Mato: Jabloňový sad (povídka)

VLASTNÍ TVORBA slouží ke sdílení vlastní tvorby uživatelů – povídek, črt, básní, písní, kreseb, případně i fotografií a videoklipů zobrazujících veřejně známé osoby v současnosti starší 18 let (narozené do r. 2003 včetně).
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání vlastní tvorby uživatelů.
  2. Je přísně zakázáno vkládání tvorby, která je sexuálně explicitní či provokativní.
  3. V případě, že je v rámci vlákna uvedeno audiovizuální dílo zobrazující reálnou osobu, musí se jednat o osobu, která je veřejně známá či na veřejnosti se prezentující a která je v současnosti starší 18 let (narozena do r. 2003 včetně). Fotografie, obrázky a videa je zároveň možné vkládat jen formou odkazů (za využití URL, IMG či VIDEO tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Kuba
Čestný člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Doma
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 13
ve věku do: 26
Příspěvky: 1484
Dal: 360 poděkování
Dostal: 287 poděkování

Mato: Jabloňový sad (povídka)

Nový příspěvek od Kuba »

Pokud i ostatní máte nějaké dílko, o které byste se rádi podělili s ostatními, prosím neváhejte a pošlete jej na mail [email protected]


Za mestom sa nadzádzal veľký jablkový sad. Cez jesenné dni sa v sade stretáva mnoho rodín s košíkmi a dobrými náladami. Platí tu len jedno pravidlo: Nazbieraj a zjedz, koľko zvládneš. Týmto pravdilom sa tu riadil úplne každý, teda, skoro každý. Dnešný rok tvoril výnikmu jeden malý tichý chlapec s priveľkým košíkom. Vyzeral, že je sám a neprekážalo mu to.

Nikto si osamelého chlapca nevšímal. Pokiaľ je všetko v poriadku, nikdy tomu nevenujeme veľkú pozornosť. Po chvíli sa chlapec zastavil v zbieraní popadaných jabĺk a ostal stáť na mieste ako socha. Ani tento moment si nikto nevšímal. Príliš zamestnané mysle okoloidúcich, rozprávajúcich, či zbierajúcich nevyhodnotili chlapcov postoj ako nevzyčajný, alebo hodný pozornosti.

Až keď začal chlapec vyberat z košíka jablká a ukladal ich na zem, až vtedy si získal pozornosť, ale iba osamelcov, ktorí neboli príliš rozptylovaní. Väčšina z nich len pokrútila hlavou, zdvihla obočie, ale na viac sa nezmohli. Len málo osamelcov pokračovalo v pozorovaní chlapcovho nezvyčajného správania.

Keď sa všetky jablka ocitli mimo košíka, nastala zase chvíľka chlapcovho pokoja a tentokrát sa pridal aj rozmýšľavý pohľad, plný tajomnosti a nezodpovedaných otázok. Pozornosť osamelcov sa pomaly vytrácala, chlapcove správanie prestalo byť zaujímave, ale predsalen ostal na ňom visieť jeden pár očí. Patrili starcovi s paličkou, ktorý sa musel pre každé jedno jablko s námahou zohnúť. Keď ho zdvihol a narovnal svoj starecký chrbát, poriadne si jablko prezrel, podrobil ho tej najdetailnejšej skúške a keď splnilo všetky očakávania, zase sa zohol a dôstojne ho položil do košíka medzi ostatné.

Tento zložitý, namáhavý a preň ho tak dôležitý postup zastavil kvôli neznámemu chlapcovi so zvláštnym štýlom zberu.

Po nepatrnom kývnutí chlapcovou hlavou sa jeho telíčko zohlo k zemi a začalo ukladať do košíka suché popadané lístie. Nato starec zanechal svoj košík s jablkami v tieni stromu a vydal sa smerom k chlapcovi. Až presvedčil oči zblízka, spýtal sa chlapca nechápavo: „Chlapče môj, prečo zbieraš listy miesto jabĺk?“

Chlapec sa zarazil, ale nezľakol. „Vy to nevidíte, dedo? Všetci ľudia zbierajú jablká…“ povedal tak jednoznačne.

„Pravdaže zbierajú. Jablká sú chutné, šťavnaté a zdravé. Majú dôvod ich zbierať, ale aký máš ty dôvod zbierať listy?“

„Vždy je dôvod, každý náš nádych má svoj dôvod a pritom ich spravíme viac, ako existuje hviezd,“ povedal chlapec veselo a rozprestrel ruky.

Starec ešte stále pozeral na chlapca a pre istotu sa oprel o svoju dverenú stareckú paličku. „Je v tom nejaký trik?“ spýtal sa odvážne.

Chlapcove šťastie akoby uniesol vietor. Prísne pozrel na starca a spustil: „Dedo, nie je to žiadny trik. Máte pravdu, jablká sú chutnejšie ako listy. Zdravšie aj šťavnatejšie. Ľudia ich zbierajú preto, lebo si ich vážia. Teda majú pre nich zmysel.“

Starec sa poškrabal po hlave, ale rozmýšľať neprestal.

„Ja chcem ukázať listom, že si ich vážim viac ako jablká aj napriek tomu, že mi nedajú ani zďaleka tak veľa ako jablká. Listy si zaslúžia väčší obdiv. Od jari až po jeseň neprestajne slúžia stromu. Nepýtajú sa na svoju odmenu. Proste slúžia a nečakajú obdiv ani pochvalu. Ale toto všetko robia len pre tie, ktoré si nakoniec ten obdiv získajú… Nie je to trochu nespravodlivé?“

Starec sa pousmial, no zrazu mu úsmev opadol, keď si listy a jablka prirovnal k ľuďom. Šokujúco pozrel na chlapca a zosmutnel. „Máš pravdu,“ pošepol, pretože na viac sa nezmohol.

Chlapec zdvihol plný košík nad hlavu a prudko ho prevrátil. Suché listy nepadli na zem, ale pridali sa k tancujúcemu vetru a nechali sa unášať nad všetky jablká pritisnuté k zemi. Potom sa svižno obrátili k oblohe a zmizli v diaľke. Chlapec sa obrátil s úškrnom na starca, ktorý si musel dať dole okuliare, aby si utrel stekajúcu slzu. Skôr, ako si okuliare znova nasadil, chlapec bol preč, ale košík tam ostal, kým ho niekto znova nenaplní.

Starec nasypal do prázdneho košíka líste, ale každý jediný lístok si pozorne prezrel a preskúmal. Potom ho s ešte väčšou dôstojnoťou položil do košíka. Vzal aj jeho košík s jablkami a vybral sa domov s dvoma rôzne veľkými, rôzne ťažkými, rôzne vzácnymi a pritom tak dôležitými košíkmi.
Světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše.
- Vladimir Nabokov, Lolita (přeložil Pavel Dominik)
Uživatelský avatar
Silesia
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Příspěvky: 874
Dal: 287 poděkování
Dostal: 184 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Silesia »

Mato hezká povídka :-)
Uživatelský avatar
Mato
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 286
Dal: 68 poděkování
Dostal: 64 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Mato »

diky :)
Dan
Čestný člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci
Příspěvky: 607
Dal: 75 poděkování
Dostal: 218 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Dan »

Supr Mato, moc rád jsem si opět od tebe něco přečetl. Že ty sis už pečlivě nastudoval Malého prince?

Znáš takovou, inu skoro filosofickou, tezi: Stromy paří všem a jablka dětem?
Tvou povídku vnímám trochu taky jako takovou tezi, jako obraz, který ji má osvětlit. Což neznamená, že by to opravdu nebyla povídka. Hned po úvodu do situace se ti podaří vzbudit napětí, záhadu, která obestře malého chlapce. A ona teze je pak zdvojená, nikdo si nevšímá osamělého chlapce, stejně jako listí...
Pokud bych chtěl něco zmínit, možná by se dalo říct, že narozdíl od tvých jiných textů, zde není tak úplně jazyk chlapce individualizovaný, mohli bychom říct natolik dětský, i když i to se ti daří opisovat, například chlapcovými reakcemi: jak se zarazí, je nesmělý, nebo si tak dětsky vysype na hlavu košík s listím (moc hezký obraz). Chci tím říct, že to tedy nepovažuju za chyby, i proto že různý žánr (zde právě takový filosofující obrázek) si žádá různý jazyk. A tady stojí proti sobě člověk (nebo dítě, idea člověka, nebo právě takový malý princ) na začátku život a stařec - člověk na jeho konci. A mimo jiné potvrzuješ i to, co může vidět každý kolem sebe, když se kouká, že dětská moudrost a dětské zření často převyšuje moudrost nabytou zkušenostmi života.
Uživatelský avatar
Mato
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 286
Dal: 68 poděkování
Dostal: 64 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Mato »

Jo, máš pravdu. Malého Princa som dvakrát prečítal a niektoré pasáže aj viackrát. Neviem, či som odhalil tajomstvo umenia Exuperiho, ale táto poviedka mala byť niečím podobným...
Tú filozofickú tézu nepoznám, ale znie veľmi pekne, možno by sa dal te príbeh postaviť na základ tej tézy :D
Áno, tú detskosť som mohol lepšie vyjadriť, tie slová boli príliš silné, ale hlavne tam išlo o tú myšlienku a potrebnosť "nepotrebných" ľudí... Taká pointa, ale som rád, že sa páčilo :)
Dan
Čestný člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci
Příspěvky: 607
Dal: 75 poděkování
Dostal: 218 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Dan »

Páčila, páčila. A ten přístup k takovému textu i jazykově zcela chápu a schvaluju, směřování k té pointě se moc dobře daří.
Jinak, vůbec nechci spekulovat, ale součástí Exupéryho umu by teoreticky mohlo i být, že měl sám k dětem velmi blízko. Každopádně v tom by ses mu blížil na jedničku! Ale spíš sranduju, i po jazykové a spisovatelské stránce se stále lepšíš, ale to víš i ty sám...
Uživatelský avatar
Mato
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 286
Dal: 68 poděkování
Dostal: 64 poděkování

Re: Minipovídka od Mata

Nový příspěvek od Mato »

Ďakujem, od teba pochvala vždy poteší :) Hehe, naladil som sa s Exuperim na jednu vlnu :D