Jak obliba v pořizování fotek ruinuje náš reálný život

[fenix]

Jak obliba v pořizování fotek ruinuje náš reálný život
Také máte klasický fotoaparát nebo mobil stále při ruce pro případ, že by se naskytlo něco ze života, co byste chtěli nebo museli zaznamenat? Pak určitě patříte do ne zrovna malé skupiny lidí na celém světě. I když je krásné uchovávat pomocí fotografií různé vzpomínky a momenty, dejte si pozor, abyste to nepřeháněli. Dost byste se totiž ochudili o skutečné životní prožitky.

[MarkM]

Váhal sem jestli to sem nehodit...

Něco na tom bude... když se člověk moc sousdředí na fotky a pořád jen fotí, zapomíná co se potom děje vůbec reálně, proto moc nefotím.

[efix]

Je pravda, že když jsem minule mezi dětmi odložil foťák užil jsem si ty chvíle mnohem víc
Ale taky jsem byl rád, že mne u toho někdo vyfotil, protože si to tak budu lépe pamatovat
Kurnik, zase názor naprd...

[Myš]

Plně souhlasím. Ještě že u nás v organizaci máme super fotografa. Za pár dní po akci už mám na mailu odkaz na fotky a ani se nemusím foťáku dotknout

[malou]

Ja filmuji mobilem dcerku mého bráchy.A jí se to dost líbý.Někdy fotim i holčičky na nějakým plakátu.Ale jenom někdy,když mě fakt nějaká fotka zaujme.

Já mám ale raději živé holčiny .Někdy jsem ale mohl nějakou dívku natočit.Někdy to stálo zato.Ale člověk si říká,aby kvúli tomu neměl problémi .

[Plyšáček]

Je pravda, že když jsem minule mezi dětmi odložil foťák užil jsem si ty chvíle mnohem víc
Ale taky jsem byl rád, že mne u toho někdo vyfotil, protože si to tak budu lépe pamatovat

Doporučuji si celé setkání natočit na video - třeba si opřít mobil a nechat ho nahrávat.
Kromě oživení vzpomínek máte jednak dobrou zpětnou kontrolu, jak vhodně či přirozeně se chováte, a jednak případný důkaz, co jste dělali - nedělali.

[Kasz]

Kromě oživení vzpomínek máte jednak dobrou zpětnou kontrolu, jak vhodně či přirozeně se chováte, a jednak případný důkaz, co jste dělali - nedělali.

Já nevím, "preventivní" nahrávání "na tajno" kvůli důkazům... Já jako člověk potřebuji cítit určitou základní důvěru ve svět a v druhé lidi. Pokud bych k druhým lidem přistupoval apriori s nedůvěrou, bylo by to divné. Ryzost a čistota vztahů by šla do kytek. Už jsem to někde zmiňoval.

Všichni si myslí, jak jim nějaký záznam "zachrání život". Ano, některé okamžiky může být zajímavé si zaznamenat, někdy to může být i důležité, ale abych nahrával všechny lidi bez rozdílu proto, že je apriori podezřívám z toho, že mi jednou budou chtít ublížit... Tahle představa se mi z duše příčí. Velice rád začnu nahrávat situaci, kdy mně nebo někomu jinému někdo již začne ubližovat, ale abych chodil po ulici s mobilem v ruce a vše nahrával, abych měl důkaz, až mě někdo přepadne... Mě osobně se zdá, že bych tím svůj život hodně zredukoval. A co se týká blbnutí s dětmi - i tam případně bývají svědci, kteří k tomu mohou říct svoje. Zastal se mě otec dcery, kterou jsem měl "osahávat"... Nahrávka by mi k ničemu lepšímu nepomohla (co taky víc si přát, než aby se zastal rodič). A naopak - to, že někdo jiný předtím nahrával zcela regulérně, viditelně a bez nějakých špatných úmyslů jenže v nevhodnou dobu na nevhodném místě, vše započalo. Takže opatrně s jakýmkoliv nahráváním, natož "na tajno"!

Aneb jak píšou v tom článku: Dejte si pozor, abyste to nepřeháněli. Dost byste se totiž ochudili o skutečné životní prožitky.

[MarkM]

Doporučuji si celé setkání natočit na video - třeba si opřít mobil a nechat ho nahrávat.
Kromě oživení vzpomínek máte jednak dobrou zpětnou kontrolu, jak vhodně či přirozeně se chováte, a jednak případný důkaz, co jste dělali - nedělali.

Mám radši třeba fotky než videa, ale i video je někdy pěkné ale to radši bezemě... Lepší se koukat jen na holčičky.

A pevně věřím, že ty si kontroluješ i to, jestli ti padá bobek správně do zachodové mísy, podle toho, jak to všude cpeš

[Kasz]

Doporučuji nahrávat si celé padání bobků do záchodu a následné splachování a čištění štětkou kvůli důkazu, kdyby vás někdo křivě obvinil, že jste po vykonané potřebě po sobě záchod "neuklidili".

[Plyšáček]

Ale přátelé Bobe a Bobku!
Co to tady zapáchá?

Kaszi, samozřejmě si toč jen okamžiky, které chceš mít nadosmrti ve svém albíčku.
Případný důkaz jsem zmínil jen jako bonus - nebylo to myšleno, že se máme neustále krýt (to by bylo materiálu).

Ale pokud se sami uvidíte s holčičkou, například na klíně, sami si můžete nacítit a prožít z pozice pozorovatele, jak celá interakce působí (nebo může působit) na (případného) dalšího svědka.

Na závěr: Kakejte si, jak umíte. Mně je to u... Ale s dětmi se snažme jednat citlivě a jen vhodnými způsoby.

[observer]

ja som fotil každy den niekolko rokov všetko s rôznych uhlov aj ked niekedy nedokonale ale chcel som zachytit bežny den s detmi.

[Marco Freeman]

[smazáno]

[Jeremy]

...Ale pokud se sami uvidíte s holčičkou, například na klíně, sami si můžete nacítit a prožít z pozice pozorovatele, jak celá interakce působí (nebo může působit) na (případného) dalšího svědka.

Na deťoch obdivujem, že sa dokážu chovať spontánne a ja sa do toho rád nechávam vtiahnuť s nimi. Ak by som využil tvoje rady, obávam sa, že túto spontánnosť by som stratil. To by mohola byť rovnako téma k osobnému zamysleniu.

K tomu či sa chovám nevhodne, nepotrebujem žiaden záznam a verím, že si to dokážem uvedomiť sám ešte vo chvíli, ak sa také niečo udeje. A áno, stávalo sa mi, že okolie na moje správanie reagovalo spôsobom, že sa chovám nepatrične. Teda hlavne tým, že v spoločnosti detí sa sám chovám ako malé dieťa, čo beriem ako povzbudivú odozvu k tomu, že ešte dokážem byť spontánny. A to, že mnohým sa moje chovanie zdá nedôstojné dospelého človeka, mi samozrejme jedno nie je, ale nerád by som svoje chovanie riešil podľa toho, čo si myslia ostatní. Sú situácie, keď sa tomu človek nevyhne a o to menej zdielam tvoje nadšenie pre ich umelé vytváranie.

Súhlasím s Marcom že je dobré mať nejakú tú pamiatku na zaujímavé udalosti, ale nadmiera snahy v tomto ohľade tú zaujímavú udalosť ničí.