Moje představení a můj coming out ...

Sekce pro příspěvky nových členů fóra - po registraci zde založte nové téma a prozraďte nám pár drobností o sobě, nebo nás jen pozdravte!
Uživatelský avatar
Marrith
Člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Praha
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 5
ve věku do: 12
Kontakt: e-mail: [email protected]
Telegram: uživatelské jméno: Marrith
Session: 05300ca57132ad68befa3a44413fb68c83d36c846d1ed84e71277bd0605f2cc05c (už ho moc nepoužívám)
Výkřik do tmy: Člověk nemůže za své pocity, ale za své činy.
Je normální nebýt normální.
Příspěvky: 21
Dal: 45 poděkování
Dostal: 41 poděkování

Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od Marrith »

Ahoj, *bye*
jsem tu nový. Rád bych se vám představil a napsal tu svůj příběh.
Vím, že jsem se zaregistroval už před pár dny, ale až dosud jsem sbíral odvahu něco o sobě napsat. :[

Na tyto stránky jsem zavítal proto, abych si s někým mohl psát otevřeně o svých pocitech, bez toho,
aniž by mě za ně někdo odsuzoval. Nevím, jak mě zdejší komunita přijme, ale za těch pár dní, co jsem tady,
jsem poznal pár milých lidí a cítím se tu dobře.

Je mi 29 let a jsem sadistický pedofil a masochista.

Prožil jsem velmi smutné dětství. Narodil jsem se s vážnou nemocí, takže jsem rané dětství strávit v nemocnici,
kde jsem bojoval o život. Přestože se nemoc nakonec podařilo vyléčit, zůstaly mi trvalé následky.

Když jsem začal chodit do školy, tak se se mnou děti kvůli mé odlišnosti nechtěli kamarádit a někteří kluci
mě i dost tvrdě šikanovali. Šikanovali mě v podstatě po celou dobu, co jsem chodil na základní a střední školu.
Šikanovali mě hlavně psychicky (urážky, ponižování, zesměšňování, ničení věcí, ...), ale občas i fyzicky.
Párkrát mě i sexuálně obtěžovali. Byl jsem tehdy z toho dost psychicky na dně a začal jsem si ubližovat (bít se),
protože fyzická bolest tlumila mou psychickou. Začal jsem také mít sadistické myšlenky.
Začal jsem mít nutkání ubližovat dětem (hlavně klukům) - konkrétně mě lákaly představy na to, že bych jim dal na zadek.
(Omlouvám se, že to zní asi dost divně, i mě to přijde divné, ale prostě tak to cítím) :[

Když mi bylo zhruba 12 let, tak se můj psychický stav, zhoršil natolik, že jsem začal vážně přemýšlet o sebevraždě. Nakonec jsem sebevraždu nespáchal. Naživu mě udržela myšlenka, že by bylo škoda zemřít dříve než poznám,
jaké je to být dospělý, a také naděje, že mě v dospělosti nikdo šikanovat nebude.

Jako teenager jsem si také začal uvědomovat i další odlišnost. Sexuálně mě přitahovali děti (5-13 let)
Jako malý jsem to příliš nevnímal, myslel jsem si, že je přirozené, že mě přitahují děti, když jsem sám byl ještě dítě.
Tehdy jsem si ještě nechtěl připustit, že jsem pedofil - bohužel jsem si tehdy myslel, že každý pedofil je automaticky monstrum (dnes už vím, že to tak není), takže mě ta představa dost děsila. Snažil jsem sám sebe přesvědčit, že pedofil nejsem, a že až budu starší, tak se třeba posune věk lidí, kteří mě sexuálně přitahují (což se samozřejmě nestalo).

Když jsem odešel ze školy a začal pracovat, tak se mi hodně ulevilo, protože už mě nikdo nešikanoval,
ale stále jsem byl na tom psychicky opravdu hodně špatně a měl jsem těžké deprese, a tak jsem se začal dětem
nějakou dobu vyhýbat, protože jsem se bál, že bych jim mohl ublížit. Trvalo mi asi 6 let, než jsem se dokázal
vyrovnat s traumatem, které jsem v dětství zažil, promyslet si co vlastně od života chci a vyrovnat se s faktem,
že jsem sadistický pedofil.

Uvědomil jsem si, že jediné co v životě, chci je trávit co nejvíce času s dětmi, pomáhat jim a ideálně si najít
nějakého dětského kamaráda, kterého jsem nikdy neměl, a tak jsem začal dělal dobrovolnictví s dětmi.

V současnosti se cítím šťastný. S dětmi trávím hodně času (asi 3x týdně) a moc mě to s nimi baví.
Podařilo se mi najít dětské kamarády a časem jsem se do jednoho z nich dokonce i zamiloval.
Sice vím, že mu nikdy nemůžu říct, že ho miluji (což mě velmi mrzí) a nemůžu s ním mít sex, ale můžu mu být
jeho starším kamarádem, trávit s ním volný čas a pomáhat mu s problémy.

Sebevražedné myšlenky už nemám, ale sadomasochistických myšlenek jsem se sice dodnes nezbavil
(a myslím si, že už se ani nikdy nezbavím). Co se sadismu týče, tak nutkání ubližovat dětem mám pod
kontrolou a dětem neubližuji. Jednak je to tím, že moje láska k dětem mi zabraňuje jim ublížit, ale také že jsem si
sám v dětství prožil hrozné věci, a tak si nedovedu představit, že bych dítěti nějak ublížil.
S masochismem jsem sice přestat nedokázal, ale už vím jak to dělat bezpečně, abych si zdravotně neublížil.
Vlastně ani nevím, jestli se masochismu zbavit chci, protože fyzická bolest mi dělá dobře
(nejspíše kvůli endorfinům) a jizvy už stejně mám, takže o pár více nebo míň už nic nezmění.

Děkuji všem, kteří si tohle přečetli, :)
Marrith
Uživatelský avatar
Ta Jiná
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Muži
Výkřik do tmy: Jsem přízrak. Šedá eminence. Neexistuji.
Příspěvky: 62
Dal: 56 poděkování
Dostal: 71 poděkování

Re: Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od Ta Jiná »

Za sebe ti děkuji za otevřenou "zpověď" a dodatečně vítej. *bye*

Docela by mě zajímalo, jak řešíš ty sadistické "potřeby"? Jde jen o představy?
A čím tě sadismus přitahuje? Je to pocitem jisté moci nad někým nebo touhou ubližovat, když ti bylo v minulosti ubližováno?

Doufám, že se ti zde bude líbit. :)
Uživatelský avatar
Marrith
Člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Praha
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 5
ve věku do: 12
Kontakt: e-mail: [email protected]
Telegram: uživatelské jméno: Marrith
Session: 05300ca57132ad68befa3a44413fb68c83d36c846d1ed84e71277bd0605f2cc05c (už ho moc nepoužívám)
Výkřik do tmy: Člověk nemůže za své pocity, ale za své činy.
Je normální nebýt normální.
Příspěvky: 21
Dal: 45 poděkování
Dostal: 41 poděkování

Re: Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od Marrith »

Buďto se dívám na legální SM porno pro dospělé a představuju si, že jsou ti submisivové děti nebo si ty sadistické věci představuji na dětech, se kterými se setkávám.
Myslím si, že mě sadismus přitahuje tím, jak mi bylo v minulosti ubližováno, protože vůči dospělých sadistické nutkání necítím - jen vůči dětem.
Uživatelský avatar
Ragnarok
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 25
Dal: 56 poděkování
Dostal: 46 poděkování

Re: Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od Ragnarok »

Ahoj. Děkuji za představení. Zrovna jsem chtěl napsat něco o svém sadismu, jak je to u mě, tak jsi mě předběhl :). Každopádně jsi tady správně a snad najdeš někoho, s kým se ti bude dobře psát, nebo tak.
Uživatelský avatar
301
Registrovaný uživatel
Bydliště: Olomouc
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 14
Výkřik do tmy: Nechceme aby nás všichni litovali. Bolest patří k životu. Učí nás, chrání nás a ukazuje nám správný směr. Ačkoliv se nám děti líbí :'( , tak ten kdo dává naším rtům úsměv tak dává našemu srdci život :) . V tomto světě existuje silné štěstí: milovat a být milován.



Každý život je těžký a každý z nás dostal lekce přesně na míru. Proto neodsuzuj druhé, protože nikdy nevíš s čím si prošli.

Jsem člověk, který když dělá něco pro děti nebo se s nima kamarádí tak jim dává i svůj čas. Největší dárek, který můžeš někomu dát, je tvůj čas, protože když někomu daruješ svůj čas, daruješ mu kousek svého života, který už nikdy nevrátíš.

At už člověk potká skvělou partnerku... nebo dítě či někoho kdo se nám líbí, tak v životě nepotkáváme lidi jen tak náhodou. Naše cesty se protínají z nějakého důvodu.

Mám rád lidi, kteří nepotřebují nikomu nic dokazovat. Kráčí tiše a směle životem a zvedají ty kteří jsou se svojí orientací na dně svých sil.
Příspěvky: 145
Dal: 39 poděkování
Dostal: 167 poděkování

Re: Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od 301 »

Ahoj vítám tě tu mezi námi :)
Je dobře že jsi měl možnost se otevřít, protože takovéto věci držet v sobě by ti spíš uškodilo... je dobré mít kam se obrátit se svěřením.
Je vidět že sis v životě toho hodně prožil... Napadla mě možnost jestli ti masochismus nevznik vlivem prožitků z dětství (jen mě to tak napadlo)
Já když mám nějaké prožití s dětmi třeba si s nimi hraju, věnuji se jim atd. tak mi to po psychické stránce pomůže a jsem se sebou vyrovnaný.
Mám potřebu jim být na blízku a věnovat se jim.

Mysli na potřebu dětí a ne svojí... dobro dětí je proiritou. Já to měl taky tak zhruba že se mi v deváté třídě furt líbily děti 3-7 třída a furt to nestoupalo s tím věkem. Takže už ke konci základky 8-9 třída to začínalo.
Já jsem teda šikanu nezažil ale dovedu si představit jak to dětství ovlivní. Každopádně se snažím jít dětem naproti, abych byl naplněn dobrými pocity. Říkal jsem si proč zrovna já musím mít tuhle přitažlivost a dospělé holky mi nic neříkají nebo když už se mi ojediněle nějaká líbí, tak tam ta náklonost není jako k dítěti ale je to taková spíš náhradní láska kterou nevím ani jestli nazvat láskou.
Zdály se mi i sny o chlapečcích... ten jeden ve snu (kluk co se se mnou kamarádil na základce a pak jeho rodiče rozvrátili naše kamarádství) tak ve snu po mě z horizontu kopce házel šutry a křičel že jsem úchyl :'(
Nebo kluk který bydlí ve stejném baráku a jak léta utíkají a já ho vidím vyrůstat a nikdy se mi nedařilo se skamarádit tak jsem ho viděl na stránkách jejich školy, kde se tváří takovým upřímným výrazem a tímto výrazem z té fotky mi říkal že určitě někdy spolu něco podnikneme že se dočkám :'(
Nebo jsem byl v zábavném centru kde byla věštkyně co vidí do budoucnosti a lidem do mysli. Byla moc hodná a mě dala za úkol si hrát s dětmi... pak mi dokonce dala za ukol at je lochtám a na závěr snu řekla že o myšlenkách lidí má veliký přehled a že ví že prepubertání chlapečci jsou nejvíc moje krevní skupina.
Atd Atd.Mám těch příběhů ze života víc to bych tady psal dlouho. Mnohokrát jsem si připouštěl co jsem komu udělal proč zrovna já...
Ale co se týče dětských kamarádů tak s nějakými jsem se skamarádil a bavíme se ještě ted. V té době když jsme se seznámili bylo jim 8-9 a ted 13-14 takže ještě nejaká nákolonst tam je.
Taky se věnuji dětem na volno časové aktivitě, a přináší mi to radost a psychické vyrovnání sám se sebou.

Snad se ti tu bude v našem kolektivu líbit, zbavíš se negativních vlastostí jako je to že ti dělá dobře fyzická bolest apod.
Bud dětem prospěšný a kdyby byl nějaký problém, budu rád když se svěříš... rád pomohu, poradim....
Přeji mnoho sil
Uživatelský avatar
Bouře
Globální moderátorka
Bydliště: Internet
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 18
ve věku do: 40
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Anti-contact MAP ally
Příspěvky: 1029
Dal: 1149 poděkování
Dostal: 1248 poděkování

Re: Moje představení a můj coming out ...

Nový příspěvek od Bouře »

Zdravím Marrith,

již jsem tě viděla na chatu. Moc děkuji za otevřený, zajímavý a moc smutný příběh a je strašně fajn, že jsi ho sem napsal. Řekla bych, že si někteří lidé často děti hodně idealizují, ale ty i ze svých zkušeností víš, že i děti někdy dokážou být hodně kruté a vím to i ze své zkušenosti. Máš asi co napsat do nového vlákna o šikaně (do kterého jsi už napsal koukám :) ). Ale vlastně říkám si, zda i tohle nemělo vliv na tvojí sexualitu, že to možná podpořilo některé tvoje sadistické a masochistické fantazie.

K tvému sadismu - zde jsou vítány všechny parafilie, tedy i pedofilní sadisté. Myslím, že toho se vůbec bát nemusíš. Ve skutečnosti tu má docela dost lidí i takové fantazie, kdy jim dítě ubližuje, nebo naopak, oni ubližují nějakému dítěti. Uvědomují si však, že v realitě si to nesmí dovolit. Netrap se kvůli tomu, odstranit nebo ovlivnit tyto fantazie stejně nemůžeš a dokud jsou pouze fantaziemi, není na tom nic špatného. :)

Zároveň si ale říkám, zda jako pedofilní sadista necítíš jakýsi rozpor ve svých myšlenkách. Na jednu stranu máš děti rád a cítíš vůči nim lásku, na druhou stranu se ti líbí i představa jejich utrpení. Vždycky mi to přišlo jako totální protiklad, takový oxymoron. Pro mě je to možná trochu nepochopitelné, jelikož si to nedokážu úplně představit v praxi. Na druhou stranu, o pedofilním sadismu jsem nikdy do hloubky s žádným pedofilem se sadistickými sklony nikdy úplně nemluvila. Možná by to byl dobrý námět na nový příspěvek na fóru. Celkem by mě to zajímalo.

Ačkoliv sis prošel mnoho negativními zkušenostmi, z tvého vyprávění se zdá, že jsi na tom lépe a tvůj život se vyvíjí správným směrem. Jsem ráda, že žiješ a již nemáš sebevražedné myšlenky. Věřím, že to tak zůstane i dál a moc bych ti přála hodně dobrého do života. Píšeš, že sis zde našel i pár lidí na povídání, což je určitě fajn. Určitě ještě nějaké najdeš. Když tě zaujme nějaké téma, neboj se napsat svůj komentář, jelikož komunita vítá nové pohledy a zkušenosti.

Ráda tě zas uvidím zde na fóru a chatu :)

Bouře
Skálu pěstí nerozbiješ, ale i ten nejtvrdší kámen proroste květina. Jen to chce čas.
Nechceš-li být odsuzován za svou odlišnost, nesuď za odlišnost jiné a neubližuj zranitelným.
Who wants peace shall prepare for war