Já pedofil...

[Swen]

Ahoj vespolek....
Co o sobě napsat, už to smolím asi dvě hodiny a stále netuším. Říct to nahlas a nedej bože dát na papír je takové strašně definitivní a i když člověk neřekne kdo je, mozna by to bylo snazší protože to je pořád slupka.

No nic, jdeme na to a Bouři patří mé díky, správně popíchla.

Tak jo, jak už odhadli Morge.... ehm, Marco Freeman (laciný vtip, ja vím...) a Simgiran, je mi něco mezi 25 a 39...
K tomu dodám jen že bydlím někde mezi Aší a Valašským Meziříčím (přesně!!! Ještě lacinější....)...

Líbí se mi mládí kloučci, tak asi od 8 do 13yo... přiznával jsem si to tak nějak postupně. V gay vztazích mi vždy něco chybělo a umět si říct co, tak nějak zrálo. Postupně jsem "slevoval" takovou salamovou metodou jako "líbí se ti 15yo? To je asi ok (s roky to šlo niž)"...

Takže ano, jednou jsem si to musel přiznat. Upřímně ale nechápu jedince co jsou schopní o sobe říct ze se pořád cítí být dětmi a tak je vyhledávají atd... neodsuzuji, jen nechápu. Ja jsem i s dětmi v blízkosti starý nudný dědek (pohledem dětí)...

Jinak jsem povahou spíše mrzout... I když to nedávám najevo. Fakt ze můj život mi nedá štěstí co bych rád je trochu k vzteku... Ne ze bych byl pro to aby děti randili s dospelaky ale uplne bych si tuto preferenci nevybral...

Absence naděje mne vedla na dráhu zločince, člověka co se odcizil přátelům protože v tom nevidí smysl....

A také jsem profesionální alkoholik co se po nocích opíjí dokud neusne, protože pak se mi nic nezdá. To co se mi totiž tu a tam zdává je po probuzení víc bolestivé když si člověk uvědomí ze to je jen sen...

Jedinou mou světlou chvíli je cesta domů, několikrát týdně jedu tramvají s jedním 10yo skolakem co si chce povídat... o škole, rodičích nebo grilování... faaajn, často ve volbnu vlastně čekám na tramvaj až bude končit ve škole... No nejsem krásný pošuk?? Ale celou dobu mám vlastně trochu strach... strach z toho kdyz mu jen pomuzu s batohem na záda tak že udělám něco nevhodného (tím nemyslím zavlečení do krovi), že ho třeba jen poplacam po vlasech a hned budu za monstrun....

A proč jsem přišel zde? No, hledat cestu... Jak žít o trochu lépe...

Omlouvám se za hrubky atd... smolím to na mobilu co snad pamatuje Jugoslávii....

[Jája]

Ahoj také jsem tu přišel z tohoto důvodu jen mě patří princeznám....zas moje rada musíš hodně číst je tady toho spousta. Díky ČEPEKu se začínám mít o něco více rád než tomu bylo, ale pořád to není ono pořád mám dost zmatek v hlavě který mi teď snad pomáhou dát dohromady doktoři.

Vítám tě mezi námi hlavně nedělej chyby jako jsem je dělal já zde na začátku, moc lidí jsem si proti sobě zbytečně poštval, ale ten úmysl jsem neměl jen bolest a beznaděj. S pozdravem Jája

[Bouře]

Přiznat si, že se ti líbí děti může být pro mnohé (nebo spíše je) obtížné. Někdo si to přizná náhle díky nějakému spouštěči, což může být třeba zamilování se do dítěte, přečtení nějakého článku, ztotožníš se s jiným pedofilem a nebo je to postupné. Přicházíš na určité indície, které tě vedou k poznání, že nejspíše na děti budeš. Další fáze je smiřování se s tím, což může zabrat měsíce, někdy roky a také to u každého probíhá jinak. Pokud ale pedofil jsi, nemá cenu to před sebou nijak skrývat a čím dříve si to sám v sobě srovnáš, tím lépe.

Mrzí mě, že ve svém životě nejsi spokojený, avšak si myslím, že to může zhoršovat i ten alkohol. Přeci jen opíjet se po večerech dokud neusneš, to nezní úplně zdravě. Ty problémy jsou často komplexnější a nehraje v nich roli jen pedofilie. Nepřemýšlel jsi o tom, že by jsi nadměrné pití alkoholu začal nějak řešit? Možná je to klišé, ale za to pravdivé. Když si někdo dá občas pivo s kamarády, není to problém a naopak to může posílit i přátelské vztahy, ale pít sám a každý den nebo pravidelně nezní moc fajn. Možná bys mohl začít tam, pokud chceš něco zlepšit.

Můžu se zeptat, proč si myslíš, že ses vydal na dráhu zločince? Dále píšeš, že ses odcizil i přátelům, protože v tom nevidíš smysl, ale proč vlastně? Myslím, že přátelé tě můžou v životě hodně posunout a pokud jsi sám, zmírňují i pocit osamělosti. I kdyby jsi neměl přátelé, je fajn najít něco, co tě baví a naplňuje, jestliže nemůžeš být s dětmi. Lidi jsou různorodí a nedefinuje je jen to, co je přitahuje, ale mnoho dalších věcí, co můžou aspoň částečně zaplnit tu mezeru.

Na chatu jsem tě již viděla a určitě tě ráda uvidím zase.

[Swen]

Nepřemýšlel jsi o tom, že by jsi nadměrné pití alkoholu začal nějak řešit?

Už jsem párkrát v léčebně byl ale hlavní složkou je motivace člověka. A když rodinu nemám a na mne samotném mi nezáleží... Pro koho a co se šetřit?

Můžu se zeptat, proč si myslíš, že ses vydal na dráhu zločince?

Tady je to asi stejné.... Pokud dělám něco co není košer ale skodím tím jen sám sobě (nebo alespoň z té zásadní části)....

[Jája]

A když rodinu nemám a na mne samotném mi nezáleží... Pro koho a co se šetřit?

Promiň že, ti do toho kecám, ale rád bych ti poradil není důležité nic dělat pro nikoho.
Tím neříkám že to není dobrý poháněč MOTIVACE pro cokoliv.

Když budeš pít vše se bude jen exkalovat, už dlouho se jako člověk rád nemám, ale vždy jsem měl motivace pro změny. Dokázal jsem PŘESTAT fetovat chlast a nakonec i přestat kouřit.

Každý z těchto úkonů mi zase zvedl svou vůli svou víru v sobě samého. Musíš jen chtít když chtít nebudeš nic ti nepomůže. Můj život je plný chyb, ale každa chyba si myslím že ze mě dělá lepšího člověka nechci chybovat Chci být jen a jen lepším člověkem a ukázněným pedofilem.
Buď tu s námi a cestu tu najdeš držím palce. Já jsem teď v Bohnicích a také musím na sobě makat Chci být zas v lepší psychické kondici tudíž i lepší občan České republiky s pozdravem Jája

[Swen]

Tak to ti ve tvem snažení držím palce.

[Filip]

Ahoj, vítam ťa na čepeku.

[Myš]

Ahoj Swene. Vždycky mě zaujme, když má.nekdo.neco jinak, i když má stejnou preferenci. Takže me zaujal i tvůj příspěvek.

Asi není zas tak zvláštní, že se nacházím v rámci tebou široce vymezené věkové skupiny a vejdu se i do geografického vymezení.

Zaujalo mě, že ti v gay vztazích něco chybělo, z čehož usuzuji, že máš s vztahy s dospělými zkušenost, zároveň je ale nepreferuješ. Jaký to bylo? Jsou kluci 8-13 výrazně zajímavější, než lidí tvého věku, nebo i u nich pozoruješ svůj zájem, byť třeba o něco menší?

Ptám se, protože se od své ranné dospělosti vnímám jako pedofila (později jsem zjistil, že víc odpovídá termín oedoefebofil) a i skrze toto zjištění jsem vztahy s dospělými nevyhledával a mám s nimi omezené zkusenosti. A přesně naopak oproti tobě si salámovou metodovou rozšiřuji preferenční věk směrem nahoru, což je ale tím, že poprve jsem o svém preferenčním věku přemýšlel někdy v 18, v době, kdy mi třeba 16letí kluci přišli staří a mnozí vypadali podobně staří, nebo starší, než já (ono se mě dodnes občas stane, že jsem tázán na občanku). S rostoucím věkem se mi začalo stávat, že mě někdo zaujme i ve věku 15-18, výjimečně i o trochu starší, což jsem si dřív neuměl predstavit. Věkový rozdíl mezi mnou a danou kategorií je velký, ovšem zejmena hodnoty a očekávání jsou mi dost vzdálená, takže se na to dívám tak, že buduji hlavně vztah sám se sebou

Přeji ti, ať najdeš nějaký smysl života, který ti dá motivaci se příliš neničit.

[Swen]

Zaujalo mě, že ti v gay vztazích něco chybělo, z čehož usuzuji, že máš s vztahy s dospělými zkušenost, zároveň je ale nepreferuješ. Jaký to bylo? Jsou kluci 8-13 výrazně zajímavější, než lidí tvého věku, nebo i u nich pozoruješ svůj zájem, byť třeba o něco menší?

Na to se strašně špatně odpovídá... Asi bych řekl že jsem většinu vztahů vedl spíš jen proto abych nebyl sám. Částečně i vnímám tlak na to někoho mít - čeká se to.

Věk protějšku je určující jednak tělesně ale hlavně stavem duše. Chapej, my "starici" už jsme duši někde jinde... alespoň mne to tak přijde.
Mne těší za otevřenost mysli, kdy jsou bezprostřední reakce, co na duši to na jazyku...

Ne nadarmo byl můj nej vztah s kolegou z práce který se duševně sekl na dvanácti letech (byl úředně zbaven svéprávnosti)... byli jsme spolu rok a bez sexu... ale bylo to fajn....

Přeji ti, ať najdeš nějaký smysl života, který ti dá motivaci se příliš neničit.

To je složité... Já byl velmi zlý, krutý a sobecký tak v životě asi nejlépe dojdu smíření... Jinak jsem člověk co spíš... a teď nevím, vlastně mám strach říct že mám deprese a většinou tvrdím že jen nejsem nešťastný, vždyť když bych řekl že mám deprese co by měly tvrdit děti z Mauriopolu?

Nevidím světlo na konci a jsem jen strašně unavený........