Sbohem, má lásko (báseň)

VLASTNÍ TVORBA slouží ke sdílení vlastní tvorby uživatelů – povídek, črt, básní, písní, kreseb, případně i fotografií a videoklipů zobrazujících veřejně známé osoby v současnosti starší 18 let (narozené do r. 2003 včetně).
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání vlastní tvorby uživatelů.
  2. Je přísně zakázáno vkládání tvorby, která je sexuálně explicitní či provokativní.
  3. V případě, že je v rámci vlákna uvedeno audiovizuální dílo zobrazující reálnou osobu, musí se jednat o osobu, která je veřejně známá či na veřejnosti se prezentující a která je v současnosti starší 18 let (narozena do r. 2003 včetně). Fotografie, obrázky a videa je zároveň možné vkládat jen formou odkazů (za využití URL, IMG či VIDEO tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Angelo
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 5
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: Holčičky, miluji to slovo, miluji tu roztomilou krásu. Miluji holčičky.
http://www.youtube.com/watch?feature=pl ... ZFiaxGcnNw
Příspěvky: 241
Dal: 12 poděkování
Dostal: 37 poděkování

Sbohem, má lásko (báseň)

Nový příspěvek od Angelo »

Sbohem, má lásko

Žal mě kropí studenou vodou, já se klepu,
je mi zima, mám husí kůži, těžce dýchám,
cítím, jak mě chlad hlodá po celém těle,
studí to, bolí to, jsem mokrý, celý zmáčený.

Bylo sucho, bylo teplo, svítilo slunce a hřálo,
ptáčkové zpívali, květiny krásně kvetly, voněly,
všechno lehce hladil jemný vánek, já dýchal,
vše bylo barevné a kouzelné, vše se třpytilo.

Pak přišla velká bouře, blesky, hromy, krupobití,
všechno bylo zničeno, světlo pohltila černá tma,
bolestivý hluk se proměnil v tichou krajinu,
a já pochopil, že smutek mám hodit za hlavu.

Teď už musím pokročit dál, neohlížet se a jít,
co bylo, to bylo, je to minulost, krásná i ošklivá,
co na má bedra sedla a tížila mé tělo do úmoru,
teď však schazuji ji ze sebe a musím jít o krok dál.