Myš píše:
To je mi opravdu líto. Kdyby se to stalo mě, také bych se s tím těžko srovnával. Proč se to vlastně stalo?
No, je to taková zvláštní složitá událost.
Normálně jsme se spolu kamarádili, jeho rodiče mě velmi dobře znali - proti našemu přátelství nic neměli. Jednoho dne ale se mnou přestal komunikovat, naprosto. Byl jsem z toho velmi smutný, až v depresích. Nevěděl jsem co se děje. Pár dní na to jsem měl ošklivý úraz, kvůli které mu jsem byl 2x na operaci v plné narkóze. Při prvním uspání se mi zdál sen o tom mém kamarádovi.. vystupovali v něm i jeho rodiče. Sen neměl skoro žádný příběh, byli to spíš jenom pocity (velmi nepříjemné), jako kdybych se do nich během operace vcítil.
Po propuštění z nemocnice jsem chtěl vědět, co se děje! Kontaktoval jsem tedy jeho maminku a sešel se s ní. Ihned jsem ji řekl, co se mi všechno stalo a co se mi zdálo v narkóze. Když jsem se jí ptal, proč se se mnou její syn už nebaví. odpověděla mi naprosto šokující zprávou.
Prý vše co se mi zdálo je pravda, přesně jak jsem to popisoval. Maminka toho mého milovaného kamaráda zjistila, že je lesba. Ani si nedokážu představit, jak to s mým kamarádem muselo otřást. Bylo mi ihned jasné, že si ani nedokážu představit, jak mu je. Jak se stydí a bojí se, že se to někdo dozví.
Řekla mi, ať ho raději nechám chvíli být, že to chce čas, aby se z toho dostal.
Nevím proč, ale ihned jsem se jí svěřil zase já se svým tajemstvím - řekl jsem jí, že jsem se do jejího syna zamiloval. Vzala to naprosto v pohodě, prý to dokonce chvílemi i cítila, že se s ním jenom nekamarádím.
Bohužel, ihned po tomto incidentu jsem se musel odstěhovat, a to daleko. Už se s ním nejspíš nikdy neuvidím. Nikdy mu nebudu moct říct, jak moc si ho vážím. Nikdy už mě zase neobejme a neřekne mi, jak moc mě má rád. To je to, co mě momentálně trápí - že by třeba potřeboval pomoct, promluvit si o tom, ale nemá s kým. Mě se mohl svěřit kdykoliv s čímkoliv a vždy jsem jeho tajemství udržel.
Takovou bolest jsem ještě nikdy nezažil. Těší mě akorát to, že nic z toho není má vina.