Predstavy

[Ninja]

Zdravím,

napadlo ma, kvôli vlastnej skúsenosti, jedno téma... Zaujímal by ma váš názor, vaše skúsenosti, poprípade aj rady... Nebudem tu písať konkrétne môj prípad, skúsim to trochu zovšeobecniť, výsledok diskusie to nijak neovplyvní.

Poznám rôzne typy pedofilov, podľa toho čo som si všimol, každého vzrušuje niečo iné, ešte som nespoznal dvoch, ktorých by vzrušovalo presne to isté... Jeden má viacej "soft" predstavy, ďalší viacej "hard", ďalej je tu masochizmus, sadizmus, atď... Nekonečný list a pritom to nie je z ďaleka kompletné rozdelenie, niektorým sa páči len "kúsok" z jedného a "kúsok" z druhého...
Podľa toho čo som si všimol, väčšinou sú s tým zmierení, povedia si, že sú to len predstavy a nič sa nedeje, veď tým nikomu neubližuje... Nehovorím, že to tak nie je, je to čistá pravda, naozaj tým nikomu neubližuje...
Ale čo ak nejaký pedofil s týmito predstavami nie je spokojný? Napríklad z morálneho hľadiska, má svoj vlastný "morálny kódex" zabudovaný v hlave podľa ktoré sa riadi a tento kódex tieto jeho predstavy odmieta...
Uvediem trochu svoj prípad, ale nebudem ho moc konkretizovať... Trvalo mi asi pol roka, aby som sa "zbavil" určitých predstáv, konečne sa mi to akosi podarilo, podarilo sa mi prestať myslieť na veci na ktoré som myslieť nechcel... Ale pravdaže to nejde nastálo, pri jednej nedávnej konverzácii sa mi tieto predstavy zase pripomenuli... Nechcem tu rozoberať mňa, uvádzam to len ako príklad, mne to napríklad privádza aj depresie, sám sebe sa za to hnusím a nenávidím sa keď na niečo také myslím...

Zaujímal by ma preto váš názor na to, čo si o tom myslíte? Máte podobné skúsenosti? Ak áno, ako sa s tým vyrovnávate?


Ninja

[Silesia]

Ahojda Ninjo.
nevím zda jsem ten nejlepší kdo by ti měl psát.
Neávno viz http://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=51&t=889&start=0, jsem řešil dilema obdobného ražení.
nemohu ti napsat jestli jsem smířený nebo ne nebo jestli se něco změnilo co já vim. aktualně jsem ve stavu totální apatie jdu z vyčerpání do vyčerpání a stává se ze mě workoholik. nemám absolutně žádné pocity. Ke klukům se chovám jako k cizím, žádný cit nic prostě nic, ani k Brunovi poslední dobou necítím to co dřív, snad jde jen o vývojovou fázi ať tak či tak nelíbí se mi ale dává mi pocit jistoty aktualně prostě nemám děti v hlavě beru je jako sprach sprostý fakt, součást okolního procesu, světa a interakce (zlatíčka si sice todle pojetí nezaslouží ale prostě... no nevím, aktualni konstalace nic moc) status q v nedohlednu a posun na 11. křivácké koleji (rozuměj odsouzen k záníiku) zatím vozmistr ani vozárenšntí nenaplánovali do grafikonu, takže co z toho plyne nevím, Představy máme a asi budeme mít. Jsou naše. Dost dobře si nedovedu představit jak své podvědomí ovládám na vědomé sféře. Jde jen o emoce a snimi se musím zžít. Pravdou jest, že mohou komplikovat život, ale co ne

[simgiran]

Ninja: Jej, promiň, že jsem ti je připomněl.

[Ninja]

Ninja: Jej, promiň, že jsem ti je připomněl.

Ako som ti už napísal do chatu, neišlo len o to čo si napísal ty...


Viac ako "rozoberanie" môjho prípadu by ma zaujímal skôr pohľad druhých na túto vec... Zaujímalo by ma či som jediný kto si niektoré predstavy vyčíta a "bojuje" s nimi a ak jediný nie som (ak som jediný tak to znamená, že som ešte divnejší ako divný....) tak by mohlo byť "zaujímavé" počuť "príbeh" ľudí, ktorí sa s tým dokázali vyrovnať...
Netvrdím, že tu ide o veľmi vážnu vec, no v mojom prípade mi to spôsobuje dosť problémov aj v sociálnom živote (neviem preto spať, v škole som potom unavený; nemám chuť s nikým hovoriť; v určitých situáciach sa môže zdať, že reagujem až agresívne...) a teda som myslel, že by som nemusel byť jediný a nejaká "výmena skúsenosti" by mohla byť užitočná no...


Ninja

[MR_Xguard]

No, někdy se mi něco takového stane. Vždycky se nad tím zamyslím a vyvodím, že je fajn, že mě to zaseklo, protože to znamená, že ve skutečnosti se mi to fakt nelíbí a činit bych tak nechtěl.

[Silesia]

Přemýšlím jestli je důležité to, co mě zarazí.jestli obsah představy nebo aktéři představy. Otázka je zda je to důležité.

[Dan]

pro Ninja: Nu myslím, že i společně jsme tohle téma nejednou řešili, a tak víš, že v takových pocitech nejsi sám. Sám za sebe mohu říct, že jsem se jaksi z toho zvláštního pocitu studu, odporu k sobě, jaksi vymanil. V mém případě se samozřejmě jednalo o sadistické představy, že jsem vnitřně takové odsuzoval, to není něco co lze racionalizovat. Nelze říct, jestli jsou dobré nebo špatné, podstatné je, jaký z nich má člověk pocit. A pak si najít cestu, jestli se radši takovým představám vyhnout, nebo najít způsob, jak se s nimi smířit. Ta cesta smíření mi nakonec přinesla jaksi víc klidu. Možná taky bys takovej větší klid potřeboval?

Nemůžu dát přímo návod, jak na to. Mně asi pomohlo jaksi oddělit si masturbaci od běžného života - co se děje v té krátké chvilce "rozkoše" je vesmír sám o sobě, odbude se to, a pak se žije normálně. Taky mi pomohlo to, nepředstavovat si nikdy v takových představách vyloženě konkrétní děti. Prostě zbudovat si jakýsi fiktivní svět masturbační představy, který není nepodobný třeba světu povídky, která je taky světem sama pro sebe, který nemá přímé spojení k realitě.

[Rein]

Tak ono bylo asi dobré ty představy konkretizovat. Pochopil jsem, že se může jednat o představy násilně-zcharakteru. Já bych podobně jako Daniel asi stavěl na tom, že jsoiu to představy. Je sice pravda že "někde set o vzít muselo" a potom je samozřejmě možno pátrat třeba formou psychoterapie. Potom nějaká korekce zážitků z dětství, které mohly být ve vývoji potlačeny by mohla vést k pochopení těchto "sadistických" fází. Sadsitické a fetišistické představy ve vztahu k dětem, tedy v kombinaci s pedofilií jsou opravdu nebezpečné. Ale zase tvoje snaha tyto "fragmenty" zkoumat sám na sobě je záslužná a svědčí pro zodpovědný přístup.

Na druhé straně však musím zdůraznit, že se jedná jen o představy. Myslím že experimentální představy a i zážitky v běžném heterosexuálním nebo homosexuálním kontaktu nejsou ničím vyjímečným. Někdy jsou výsledkem určité sexuální komponenty a někdy prostě jen potřebou ozvláštnit běžnou sexualitu. Tyto představy však nemusí vést k realizaci takového aktu násilnou formou. Představy tedy nechme v rovině představ. To že se představy někjdy neslučují s vnitřním morálním kodexem, to taky nenaznačuje nic zvláštního. Píšu to proto, že kdyby k realizaci došlo, možná by se všechny představy rozplynuly a nezbylo by z nich nic.

[daniel.liddel]

Takýto problém v podstate nemám. Tzv. "masturbačné" predstavy sú špecifické a sú výrazne odlišné od iných. Tie proste neriešim. Aj keď nemám žiadne násilné, sú tam niekedy veci ktoré by som nechcel aby sa odohrali v reáli aj keby to bolo možné. Proste by mi vadili.

Proste tieto veci mám úplne oddelené od bežného života aj od tých štandardných predstáv.

[simgiran]

Rein: Ono to nemuselo přijít nějakým zážitkem, ono to dost dobře může být vrozené. Některé fetišistické představy jsou neškodné no a myslím, že ani sadistické nemusí být nějak nebezpečné, stačí, aby člověk nechtěl dětem ubližovat, dokázal se ovládat a poznal rozdíl mezi fantazií a realitou.

[Dan]

Já k tomu ze své vlastní, a dovolím si tvrdit, že i tak trochu Ninjovi zkušenosti, si dovolím jen opakovat: Nedá se to racionalizovat. Člověk si denně může říkat, že jsou to jen představy, které se nijak nemusí projevit v realitě. Můžu si klíďo najít i důvody, odkud ty představy pocházej. Nic z toho ale nemusí negovat ten niterní "blbý" vnitřní pocit. Všechno si můžu vysvětlit, ale stejně se můžu cítiti hnusně. Pocity sami o sobě nemusí jít jaksi racionálně ovládnout, lze hledat cesty a zkoušet je, jak se s nima jistou prací vypořádat, ale popravdě ani to nemusí bejt funkční.

Nelze kohokoliv odsuzovat za jeho představy, protože víme, že jsou to jen představy. Ale ani není moc vhodné se kasat, že z nějakých představ mám komplexy, a proto jsem třebas citlivější nebo cokoliv než ten, kdo stejný komplex nemá. Je to každého vlastní vnitřní boj. Můžeme se zkoušet dobrat k tomu, jak kdo se podobný boj snažil uhrát na svojí stranu a snad se z toho trošku poučit.

[Ninja]

Tak ono bylo asi dobré ty představy konkretizovat."

Myslím si, že konkretizovanie je tu zbytočné, nesnažím sa vyriešiť konkrétnu predstavu... Okrem toho, tých predstáv je viacej, podľa môjho názoru ani nie je vhodné opisovať takéto predstavy na fóre a asi by som ani nebol schopný ich opísať... To asi zase len nasvedčuje tomu, že s tými predstavami zmierený nie som/nechcem byť...

A k tomu zmiereniu... Bolo tu napísané, že sú to "len predstavy", čiže by som sa s nimi mal zmieriť a nejako veľmi to neriešiť... Áno, ono sa to dá tak brať, že proste "užiješ" si tú svoju intímnu chvíľku raz za čas a je tomu koniec, nič sa nedeje... Ale čo ak to takto brať nechcem? Čo ak sa s tými predstavami zmieriť odmietam? (ospravedlňujem sa zase za uvádzanie seba ako príklad, no inak mi to teraz nejde...) Viem, že pre niektorých tie predstavy skončia vlastne hneď po masturbácii, alebo chvíľku po nej... Už sa začínam opakovať, ale zase myslím, že v tom nie som jediný...
Tie výčitky len začínajú po masturbácii, keď si človek začne uvedomovať na čo vlastne myslel... Pedofil so "soft" predstavami si toto ani nemusí uvedomovať (nehovorím, že nemá výčitky, ale myslím si, že je to menej časté), no pedofil so sadistickými predstavami si to môže uvedomovať oveľa viacej, začať si vyčítať čo to spravil, jak ho mohlo vôbec napadnúť niečo také robiť dieťaťu...

simgiran: Čo sa týka pôvodu toho celého... To je to isté, ako keby sme sa snažili odpovedať na otázku: "Prečo som pedofil?". Na to proste odpovedať nejde, nájsť pôvod toho celého je skôr nemožné ako nepravdepodobné...

Sadsitické a fetišistické představy ve vztahu k dětem, tedy v kombinaci s pedofilií jsou opravdu nebezpečné.

Som rád, že si túto vec spomenul... Je to vec, ktorú som čítal/počul už viac krát a nad ktorou si lámem hlavu už od prvého momentu. Kto povedal, že je viacej nebezpečný pedofil so sadistickými sklonmi ako "obyčajný" pedofil? Je mi jasné, že v prípade, že by sa neovládol, tak dôsledky sadistického pedofila by mohli byť horšie (pričom ale ani toto nie je isté, ale budiš...)... Ale skôr by som povedal, že záleží na osobe... Proste mne to moc zmysel nedáva a nechápem, odkiaľ táto hláška prišla a kto to vymyslel?

[Rein]

Kto povedal, že je viacej nebezpečný pedofil so sadistickými sklonmi ako "obyčajný" pedofil?

no tys už si ale odpověděl... protože ten sexuální kontakt s dítětem pakliže by byl, by mohl být iniciován sadisticky, norozdíl od typického pedofila. Proto vzhledem k následkům je sadistický pedofil nebezpečnější. Ale v podstatě se určitě shodujeme na tom, že ať už je pedofil sadistický nebo ne, neznamená to že by tato další "komponenta" jeho sexuality zároveň byla předzvěstí většího rizika. To si myslím že ne. Pokud pedofil selže tak mám za to, že je jedno jestli je u něho přítomno sadistické prožívání nebo ne. A zároveň si troufám tvrdit, že nikde není napsané, že sadistický pedofil by svoje sadistické představy hned v průběhu toho tělesného kontaktu s dítětem realizoval.

No a na ty konkrétní představy jsem se ptal, protože jsem si to mohl špatně vyložit. Ono těch neobvyklých "vnitřní kodex drtících" představ můžou být mraky. Tak například jeden psychoterapeut mi sděloval příběh pacienta - pedofila, který nejraději masturbuje nad fotografií vykastrovaných chlapců z koncentračního tábora, jiný pedofil zas touží po tom, aby po něm holčička močila, jiný preferuje znehybnění atd atd. V této části bych znovu zdůraznil, že prostřednictvím psychoterapie lze najít způsob, jak se s těmito představami vyrovnat. Narozdíl od pedofilie jejiž původ jaksi neznáme, mám za to, že některé formy představ lze redukovat právě pochopením jejich původu v minulosti.

Teď tak nějak reálně s odkazem na to., co řekl Daniel. Já osobně jsem se s pedofilními představami vyrovnal tak, že pro mě je sex důležitý, potřebuju k tomu druhého člověka (případně třetí, čtvrté člověky :D) a hlavně ale potřebuju mít ten sex s vědomím, že ten druhý mě chce naprosto svobodně a z vlastního zájmu. A toho u dětí dosáhnout sice lze, ale realizovat už nikoli. Proto jsem zkrátka vyzkoušel sex s dospělými. Sexuální potřeba, touha po realizaci sexuálních fantazií (i těch mimo mravní kodex :D) mne dovedla do roviny legálních sexuálních aktivit. A cítím se spokojeně. A ukojeně :). A navíc mám právě tu skvělou možnost užívat si naprosto legální lásku o které můžu mluvit a chlubit se s ní, což mému egocentrickému myšlení dělá dobře :) A teď k té rovině sadismu... já jsem třeba sex se sadistou měl a ne s jedním (formou SM lekce) a vážně je to teda síla. Pak jsem taky pár sadistů viděl v klubu a taky jsem zíral. Jenomže v té legální rovině si sadista najde submisivní protějšek a jsou vysmátí oba. V pedofilní rovině to nejde. Tam vážně těžko říct, kdo z těch dvou by byl vysmátej no...

Ale zároveň bych ještě podotknul pro ty sadisty tady, třeba Danečka, že ty deprese z představ by možná nebyly, kdyby ste si to mohli vyzkoušet. Proč teda nenajdete nějaký 18 objekt a nezkusíte to tam? třeba vážně zjistíte, že vás to vlastně až tak "nebere" a bude po výčitkách... Já jsem třeba jakožto člověk zvídavý takto zkoušel piss a podobně a došel jsem k tomu, že představy byly někde jinde než realita a od těchto praktik jsem ustoupil. Samozřejmě pojetím tohoto příspěvku problémy sadistů nijak nezlechčuju a chápu, že se nejedná jen o touhu po sexuální inovaci nebo experimentu ale dlouhodobější puzení... přece jen kdyby mi někdo řekl, že ho vzrušuje kleknout si před kredenc a mlátit se dvířkama od linky do hlavy tak bych to asi nešel dělat taky...

no, já asi možná šel...:D
:(
hmm :P bude to nová deviace: kredencismus :D

[Dan]

pro Rein: Jasně, bavit se o následcích sadistického sexu je asi jednak mimo téma, jednak zbytečné, protože se tady snad všichni shodnem, že žádnou sexuální aktivitu s dětma provádět nechcem. I když ta úvaha, že by sadistický pedofil jistě ani nemusel s dítětem provádět hned taky sadistické praktiky je zajímavá, ale je to prostě nad rámec - sex dítětem prostě ne-e, a pak nemusíme řešit "méně" nebo "více" vážné následky.

Z čehož mi hned vychází má druhá teze. V tomto se asi naše pohledy rozchází, a myslím, že oba pohledy jsou regulérní. Blahopřeju ti a fandím, jak sis to zařídil, a že si dokážeš užívat jak sex tak hlavně lásku s dospělým klukem/holkou, tím pádem regulérní partnerství. To je supr. Moje cesta to nejspíš není. Vlastně mám osobně v sobě i opačný pohled na sex, protože pro mě není nijak v životě podstatný. Tím se opět nechci nijak kasat, že jsem takový asketa, ale prostě mě sex už ani tak neláká, abych kvůli němu musel nějak přizpůsobovat, měnit svůj život. Sexuální uspokojení se pro mě stalo rutinou jako mytí zubů, a ani jedno nepotřebuju vyhledávat nijak zvlášť.

Tak se dostávám k tomu, že si jaksi ani nepotřebuju skutečně sadistické praktik vyzkoušet, abych zjistil jestli jsou opravdu ve mně zakódované. Jsou zakódované ve vyšší vzrušivosti mých sexuálních fantaziích a to vím, a sex je pro mě už věc čistě realizovaná osobně, soukromě v rovině fantazií. Když se nad tím tak teoreticky zamyslím, asi by pro mě vůbec bylo těžké i v rámci nějaké sexuální hry s klukem, kterého mám rád, vykonávat nějaké sadistické praktiky - právě proto, že ho mám rád a nechci mu ubližovat, a moh by mi horem dolem vysvětlovat, že mu to neubližuje ale vzrušuje ho to. Ale tak to už by pak byl můj další sex-komplex, a taky jaksi to, jak mám "ten svůj sadizmus" nastavenej.

Uznávám, že pro někoho realizace sexu v rámci norem může být užitečná v poznávání sama sebe, ale zas si nemyslím, že by to zrovna zde kdybychom zkonkretizovali, byla cesta pro Ninju.