Lámete si hlavu, jak mohly pedofilům naletět děti, které pravděpodobně doma rodiče důsledně varovali? Přečtěte si nejčastější triky úchylů na lovu nedospělých obětí, abyste se z nich mohli poučit a lépe své potomky připravit na krizovou situaci. ■ Ivana Rosová
Protože smutná pravda je, že oběťmi závažných trestných činů pedofilů zdaleka nebývají pouze děti, u kterých rodiče podcenili prevenci. „Naletí“ i tisíckrát poučení. Jenže proč? Odpověď je jednoznačná - strategie pedofilů přesahují hranice dětské představivosti, pachatelé své oběti rafinovaně obalamutí. Dá se říct, že „naštěstí“ jsou některé modely chování těchto deviantů častější, takže podle nich můžete sestavit obrannou strategii.
Proto tenhle článek. Není zábavný a kdo má slabší nervy, měl by se při jeho čtení raději vyhnout boxu s výčtem známých případů násilí pedofilů na dětech. Informace, které vám nabízíme, však pro vašeho potomka zvyšují šanci na dětství bez mráčku.
1.Problém: Není na pohled hnusák
Mnoho rodičů podcení fakt, že si děti utvoří v hlavě rovnici zlý a ne- bezpečný člověk = zanedbaný špinavý člověk (čili v jejich moderním žargonu někdo typu „bezďák“ – bezdomovec). Přistoupí-li k nim vymydlený, příjemný, přátelský jedinec, který se napohled třeba vůbec neliší od tatínka odcházejí- cího ráno do práce, automaticky ztrácejí ostražitost
Co dítě naučit: Že pro něj může být nebezpečný každý neznámý dospělý. Není potřeba v dětech vyvolávat paniku, ale je třeba mít zafixováno, že zůstat ve střehu musí vždycky, i tváří v tvář kravatě a obleku.
2.Problém: Fenomén poslušnosti
Těsně před Vánocemi (19. prosince) byl v Praze 8 zadržen pětatřicetiletý Slovák, který se přiznal k pohlavnímu zneužití devítileté dívenky v převlékací kabince v obchodním centru na Pankráci. Podezřelý je z mnoha dalších podobných incidentů, které po výzvě policii veřejnost nahlásila. Děvčátka dostal do kabinky na jednoduchý trik. Tvrdil, že kupuje vánoční dárek pro svou stejně starou dceru a potřebuje pomoc se zkoušením. Vytipované dívenky ho většinou následovaly díky tzv. fenoménu poslušnosti, jak odborníci popisují fakt, že většina nedospělých poslechne dospělé autority, byť dotyčné vůbec nezná.
Co dítě naučit: Jediní dospělí, které musíš poslechnout, jsou rodiče a pedago- gové, které dobře znáš. A to ještě pouze v případě, že nežádají něco, co je ti nepříjemné. Pokud po tobě cokoliv chce jiný dospělý, řekni, že se musíš přeptat rodičů, jestli smíš vyhovět.
3.Problém: Trik se slabým zrakem (dárkem a nákupní taškou)
Ještě častější způsob, jak se pedofilové snaží dostat za dítětem do domu, než notoricky známé sledování až ke vchodu nebo k výtahu, je „slabozraká“ lest. Pedofil předstírá, že nemůže přečíst cedulky na zvoncích a žádá dítě, aby mu poradilo. „Ty už určitě chodíš do školy. Přečteš mi to?“ Další metodou bývá prosba: „Nesu něco k Novákovým (xy – libovolně odečtená jmenovka na zvoncích), ale nejsou doma. Pustil/a bys mě do baráku? Jen jim to hodím ke dveřím.“
Co dítě naučit: Za žádných okolností se nepřibližovat ke vstupním dveřím od domu, jestliže u nich stojí kdokoliv dospělý. Nepomáhat se čtením zvonků, ani s taškou, nevstupovat s neznámým dospělým do výtahu. Snažit se děti naučit, aby se vyhnuly jakékoliv konverzaci, ale když už k ní přece jen dojde, měly by umět tyto věty: „Promiňte, ale já mám tohle přísně zakázané! Obraťte se na někoho dospělého.“ Doma si je několikrát při „hře na zlouna“ přeříkají. Hra zahrnuje rizikové situace a děti se v rolích střídají s rodiči.
4. Problém: Vidíš, už se známe
Chcete opravdu hororový příklad rozhovoru, při kterém se rozpadne na prach všechno, před čím jste své dítě varovali? Tady je.
Pedofil: Ahoj holčičko.
Dívenka (váhavě) Ahoj.
Pedofil: Dneska svítí hezky sluníčko. Jenže já jsem smutný, ztratil se mi pejsek. Pomůžeš mi ho hledat?
Dívenka: Ale já si nesmím povídat s cizími lidmi.
Pedofil: To je moc správně. To se ne- smí. Já jsem Václav. A ty?
Dívenka: Terezka.
Pedofil: Tak vidíš. Já jsem Václav a ty jsi Terezka. Už se známe. Půjdeme spolu hledat to štěňátko?“
Co dítě naučit: Ani na krok s nikým, koho neznáš ty i tvoji rodiče z dřívějška.
5. Problém: Honem, čeká tě maminka!
Zkuste si to představit. U dítěte loudajícího se ze školy přibrzdí auto, ze které se ozve naléhavé: „Rychle, tvoje maminka si zlomila nohu. Je v nemocnici. Já jsem Karel, její kolega z práce. Posílá mě, abych tě přivezl.“ Stres je v takovou chvíli pro pedofila cenný spojenec.
Co dítě naučit: Řekněte mu, že takovým způsobem krizi nikdy řešit nebudete a do auta nesmí nikdy s nikým cizím nastoupit. Pro všechny případy si však domluvte jednoduché, ale netypické heslo, které budete znát jen vy dva a které ve chvíli velké nouze vzkážete. Potvrzení mobilem je vždy na místě.
6. Problém: Falešný doktor
Pedofilové často číhají i na dětských hřištích. Čekají na drobné nehody (stačí bouchnutí), které se tam dětem obvykle snadno přihodí. Pak předstírají starost o zdraví. „Ukaž... Nebolí tě něco? Prohmatám tě, to může být nebezpečné. Vyznám se v tom. Jsem doktor.“
Co dítě naučit: Že na ně ani jemnými doteky nesmí sahat nikdo cizí. Pokud nepomůže protest, ať se klidně nestydí hlasitě křičet.
7. Megaproblém: Internet dokořán
Kdyby měli pedofilové hlasovat v anketě, co jim kdy nejvíc usnadnilo přístup k potencionálním obětem, musel by internet vyhrát na celé čáře. Přes veškerou snahu potírat tyto zločiny, má policie jen omezené možnosti boje. Doslova v síti zla tak uvízne velmi mnoho důvěřivých teenagerů. Ještě nebezpečnější, než s někým si psát je komunikovat přes webkameru. Jakkoliv je to těžké, vymámit z potomka, s kým tráví tolik času u počítače, zapojte všechny rodinné...
Dál to pokračuje na další straně, která, zdá se, k dispozici není. Je to starší článek, který pak v podstatě vyšel v různých obměnách i jinde.
Mám dva komentáře:
1) Docela fajn návod pro "pedofily", nemyslíte?
Zatím jsem ještě ani jeden trik nevyzkoušel... 2) Kdybych se jako rodič řídil podle těch návodů, tak mám vážnou obavu, že dítě poučené radami z článku, se bude pořád jenom někoho nebo něčeho bát. Vyroste z něj hromádka neštěstí, která nebude mít ani základní důvěru ke světu.
3) Článek upozorňuje na skoro zanedbatelnou část případů pohlavního zneužívání - kdy naposeldy v novinách psali, že nějaké dítě naletělo cizímu "pedofilovi"? Většina případů pohlavního zneužívání se děje v rodinách, a pachateli jsou nejčastěji vlastní otcové, nevlastní otcové, dědové, strýcové... kteří navíc většinou ani nejsou pedofilové. Takže otec doma "v bezpečí" bude znásilňovat dítě, které se bude bát všech cizích lidí venku. Super.
(pokud je použiju dnes, napíšu jak to dopadlo 
