Pro poučení

[pbd]

Ahoj,

některé věci je potřeba opakovat pořád dokola a je potřeba je poslouchat. Já jsem to neudělal a selhal.

Byl jsem před pár lety preventivně u sexuologa, ale nebral jsem to dostatečně vážně a přestal tam chodit. Byl jsem si stoprocentně jistý, že nikdy nic neudělám, že to zvládnu sám a byl jsem na to svým způsobem hrdý. Což se ukázalo jako jedna z mnoha chyb.

Před několika lety jsem se spřátelil s rodiči malé dívky a zamiloval se do ní. Nedokázal jsem sice svoje city skrýt, ale vše bylo nevinné, měli jsme se prostě rádi. Před několika týdny jsme si ale dali pusu a začal jsem být její kluk a ona moje holka. Pořád jsem si uvědomoval, že to bere jinak, ale přestal jsem ji vnímat jako dítě, protože byla moje holka. Měl jsem se zastavit a podívat se s odstupem na to, kde jsem a kam dál jít. Ale neudělal jsem to, protože jsem byl šťastný. A pak jsem na ni sáhl tak, jak se na dítě nesahá.

Nemusíte mít strach, udal jsem se. Chci jen abyste to věděli. Kdyby se někdo ocitl v podobné situaci, třeba si vzpomene, poslechne rady, které jsem já neposlouchal a udělá krok zpět, než překročí hranici, kterou nikdy překročit nechtěl.

[Gabriel Svoboda]

Nemusíte mít strach, udal jsem se.

To jsi neměl. To vyštřování jí ublíží nejspíš víc, než to sáhnutí ...

[Myš]

Přeji všem těm, co zneužívají děti aby došli ke stejnému rozhodnutí jako zde uživatel pdp

Nemyslím si, že je to vždycky správné. Tomu dítěti to nepomůže (pokud mu bylo ublíženo), naopak to přinese jenom další trauma, jak psal Gabriel. Tomu, který zneužil, to také pomoci nemusí, spíše naopak. Jediný smysl to má, jestli se ten člověk bojí opakování svého činu, ale i tak je podle mě lepší možnost jít dobrovolně na léčení.

[ksoft]

Tak tebe ja znam a vim co vše jse odehravalo ...

Ja to ŕikal že jse to neda ovladnout po cely život. A proto nikdy neni dobry slibovat že jse pedofil ničeho nedopusti...
A taky je blbost jse priznat na pčr jako jsem již psal sex s diteti neublyži spiš nasledky když to praskne.

[Kasz]

Nevíme konkrétní okolnosti případu pbd, nicméně někdy opravdu může být lepší se udat, než být svědkem toho, jak dál ničím dětský svět tím, že nedokážu svůj pud ovládnout. Musel by o tom pbd napsat víc.

[ksoft]

No ty Kaszi jse o takove lidi moc nezaijmaš spiš je tady cenzuruješ. Takže ty opravdu neviš kolik lidi odtud ma stymhle problemy... A jeden s duvodu proč o tom nepišou je že jse boji o tom psat když je tu o tom zakazane a banuje jse tady...

Pokud by jse v chatu psalo vic otevřene a trošku vic uchylne ostatny lide by jse tolik nebali o sobě psat...

[Kasz]

No ty Kaszi jse o takove lidi moc nezaijmaš spiš je tady cenzuruješ. Takže ty opravdu neviš kolik lidi odtud ma stymhle problemy...

Zatímco ty to opravdu víš. Gratuluji!

[Mathias8]

Nemusíte mít strach, udal jsem se.

Ja by som asi spáchal samovraždu. Radšej spácham samovraždu ako žiť celý život s tým, že som jej zničil život, sny, detstvo a všetko to krásne (tým nenabádam nikoho, aby sa riadil mnou. Sú to moje pocity).. takže z hladiska tvojích citov máš moj rešpekt .. z hladiska jej citov si spravil chybu a možno ani nie. Možno časom pochopí, že si nebol to monštrum, ale že si ju mal naozaj skutočne rád a miloval ju. A radšej sa udal.

Inak neviem ako Vy, ale ja strašne túžim po láske. Myslím takej(Rómeo a Júlia), že ja ju bezranične milujem a ona mna tiež. Ale viem proste že je to nemožné lebo je decko a to ma frustruje a depta. A v predstavách stále nejakú zachranujem, ochranujem..ale to je už odveci

[Myš]

Nemusíte mít strach, udal jsem se.

Ja by som asi spáchal samovraždu. Radšej spácham samovraždu ako žiť celý život s tým, že som jej zničil život, sny, detstvo a všetko to krásne (tým nenabádam nikoho, aby sa riadil mnou. Sú to moje pocity)..

Zničit dítěti život, udělám to samé. Jediný dotyk ale život dítěti zničit nemusí, a pokud mu přece ublíží, radši bych se snažil to napravit, mít tu možnost. Zničení života dítěti je podle mě trochu jiná úroveň zneužití, než pouhý dotyk, i když i ten může být nesporně pro dítě složitý.

[Jednorozec]

Nepíšeš kolik jí je a co přesně se stalo.
Není sáhnutí jako sáhnutí. Policie má sloužit nejen k tomu aby potrestala vinníka ale hlavně k tomu aby ochráníla oběti. Teď je otázka jestli to ohlášení nebude pro tu dívku 100x větší trauma než to šáhnutí a jestli by nebylo lepší řešení zajít za sexuologem a poradit se s ním co a jak....

Když si přesdtavím sebe jako malého kluka na kterého někdo "sáhnul" a pak to musel řešit přes policii rodiče okolí, jímá mě děs.

[Jednorozec]

šáhnutí != výroba porna.....
To už je poněkud mimo, navíc řešení následků natáčení porna by pro mě, jako oběť, bylo ještě horší. Znamenalo by to, že by se na mě zvědavci ještě mohou "jít kouknout"...

[Daniel]

Byl jsem před pár lety preventivně u sexuologa, ale nebral jsem to dostatečně vážně a přestal tam chodit. Byl jsem si stoprocentně jistý, že nikdy nic neudělám, že to zvládnu sám a byl jsem na to svým způsobem hrdý. Což se ukázalo jako jedna z mnoha chyb.

Děkuji za příspěvek. Souhlasím s tím, že přílišná sebejistota je u pedofila rizikový faktor. Sám jsem zažil v životě situaci, kdy moje pedofilní sklony upadly do jakéhosi latentního stavu. Trvalo to čtyři roky a myslel jsem si, že jsem vyléčen. Díky tomu jsem se ocitl nepřipraven v situaci, kdy jsem mohl někomu hodně, ale opravdu hodně ublížit.

I když jsem dnes se svou sexuální orientací srovnaný, je dobré si to občas připomenout.

Nemusíte mít strach, udal jsem se. Chci jen abyste to věděli. Kdyby se někdo ocitl v podobné situaci, třeba si vzpomene, poslechne rady, které jsem já neposlouchal a udělá krok zpět, než překročí hranici, kterou nikdy překročit nechtěl.

Není zde uvedeno mnoho podrobností, přesto se pokusím reagovat. Souhlasím s Gabrielem, že vyšetřování může dítěti ublížit víc, než samotné sáhnutí. Souhlasím s Kaszem, že může být lepší se udat, než riskovat, že se to bude opakovat. Souhlasím s Jednorožcem, že policie má sloužit hlavně k tomu, aby ochránila oběť.

Pokud situace vyžaduje udání se, myslím, že lepší volbou je někdo jiný, komu přísluší ochrana dítěte, a totiž jeho rodiče, případně jiní příbuzní. Je na nich, aby posoudili, co je pro jejich dítě nejlepší a co mohou pro jeho ochranu udělat.

Teď přemýšlím, co bych jako otec udělal, kdyby za mnou přišel přítel nebo učitel, a přiznal se mi, že si sáhl na moji dceru. Těžko to zobecnit, hodně by záleželo na okolnostech. Určitě bych ho osobně doprovodil k sexuologovi. Určitě bych po něm chtěl, aby se mojí dceři vyhýbal a pokusil se s ním probrat jeho životní situaci a způsoby, jak toho dosáhnout. Určitě bych s dcerou navštívil důvěryhodného psychologa. Ale pokud bych to neviděl za nutné, policii bych do toho netahal.

[Kasz]

Teď přemýšlím, co bych jako otec udělal, kdyby za mnou přišel přítel nebo učitel, a přiznal se mi, že si sáhl na moji dceru. Těžko to zobecnit, hodně by záleželo na okolnostech. Určitě bych ho osobně doprovodil k sexuologovi. Určitě bych po něm chtěl, aby se mojí dceři vyhýbal a pokusil se s ním probrat jeho životní situaci a způsoby, jak toho dosáhnout. Určitě bych s dcerou navštívil důvěryhodného psychologa. Ale pokud bych to neviděl za nutné, policii bych do toho netahal.

Já bych udělal to stejné, s tím, že v každé větě bych slovo "Určitě" nahradil slovním spojením "Možná, pokud bych to uznal za prospěšné, ...", vč. tedy té policie.

[Silesia]

Mám k tomu jen dovětek jak se pozná důvěryhodný psycholog

[corniis]

Teď přemýšlím, co bych jako otec udělal, kdyby za mnou přišel přítel nebo učitel, a přiznal se mi, že si sáhl na moji dceru. Těžko to zobecnit, hodně by záleželo na okolnostech. Určitě bych ho osobně doprovodil k sexuologovi. Určitě bych po něm chtěl, aby se mojí dceři vyhýbal a pokusil se s ním probrat jeho životní situaci a způsoby, jak toho dosáhnout. Určitě bych s dcerou navštívil důvěryhodného psychologa. Ale pokud bych to neviděl za nutné, policii bych do toho netahal.

Já bych udělal to stejné, s tím, že v každé větě bych slovo "Určitě" nahradil slovním spojením "Možná, pokud bych to uznal za prospěšné, ...", vč. tedy té policie.

A já bych k tomu přidalo ještě "Nejprve bych mu omlátil pánev o hlavu". "Coby, kdyby", takhle můžeme polemizovat do nekonečna, ale pokud by se ta situace opravdu stala, nikdy nevíte, jak přesně by vaše reakce vypadala.

[Kasz]

Každý jsme jiný, a o sobě vím, jaký jsem já. Nejsem cholerik, tudíž nejsem horká hlava a pokud nevím, jak reagovat, tak potřebuji nějaký čas na promyšlení. Nad situací, kdy se dozvím, že někdo sahal na moje dítě, vždy budu reagovat s rozmyslem, ani nejsem násilnický typ, abych dotyčnému "rozbíjel hubu" nebo něco podobného.

Takže pánev u mě nehrozí, spíš bych se řídil podle toho, co jsem napsal výše + podle toho, jaký vliv to mělo na moje dítě. Pokud by šlo o penetrativní znásilnění, tak bych asi policii volal rovnou, pokud by šlo "jen" o osahávání mezi nohama nebo na prsou, tak bych volil "mírnější" metody, pak taky záleží na věku - pokud by to udělal 15tiletý kluk - kamarád mé osmileté dcery, taky budu jednat jinak, než když to stejné udělá 30tiletý učitel v kabinetu ve škole.

Máš pravdu, že přesně nemůžu vědět, jak bude vypadat moje reakce, ale je to z toho důvodu, že nikdy nevím přesně, jaká bude konkrétní situace, která nastane. Nicméně rámcové obrysy intencí, ve kterých bych nejspíš jednal, vymyšlené mám. Třeba i s tím vyhýbáním se dceři... opravdu záleží na konkrétní situaci, a pokud by dotyčného měla dcera ráda, vždycky se na něj těšila, užívala si chvíle s ním, a on jednou udělal nějakou blbost, tak bych stejně nějaké úplně striktní vyhýbání se mé dceři nepožadoval. Prostě vždy záleží na konkrétní situaci, nelze však předem předvídat, jaká ta konkrétní situace bude, takže ani nelze předem předvídat, jak na danou konkrétní situaci zareaguji.

[pbd]

Kdyby někoho zajímal (prý už zastaralý, doby přestupu z různých skupin se prý protáhly na celkem minimálně 9 měsíců) řád stanice 40 v Psychiatrické nemocnici Brno:

https://drive.google.com/file/d/0B9J5dU1-RgHAMDZoUkx5azA1YnM/edit?usp=sharing