Jsme tu pro děti, ne děti pro nás

[Dan]

pro Rein: snad jen krátce. Určitě to vůbec neberme nijak osobně a bavme se zcela věcně, s respektem k různosti názorů. Je vcelku jedno, kdo takový názor napíše, docela si i věřím, že takovou vizi může v různých slovech sdílet lecjaký pedofil.

I když bych to raděj pokládal jaksi za tu, snad až mockrát zmíněnou životní cestu, vizi do života, vůbec se nebráním tomu, označit to jako ideologii. Komunizmus byl ideologie a masarykovská první republika byla ideologie - se všemi svými plusy a mínusy, podstatné je nakolik se člověk podílí na ideologii s vizí na její rozvoj a pozitivní uplatnění a nakolik pro svůj osobní prospěch. Využít takové vize ve svůj prospěch, k manipulaci s dítětem, ke své omluvě, to v mých očích nemá omluvu. Cynicky řečeno, to si ve svůj prospěch a pro svou omluvu může kdokoliv využít cokoliv.

Zmíněné využití dítěte třeba i k masturbačním představám je i pro mě furt otázka. Nijak se tím nepovyšuju a nenadřazuju, když říkám, že já si konkrétní děti natož děti které znám ve svých masturbačních představách nepředstavuju, právě proto, že i pro mě by to byl určitý rozpor, ale zcela mám pochopení pro ty, kdo to vidí jinak. Ale to je furt otázka představ nikoliv jednání.
Vede mě to stále k úvaze, že přehnaná "sexualizace" sexuality je v tomto případě uvažování o pedofilii chybná. Odstup od sexuálního uplatnění patří k jednomu z těch základních kroků k tomu, aby pedofil měl právo být s dítětem. Že je pro mě sexuální uspokojení pětiminutovka po ránu, kterou beru jako nezbytnou nutnost, opět nechci nikomu cpát, jen to uvádím jako přístup a jednu z oněch "obětí", které by měl podle takové vize pedofil podstoupit, aby pak mohl být s dítětem ze "sexuálních důvodů" ale bez "sexuálního puzení", protože se vzdává důležitosti sexu v onom kontaktu, ale jde mu prostě o to být s dítětem.