Diskuze a porada registrovaných uživatelů ohledně situací a problémů z jejich života.
7 příspěvků
• Stránka 1 z 1
kredenc
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 3
ve věku do: 50
Výkřik do tmy: Malý príbeh o láske:
5 ročné dievčatko príde za svojim veľkym bratom a pýta sa ho: "Čo je to láska?" Ten jej odpovie: "Láska je keď si každe ráno zoberieš z mojej školskej tašky čokoládu a ja si ju aj napriek tomu stále dávam na to isté miesto."
Moja zatiaľ najväčšia a viac-menej i jediná "detská" láska mala už 15 rokov a tento fakt ma privádza dosť do depresie teda možno nie doslova, kedže depresiami netrpím, ale tá predstava že bude "moje malé dievčatko" robiť kade aké tie dospelácke veci ma zarmucuje a nieje ľahké sa s tym vyrovnať. Vnímate to tak aj vy alebo som ja divný?
Moja láska mala pred pár mesiacmi ešte iba 12, ale už to tiež začínam cítiť podobne. Už má iné záujmy a puberta už útočí Ale nechcem si ani predstaviť čo bude keď bude mať 15
Divný rozhodne nie si. Ja to mám presne rovnako ako ty. Moja láska mala nedávno tiež už 12. Už som premýšľal, nad tým čo bude keď sa dostane do puberty.
Tá predstava, že sa zmení a bude iná, že bude mať kopec iných záujmov ma neskutočne deptá. Najviac ma ničí a ešte bude ničiť tá predstava keď bude mať chalana a sex.. Snažím sa na to nemyslieť, ale nejde to.
Chcel by som, aby zostala navždy taká aká je teraz ale...nie je to bohužial možné..
No ja tiež neviem čo bude a ani na to nemyslim niesom zamilovani do holky mam ju len rad.
No pokial sa dožijem tak som zvedavy na jej deti a ked bude treba tak postražim.
5 ročné dievčatko príde za svojim veľkym bratom a pýta sa ho: "Čo je to láska?" Ten jej odpovie: "Láska je keď si každe ráno zoberieš z mojej školskej tašky čokoládu a ja si ju aj napriek tomu stále dávam na to isté miesto."
Ahoj budu asi trošku kruty tak.až tady za čas budu brečet, že se me a Brunovi cesty rozešli predhodte mi to.
Sluníčko moje též dospívá a dospěje a já mám to štěstí ze s ním toto období snad proziji.
V dnešní době si lidé myslí a podle mě mylně že pubescenty nic netrápí a vůbec s nimi nemluví.
Pokud o to tedy Bruni bude stát rád ho jeho dospívánim spoluprovedu,udělám vse pro to aby mi věřil a pokud se vydá na cestu životem bez našeho kontaktu, budu doufat že se má krásně a na naše úžasné společné chvíle si občas vzpomene.
Víc nic dělat nelze jen Je milovat,respektovat a být připraveny a nenarokovat. (možná mentorovat?)
Výkřik do tmy: Najviac smutní bývajú tí, ktorí sa zdajú byť najveselší. Nikto sa ich nepýta, čo ich trápi, pretože rozosmievajú a utierajú slzy iným...
Silesia píše:Ahoj budu asi trošku kruty tak.až tady za čas budu brečet, že se me a Brunovi cesty rozešli predhodte mi to.
Sluníčko moje též dospívá a dospěje a já mám to štěstí ze s ním toto období snad proziji.
(možná mentorovat?)
silesio pekne si to napisal
ja som svoje slunicko nemohol sprevadzat v obdoby ked ma najviac potreboval som nebol pri nom
a miesto toho aby to prezil stastne musel prezivat peklo kolem sebe. Kto mu uskodil? JA
Je pravdou ze je to teraz iné...., ale cas nevratim ........a ani jeho dectvo nic....