleji než ti "normální" lidé a šlo to od deseti k pěti. Dostal jsem klávesy, kde jsem zjistil, že se z nich nedokážu uplně radovat. Prostě jsem dostal nějakou věc, která mě neudělala tak 100% šťastným, jako když jsem dostal třeba v malym věku digihru.
Změnilo mě to. Změnilo mě to až tak, že jsem si prostě zvykl na to být sám. Že je mi vše odpíráno, vlastně odpíraná věc, která pro mě připadá normální. Byť se musím zžít s tím, že prostě pro moje objekty to dobré není.
Jsem prakticky teď štěstným pedofilem díky komunikačním kanálům. A to je asi to, co mě dělá šťastným. Jsem rád středem pozornosti, ať negativní pozornosti nebo pozitivní pozornosti.
Naučil jsem se tyto negativní věci, co jsem napsal, kompenzovat na koníčkách, který mě baví. Třeba klávesy, cyklistika, počítače, internet a proramování. Vlastně díky tomu přežívám.
A ano, říkal jsem si "Co kdybys neuměl nic, jen zneužívat".. tak bych měl asi život bez cíle a neměl bych nic, co by mě donutilo přežívat. Ale cítím se fakt docela sám sobě odcizený. Vlastně se i sebepoškozuji tím, že jsem často v pasivní agresy vůči svému okolí. Nevím, na jednu stranu to není nic, co by mě tak vadilo, asi mě to tak baví.
Mě je 27 let, jsem bez holky a neříkám, že bych žádnou nechtěl.. ale pořád si říkám, chtěla by vůbec nějaká mě?.. A to je to, co mě blokuje. Takže jediný, co mě teď posiluje jsou vlastně sociální sítě a koníčky. To se nějak dá přežít....
Uživatelský avatar
Silesia
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Příspěvky: 840
Dal: 271 poděkování
Dostal: 168 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Silesia »

Otázka je jak dlouho
Uživatelský avatar
Sněhulák
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: "Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská blbost. Přičemž tou první si nejsem zcela jist." (Albert Einstein)
Příspěvky: 26
Dal: 5 poděkování
Dostal: 11 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Sněhulák »

Jistě je nás hrozně moc, kdo to cítíme podobně. Taky mám přátele, s některými se i často vídám, ale připadám si zcela "sám v davu" a citově prázdný. Zatím jsem nebyl úspěšný v hledání východiska. Ani nepřicházím do kontaktu s dětmi, protože se mi nepodařilo najít způsob jak (byť se snažím, snad se to změní). Takže bohužel mě žádná rada nenapadá, protože jsem se ještě do stadia, kdy bych už byl obklopen kutíky a řešil "a co dál?", nedostal.

Zmiňované koníčky (mě třeba drží nad vodou muzika) jistě pomůžou hodně, přestože zaplnit prázdné místo v citové oblasti určitě zcela nedovedou. Pomocí psa by to asi zčásti šlo dokázat, taky jsem o tom uvažoval; jen mě děsí představa, že by mi zákonitě jednou umřel. Když se na něj člověk, který jiný blízký vztah nemá, citově upne mimořádně silně, nedokážu si představit, co se stane, když mu kamarád do nějakých 15 let odejde...

A stejně to vždycky bude jen jakási náhražka - i kdybych se nakrásně dokázal "najít" v nějakém "plánu B", takové řešení ve mně vzbuzuje pocity nenaplnění něčeho, co jsem nepřirozeně umlčel a transformoval v něco jiného. Spousta dětí potřebuje lásku, ale já se uměle a se sebezapřením budu dívat jinam a snažit se vnutit si, že se mám realizovat jinde, ačkoli vím - nebo si aspoň myslím - že největší oboustranný prospěch by nastal, kdybych žádné takové náhradní cesty nehledal. Takže je to se mnou tak, že se obávám, že vlastně žádné "nepřímočaré" - tzn. jiné než láskyplný vztah - řešení neexistuje nebo si ho aspoň nepřipouštím.

Samozřejmě že žít se dá i bez toho, a když pracuješ s dětmi, minimálně částečně je tím situace lepší. Fakt si ale neumím představit, jak by šlo tu emocionální prázdnotu odstranit.... *dont_know* Ohledně vztahu s nějakou ženou nebo chlapem se neodvažuju říct nic, to jsem moc nepromýšlel - a taky je to "jen" náhražka, i když to záleží na individuálních pocitech, u někoho takové řešení zafunguje. Jestli někdy na něco přijdu, rozhodně si to nenechám pro sebe, ale v současné chvíli jsem bohužel moc neporadil...
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 222 poděkování
Dostal: 113 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Deda »

Drahý příteli, už zde asi každý ví, že jsem už ve věku, kdy lidé myslí spíše na to jak si zařídit místo na hřbitově. Já však stále myslím na děti vůbec ale hlavně na holčičky. Holčičky jsou moje celoživotní láska. Ano byl jsem spoustu let ženatý, měl jsem a mám i vlastní dcerku. Dnes již dospělou ženu. Nestýkáme se spolu od mého rozvodu. Měl jsem pro koho žít, miloval jsem jí neskutečně. Neříkám, že ji nemiluji stále ale za prvé je dospělá a za druhé o mne nestojí. Dokážu se vžít do tvé situace a do tvých citů. Věř mi ale, že je daleko horší někoho ztratit než jej vůbec nemít. U tebe je to o to horší, že máš rád kutíky. Já už jsem tady psal v jiných diskuzích, že jsem si našel náhradu. Poznal jsem mladé lidi, kteří mají krásnou dcerku 10 let. Jsem do ní zamilovaný ale vídáme se moc málo. Příšerně mi chybí ale nechci se příliš vnucovat abych nevzbudil podezření. Ty máš alespoň ty volnočasové aktivity kde jsi s dětmi v kontaktu. Ó jak ti závidím. To bohužel já nemám a nikdy jsem oficiálně neměl, i když jsem po tom toužil. Pokud moje dcerka chodila na ZŠ věnoval jsem se dětem v rámci SRPŠ ale to bylo takové nárazové. Pořádali jsme den dětí a podobné aktivity. V té době jsem byl šťastný a vděčný za každou minutu strávenou s dětmi. Dcera odešla na SŠ a byl konec. Jak ses zmínil o tom psovi, ano je to řešení ale jen krátkodobé. Já psi miluji, dělal jsem i dlouhá léta výcvikáře v bývalém Svazarmu. Uvědom si, že pes, pokud nejsi opravdový milovník psů, tě uspokojí dejme tomu na rok, dva ale pes žije 12 a více let. Co pak s ním, až zjistíš, že tě už nebaví, že to nebylo cos hledal? Útulek? Tak tomu bych nerad věřil. Každý kdo má rád děti má rád i zvířata. Tedy budeš s ním žít dalších X let jako se závažím. Takovéto rozhodnutí je třeba dobře rozvážit. Já jsem již starý a cítím se taky moc sám mám taky okolo spoustu přátel, ale přesto jsem osamělý. Je to těžké a s každým přibývajícím rokem těžší. Která dívenka v mnou preferovaném věku si bude povídat s kráčející fosílií? Přátelé promiňte mi moje duševní exkrementy, kterými vás asi obtěžuji ale prostě to na mne padlo a muselo to ven. Krásný sluníčkový den. Děda
Uživatelský avatar
radoslav
Registrovaný uživatel
Bydliště: Slovensko
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 10
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: Najviac smutní bývajú tí, ktorí sa zdajú byť najveselší.
Nikto sa ich nepýta, čo ich trápi, pretože rozosmievajú a utierajú slzy iným...
Příspěvky: 179
Dal: 106 poděkování
Dostal: 49 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od radoslav »

ULICNIK píše:No a s dospělým mužem si nedokážu představit asi vůbec nic...
Přemýšlím o tom, že si pořídím psa.
Ahoj
Bol som na tom podobne.
Ba dokonca som chcel žiť so ženou, ale to všetko som si len nahováral nič ma na nich nevzrušilo
no čas ukázal ze viem žiť aj s rovnakým pohlavím.
Prepáč ale pořídit si psa to ta asi prejde som prakticky človek a nebudem tvrdiť ze ti to pomôže
no možno na par mesiacov.a co potom? stále budeš sam človek potrebuje cítiť lásku
niektorí to dokážu žiť sami no ja nie vravím za seba pokiaľ neskúsiš nehovor ze nie! Co ti bráni skúsiť vzťah s dospelim mužom alebo teda mladým mužom od 15 viac?
budeš štastnejši ako mat psa. Nič nenahradí lásku dvoch ludi.
za dalšie pedofil nikdy nebude mat normálni vzťah s tím treba počítať !! vždy sa nám budu páčiť kutici no aj napriek tomu sa dá žiť vo vztahu pokiaľ sa budu partneri rešpektovat - kutikov.
Prosím neber to nijako osobne. :)
Uživatelský avatar
šmudlík
Registrovaný uživatel
Bydliště: Kutíkov
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: To co dnes zanecháme v srdci dětí,ony zítra vrátí celému světu.
Příspěvky: 60
Dal: 60 poděkování
Dostal: 27 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od šmudlík »

Jak řeším samotu?Přiznám se že už jí moc nezvládám čím jsem starší tím víc cítím jak strašně moc toužím po někom kdo by mne opravdu měl rád,toužím navázat opět vztah s nějakým andílkem a být šťastný.Nejsem z těch co se litují ale život se se mnou vůbec nemazlil a přinášel většinou jen zklamání netvrdím že bylo vše špatně ale jedno vím jistě nikdy mne nezradil žádný andílek.Takže většinu času co jsem doma trávím sny o tom jaké by to bylo fajn kdyby existoval svět kde na sebe lidé nejsou tak zlí a kde když se dospělý člověk odváží dotknout malého človíčka a nabídnout mu kamaradáství ho hned nečastují tím odporným slovem pedofil.
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Mám
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Všimli jste si letos, kolik se urodilo jmelí?
Příspěvky: 847
Dal: 142 poděkování
Dostal: 694 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Myš »

šmudlík píše:Takže většinu času co jsem doma trávím sny o tom jaké by to bylo fajn kdyby existoval svět kde na sebe lidé nejsou tak zlí a kde když se dospělý člověk odváží dotknout malého človíčka a nabídnout mu kamaradáství ho hned nečastují tím odporným slovem pedofil.
To slovo odporné není, naopak. Ve svém původním významu znamená"přítel dětí", což ve mě evokuje něco velmi pozitivního a hezkého. S tím se sžívám a tak to cítím.
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
Uživatelský avatar
šmudlík
Registrovaný uživatel
Bydliště: Kutíkov
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: To co dnes zanecháme v srdci dětí,ony zítra vrátí celému světu.
Příspěvky: 60
Dal: 60 poděkování
Dostal: 27 poděkování

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od šmudlík »

Vím že je to slovo antického původu ale bylo to míněno spíš tak že mi to prostě nezní.Určitě by se mi víc líbilo přátelé dětí což tady také všichni jsme,to zní určitě mnohem líp.
Uživatelský avatar
Matúš

Re: Jak řešíte samotu?

Nový příspěvek od Matúš »

Uličník, ahoj. :-)
Riešim rovnaký problém. A tiež som dospel k riešeniu, že si asi zaobstarám psa. :-D:-D Aspoň niekto ma bude mať rád.
Maj sa pekne a nech ti to v živote ide. :-)
Matúš