Po deseti letech startuje komplexní průzkum sexuálního chování obyvatel ČR. Zaměří ... (Národní ústav duševního zdraví)

[Cykle02]

Po deseti letech startuje komplexní průzkum sexuálního chování obyvatel ČR. Zaměří se na sexuální zdraví a zmapuje nové trendy (Národní ústav duševního zdraví)

KLECANY - Za poslední dekádu nejsou k dispozici žádná data o sexualitě obyvatelstva ČR. V Česku přitom mezi lety 1993-2013 probíhaly unikátní průzkumy tohoto typu, realizované Sexuologickým ústavem 1. LF a VFN. Poslední však proběhl přesně před deseti lety. Proto nyní startuje komplexní průzkum sexuality CzechSex, který jako první v ČR respektuje mezinárodní doporučení pro metodiku provedení reprezentativních výzkumů sexuality a genderu. Jeho cílem je shromáždit údaje nejen o sexuálním chování a nových trendech, jako sexualita v on-line prostoru, trendy v seznamování a partnerském soužití, ale také o sexuálním zdraví a pohodě, výskytu potíží v oblasti sexuality nebo zkušenostech se sexuálním násilím v on-line a off-line prostoru. Inovativní je také respektujícím přístupem k oblasti genderové identity a sexuální orientace a důrazem na pozitivní vnímání sexuality. Výzkum CzechSex vede Centrum pro sexuální zdraví a intervence Národního ústavu duševního zdraví, sběr dat bude probíhat od listopadu 2023 do března 2024 a bude realizován ve spolupráci s vítěznou agenturou MindBridge consulting.

„Sběr dat bude probíhat dvěma způsoby on-line formou a osobním dotazováním, při němž budou tazatelé*tazatelky kontaktovat osoby vybrané na základě kvót. V případě souhlasu s provedením rozhovoru respondenta navštíví tazatel*ka vybranou osobu v domácnosti a po úvodních otázkách neintimního rázu nechá odpovídající*ho vyplňovat údaje o sexualitě v soukromí za použití tabletu. Všichni respondenti*tky jsou unikátní a pro výzkum v zásadě nepostradatelní. Celkově bude osloveno na 6000 lidí,“ říká Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ a vedoucí výzkumu CZECHSEX. Výzkumníci přitom důsledně dbají na anonymitu: odpovědi jsou vedeny pod kódy, nelze je spojit s žádnými identifikačními údaji, všechny části týkající se intimity a sexuality vyplňuje respondent*ka sám a v soukromí, tazatel poskytuje pouze technickou podporu a nemá přístup k vyplněným odpovědím.

 Proč vlastně zkoumat sexuální zdraví?

Sexuální duševní a tělesné zdraví jsou navzájem propojeny a výrazně se ovlivňují. Podle WHO je sexuální zdraví stav fyzické, emoční, duševní a sociální pohoda ve vztahu k sexualitě. „Nejde jen o tělesné fungování, ale také o pocity, které lidé zažívají během sexuálních aktivit, možnost prožívat sexualitu bez nátlaku, násilí, stigmatizace či strachu nebo úzkosti a moci svobodně vyjadřovat svou genderovou identitu nebo sexuální orientaci. Sexuální zdraví zahrnuje také pozitivní sebehodnocení a respekt vůči partnerovi*partnerce. Důležitou složkou je také ochrana proti pohlavně přenosným nemocem nebo neplánovanému těhotenství. Celonárodní výzkumy poskytují klíčová data pro nastavování péče a edukace v oblasti sexuálního zdraví. CzechSex je v ČR prvním výzkumem, který se soustředí na sexuální zdraví, potěšení a well-being a který mapuje potřeby péče v této oblasti,“ popisuje Kateřina Klapilová.

Jednou z oblastí, na něž se průzkum zaměří, je mapování problémů se sexuálním zdravím. Mezi ně patří například sexuální dysfunkce nebo pohlavně přenosné choroby. „Podle posledního průzkumu sexuálního chování v ČR z roku 2013 trpělo nějakou poruchou 11,3 % žen a 12,5 % mužů. U žen byla nejčastější sexuální dysfunkcí nedostatek sexuální touhy (36,8 %), u mužů pak erektilní dysfunkce (36,5 %). Zajímavostí určitě je, že u žen se pouhá absence orgasmu samozřejmě nepovažuje za sexuální dysfunkci,“ vysvětluje Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1.LF a VFN, autor předchozích průzkumů. Z posledního průzkumu sexuálního chování populace ČR (2013) například vyplývá, že orgasmu nikdy nedosahuje 4,2 % českých žen.

Ani v oblasti sexuálně přenosných nemocí nejsou k dispozici aktuální data. Z podkladů krajských hygienických stanic vyplývá, že v ČR v posledních letech probíhá alarmující nárůst výskytu syfilidy a naopak se zdá, že se daří poměrně úspěšně zvládat výskyt viru HPV. „Situace se v současnosti mění, nemáme však reprezentativní údaje ze strany občanů samotných a nemáme údaje o tom, jak se mění jejich chování vzhledem k užívání péče v této oblasti a sexuálním chování, které může s šířením těchto nemocí souviset. V souvislosti s mezigenerační proměnou vzorců chování potřebujeme pochopit vztahy mezi konkrétními vzorci sexuálního chování a přenosem nemocí mimo jiné i pro efektivní alokaci financí na vzdělávání v prevenci sexuálně přenosných onemocnění,” říká Renáta Androvičová z Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ.

Nové technologie, nové trendy i citlivý přístup k LGBTQ+

Průzkum se samozřejmě zaměří i na nové trendy, například na to, jak se do oblasti sexuality promítají nové technologie. Z on-line výzkumu realizovaného nedávno agenturou Behavio vyplynulo, že 21 % českých párů se seznámilo online. Po seznámení přes přátele (22 %) je to tedy nejčastější způsob seznámení v Česku. „V rámci nového celonárodního reprezentativního výzkumu se dále zaměřujeme na zkušenosti se seznamováním přes internet – jaké má takové seznamování výsledky? Kolik lidí našlo na seznamce sex a kolik dlouhodobý vztah? Dotazník zároveň jako první mapuje vztahovou diverzitu v Česku. Jako jeden z výrazných trendů nejen v Generaci Z pozorujeme vyšší otevřenost k alternativním vztahovým formám, ať už je to single život, různé formy konsensuální nemonogamie, přátelství s výhodami nebo tzv. situationship. V průzkumu zkoumáme prevalenci různých vztahových forem, ale také spokojenost v rámci vztahu, sexu nebo jak se lidé cítí zamilovaní,“ popisuje Markéta Šetinová, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska. Dotazník se bude zabývat také sextingem, tedy vytvářením a sdílením vlastních či cizích nahých fotografií a videí, nebo konzumací pornografie a případných problémů s ní spojených.

Zásadní aktualizaci přináší průzkum v kontextu sexuální a genderové identity a sexuální orientace, neboť je poprvé v souladu s mezinárodními standardy. Navíc je rozšířen o otázky, které výzkumníkům umožňují ptát se nejen na dvě nejčastější kategorie pohlaví (muž a žena), ale je také citlivý ke zkušenostem transgender a dalších genderově rozmanitých osob a rovněž umožňuje lidem s tzv. intersex variacemi pohlavních znaků, aby se ke svému tzv. intersex statusu mohli*y přihlásit. Vědci věří, že průzkum přispěje k většímu porozumění vlivu negativních faktorů souvisejících s diskriminací a stigmatizací na duševní zdraví a sexuální život LGBT+ lidí v české společnosti.

Určitou souhrnnou kapitolou jsou tzv. sexuální milníky. Třicetiletá kontinuita od prvního průzkumu nabízí porovnání s předchozími studiemi v ČR, ale i v zahraničí. „To nám umožní lépe pochopit načasování vývoje sexuality, ale také prozkoumat, jak moc jsou tyto milníky pevné či proměnlivé mimo jiné ve spojitosti s dobou a sociokulturním prostředím. Jedná se například o věk první menstruace, masturbace, líbání, zamilování se či pohlavního styku. Z nedávného on-line výzkumu Lásky a Intimity (2020) realizovaného pod záštitou NUDZ a FHS UK totiž například vyplývá, že se sice u mužů a žen liší průměrný věk první masturbace (14 let vs. 18 let), ale u žen je tento milník zároveň výrazně ovlivněn věkovou kohortou. Ženy, kterým je nyní mezi 50 a více let, totiž uvádí průměrný věk 23 let, zatímco ženy ve věku 20–30 let začaly masturbovat již ve 14 letech,“ uzavírá Klára Bártová z Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ.

Více informací o průzkumu CzechSex naleznete na webu www.intimitavcr.cz.

Infobox

Projekt CzechSex je plně financován Grantovou agenturou ČR. Mezi další tuzemské spolupracující instituce patří: Sexuologický ústav VFN UK, Institut pro psychologický výzkum MU, Fakulta humanitních studií UK, Sexuologická Společnost ČLS JEP, Česká společnost pro sexuální medicínu nebo Národní program pro HIV/AIDS při Státním Zdravotním Ústavu. Tým projektu CzechSex se skládá z předních českých a zahraničních odborníků specializovaných na jednotlivé oblasti sexuálního zdraví, chování a intimity. Vzájemná spolupráce umožňuje komplexní pohled na sexualitu a intimitu českých obyvatel a efektivní využití informací ve všech zkoumaných oblastech.

[Cykle02]

Sexuoložka Kateřina Klapilová: Znehybnění partnera je častá fantazie (Novinky.cz, Jan Martinek)

Znásilňovací fantazie jsou u žen běžné, neznamená to ale, že by chtěly být znásilněny, řekla v rozhovoru pro Právo sexuoložka z Národního ústavu duševního zdraví Kateřina Klapilová. Mluvila také o unikátním národním průzkumu sexuálního chování v ČR, který se ústav chystá spustit.

Jaké nové trendy v sexuálním chování Čechů se za poslední léta objevily?

Spousta zajímavých věcí ohledně sexuality se odehrává v online prostoru. Například trendy v seznamování: jak se lidé seznamují, jak moc při tom využívají internet a jak to potom souvisí s jejich chováním v reálném prostoru. Také jak využívají online svět v oblasti sexuality, co používají z technik, které jsou nově k dispozici, jako například virtuální realita, roboti, možnosti pornografie v online prostoru…

Diskutují se také „nové“ formy vztahů, například polyamorické partnerství, o tom také reprezentativní data dlouhodobě nemáme. Nejsou to nové fenomény, ale teprve se začínají uchopovat ve veřejném prostoru. Často to může působit tak, že je to něco úplně nového, co tu dříve nebylo. To ale může být zkreslená interpretace, lidé se na to třeba jen dřív neptali, nerozuměli tomu. Nemusí to být tak, že se nyní objevují nové formy identit či partnerství. To vše je ale živý kolos, který se musí správně interpretovat. Data z minulosti nemáme a nemáme to tedy s čím srovnávat.

Právě se chystá sběr dat k celonárodnímu výzkumu sexuálního chování v České republice CzechSex, jeho výsledky budou známé v první třetině příštího roku. Co si od průzkumu slibujete?

Už téměř deset let nemáme žádná data, která by byla reprezentativní pro českou populaci v oblasti sexuality, a to především u sexuálního zdraví, případně problémů. Jako odborníci strašlivě tápeme, taková data společnost potřebuje. Navíc velkou řadu dat jsme neměli nikdy.

Tento výzkum je hodně komplexní. Existují dílčí výzkumy, které se například týkají sexuálního násilí, ale CzechSex je zaměřený na mnoho oblastí. V řadě evropských zemí se provádí takový průzkum opakovaně. Jde o synchronizaci údajů o sexualitě, o sexuálním chování, podle nových diagnostických know-how. Měří i nové trendy, které se v sexualitě objevují.

Hodně se teď mluví o sexuálním násilí. Nedávno jsem narazil na průzkum z USA, z nějž vyšlo, že zhruba třetina vysokoškolských studentů by byla schopna znásilnit například ženu v bezvědomí, kdyby se to nikdo nedozvěděl. Odpovídá to realitě?

Tento výzkum neznám, ale brala bych jej s velkou rezervou. Taková data jsou zkreslená už jen proto, že otázku „Kolik lidí by využilo ženiny bezbrannosti?“ může pochopit každý jinak. Právě proto je naprosto striktní zachovat pravidla pro kladení těchto otázek a podívat se přesně na to, jak této otázce lidé rozuměli, než se začnou citovat nějaká procenta.

V letech 2016–2017 jsme dělali průzkum parafilních preferencí a z něj vyplynulo, že znehybnění partnera je poměrně častá sexuální fantazie, může odpovídat třeba pěti procentům v populaci. To ale vůbec neznamená, že by člověk něco takového zkusil. I u žen se může podobný vzorec vyskytovat, ale v opačném módu. „Znásilňovací“ fantazie jsou u žen velmi časté, neznamená to ale, že by chtěly být znásilněny. Takové fantazie většinou nevypadají tak, že by jejich odpor přemohl neznámý násilník, spíš se jedná o někoho, kdo odpovídá jejich kritériím atraktivity.

O fenoménech typu nebinárních a transgender lidí se mluví až dnes.

Vybavuju si jeden absurdní příklad špatně položené otázky na toto téma: výzkum v Itálii, kde zkoumali, kolik procent mužů a žen v dospělém věku zažilo nějakou formu sexuálního násilí či bylo donuceno k něčemu se sexuálním podtextem, a to proti jejich vůli. Z něj vyšlo, že to bylo víc mužů než žen. Pak se ale zjistilo, že Italové tomu rozuměli tak, že když byli osloveni nějakou ženou, už to brali jako sexuální nátlak. Proto je třeba otázky pokládat detailně a promyšleně a být si vědomi kulturního kontextu.

Projevuje se u Čechů tendence sexuální násilí zlehčovat nebo omlouvat?

Na to nemám odpověď. Sexuální násilí v sobě zahrnuje opravdu mnoho typů chování a forem chápání. V průzkumu se na něj ptáme velmi podrobně – co se stalo, v jakém okamžiku života se to stalo a jestli se stalo kontaktně či v kyberprostoru –, i to má velmi negativní dopad a spadá pod definici sexuálního násilí.

Je relevantní i to, jestli někomu někdo poslal fotku či jej vystavil pornografii. V online prostoru si spousta lidí neuvědomuje, co už může být problematické chování. Že je to něco nekonsenzuálního, co může mít velký dopad na něčí zdraví. Důležité je ale nejdřív mít data a na jejich základě pak rozvířit debatu. Ptáme se lidí na to, jestli jim třeba někdo poslal sexuálně motivovanou fotografii, zda k tomu dali souhlas a zda to vnímali negativně či pozitivně. Průzkum děláme detailně a nikoliv hodnoticím způsobem. Nechceme nikomu nic vsugerovat, spíš lidi poslouchat.

Jakým způsobem bude průzkum probíhat, mohou se do něj lidé například dobrovolně přihlásit?

Ne, to nejde. Toto je reprezentativní průzkum, který má svoji metodiku. Účastníci jsou podle předem daných kritérií vybráni tak, aby reprezentovali českou populaci na základě věku, vzdělání, regionu a pohlaví přiděleného při narození. Osloveno bude tolik lidí, kolik v daném regionu odpovídá dané kvótě. Tazatelé je navštíví a nabídnou jim, zda by s průzkumem souhlasili. Vysvětlí jim, proč se výzkum dělá, projedou s nimi „neintimní“ otázky. Účastník pak odpovídá sám za použití tabletu. Tazatel nakonec zkontroluje technické náležitosti, nevidí odpovědi respondenta. Ty jsou anonymní a přísně individualizované. Tazatelé také účastníky informují o možnostech péče v oblasti sexuality, sexuálního či duševního zdraví nebo prevence sexuálního násilí. Paralelně bude probíhat sběr i pouze online formou, ovšem opět na základě předem určených kvót. Budeme tak mít možnost jako jedni z prvních států v Evropě srovnat oba typy metodik a odpovědí.

Proč se takový komplexní průzkum už deset let neuskutečnil?

Na to je jednoduchá odpověď: finance. Předchozí průzkumy, které prováděl Sexuologický ústav a psychosexuolog Petr Weiss, který se podílí i na tomto šetření, byly v evropském měřítku unikátní a byly sponzorované farmaceutickými firmami. Od té doby jsme žádali o financování všude možně, peníze jsme hodně dlouho hledali a napříč republikou bylo takových skupin více. Průzkum je nyní financovaný z výzkumných zdrojů, což zaručuje kvalitu a nezávislost.

Řekla jste, že jako odborníci nyní tápete, když nemáte data. V čem tápete?

V předchozích průzkumech jsme třeba neměli informace, jaké máme prevalence v oblasti sexuálního zdraví. Ať se jedná třeba o parafilie, sexuální odchylky či sexuální dysfunkce u mužů a žen nebo problémy spojené s genderovou diverzitou. Nyní bude vstupovat v platnost nový diagnostický manuál nemocí včetně sexuálních problémů, kde je hodně změn. Tento průzkum je první, který se snaží následovat diagnostická kritéria podle nově stanoveného manuálu. Měli bychom získat relevantnější informace o výskytu dysfunkcí, parafilních poruch nebo problémů v oblasti genderové identity, které jsou relevantní pro zdravotnický systém. Budeme vědět, jak moc lidé v Česku s těmito problémy potřebují zdravotní péči a jak si ji hledali v minulosti, a třeba ji nedostali.

Všiml jsem si, že v rámci možných odpovědí na otázky v průzkumu často zmiňujete transgender a nebinární osoby. O četných fenoménech v oblasti genderové identity a diverzity se hodně mluví až v posledních letech. Je to něco, co tu bylo vždy, jen se o tom nemluvilo?

To je složitá otázka. Data z minulosti vůbec nemáme. My se opravdu poprvé ptáme na to, kolik lidí se identifikuje jako nebinární, intersex, asexuální… Toto jsou fenomény, o kterých se více mluví až dnes. Na průzkumu se podíleli i odborníci, kteří za sebou mají i dlouhodobější sledování osob v této oblasti, ti to mohou interpretovat v kontextu ostatních poznatků. Kromě Petra Weisse máme v týmu i Michala Pitoňáka, který se otázkou minoritního stresu zabývá dlouhodobě.

V kyberprostoru si spousta lidí neuvědomuje problematické chování.

Mění se i pojmosloví, některé fenomény se třeba jen dřív jinak jmenovaly. Je to otázka interpretace. Čistá data kvantitativního výzkumu vám jen řeknou, kolik takových lidí u nás je. O minulosti to nevíme, ale budeme první, kdo tyto údaje teď skutečně bude mít.

U průzkumů se musí vždy počítat s určitou mírou zkreslení, ale u citlivých otázek týkajících se lidské sexuality a intimity to asi platí několikanásobně. Počítáte i s tím, že respondenti nebudou zcela upřímní?

Samozřejmě. V oblasti sexuality je to hodně běžné, tato témata jsou stále tabuizovaná. Ale i kdyby nebyla, tak jsou to intimní věci, ne každý je nahlas říká nebo sdílí i třeba s blízkou osobou. Po konzultacích se zahraniční platformou, která taková šetření provádí desítky let, jsme podnikli řadu opatření, jak to lidem usnadnit, vysvětlit, zpříjemnit.

Z výzkumů víme, že na otázky z oblasti intimity se nejsnadněji odpovídá o samotě nebo třeba online formou. Respondenti budou odpovídat v soukromí, tazatel u toho přímo nebude, zvýší se tak pravděpodobnost, že odpoví pravdivě. My i vysvětlujeme, proč potřebujeme odpovědi skutečně od každého: někteří lidé mají pocit, že například k neobvyklým oblastem sexuality nemají co říct, protože to třeba vůbec neznají, a tak nechtějí odpovídat. To je možná ještě častější bariéra, než že se stydí odpovědět.

To je ale mýlka, skutečně potřebujeme odpovědi všech. V tom je populační reprezentativní průzkum důležitý, abychom získali pohled na nastavení sexuality každého z nás. Takto školíme i tazatele, se kterými velmi intenzivně pracujeme: musí rozumět oblastem lidské sexuality, chápat, že je to něco intimního, a být velmi citliví.

U otázek je často i možnost „preferuji neodpovídat“, jak často ji lidé v takových výzkumech využívají?

Tuto možnost dáváme vždy. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby nám účastníci na všechno odpověděli, ale prioritou je pro nás psychická a sexuální pohoda respondentů. Některé výzkumy i ve světě tuto možnost nedávaly, respondenta tak nutily k odpovědi a výsledek to pak zkresluje. Z psychosexuologického hlediska je správné tuto možnost poskytnout. Ukazujeme tím respekt k intimitě a k respondentům. Na to, jak často ji využívají, odpovědět nedokážu právě proto, že v dřívějších průzkumech taková možnost často nebyla.

Kateřina Klapilová
Vystudovala antropologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Zabývá se výzkumem v oblasti partnerského a sexuálního chování.
Vede výzkumnou laboratoř Evoluční sexuologie a psychopatologie v Národním ústavu duševního zdraví.

[Cykle02]

Víc porna a poruch identity. Startuje velký průzkum sexuálního chování Čechů (iDnes.cz, Tomáš Lánský)

V Česku v těchto dnech začíná dosud největší průzkum zaměřený na sexuální chování. Pracovníci Národního ústavu duševního zdraví osloví do března 2024 šest tisíc lidí s dotazy k jejich sexualitě. Sběr dat bude anonymní, aby se lidé nestyděli odpovídat pravdivě.

Stát tyto informace potřebuje, poslední takové šetření se provádělo před deseti lety a jeho výsledky již neodpovídají současné situaci. Celonárodní výzkumy sexuálního chování jsou přitom důležité pro nastavení sexuální výuky na školách nebo lékaře.

Naše sexuální postoje se dost často odvíjejí od náboženství. A my jsme už od Bílé hory národem bezvěrců. Tak ruku v ruce s tím jde naše liberálnost.

Ondřej Trojansexuolog

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Plný text článku pro členy VIP skupiny ČEPEK: https://pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=64552#p64552

[Bouře]

Jsem popravdě zvědavá, co nového zjistí. Ty výsledky si pak přečtu.

[Cykle02]

Bude asi nějakou dobu trvat.

[Cykle02]

Sex –⁠ více než půl zdraví (RESPEKT, Silvie Lauder)

Nové metody výzkumu sexuality slibují převratné informace o sexuálním životě lidí v Česku i o společnosti jako celku

Na úvod krátký test. Jak jste v posledním roce spokojeni se svým sexuálním životem? A lišilo se tohle hodnocení nějak v uplynulých čtyřech týdnech? Byly zcela, či jen částečně naplněny vaše sexuální potřeby? Případně vůbec? Přijímá vaše rodina a přátelé bez problémů vaši sexuální identitu a preference? Máte někoho, s kým si můžete o své sexualitě otevřeně promluvit? Myslíte si, že sexualita ovlivňuje vaše duševní a fyzické zdraví?

Tyto otázky se mohou zdát jako vcelku banální – a přesto je lze vnímat jako nové. Poprvé v novodobé historii je totiž dostanou k zodpovězení respondenti a respondentky celonárodního výzkumu sexuálního chování organizovaného Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ). Výzkum nazvaný CzechSex je aktuálně v pilotní fázi, kde se mimo jiné testuje, jestli jsou otázky srozumitelné. Zanedlouho se vše rozběhne naostro a výsledky dostaneme během příštího roku.

Už teď víme, že zmíněné šetření bude v tuzemském kontextu přelomové. Jde o detailní výzkum sexuálního chování Čechů a Češek po desetileté pauze. A především: řada aspektů sexu, ale i genderových identit, vliv technologií na sex a vztahy, sexualita singles či vějíř podob milostných svazků a seznamování se bude v takové šíři a hloubce zkoumat vůbec poprvé. „O řadě otázek jsme neměli data dosud nikdy. Chybí nám třeba podrobnější informace o transgender lidech,“ říká Kateřina Klapilová, vedoucí výzkumného Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ, které je hlavním garantem šetření. „V posledních letech se výzkum sexuálního chování velmi posunul, protože se velmi rychle mění společenská situace, a my na ten posun nyní reagujeme.“

Ze starších výzkumů řada lidí buď rovnou vypadla, nebo nebyla komplexně zachycena jejich zkušenost. Zároveň se rychle proměňuje chápání nejrůznějších otázek – například když je řeč o věku prvního sexu, co přesně se považuje za sex? Nové zkoumání, které má za cíl tuto variabilitu zachytit, je logicky výrazně náročnější, takže práce na přípravě nového dotazníku zabraly rok. 

Výzkumný tým se bude také vůbec poprvé v českém kontextu dotazovat na otázky spojené se sexuálním zdravím a tzv. sexuálním wellbeingem, které jsme zmínili v úvodu. Jde o pojmy ze současné sexuologie, jejichž význam jde mnohem dál, než by se mohlo na první pohled zdát. Kromě zmapování spokojenosti s vlastním sexuálním životem a sexualitou u konkrétních lidí totiž podobný výzkum může odhalit širší společenské jevy: vstřícnost k sexuálním menšinám, k lidem vymykajícím se stereotypně vnímaným rolím, ale také přetrvávající předsudky vůči různým typům sexuálního chování.

Sex v tomto novém vnímání není jen biologií řízená základní potřeba, jde také o otázku pevně svázanou s celkovým zdravím a s hlubokými kořeny ve společenském uspořádání. Jde o velký posun, u něhož bude chvíli trvat, než se promítne do veřejné debaty i povědomí běžných lidí. Shromáždění a analýza podrobných dat však může být prvním krokem k velké společenské změně. 

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

[Cykle02]

Česko zjistí, kolik má genderů. Dosud jsme o tom neměli žádná data, říká k velké studii sexuality výzkumnice (Lidovky.cz, Hana Vacková)

„Sexualita je základní lidská potřeba, ovlivňuje všechny součásti pyramidy lidských potřeb a nedá se úplně potlačit,“ připomíná Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ a též hlavní metodička průzkumu, v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Jak dnes vypadá seznamování? Jaká je sexualita singles? Anebo také jak se vyvíjejí pocity, které lidé zažívají během sexuálních aktivit? Odpovědi právě nyní hledá Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Provádí výzkum CzechSex, který komplexně zkoumá sexuální život Čechů.

„Nová data nám ukážou, jak nastavit systém sexuologické péče či jak vést prevenci sexuálního násilí,“ říká Klapilová.

Od vzniku samostatného Česka se taková šetření dělala každých pět let. Pak ale došly peníze a poslední dostupná data pocházejí z roku 2013. Zatímco dříve se řešily například první zkušenosti Čechů, teď je velkým tématem gender.

Dočtěte tento exkluzivní článek
s předplatným iDNES Premium

Plný text článku je dostupný VIP uživatelům skupiny ČEPEK: https://pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=65147#p65147

[Cykle02]

Jak se za deset let změnily sexuální zvyky Čechů? Unikátní průzkum je ve finále (iDnes.cz, Veronika Pitthardová)

Koncem března začnou odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vyhodnocovat datové soubory z unikátního výzkumu CZECHSEX. Ten odstartoval loni v listopadu. Jeho cílem je odhalit současné trendy v sexuálním chování Čechů. „Pikantnost tématu často zakrývá, že se jedná o důležité poznatky pro nás všechny. Potřebujeme je i proto, abychom odbourali bariéry v péči a pomoci,“ říká psycholožka Kateřina Klapilová.

Jaký je sexuální well-being (celková osobní pohoda, pozn. red.) Čechů a Češek? Jaké potíže nás trápí v oblasti sexuality? A jaké jsou nové trendy v sexuálním chování a v sexualitě v online prostoru? Právě na tyto otázky má mimo jiné výzkum odpovědět.

„Kromě běžných údajů typu kdo co dělá, v kolika letech s tím začíná a jak se to mění s nástupem nových technologií, očekáváme i výrazné novinky. Za posledních deset let se odehrály výrazné změny, a to zejména v ženské populaci a v mladších věkových kohortách,“ říká Klapilová.

Podle ní dodnes chyběla i data ohledně prevalence pohlavních chorob a rizikového sexuálního chování. „Na výsledky už se těším. Nejen v oblasti zdravotnictví na ně pak budeme moci zareagovat vhodnou nabídkou služeb i prevencí,“ dodává.

Za poslední dekádu totiž nemáme k dispozici žádná data o sexualitě obyvatelstva ČR. Poslední průzkumy se uskutečnily v letech 1993–2013.

Citlivě k LGBTQ+

Zásadní aktualizaci přináší průzkum v kontextu sexuální a genderové identity a sexuální orientace.

„Předchozí dotazníky nebyly vhodně koncipované pro osoby s neheterosexuální orientací a osoby genderově diverzní, konstantně nám tedy vypadávaly z výzkumů, které tím byly zkreslené,“ vysvětluje Klapilová.

Dotazníky pro takové nebyly prakticky vyplnitelné, což se s výzkumem CZECHSEX změnilo. Je totiž rozšířený o otázky, které výzkumníkům umožňují ptát se nejen na dvě nejčastější kategorie pohlaví (muž a žena). Také umožňuje lidem s tzv. intersex variacemi pohlavních znaků, aby se ke svému tzv. intersex statusu mohli*y přihlásit.

Ani v oblasti sexuálně přenosných nemocí nejsou k dispozici aktuální data. Z podkladů krajských hygienických stanic vyplývá, že v ČR v posledních letech probíhá alarmující nárůst výskytu syfilidy, a naopak se zdá, že se daří poměrně úspěšně zvládat výskyt viru HPV.

Výzkumný tým oslovil 6 000 lidí. Sběr dat probíhá online formou i osobním dotazováním a už brzy přinese naprosto unikátní výsledky pro celé Česko.

[Cykle02]

První výsledky průzkumu CZECHSEX: frekvence sexuálních aktivit Čechů klesá, seznamování se více přesouvá na internet. Většina je se svým sexuálním životem spokojená (Národní ústav duševního zdraví)

13. 5. 2024, PRAHA – Za poslední dekádu nebyla k dispozici žádná data o sexualitě obyvatelstva ČR. V Česku přitom mezi lety 1993-2013 probíhaly unikátní průzkumy tohoto typu, realizované Sexuologickým ústavem 1. LF a VFN. Proto byla ve spolupráci s agenturou MindBridge koncem března úspěšně dosbírána data k reprezentativnímu průzkumu CZECHSEX, který jako první v ČR respektuje také mezinárodní doporučení metodiky provedení reprezentativních výzkumů sexuality a genderu. První předběžné výsledky byly prezentovány na závěrečné tiskové konferenci v Charvátově sále Ill. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Podařilo se tak shromáždit reprezentativní data mapující řadu témat týkajících se sexuálního zdraví a well-beingu v české populaci. Mezi tato témata patří například seznamování, vztahy, sexuální well-being, potíže v sexuálním fungování, parafilní preference, sexuální milníky, masturbace a frekvence sexuálních aktivit, sexuální násilí, chemsex, pohlavně přenosné nemoci, LGBTQ+ témata, konzumace pornografie a sexuální aktivity online nebo postoje ve společnosti k těmto tématům. 

Sexuální milníky a sexuální well-being

„Průměrný věk prvního sexu u žen je 17.46. u mužů je to průměrně v 18.33 letech. Průměrný věk prvního sexu se od posledního výzkumu v roce 2013 příliš nelišil. V tomto roce uváděly ženy průměrný věk prvního sexu 17.73 let, muži uváděli průměrný věk 17.79. Průměrný věk prvního sexu je nižší v mladších věkových kohortách. V nejmladší věkové kategorii ženy (18-25 let) uvádí průměrný věk prvního sexu 16.63, muži ve věku 18-25 let pak věk prvního sexu 17.21 let,“ popisuje Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., vedoucí Centra pro sexuální zdraví  a intervence NUDZ a hlavní metodik průzkumu CZECHSEX.

„Z našich dat také vyplývá, že ženy průměrně začínají masturbovat v 16.61 letech. U mužů je to o něco dříve, průměrně ve 14.24 letech. I tento údaj zůstává ve shodě se sběrem z roku 2013, kde muži uváděli věk první masturbace průměrně ve 14.04 letech, u žen to bylo v 16.17 letech. Trend směrem k dřívějšímu nástupu masturbace je patrný zejména u žen, kde se v nejmladší věkové kohortě snižuje na 13.38 let. Oproti tomu ženy v nejstarší věkové kohortě (66-75 let) začínaly masturbovat průměrně ve 20.33 letech. Stejně tak se napříč věkovými kohortami snižuje i věk prvního sledování pornografie. V nejmladší věkové kohortě (18-25 let) je to mezi ženami průměrně ve 14.52 letech, u mužů v 14.18, zatímco v nejstarší věkové kohortě (65-75) začínaly ženy sledovat pornografii průměrně ve 31.75 letech a muži v 28.41 letech,“ říká doktorka Klapilová.

Většina lidí napříč věkovými kategoriemi je za posledních 12 měsíců spíše spokojena se svým sexuálním životem. Naprostá většina lidí preferuje spíše partnerské sexuální aktivity před masturbací.

Frekvence sexuálních aktivit

Ukazuje se, že 5.93 % žen a 8.43 % mužů nikdy nemělo sex. Z toho ve věkové kohortě 18-25 let jde u mužů o 54.4 %. U žen je to 30 % ze stejné věkové kohorty. I mezi nejstarší generací se najdou lidé, kteří nikdy neměli sex. Jedná se o 4 % žen a 2.4 % mužů ve věkové kohortě 65-75 let.

„Frekvence sexuálních aktivit se snižuje s věkem. I mezi současnými mladými lidmi, ale zůstává překvapivě nízká. Z dat vyplývá, že průměrně měly ženy za poslední měsíc sex s druhou osobou 0.71krát a muži 0.99krát, průměrná frekvence sexu je tedy v české populaci méně než jednou za poslední měsíc (v období sběru dat). Ve věkové kategorii 18-25 let to bylo u žen průměrně 1.7krát za poslední měsíc a u mužů 1.3krát. To je v souladu s údajem o průměrné měsíční frekvenci
v posledním roce. V posledním roce uvádějí ženy i muži frekvenci sexu obvykle jednou či několikrát za měsíc. U lidí, kteří měli v době sběru dlouhodobý partnerský vztah, byla frekvence sexu s partnerem za měsíc průměrně 5.72krát u mužů a 5.63krát u žen,“ popisuje prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc., garant výzkumu.

Frekvence masturbace se velmi liší v jednotlivých věkových kohortách. V nejmladší věkové kohortě od 18 do 25 let masturbují ženy průměrně 4.06krát za měsíc a muži průměrně 8.80krát za měsíc. S věkem pak frekvence výrazně klesá. Nikdy v životě nemasturbovalo 21.3 % žen a 5.2 % mužů. Ženy masturbovaly v průměru 1.96krát za poslední měsíc, muži 5.39krát. Za poslední rok nejčastěji uvádějí ženy průměrnou četnost masturbace jednou či několikrát za rok a muži jednou či několikrát za měsíc. 

„Na první pohled se zdá, že od posledního celonárodního průzkumu sexuálního chování došlo ve frekvenci sexuálních aktivit k poklesu.  V roce 2013 uváděly ženy měsíční frekvenci masturbace 5.56krát a muži 9.13krát. V partnerství uváděly ženy průměrnou frekvenci pohlavních styků 8.37krát a muži 9.57krát za měsíc. Vyšší celkové údaje jsou však zapříčiněny rozdílem v metodice obou výzkumů,” doplňuje profesor Weiss.

Sexuální potíže (dysfunkce)

Z dat vyplývá, že nějaká ze sexuálních potíží se v průběhu života po dobu alespoň několika měsíců objevila u 61.19 % žen a 55.01 % mužů. Ne všem ale způsobovala stres. Přítomnost dysfunkce spolu s klinicky významným stresem (tzn. diagnostikovatelná porucha podle nové klasifikace MKN 11) se objevila u 21.41 % žen a 16.06 % mužů.

„Sexuální potíže nejsou výjimečnou záležitostí ani u žen, ani u mužů – nejčastěji se u žen někdy v životě objevila snížená sexuální touha 44.8 % nebo potíže s dosažením orgasmu u 44.6 % žen. Potíže se sexuálním vzrušením se objevily někdy v životě u 42.7 % žen, bolest při pohlavním styku u 19.6 % žen a sexuální kompulzivita (tj. problémy se zvládáním sexuálních nutkání, např. nadměrná konzumace pornografie) u 16.5 % žen. U mužů se nejčastěji objevují potíže s erekcí, ty se vyskytly někdy v životě u 26.1 %, které se častěji objevují s vyšším věkem, zatímco mezi lidmi ve věku 18-25 se tato potíž vyskytovala pouze u 6.6 %, ve věkové kohortě 66-75 let už se vyskytovala u 26.3 % osob.  Snížená sexuální touha se vyskytla někdy v životě po dobu alespoň několika měsíců u 24.4 % mužů, předčasná ejakulace u 24.6 %, opožděná ejakulace u 23.0 % a sexuální kompulzivita u 23.8 %. I přesto odbornou péči kvůli sexuálním potížím vyhledalo pouze 4.6 % mužů a 5 % žen, u kterých se nějaká z potíží vyskytla,“ popisuje MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., přednosta Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.

Potíže dosáhnout orgasmu se v posledním roce objevily u 21.3 % žen. To je srovnatelné s ně-meckým celonárodním průzkumem GeSiD z roku 2019, ve kterém tuto potíž za poslední rok uvedlo 23.6 % žen. Velmi srovnatelná čísla se objevují také u prevalence erektilní dysfunkce
u mužů v posledním roce. Z našich dat vyplývá, že v posledním roce mělo potíže dosáhnout nebo udržet erekci 14 % mužů, v průzkumu GeSiD se jednalo o 13.6 %.

„U žen jsme mapovali také způsoby dosahování orgasmu. Z dat vyplývá, že při masturbaci dosahují ženy orgasmu nejčastěji klitoridálním drážděním (ve 43.9 % případů), zatímco při partnerských sexuálních aktivitách nejčastěji kombinovaným drážděním (ve 48.6 % případů). Některé ženy také uvedly, že během masturbace nebo během partnerských aktivit orgasmu nedosahují. U masturbace se jednalo o 4.4 % žen a u partnerského sexu o 4.2 % žen,“ doplňuje Mgr. Lucie Krejčová, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

Sexuální násilí

Hrozbami nebo násilím bylo k sexuálním aktivitám někdy v životě donuceno 16.8 % žen a 4.9 % mužů. To je 896 720 žen a 254 141 mužů v přepočtu na počet obyvatel. Kromě toho má minimálně 29.9 % žen a 16.9 % mužů zkušenost s nevyžádaným kontaktem se sexuálním záměrem (např. osaháváním), to je v přepočtu 1 595 948 žen a 876 526 mužů.

„Z našich dat také vyplývá, že u žen, které zažily sexuální násilí, se to u 19 % z nich poprvé stalo ve věku mladším než 15 let. U mužů je to u 7.5 %. K nejvíce alarmujícím výsledkům patří to, že oběti
v drtivé většině případů sexuální obtěžování a znásilnění nenahlašují na policii. V našem vzorku uvedlo 93.1 % žen a 98 % mužů, že situaci nenahlásilo. Mezi nejčastější důvody, proč oběti situaci nehlásily na policii, patří nevyhodnocení situace jako znásilnění (u 42.4 % žen 58.4 % mužů) a na druhém místě stud (29.3 % žen a 14.7 % mužů),“ popisuje doktorka Klapilová.

Vztahy a seznamování

V době průzkumu bylo v dlouhodobém partnerském vztahu 73.7 % respondentů. Z nich 26.7 % uvedlo, že mají kromě dlouhodobého partnerského vztahu také vztah pouze sexuální.

 „Lidé se nejčastěji seznamují přes přátele (29.6 %), v práci nebo ve škole (20.0 %) či v rámci společenských aktivit (17.5 %). Data ze zahraničí také ukazují přesun seznamování na internet. I v České republice se přibližně 13.4 % párů seznámí online, to je více, než vyšlo v roce 2019 v německém celonárodním průzkumu GeSiD, kde se online seznámilo 9 % párů. Nejčastěji se online seznamují mladí lidé (20.7 % v nejmladší kohortě 18-25 let), s věkem využívání online prostoru pro seznámení klesá (4.9 % v nejstarší kohortě 66-75 let),“ popisuje Markéta Šetinová, Ph.D., zakladatelka institutu Moderní láska.

Co se týče počtu sexuálních partnerů, z dat vyplývá, že ženy mají průměrně 8.6 sexuálních partnerů za život, zatímco muži 11.6. „Tento rozdíl v počtu partnerů mezi pohlavími, kdy ženy mají průměrně méně sexuálních partnerů než muži, sledujeme dlouhodobě. Může být dán jednak společenským stigmatem a jednak nevhodně zvolenou metodologií analýzy dat. Podíváme-li se na střední hodnotu našich dat, nejčastěji mají muži i ženy 5 sexuálních partnerů, počet je tedy napříč pohlavími vyrovnaný. Zejména ženy v našem průzkumu udávají více sexuálních partnerů než v minulých průzkumech, což může být dáno zvýšením tolerance společnosti k tématu ženské sexuality,“ doplňuje Markéta Šetinová.

LGBTQ+ populace

V rámci průzkumu CZECHSEX bylo zjištěno, že 7 % lidí v populaci má jinou než heterosexuální orientaci. To znamená 736 230 lidí. Tato zjištění jsou v souladu se zahraničními daty, která uvádí prevalencí 5-10 %.  Nejčastější ne-heterosexuální orientace je bisexualita/pansexualita, která se v populaci týká 3.2 % obyvatel, tedy 341 440 lidí. Druhou nejpočetnější skupinou jsou gayové, kterých jsou 2 %, tedy 213 400 lidí, leseb je pak 0.6 %, to znamená 64 020 lidí. Nebinárních a genderově rozmanitých osob je v populaci 0.4 %. V přepočtu na populaci se jedná přibližně o 42 680 lidí. 

„Pro 33.5 % obyvatel ČR je zcela přijatelné, aby homosexuální páry měly stejná práva jako páry heterosexuální. Pro 14.3 % populace je to však stále naprosto nepřijatelné. Pro 22.7 % populace je také naprosto nepřijatelné, aby trans lidé nemuseli podstupovat sterilizaci při úřední změně pohlaví. Naprosto přijatelné je to pro 20.3 % lidí,“ říká Mgr. Andrea Stašek z Institutu pro psychologický výzkum FSS MUNI.

Online sexuální aktivity

V průběhu života mělo zkušenost se sledováním pornografie 78.5 % lidí. Naopak nikdy pornografii nesledovalo 21.5 %. Více zkušení jsou v tomto ohledu muži,89.5 % někdy pornografii sledovalo, u žen je to pouze 67.6 %. Největší podíl lidí, kteří pornografii nikdy nesledovali, je mezi staršími generacemi. Mezi lidmi ve věku 55-75 let se jedná o 27.7 %. Největší zkušenost se sledováním mají lidé ve středním věku. Zde pornografii nikdy nesledovalo pouze 16.4 %. 

„4 % mužů a 1 % žen konzumují pornografii každý den nebo několikrát denně. Závislostí na pornografii (respektive kompulzivní poruchou sexuálního chování týkající se sledování pornografie) jsou nejvíce ohroženi lidé ve věku 18-34 let. V této věkové kategorii je ohroženo 5.4 % lidí. Častěji se toto ohrožení týká mužů (4.3 %), zatímco u žen je to 1.6 %,“ popisuje doc. Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D., výzkumnice z Institutu pro psychologický výzkum FSS MUNI. Lidé také získávají zkušenosti s novými online sexuálními aktivitami. Například s “Live sexem”  (tj. živý video-přenos pornografie na internetu) má zkušenost 12 % mužů a 4 % žen. 17 % mužů a 5 % žen zatím live sex nezkusilo, ale chtělo by. Se sextingem (zasíláním nahých fotografií alespoň jednou v životě) má zkušenost 30 % mužů i žen.

Detailní analýzy budou probíhat

Sběr dat pro průzkum CZECHSEX proběhl dvěma způsoby: online formou
a osobním dotazováním. Respondenti byli vybíráni na základě kvót (pohlaví, věk, vzdělání, místa a velikosti bydliště). Celkem bylo sesbíráno 4660 odpovědí online a 2009 odpovědí osobním dotazováním. 

Data prezentována v této tiskové zprávě je třeba vnímat jako předběžná, neměla by se však již měnit zásadním způsobem. „Dále bude probíhat detailnější analýza jednotlivých oblastí a postupné zveřejňování odborných článků a reportů z nich.O postupu a dílčích výsledcích budeme informovat na stránkách www.intimitavcr.cz/.

V roce 2025 je plánována i souhrnná publikace v češtině s detailní analýzou Sexuálního chování, zdraví a well-beingu obyvatel ČR,” uzavírá doktorka Klapilová.
Ke stažení:

• První výsledky průzkumu CZECHSEX: frekvence sexuálních aktivit Čechů klesá, seznamování se více přesouvá na internet. Většina je se svým sexuálním životem spokojená

[Cykle02]

• Češi souloží méně často. Každou šestou ženu donutili k sexu násilím, zjistil průzkum (iDnes.cz)
• Češi mají méně sexu než dříve, ukazuje průzkum. Snižuje se ale věk konzumentů pornografie (CNN Prima News)
• Průzkum: Češi mají sex méně často, většina je se sexuálním životem spokojená (Seznam Zprávy)
• Frekvence sexuálních aktivit Čechů a Češek klesá. Co dalšího ukázal unikátní průzkum? (Refresher news)
• Generace Z si užívá jinak. Za měsíc nemají sex ani dvakrát (Hrot)
• Sex po česku aneb Jedinečný výzkum odhaluje chování Čechů (Novinky.cz)
• Velký průzkum sexuality Čechů. Sexu mají méně, i tak jsou ale spokojení (TN.cz)
• První výsledky průzkumu CZECHSEX (Trendy zdraví)
• Češi mají méně sexu, ale jsou spokojení, sexuální násilí většina obětí nenahlásí, říká výzkumnice (iROZHLAS.cz)
• Sexuální kontrarevoluce mladých. Pohlavní styk moc nevyhledávají, často se setkávají s násilím (Lidovky.cz)
• Češi mají méně sexu, se sexuálním životem jsou ale spokojeni, zjistil průzkum (Deník N)
• Průzkum: Hrozbami nebo násilím bylo k sexu donuceno 17 pct žen a pět pct mužů (České noviny)
• Až třetina žen se v průběhu života setká se sexuálním násilím, ukázal průzkum (Deník.cz)

[Bouře]

Zajímavý výzkum, doporučuji přečíst.

Co mě ale trochu překvapilo a zároveň zklamalo, že tam není nic o parafiliích. Docela ráda bych si o nich i z tohoto výzkumu něco přečetla. Taky bych čekala vyšší četnost masturbace a sexuálních styků, nevím, nějak se mi ty čísla zdají malé. Taky se mi zdá zvláštní, že tolik lidí nikdy nemasturbovalo. Tím samozřejmě neříkám, že bych výzkumu nevěřila, spíš mě ty výsledky poměrně překvapily.

[Cykle02]

Klitoris do učebnic patří. Porno může být i prospěšné, říká psycholožka (iDnes.cz, Tereza Tykalová)

Se sledováním porna má zkušenost přibližně 8 z 10 Čechů, říká čerstvý výzkum společnosti CZECHSEX. Podle psycholožky Anny Ševčíkové z Institutu pro psychologický výzkum FSS MUNI může být pornografie prospěšná k sebepoznání, zároveň ale může vést k objektivizaci žen a k šíření mýtů. V rozhovoru pro iDNES.cz dále mluví o závislosti na pornografii a o tom, proč klitoris patří do učebnic biologie.

Podle výzkumu mělo v průběhu života 78,5 % lidí zkušenost se sledováním pornografie. Jak pornografie ovlivňuje sexuální život lidí?

Samotný kontakt s pornografií nemusí ovlivňovat život jako takový. Důležitá je i frekvence toho, jak často lidé pornografii sledují. Ze zahraničních studií víme, že může časté sledování určitého typu pornografického materiálu ovlivňovat například postoje vnímání žen jako sexuálních objektů. Dále mohou třeba lidé v důsledku sledování pornografie vnímat sex jako příjemnou věc, která není nutně navázána na partnerský život.

Pornografie může nahrazovat chybějící sexuální výchovu, která není součástí rámcového vzdělávacího plánu.

Dočtěte tento exkluzivní článek
s předplatným iDNES Premium

[Cykle02]

Ženy mají větší možnost realizovat se i jinak, říká o sledování porna odbornice (Seznam Zprávy, Barbora Kučerová)

Riziko závislosti na pornografii je častější u mužů než u žen. Muži totiž porno konzumují častěji. Podle Čechů může mít ale sledování pornografie i pozitivní vliv na jejich partnerský život.

Zhruba třetina žen v Česku v životě nesledovala porno, v případě mužů jde o desetinu. Vyplývá to z čerstvých výsledků výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Podle Anny Ševčíkové, expertky z Institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity, to souvisí s tím, že muže vzrušují spíše vizuální podněty, zatímco sexualita žen je „plastičtější“.

V souvislosti s pornografií se ve veřejném prostoru často řeší i její negativní dopady na vztahy. Nový průzkum nicméně ukázal, že zhruba polovina populace se domnívá, že konzumace porna nijak neovlivňuje jejich vztahy. A přibližně 30 procent dotázaných zmínilo, že pornografie má na jejich sexuální život vyloženě pozitivní vliv.

Samotný průzkum NUDZ vychází z odpovědí 6669 respondentů a odkrývá i jiné trendy v oblasti sexuálního života Čechů. Věnuje se třeba sexuálnímu násilí nebo dosahování orgasmů.

Ženská sexualita je plastičtější

Třetina žen nemá se sledováním pornografie zkušenost, zatímco u mužů je to desetina. Proč tomu tak je?

Je známo, že muži jsou více zaměřeni na vizuální podněty, a i proto je na ně, v případě pornografie, jednodušší cílit. U žen je to ale jinak, protože dosahují vzrušení rozmanitějšími způsoby. Jde třeba o jejich vlastní fantazie nebo erotické knihy. Jejich sexualita je plastičtější.

Když pomineme dělení na základě pohlaví, liší se přístup k pornografii i na základě věku?

Zjistili jsme, že 80 procent mladých dospělých ve věku do 34 let se dostalo do kontaktu s pornografií. V případě osob ve středním věku je toto procento o něco vyšší, což mě osobně překvapilo. Především proto, že právě mladí dospělí vyrůstali v těsném kontaktu s internetem.

Dá se tedy říci, že lidé ve středním věku sledují pornografii častěji?

Naopak. V případě intenzity vede právě nejmladší skupina, tedy do 34 let. Zhruba čtyři procenta z nich sledují pornografii na každodenní bázi. Je ale nutné přiznat, že proti nim stojí skupina – zastoupená 22 procenty dotázaných –, která naopak na pornografii nekouká vůbec. Mají tedy očividně střízlivější přístup k užívání pornografie.

Čím si tento „střízlivější“ přístup vysvětlujete?

Osobně se domnívám, že mladší generace je více vystavená diskuzi o pornografii. Mluví se o tom, jestli je sledování v pořádku a v jaké míře. Zároveň to řeší i různá alternativnější média nebo neziskové organizace, které prosazují například sexuální výchovu na školách, přičemž jedním z výrazných okruhů je právě pornografie. Někteří lidé si zároveň uvědomují i negativní vlivy pornografie, protože se o nich častěji mluví.

Intenzivní sledování porna a potíže s erekcí

Jedním z nich může být i samotná závislost na sexuálním obsahu. Co je její hlavní riziko?

My závislost dáváme spíše do uvozovek, oficiálně jde o kompulzivní poruchu sexuálního chování nebo problémové užívání pornografie. To může vést například ke ztrátě kontroly. Někteří závislí se nám svěřili, že potřebují masturbovat i během večeře. Prostě jedí a zároveň mají ruku na penisu. Jde totiž o nutkavou potřebu. A když se tomu člověku uspokojení nedostává, přichází iritace, což je vlastně zhoršení nálady. Zároveň se ukazuje, že ti, co často masturbují, mají i vyšší toleranci k obsahům, takže potřebují silnější materiál. I to je indikací závislosti. A protože pro ně přestává být klasický sex vzrušující, mohou se dostavit i problémy s erekcí.

Problémové užívání pornografie

Kompulzivní porucha sexuálního chování se projevuje na několika úrovních. Výzkumníci se zabývali konkrétně těmito šesti faktory:

• 1. Jedinec považuje pornografii za důležitou součást svého života
• 2. Pro uspokojení je potřeba sledovat stále více porna
• 3. Pokud osobě něco brání ve sledování porna, pociťuje stres
• 4. I když si osoba slíbí, že už na porno nebude koukat, nevydrží to
• 5. Sledování porna je prostředek k uvolnění napětí, v některých případech až únik od reality
• 6. Pornografie se stává centrem života jedince, který kvůli sledování sexuálního obsahu upozaďuje volnočasové aktivity

Jak toto problémové chování ovlivňuje partnerské vztahy?

V případě závislosti může dojít i k tomu, že závislí lidé odsunují klasický partnerský styk stranou. Nebo naopak nutí své partnery, či partnerky, k častějšímu styku. Na jedné straně si třeba uvědomují, že by měli porno sledovat méně, na té druhé ale hledají jiné způsoby, jak se uspokojit.

Předpokládám ale, že závislých na pornografii je menšina.

V případě mladší skupiny, tedy 18 až 34 let, může být závislostí na pornografii ohroženo až 5,3 procenta lidí. Pro potření mýtů je ale důležité zmínit, že se toto chování týká i lidí, kteří jsou straší 55 let. I mezi nimi jsou tací, kteří nadměrně, až problémově užívají pornografii. Bavíme se ale přibližně o jednom procentu.

Mužská sexualita je jednodušší

Z dat také vyplývá, že závislost na pornu postihuje spíše muže. Proč je u nich toto riziko vyšší?

Jde o kombinaci několika faktorů. U žen pozorujeme, že když mají problém se sexuálním chováním, tak v kyberprostoru častěji chatují. Věnují se prostě jiným sexuálním praktikám než čistému sledování pornografie. Zároveň se mi zdá, že jde i o způsob dozrávání. Mužská sexualita je vlastně v něčem jednodušší. V momentě, kdy mají muži první ejakulaci, tak si uvědomí, že masturbace je příjemná. Konzumace pornografie o samotě s věkem roste, ale pouze u dospívajících chlapců. U dívek tento trend nepozorujeme. Muži si tak snáze vypěstují návyk. Další věcí pak je, že každý druhý muž ve věku 18–25 let neměl sex. U žen je ten podíl nižší. To naznačuje, že ženy mají větší možnost se sexuálně realizovat jinak než pouze prostřednictvím pornografie.

Když pomineme negativa, může mít pornografie i pozitivní vliv na partnerské vztahy?

Určitě může pomáhat párům otevřít sexuální témata. Sledování porna ve vztazích může vést i k vyšší partnerské spokojenosti, protože to souvisí i s lepší komunikací. Zároveň může obohatit repertoár, některým lidem pomáhá pornografie i s ujasněním toho, co je vzrušuje a co ne. A někteří lidé díky pornu nevyvíjejí tlak na své partnery nebo nejsou nevěrní v momentě, kdy chtějí sex, ale jejich protějšek ne.

Teď se nabízí otázka, jestli někteří lidé vnímají i samotné sledování pornografie jako formu nevěry.

Někdo to tak určitě cítí. Víme, že 19 procent žen a 11 procent mužů bere sledování porna jako věc, která je v dlouhodobém vztahu nepřípustná. A když v páru konzumuje pornografii pouze jeden člověk, ten druhý to samozřejmě může brát jako nevěru. Vše se ale odvíjí od komunikace. Pokud si o tom lidé ve vztahu promluví, druhý partner nevnímá pornografii jako ohrožení a pár spolu udržuje i nadále sexuální kontakt, stává se pornografie spíše nástrojem k uvolnění tlaku. To pak může vést i k větší harmonii a lepší atmosféře ve vztahu.

[Cykle02]

Výzkum o sexu v Česku: Až 30 % lidí má neobvyklou sexuální preferenci. Nenahlášená znásilnění jsou alarmující (DVTV)

„Překvapilo nás, že většina Čechů vnímá svůj sexuální život jako velmi spokojený. Sex s partnerem mají jedenkrát, až dvakrát za týden,” říká výzkumnice Kateřina Klapilová. „Lidská sexuální vynalézavost je tak vysoká, že když přijde nabídka, přijde i poptávka. S novými technologiemi jako jsou roboti, se může sexualita rozrůstat do nepředstavitelných dimenzí,” dodává.

Koupit za 189 CZK / Month

► Ukázat spoiler

Ukázka se pravděpodobně objeví na YouTube

[Cykle02]

Sex v Česku: Až 30 % lidí má neobvyklou sexuální preferenci. Nenahlášená znásilnění jsou alarmující (YouTube, DVTV)

„Překvapilo nás, že většina Čechů vnímá svůj sexuální život jako velmi spokojený. Sex s partnerem mají jedenkrát, až dvakrát za týden,” říká výzkumnice Kateřina Klapilová. „Lidská sexuální vynalézavost je tak vysoká, že když přijde nabídka, přijde i poptávka. S novými technologiemi jako jsou roboti, se může sexualita rozrůstat do nepředstavitelných dimenzí,” dodává.

[Cykle02]

Přepis bez kontroly:

► Ukázat spoiler

Víme, že nějakou parafilní preferenci nám uvádí až 30 % populace,
když jsou vnímány jako neobvyklé.
-Co to třeba je? To si pod tím představit?
-Tak nejčastěji se mluví třeba o preferenci jiného partnera,
jiného sexuálního objektu, než je ten vlastně vyspělý,
dospělý člověk jednoho nebo druhého po hlavě, takže nejčastěji se mluví třeba o pedofilní
nebo hebefilní preferenci, takže preferenci dětí a nezletilých,
kde se nám to pohybuje vlastně 0,3 % u té pedofíly.
U hebefil je to až 1,6 %, což jsou poměrně velká čísla.
Potom se často bavíme o nějakých parafilích, které zahrnují neobvyklé sexuální aktivity,
které třeba v případě realizace by mohly zahrnovat nějaký nesouhlas nebo sexuální násilí,
byď nemusí být realizovány na to, já jako vedoucí programu Parafilic
musím vždycky upozorňovat, že to nesouvisí s chováním,
ale je to skutečně sexuální preference.
Tak tam se pohybujeme v poměrně vysokých číslech.
Nejčastější bývá vlastně voaireismus, který se pohybuje kolem 10-11 %,
někdy i více, potom vlastně froterství, tušerství kolem 8 %.
-To nevím ani, co je.
-To je vlastně to, že ten člověk preferuje doteky
nebo vlastně otírání se o neznámou osobu
a fantazie toho tomu způsobené větší sexuální vzrušení.
Tedy je tam nesouhlas a nevědomost ze strany té osoby,
že k té aktivitě z jeho strany dochází.
-30 % není málo?
-No, 30 % určitě není málo a také víme,
že na prosté minimum těchto osob vyhledává péči,
ještě méně než u těch sexuálních disfunkcí.
-Zaujala vás ukázka? Puste si celý rozhovor.
Stačí si nás předplatit na webu DVTV.
Link najdete v postu a sledujte nás.
Žádný host už vám neuteče.

[Cykle02]

Laboratoř mysli – Sexuální život v Česku pod lupou: Výsledky unikátního průzkumu CZECHSEX - 14. 10. (NUDZ)

Zveme vás na přednášku z cyklu populárně naučných setkání Laboratoř mysli. Dr. Klapilová a další členové z výzkumného Centra pro sexuální zdraví a intervence promluví o výsledcích průzkumu průzkumu sexuality Čechů a Češek CZECHSEX.

14. října 2024, od 19.00 hodin v Ústřední knihovně Městské knihovny v Praze

(Mariánské náměstí 98/1, Praha 1), Velký sál

vystoupí Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., Mgr. Lucie Krejčová, Ph.D. a MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, MBA s přednáškou
Sexuální život v Česku pod lupou: Výsledky unikátního průzkumu CZECHSEX

Vstupenky stojí 100 korun. Zakoupit je můžete zde.

Anotace: Průměrně mají muži i ženy sex méně než jednou měsíčně. Pětina žen uvádí potíže s dosažením orgasmu. Sexuální násilí či nátlak někdy zažilo skoro 17 % žen a 5 % mužů. Jak se mění trendy v seznamování a kolik procent Čechů k seznamování využívá internet? Kdy začínáme s prvním sexem, jak se naše sexualita mění oproti předchozím dekádám a jak často se Češi a Češky potýkají se sexuálním nátlakem či násilím? Experti z Národního ústavu duševního zdraví v přednášce představí výsledky unikátního průzkumu sexuality Čechů CZECHSEX, který po deseti letech od posledního sběru dat zkoumal aspekty sexuálního života Čechů a Češek, sexuální dysfunkce a well-being, sexualitu LGBTQ+ populace i současné trendy v seznamování a sexuální aktivitu na internetu. Po přednášce bude následovat diskuze.

Pozvánka na akci

[Kasz]

Nepůjde tam někdo, že by to aspoň zvukově nahrál?

[Cykle02]

K. Klapilová, L. Krejčová, L. Zámečník: Laboratoř mysli – Sexuální život... (ÚMKP, NUDZ 14.10.2024) (YouTube, LLionTV)

Zpracovaný záznam přednášky ze 14. 10. 2024 v Městské knihovně v Praze v rámci série Laboratoř mysli, což je přednáškový cyklus pořádaný Národním ústavem duševního zdraví a téma této je:

Sexuální život v Česku pod lupou: Výsledky unikátního průzkumu CZECHSEX.

Průměrně mají muži i ženy sex méně než jednou měsíčně. Pětina žen uvádí potíže s dosažením orgasmu. Sexuální násilí či nátlak někdy zažilo skoro 17 % žen a 5 % mužů. Jak se mění trendy v seznamování a kolik procent Čechů k seznamování využívá internet? Kdy začínáme s prvním sexem, jak se naše sexualita mění oproti předchozím dekádám a jak často se Češi a Češky potýkají se sexuálním nátlakem či násilím? Experti z Národního ústavu duševního zdraví v přednášce představí výsledky unikátního průzkumu sexuality Čechů CZECHSEX, který po deseti letech od posledního sběru dat zkoumal aspekty sexuálního života Čechů a Češek, sexuální dysfunkce a well-being, sexualitu LGBTQ+ populace i současné trendy v seznamování a sexuální aktivitu na internetu.

Přednášejí:
Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., vedoucí výzkumného Centra pro sexuální zdraví a intervence v Národním ústavu duševního zdraví. Zabývá se výzkumem sexuálních fantazií, zaměřuje se také na měření sexuálních reakcí na videomateriály, erotické texty i řízenou imaginaci.

Mgr. Lucie Krejčová, Ph.D., výzkumnice v NUDZ. Věnuje se zejména ženské sexualitě, konkrétně psychofyziologickými aspektům ženské sexuální reaktivity, orgasmu a sexuálním dysfunkcím. Zabývá se i rozvojem i preventivních programů pro osoby s parafilní preferencí

MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, MBA, sexuolog a urolog, primář Ústavu sexuologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Specializuje se mimo jiné na obory urologie, andrologie a sexuální medicíny.

(Zdroj anotace a c.v. : MLP.cz, NUDZ.cz)

Další informace:
https://www.nudz.cz/aktuality-a-akce/
https://www.mlp.cz/cz/akce/

[Cykle02]

Průzkum: Sexuální preferenci, co může vést k nechtěnému kontaktu, má 8,8 % lidí (České noviny, ČTK)

Praha - Alespoň jednu z neobvyklých sexuálních preferencí, které by mohly vést k nevyžádanému sexuálnímu kontaktu, má 8,8 procenta Čechů. Nejčastěji jde o preferenci ke znásilnění nebo znehybnění sexuálního objektu, preferenci pro dotýkání se neznámých lidí nebo pro nekonsenzuální sadomasochismus. Vyplývá to z průzkumu CzechSex, který uskutečnil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu se Sexuologickým ústavem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Jeho výsledky představili lékaři na tiskové konferenci. Potíže, které by vyžadovaly terapeutickou péči, podle průzkumu udávala třetina lidí se zkoumanými parafiliemi, odbornou pomoc ale vyhledalo jen sedm procent.

Parafilie jsou změny sexuálního zaměření či chování, které vybočují z normativních vzorců. Mohou zahrnovat neobvyklé objekty, situace nebo činnosti.

"Nepřinášíme úplně komplexní data o parafilních preferencích v České republice, protože jsme měli omezené množství otázek v této oblasti, nicméně byly vybrány a zjišťovali jsme prevalenci takových parafilií nebo preferencí, které by v případě realizace, tedy že by se člověk podle své preference choval, mohly vést k nějakému nekonsenzuálnímu problematickému sexuálnímu kontaktu," řekla vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervenci NUDZ Kateřina Klapilová.

Klapilová zároveň upozornila, že to, že má člověk parafilii, nemusí vždy souviset s tím, jak se člověk chová a zda se dopustí sexuálního deliktu. "Parafilní preference samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se dopustím problematického sexuálního chování, pokud nedostanu účinnou podporu, edukaci, včas," uvedla Klapilová. To, že by se dopustili sexuálního chování proti vůli jiného člověka, v dotazníku uvedla dvě procenta respondentů, parafiliků z nich byla necelá třetina. Ze sexuálně motivovaného trestného činu bylo usvědčeno půl procenta respondentů, z toho bylo parafiliků 40 procent.

Mezi další parafilie, které se v odpovědích objevily, patřily podle průzkumníků také pedofilie a exhibicionismus. Aspoň jednou z některých zkoumaných preferencí trpí podle průzkumu 11,3 procenta mužů a 6,4 procenta žen.

Z průzkumu také vyplynulo, že téměř 40 procent dotazovaných má zkušenosti s tím, že jim někdo zaslal nahé fotky nebo videa, třetina pak zažila, že po nich někdo takové fotografie nebo videa požadoval. Pět procent pak uvedlo, že jejich nahé snímky a videa někdo zveřejnil nebo sdílel on-line. Více než desetinu lidí pak někdo na internetu oslovil za účelem sexuálního kontaktu. Výzkumníci ale upozornili, že ne všechny tyto aktivity se děly proti vůli respondentů.

V minulých letech vznikly podpůrné internetové stránky pro lidi s parafilií, krizová linka a také speciální podpůrně-terapeutický program Parafilik, který vyvinul NUDZ. Do pilotní části se zapojilo 150 lidí, z dat podle lékařů vyplývá, že se u nich oproti dalším kontrolním skupinám významně snížilo riziko budoucího výskytu problematického nebo delikventního chování. Zvýšila se u nich také kvalita života a snížily se problémy spojené s ovládáním sexuálních impulzů. Pomoc nabízejí také nové terapeutické skupiny Sexuologického ústavu VFN.

Do průzkumu CzechSex bylo sesbíráno 4660 odpovědí prostřednictvím internetu a 2009 odpovědí osobním dotazováním. Zúčastnilo se ho 6669 respondentů ve věku od 18 do 75 let. Dotazování se uskutečnilo od prosince 2023 do března 2024.