o sobě v první osobě

[xboy2]

Bylo mi tehdy čerstvě 17 let, venku byla zima a padal sníh. Seděl jsem jako vždy v pokojíčku u stolu a předstíral, že se učím. V hlavě mi pluly miliony myšlenek. Bylo mi jasné, že jsem na malé kluky a že to nejde změnit. Nešlo to dál držet, muselo to ven, nebylo pro mě jiné východisko. Toho dne jsem udělal 2 chyby. Jedna chyba byla, že jsem se rozhodl říci to svým rodičům, druhá byla, že jsem jim řekl skutečně celou pravdu.

Dnes toho nelituji, protože mám díky tomu doma pochopení a snazší život. Oni stojí za mnou, tak jako nakonec asi každý rodič. Tenkrát toho večera to ale vypadalo úplně jinak.

"Jsem bojlavrr"... "Cože??" .. "Jsem bojlavr, vždyť vám to říkám, prostě v podstatě homosexuální pedofil".

Doslova masakr na podnosu. Rodiče to nevzali podle očekávaného scénáře s přátelským objetím, v dálce nepřeběhla srnka a nešly závěrečné tituky. Poprvé v životě jsem viděl otce plakat, matku omdlít (naštěstí tátovi do náruče), nesetkal jsem se s pochopením, ale s xenofóbními obavami a nakonec i xenofóbními opatřeními. První návštěva sexuologa ->"jste pro děti nebezpečný, nesmíte se s nimi stýkat, musíte se přeorientovat, za měsic uděláme vyšetření, zahájíme léčbu, doporučujeme kastraci."; izolace od sourozenců, kontrola mé osoby každou hodinu na mobilu, když jsem se vracel ze školy. Deprese. Z nečeho, co jsem žil mi nezbyla ani důstojnost u vlastních rodičů. Tenkrát jsem neměl potřebu bojovat, bylo to zbytečné. Věděl jsem, že když skočím pod vlak, nebude to ani bolet. Jenomže neskočil. Na internetu jsem potkal kamaráda - také pedofila, který si se mnou povídal a pomohl mi. Tenkrát mně zachránil život.

Přeji si tedy jediné, aby tato stránka také pomohla mladým klukům, kteří mají rádi své malé kamarády, zvládnout začít žít život dospěláka. Protože to teprve bude kafíčko.

[Fx100d]

Ahoj,

vítám Tě na tomto webu a zároveň děkuji za stručný popis této nelehké části Tvého života.

Pokud mohu, zeptám se, jak Tví rodiče změnili přístup z té xenofobie až k té toleranci, o které píšeš v druhém odstavci? Jak dlouho ta změna přístupu trvala a jak se ten přístup měnil a co jsi během této změny vše zažil?

Je jen na Tobě, zda odpovíš a co vše prozradíš. Každopádně přeji už jen hezké zážitky a žádné nepříjemnosti v životě.

[xboy2]

Všechno postupně řešil čas a paní doktorka Fifková. Přesvědčit rodiče od zažitých dogmat dovedla především ona. Mně pomohla v uvědomění si určitých rizik a nastavení jistých osobních zásad a dokonale mi vyžehlila štít u rodičů. Dodnes si pamatuji ten pocit úlevy, když jsme odcházeli z ordinace pryč.

To je ale řečeno velmi povrchně a velmi stručně. Jak jsem již psal, zásadní roli u mě hrála komunikace s kamarádem stejného zaměření, který mě tím závěrečným obdobím "dospívání" navedl na správné kritické přemýšlení.

Dovol mi Tobě vystřelit jednu poklonu za aktivity, které tu vyvádíš. Určitě chyběly.

[Fx100d]

Všechno postupně řešil čas a paní doktorka Fifková. Přesvědčit rodiče od zažitých dogmat dovedla především ona. Mně pomohla v uvědomění si určitých rizik a nastavení jistých osobních zásad a dokonale mi vyžehlila štít u rodičů. Dodnes si pamatuji ten pocit úlevy, když jsme odcházeli z ordinace pryč.

Zajímavé, někdy bych si ten příběh rád poslechl osobně i s těmi detajly.

To je ale řečeno velmi povrchně a velmi stručně. Jak jsem již psal, zásadní roli u mě hrála komunikace s kamarádem stejného zaměření, který mě tím závěrečným obdobím "dospívání" navedl na správné kritické přemýšlení.

A tohle paní doktorka věděla? Na mě totiž nekoukala příliš nadšeně, že komunikuji s jinými pedofily. :roll:

Dovol mi Tobě vystřelit jednu poklonu za aktivity, které tu vyvádíš. Určitě chyběly.

Díky. Snad to má nějaký smysl do budoucna.

[Troper]

Vitaj ja mam momentalne 17, psychicky na tom tiez niekedy nebyvam najlepsie, ale nastastie az taky "blazon" aby som to povedal rodicom nie som ale som rad ze ti to dopadlo dobre, ja si nastastie mam s kym pisat takze az taku chut povedat to rodicom nemam.

[xboy2]

Vitaj ja mam momentalne 17, psychicky na tom tiez niekedy nebyvam najlepsie, ale nastastie az taky "blazon" aby som to povedal rodicom nie som ale som rad ze ti to dopadlo dobre, ja si nastastie mam s kym pisat takze az taku chut povedat to rodicom nemam.

Tenkrát jsem to řekl v situaci, která byla trochu vypjatá, ale zde samozřejmě nelze říci vše a do detailů. Je fajn, že si máš s kým povídat a buď hodně opatrný, co se týká počítačové bezpečnosti. Kdybys potřeboval něco brobrat soukromou cestou, napiš. Jinak děkuji za reakci .

Xboy

[Troper]

Cau, musim trochu pobuzerovat fxa nech ti dovoli sukromne spravy, lebo novacikom sukromne spravy nefunguju rad by som si s tebou popisal.

[Fx100d]

Cau, musim trochu pobuzerovat fxa nech ti dovoli sukromne spravy, lebo novacikom sukromne spravy nefunguju rad by som si s tebou popisal.

Méďo, ta pravidla zde na fóru nejsou jen mým výmyslem. Mají nějaký účel, týkající se právě varování:

Je fajn, že si máš s kým povídat a buď hodně opatrný, co se týká počítačové bezpečnosti

Až xboy2 napíše 10 příspěvků, zprávy mít bude.

Jinak, když se nám tu nováčci tak nějak představili, mohl by ses podělit o svůj příběh. Co takhle dát na fórum odkaz na svou zpověď na zpovědnici a dopsat k tomu, jak to pokračuje. Třeba z toho vznikne nějaká zajímavá diskuze.

[moody]

Ahoj, táhne se to se mnou už zhruba od prváku na střední. Nestydím se za to, dokážu se ovládat, ale pravda je ta že se v blízkosti mladších slečen cítím dobře. *inlove* Jde mi spíš o sociální kontakt než o fyzickej vztah.. Myslím si že jsem jinak normánlí plnohodnotnej člověk a život tím pro mě nehasne.. :ugeek:

[Fx100d]

Ahoj moody, vítám Tě na fóru. Díky tomu, že sis nastavil avatar jsem přišel na další chyby v nastavení fóra. Nováčci by neměli mít povoleno měnit avatar. Napravil jsem to, ale ten Tvůj už nechám. Budeš mít tedy proti ostatním takovou menší výhodu.

[xboy2]

Cau, musim trochu pobuzerovat fxa nech ti dovoli sukromne spravy, lebo novacikom sukromne spravy nefunguju rad by som si s tebou popisal.

Musíme respektovat nastavení fóra, i když to i mně nevyhovuje. Pokud si chceš povídat, ozvi se mi na mail (odstraněno administrátorem) . Zakládám si ale na diskrétnosti a citlivosti. Respektuj to.

Zpráva upravena administrátorem Fx100d. Pznámka: Je zbytečné (riskantní) takto zveřejňovat e-mail. Funkce fóra umožňují poslat mail přes fórum. V profilu každého uživatele a u každého jeho příspěvku je tlačítko Email. Po kliknutí na něj lze do formuláře napsat mail, který se uživateli odešle na adresu, kterou uvedl při registraci. Když na mail odpovíte, pošlete odpověď přímo na adresu, kterou zadal odesílatel při registraci na fórum.

[Troper]

Cau, dosiel ti mail?

[Entita]

Bylo mi tehdy čerstvě 17 let, venku byla zima a padal sníh. Seděl jsem jako vždy v pokojíčku u stolu a předstíral, že se učím. V hlavě mi pluly miliony myšlenek. Bylo mi jasné, že jsem na malé kluky a že to nejde změnit. Nešlo to dál držet, muselo to ven, nebylo pro mě jiné východisko. Toho dne jsem udělal 2 chyby. Jedna chyba byla, že jsem se rozhodl říci to svým rodičům, druhá byla, že jsem jim řekl skutečně celou pravdu.

Dnes toho nelituji, protože mám díky tomu doma pochopení a snazší život. Oni stojí za mnou, tak jako nakonec asi každý rodič. Tenkrát toho večera to ale vypadalo úplně jinak.

"Jsem bojlavrr"... "Cože??" .. "Jsem bojlavr, vždyť vám to říkám, prostě v podstatě homosexuální pedofil".

Doslova masakr na podnosu. Rodiče to nevzali podle očekávaného scénáře s přátelským objetím, v dálce nepřeběhla srnka a nešly závěrečné tituky. Poprvé v životě jsem viděl otce plakat, matku omdlít (naštěstí tátovi do náruče), nesetkal jsem se s pochopením, ale s xenofóbními obavami a nakonec i xenofóbními opatřeními. První návštěva sexuologa ->"jste pro děti nebezpečný, nesmíte se s nimi stýkat, musíte se přeorientovat, za měsic uděláme vyšetření, zahájíme léčbu, doporučujeme kastraci."; izolace od sourozenců, kontrola mé osoby každou hodinu na mobilu, když jsem se vracel ze školy. Deprese. Z nečeho, co jsem žil mi nezbyla ani důstojnost u vlastních rodičů. Tenkrát jsem neměl potřebu bojovat, bylo to zbytečné. Věděl jsem, že když skočím pod vlak, nebude to ani bolet. Jenomže neskočil. Na internetu jsem potkal kamaráda - také pedofila, který si se mnou povídal a pomohl mi. Tenkrát mně zachránil život.

Přeji si tedy jediné, aby tato stránka také pomohla mladým klukům, kteří mají rádi své malé kamarády, zvládnout začít žít život dospěláka. Protože to teprve bude kafíčko.

Je to fakt.Je to smutné a zdrcující po celý život.V tom je ten vtip.Já sem toho prožil moc a musím říci že bych Vám všem přál aby nikdo z Vás neprožil co já.Nikdo si život nevybere jen tak.Není to ani zkouška odvahy a ztatečnosti,nýbrž odolnosti proti většině a o výdrži.Hodně štěstí :-)

[MarkM]

Ahoj,

to ,že nejsem heterosexual, ale že jsem spíš orientován na děti už o sobě vím poměrně dlouho. Částečně jsem si to uvědomil a sobě přiznal když mi bylo asi 18 let, ale když jsem se ohlídl zpětně, tak první náznaky tam byli už když mě bylo asi 12-13let. S tím, že se mi líbí malé holčičky jsem se docela smířil i když asi ne uplně. Do poslední doby bylo docela všechno v pořádku občas jsem so kouk na nějákou tu holčičku v autobuse nebo na ulici atd. Ale vposlední době, začínám mít docela velké deprese a jsem docela nevyrovnanej. Zatím ani nevím uplně přesně proč. Možná je to tím, že poslední dobou v mém okolí není moc dětí umocněné tím, že se mi poslední dobou zdají často sny o malých dívkách a teké tím, že se nedaří ve škole.

Proto by mě zajímalo jestli si myslíte že je lepší mít v okolí nějáké děti s kterýma byste si popřípadě mohli vídat nebo to radši něják psychycky víc potlačovat.

V posledních dnech jsem hledal něco o pedofilii a jsem moc rád, že jsem narazil na tuhle stránku, protože do ted mě nenapadlo že bysme mezi sebou mohli komunikovat (ani nevím proč mě to nenapadlo dřív, ale možná protože jsem doted znal spíš víc stinnou stránku pedofilie). A je to poprvé co někam píšu o mích pocitech na tohle téma(pro které by většina něměla pochopení)

Díky Kaszoj, Fx100d a dalším, že napsali své zpovědy a názory(s kterýma se stotožnuji) na své stránky a i do diskuzí, díky kterým mám trochu jinej postoj k sobě i k ostatním z nás.
Díky tomu mám i trochu lepší náladu a také díky vám jsem si víc uvědomil kdo jsem. Jen nevím jestli to bylo lepší před tím, když jsem to bral jako samozdřejmou součás a nebo ted
když jsem o tom začal víc přemýšlet, protože ted trochu nevím, jak dál pokračovat, protože to nejde asi jen tak ignorovat.

[Fx100d]

Děkuji za popsání Tvého příběhu, vždy je zajímavé přečíst si, jak se s tím vyrovnával někdo jiný.

V posledních dnech jsem hledal něco o pedofilii a jsem moc rád, že jsem narazil na tuhle stránku, protože do ted mě nenapadlo že bysme mezi sebou mohli komunikovat (ani nevím proč mě to nenapadlo dřív, ale možná protože jsem doted znal spíš víc stinnou stránku pedofilie). A je to poprvé co někam píšu o mích pocitech na tohle téma(pro které by většina něměla pochopení)

Také mě před tím, než jsem našel weby jiných pedofilů, ani nenapadlo, že bych mohl někdy komunikovat s jiným pedofilem. A když jsem je už našel, tak trvalo víc než rok, než jsem se odvážil někomu napsat.

Díky Kaszoj, Fx100d a dalším, že napsali své zpovědy a názory(s kterýma se stotožnuji) na své stránky a i do diskuzí, díky kterým mám trochu jinej postoj k sobě i k ostatním z nás.
Díky tomu mám i trochu lepší náladu a také díky vám jsem si víc uvědomil kdo jsem. Jen nevím jestli to bylo lepší před tím, když jsem to bral jako samozdřejmou součás a nebo ted
když jsem o tom začal víc přemýšlet, protože ted trochu nevím, jak dál pokračovat, protože to nejde asi jen tak ignorovat.

Nemáš zač děkovat, kvůli tomu to děláme. Myslím, že jsi poděkoval dostatečně už tím, že ses sem zaregistrova a napsal sem.

Na Tvou otázku, zda se můžeš stýkat s dětmi, založím nové téma v diskuzi o pedofilii.

[MarkM]

Také mě před tím, než jsem našel weby jiných pedofilů, ani nenapadlo, že bych mohl někdy komunikovat s jiným pedofilem. A když jsem je už našel, tak trvalo víc než rok, než jsem se odvážil někomu napsat.

To já poslední dobou pociťuju nutkání někomu vyklopit uplně všechno. Svěřit se rodíčům nebo někomu blízkému, mě nikdy teda ani nenapadlo, asi protože i ted s toho mám hrůzu, jak by na to reagovali (obdivuju ty co se svěřili rodičům nebo někomu blízkému já si to nedokážu ani představit). Ale je docela zničující, že si o tom nemůžu s nikým promluvit a všechny ty pocity v sobě jen potlačovat a skrývat před okolím, kontrolovat pohledy kam koukám, jak se vyjadřuju o dětech, jak se k ním chovám adt. Sice tyhle věci mám zautomatyzovaný a s kontrolou není problém, ale je to nepřirozený a nepříjemný pořád myslet na to co dělám nebo i zpětně jetli jsem něco neudělal špatně. Docela by mě zajímalo jak to maj ostatní.

Dřív než jsem objevil tyhle stránky, tak jsem si několikrát říkal, že bych došel k nějákému psychologovi, ale nevím jakou by to mělo cenu, protože by asi neměl dost porozumění i když to je jeho práce, ale radši by mě poslal přímo k sexulogoj, kterej by se asi moc nezajímal o pocity člověka ,ale je možný že někdo má jinou zkušenost.

[xboy2]

Dřív než jsem objevil tyhle stránky, tak jsem si několikrát říkal, že bych došel k nějákému psychologovi, ale nevím jakou by to mělo cenu, protože by asi neměl dost porozumění i když to je jeho práce, ale radši by mě poslal přímo k sexulogoj, kterej by se asi moc nezajímal o pocity člověka ,ale je možný že někdo má jinou zkušenost.

To bych nedělal Rodičům se vždycky dá říct jen částečná pravda. Například, že jsi na kluky, aby ti dali pokoj s tím, proč ještě nemáš holku. Rozhodně jim ale neříkej o pedofilii bez toho, anbiž bys měl jistotu, jaký zastávají na tuto problematiku názor. Dá se předpokládat, že rodiče budou zajedno se společenským trendem a rozhodně by to nepřijali nejlépe. Na druhou stranu je snad dnes už nesmysl myslet si, že by tě s hambou vyhodili z domu. Samozřejmě se s tím smíří, ale já osobně bych považoval říkat všechno za trochu zbytečné.

Co se odborníků týká, mohu doporučit Fifkovou. Pomůže ti nastavit nějaké hodnoty a pohledy na Tvoji situaci. Nabídne různá východiska. nejsem si jist, jestli bys měl mluvit s psychologem, protože tato orientace potřebuje především sexuologa.

[Fx100d]

Co se odborníků týká, mohu doporučit Fifkovou. Pomůže ti nastavit nějaké hodnoty a pohledy na Tvoji situaci. Nabídne různá východiska. nejsem si jist, jestli bys měl mluvit s psychologem, protože tato orientace potřebuje především sexuologa.

Já bych Fifkovou nedoporučil v žádném případě. Možná dříve, ale paní doktorka Fifková se v rámci sexuologie zabývá především transsexualitou a podle jejích vlastních slov jsou pro ni sexuální deviace okrajovou záležitostí. Zajímá ji u pacienta pouze to, zda se stýká s dětmi a zda bere antiandrogeny. Na mou žádost mi lék nevysadila a když jsem odmítl přestat se stýkat s dětmi, vyhodila mě z ordinace. Navíc paní doktorka veřejně říká pokaždé něco jiného, v roce 2002 v článku pro časopis psychologie řekla: „pedofilně orientovanému člověku by se v práci s dětmi bránit nemělo, tím spíše, je-li se svou sexualitou vyrovnán.“ a dnes bere samotnou přítomnost pedofila u dítěte jako škodlivou pro dítě. Dítě prý vycítí, že se jedná o pedofia a to je špatně. Podle mého dítě vycítí maximálně to, zda ho dotyčný má rád či nikoliv. Paní doktorka Fifková svým pedofilním pacientům nevěří a tím pádem je nemůže léčit, pacient přichází dobrovolně (Fifková nedělá soudně nařízené léčby) a jeho rozhodnutí jsou jako u každého člověka na jeho odpovědnosti. Lékař v takovém případě nemůže odpovědnost přebírat a ani nepřebírá. Může radit. Ale když něco požaduje, musí to umět odůvodnit prokázanými fakty, nikoliv svým nepodloženým názorem a zda požadavek pacient splní opět zůstává na jeho odpovědnosti. Nikdy neproběhla žádná studie, která by zkoumala, zda má dítě vyrůstající v přítomnosti nekriminálního pedofila nějaké negativní následky.

Sexuolog může pacientovi dát náhled na svou sexualitu a pomoci mu utlumit ji do té míry, aby mu nezasahovala negativně do života a mohl ji vůlí lépe ovládat. Psycholog však může být přínosný právě s přijetím odlišné sexuality a odbouráním traumat která z nepřijetí odlišnosti mohou vzniknout. Správně by léčba měla probíhat současně jak u sexuologa, tak psychologa a v případě, že pacient chce brát antiandrogeny, tak i u endokrinologa.

[Kasz]

Cau, musim trochu pobuzerovat fxa nech ti dovoli sukromne spravy, lebo novacikom sukromne spravy nefunguju rad by som si s tebou popisal.

Musíme respektovat nastavení fóra, i když to i mně nevyhovuje. Pokud si chceš povídat, ozvi se mi na mail (odstraněno administrátorem) . Zakládám si ale na diskrétnosti a citlivosti. Respektuj to.

Zpráva upravena administrátorem Fx100d. Pznámka: Je zbytečné (riskantní) takto zveřejňovat e-mail. Funkce fóra umožňují poslat mail přes fórum. V profilu každého uživatele a u každého jeho příspěvku je tlačítko Email. Po kliknutí na něj lze do formuláře napsat mail, který se uživateli odešle na adresu, kterou uvedl při registraci. Když na mail odpovíte, pošlete odpověď přímo na adresu, kterou zadal odesílatel při registraci na fórum.

Jirko, tyhle obstrukce nedělej, vypadá to divně. Každej si přece může zveřejnit svůj email, mě to vůbec nepřipadá riskantní tady napsat můj email [email protected], vždyť ho používám všude... Od tebe jako admina očekávám citlivé zásahy do příspěvků, nikoliv však přehnané a zbytečné.

[Kasz]

Rodičům se vždycky dá říct jen částečná pravda. Například, že jsi na kluky, aby ti dali pokoj s tím, proč ještě nemáš holku. Rozhodně jim ale neříkej o pedofilii bez toho, anbiž bys měl jistotu, jaký zastávají na tuto problematiku názor.

Moje mamka zastávala v době, kdy jsem se jí svěřil, a to je před sedmi lety, na problematiku pedofilie názor asi jako většina lidí. Jistotu nemáš nikdy. Především, myslím si, je důležité stavět na tom, jaký máš vztah k tomu, komu se chceš svěřit. Jestli tě ten dotyčný má rád a dobře tě zná. Pokud ano, pak je dost dobrá pravděpodobnost toho, že neodsoudí a začne o tom, co mu řekneš, přemýšlet. Svěření se mamce bylo jedno z nejhorších, tu noc jsem probrečel, mamka nepochopila, o co jde... myslela si, že z toho vyrostu, pedofilii považovala za predispozici ke zneužívání dětí. Jo, čas je mocný - dnes, za 7 let od svěření, si na celou problematiku utvořila názor, je zcela na mé straně, podporuje mě ve všem, co dělám, i v tom, že různě komunikuji s médii, hned mi hlásí, když vyjde v novinách nějaký článek, ve kterém někdo použije pojem špatně: "Zase to tady blbě napsali, měl bys jim napsat!" apod. Ví o mně všechno, osobně zná i dívky, do kterých jsem se zamiloval, prostě... lepší to už snad být nemůže. Ale říkám, předcházelo tomu nejtěžší svěření v životě, probrečená noc a počáteční nepochopení. Trvalo několik let, než to, že má pedofilního syna, zpracovala a vyrovnala se s tím. Každopádně je to vždycky hodně velký risk, v mém případě se vyplatil.