Ministr spravedlnosti Pavel Blažek představil dvě možné varianty řešení trestního ... (Portál justice)

[Marco Freeman]

Netuším, jak je to u nás s trestní odpovědností nezletilých (Teenbl by určitě věděl), ale nevidím důvod, proč trestně stíhat 13, 14-ti nebo 15-ti leté chlapce nebo dívky za znásilnění, když si “hrají na doktory” s téměř 12-ti letou partnerkou nebo partnerem.

13-14leté děti stíhat nelze. A celkově velmi pochybuju, že to bude fungovat v těchto případech výrazně jinak než doteď:

Ústavní soud České republiky došel k závěru, že v situaci, kdy je mezi pachatelem a poškozenou osobou minimální věkový rozdíl, může jít o jednání společensky škodlivé, ale spíše se přibližuje hranici zahrnující etické normy než oblasti, v níž by bylo možné jednání pokládat za trestný čin pohlavního zneužívání (nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. IV. ÚS 173/94).

V případě, že pachatelem trestného činu pohlavního zneužití je mladistvý (tj. osoba starší než 15 let, ale mladší než 18 let, přičemž narozdíl od výše popsaného principu určení věku poškozeného dítěte a narozdíl od nabytí zletilosti ve smyslu občanského práva se dle práva trestního pachatel považuje za mladistvého ještě v den svých osmnáctých narozenin), se horní hranice trestní sazby snižuje na jednu polovinu. Narozdíl od dospělého pachatele může u mladistvého dojít i k upuštění od trestního opatření (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona o soudnictví ve věcech mládeže) v případě, že intenzita sexuálního jednání bude velice nízká, resp. pokud jsou celkově splněny všechny zákonné podmínky pro upuštění. V praxi by takové rozhodnutí mělo za následek, že soud sice formálně vysloví vinu, ale žádný trest neuloží a na pachatele se bude pohlížet, jako by odsouzen nebyl (tzn. nevznikne záznam v rejstříku trestů).

- https://pedofilie-info.cz/definice-pohlavniho-zneuziti/

U mladistvých pachatelů TČ jsou soudy všeobecně mírné (vyjma toho, že sexuální kontakt věkově blízkých osob, i když má jedna z nich ještě pod 15 let, se obvykle ani nedostane k soudu) a většinou to končí oním upuštěním od trestního opatření. Za předpokladu, že to tedy bylo konsenzuální a neřeší se tam nějaký nátlak či jiná přitěžující okolnost.

Děti mladší 15 let se nestíhají – nemohou spáchat trestné činy, protože nejsou trestně odpovědné. Pokud dítě mladší 15 let spáchá čin, který by byl v případě, že by mělo 15 let a více, považován za trestný, považuje se tento čin za čin jinak trestný. Nedochází k trestnímu řízení, které se provádí u osob trestně odpovědných, protože se nikdo nestíhá. V rámci občanského soudního řízení může být dítěti stanoveno nějaké výchovné opatření. Ovšem velmi pochybuji, že by toto nastalo na základě konsenzuální hry na doktora s podobně starou kamarádkou.

Tvé s prominutím krajně dystopické "budou se teď stíhat 13letí hrající si na doktora s 12letou kamarádkou, protože vznikne statury rape?" by se dalo přirovnat k aktuální otázce "budou se stíhat 15letí hrající si na doktora s 14letou kamarádkou, protože existuje pohlavní zneužití?". Kolik odsouzených 15letých za pohlavní zneužití 14leté kamarádky znáš?

Tudíž z tohoto úhlu pohledu bych se toho nebál. Změna se dotkne dospělých, ať už se na tzv. "znásilnění z podstaty" díváme pozitivněji nebo skeptičtěji. Dětí k sobě věkově blízkých se nedotkne vůbec, anebo minimálně.

[Dreamer]

Ok, uklidnil jsi mě . Tak snad se v tomto nebudeme snažit dohnat “západ” a zůstane to tak co nejdéle.

[Cykle02]

Urbanová a Studená: Za znásilnění dítěte už nesmí padnout podmínka. Spuštění Pod svícnem otevřelo peklo (Reflex.cz, Martin Bartkovský)

Je to rok, co se poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová a majitelka PR agentury Michaela Studená rozhodly založit iniciativu Pod svícnem, která pomáhá obětem domácího a sexualizovaného násilí. Tehdy jim všichni říkali, že to téma nikoho moc nezajímá, že česká legislativa řeší problematiku dostatečně a že je to celé vlastně k ničemu. Dnes je podle průzkumu znají 2 miliony Čechů, hlásí se jim stovky obětí a ve Sněmovně právě prochází změna legislativy k domácímu násilí a přísněji se bude trestat i sexuální styk s dítětem. Nejen o tom si povídali na besedě na Reflex stage na Colours of Ostrava 2023. Pusťte si záznam celé debaty ve videu v úvodu článku.

Projekt Pod svícnem jako by mířil ke hvězdám raketovou rychlostí. Nejprve to měl být jen účet na Instagramu. Později z toho byl podcast, který letos dokonce zvítězil v kategorii objev roku na Podcastu roku. „Když jsme s tím začaly, tak se doslova otevřelo peklo. Prakticky každý den se nám ozval někdo, kdo zažil, nebo stále zažívá domácí násilí, nebo někoho takového zná a chce mu pomoci. Pak se nám naše hrdinky a hrdinové ozvali, že by chtěli příběhy i sdílet osobně a tak jsme přišly s nápadem na podcast,“ popisuje začátky Barbora Urbanová.

„Nesoudíme, pomáháme. To je naše heslo. Věříme obětem a chceme edukovat společnost, že k pomoci těmto lidem stačí opravdu málo. Nikdo to nemá napsané na čele. Ani oběť, ani násilník, takže je dobré všímat si věcí kolem sebe. Spustili jsme i osvětovou kampaň zaměřenou na dospělé a chystáme i projekt, který má za cíl pomáhat přímo dětem. Vysvětlovat věci učitelům, vedoucím kroužků a spolužákům,“ popisuje další plány Michaela Studená.

Podívejte se na celou debatu ve videu v úvodu článku, kde mimo jiné zjistíte, co je to tzv. znásilnění z podstaty a proč ministerstvo spravedlnosti navrhovalo nejprve pětiletou hranici věku, později se dospělo ke 12 letům a proč se nepodařilo návrh změny legislativy dotáhnout až na 15 let věku dítěte.

[Kasz]

Myslím, že stanovení další extra hranice pro “statuatory rape” nad rámec “age of consent” by rozhodně mělo být doplněno dodatkem ve stylu Romea a Julie, kdy sexuální kontakt věkově blízkých partnerů není považován za kriminální, bez ohledu na jejich věk.

Kromě souhlasu s Marcem musím připomenout, že jsem se nedávno vyjádřil, že pro úpravu ala "Romeo a Julie" nejsem, protože nyní přece jenom 15letý ví, že s 12letou nesmí. A tím jsou ty 12leté děti víc chráněné. Kdyby existovalo ustanovení, které by zcela dekriminalizovalo jakékoliv sexuální aktivity mezi věkově blízkými (třeba maximálně 3 roky), tak to ti 15letí na ty 12leté budou víc zkoušet... Takže jsem pro současnou úpravu. Nemyslím, že působí nějaké problémy, naopak si myslím, že všichni ví, že prostě hranice je 15 let, a přitom judikatura NS nebo ÚS jasně říká, že nemá smysl ty případné "Romea a Julie" trestat, neboť smysl toho zákona je jiný než trestat věkové a mentálně blízké dobrovolné milence.

[Dreamer]

Takže jsem pro současnou úpravu. Nemyslím, že působí nějaké problémy, naopak si myslím, že všichni ví, že prostě hranice je 15 let, a přitom judikatura NS nebo ÚS jasně říká, že nemá smysl ty případné "Romea a Julie" trestat, neboť smysl toho zákona je jiný než trestat věkové a mentálně blízké dobrovolné milence.

Jasný. Zákon něco říká, ale děti na to pečou, a NS / ÚS taky, takže jsou vlastně všichni v cajku . Vlastně je mi to docela sympatické; taky chápu zákony tak, že jsou tu pro úplně jiné lidi a případy, než by byly ty moje.

[Cykle02]

Urbanová a Studená: Za znásilnění dítěte už nesmí padnout podmínka. Pod Svícnem otevřelo peklo (YouTube, reflexcz)

Záznamy unikátních besed Reflexu z festivalu Colours of Ostrava.

[Cykle02]

Spravedlnost poslala do připomínek novou definici trestného činu znásilnění (ČeskéNoviny.cz, ČTK)

Praha - Ministerstvo spravedlnosti dnes poslalo do připomínkového řízení redefinici znásilnění. Dosavadní koncept pohlavního styku vynuceného silou chce nahradit konceptem nesouhlasného pohlavního styku. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. S navrženou podobou definice souhlasil sněmovní podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí.

"Návrhem dochází k redefinici trestného činu znásilnění tak, aby to odpovídalo modernímu pojetí," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Obdobnou úpravu podle něj zvolilo Německo.

Navržený koncept vychází ze zásady "ne znamená ne", tedy ze spáchání činu proti vůli oběti. Znásilnění se navíc dopustí i člověk, který zneužije bezbrannosti svého protějšku. Bezbrannost pak návrh definuje jako stav, v němž není daný člověk schopen projevit svůj nesouhlas kvůli "bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotnímu postižení, duševní poruše, disociativní poruše, nízkému věku nebo jinému obdobnému důvodu".

Dítě mladší 12 let bude za bezbranné pokládáno vždy. "Sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění nebo jako sexuální útok, a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití," zdůraznilo ministerstvo.

Ke změně vymezení znásilnění už vedle Německa přistoupily také Belgie, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Island, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

[Dreamer]

Znásilnění se navíc dopustí i člověk, který zneužije bezbrannosti svého protějšku. Bezbrannost pak návrh definuje jako stav, v němž není daný člověk schopen projevit svůj nesouhlas kvůli "bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotnímu postižení, duševní poruše, disociativní poruše, nízkému věku nebo jinému obdobnému důvodu".

Tomuhle zcela upřímně nerozumím a považuji to neetické a diskriminační. Neznemožňuje to efektivně postiženým lidem udělit souhlas se sexem? No efektivně asi ne, lidé jim na to prostě budou prdět. Počítá se s tím záměrně, tedy že "kde není žalobce, tam není soudce", resp. "kde není znásilnění, oběť se neozve, ale pokud se ozve, automaticky je v právu, resp. i konsensuální sex se považuje za znásilnění"?

[Sucré]

Navržený koncept vychází ze zásady "ne znamená ne", tedy ze spáchání činu proti vůli oběti. Znásilnění se navíc dopustí i člověk, který zneužije bezbrannosti svého protějšku. Bezbrannost pak návrh definuje jako stav, v němž není daný člověk schopen projevit svůj nesouhlas kvůli "bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotnímu postižení, duševní poruše, disociativní poruše, nízkému věku nebo jinému obdobnému důvodu".

"Bezbrannost definuje jako stav, ve kterým není daný člověk projevit svůj nesouhlas, kvůli <možné důvody>", ne "Bezbrannost definuje jako <možné důvody>". Předpokládám že i konsensuální sex je automaticky považován za znásilnění výlučně pro případ dítěte pod 12 let, které je jako jediné považováno za bezbranné v každém případě, a u ostatních podmínek bude třeba dokázat, že daný stav skutečně zapříčinil onu bezbrannost..

edit:
§ 119a
Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti
(1) Trestný čin je spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že je jiná osoba ve stavu, v němž není schopna projevit svou vůli z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, disociativní poruchy, nízkého věku nebo jiného obdobného důvodu.
(2) Za bezbranné z důvodu nízkého věku se považuje dítě mladší dvanácti let.

[Cykle02]

„Ne znamená ne“. Spravedlnost dokončila novou definici trestného činu znásilnění (Česká justice, ČTK)

Ministerstvo spravedlnosti dnes poslalo do připomínkového řízení redefinici znásilnění. Dosavadní koncept pohlavního styku vynuceného silou chce nahradit konceptem nesouhlasného pohlavního styku. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. S navrženou podobou definice souhlasil sněmovní podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí. Změny by měly být účinné od začátku roku 2025.

„Návrhem dochází k redefinici trestného činu znásilnění tak, aby to odpovídalo modernímu pojetí,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Obdobnou úpravu podle něj zvolilo Německo.

Navržený koncept vychází ze zásady „ne znamená ne“, tedy ze spáchání činu proti vůli oběti. Nesouhlas je možné projevit slovně i neverbálně. Znásilnění se navíc dopustí i člověk, který zneužije bezbrannosti svého protějšku. Bezbrannost pak návrh definuje jako stav, v němž není daný člověk schopen projevit svůj nesouhlas kvůli „bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotnímu postižení, duševní poruše, disociativní poruše, nízkému věku nebo jinému obdobnému důvodu“.

Dítě mladší 12 let bude za bezbranné pokládáno vždy. „Sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění nebo jako sexuální útok, a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití,“ zdůraznilo ministerstvo.

Za znásilnění – tedy za soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží – má i nadále hrozit trest od dvou do deseti let vězení. Sazba se zvyšuje na tři až 12 let za znásilnění mladistvého, hromadné znásilnění nejméně se dvěma lidmi nebo za znásilnění s použitím násilí. Pět až 15 let má hrozit pachateli znásilnění dítěte mladšího 15 let či za způsobení těžké újmy na zdraví. U znásilnění se smrtelným následkem zůstává sazba na deseti až 18 letech vězení.

„Méně závažné“, tedy nepenetrační sexuální praktiky chce ministerstvo vyčlenit do nového trestného činu nazvaného sexuální útok. Zdůvodňuje to vhodnějším nastavením trestních sazeb. Základní sazba za sexuální útok – například za tření genitálií či osahávání prsou – bude od šesti měsíců do pěti let. Stejně bude trestán i pachatel, který oběť donutí „k pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování“. Tyto skutky v současné době spadají pod sexuální nátlak, za nějž hrozí maximálně čtyři roky za mřížemi. Pod sexuální nátlak mají podle návrhu nadále spadat jen ty skutky, při nichž pachatel zneužije závislost oběti nebo své postavení a oběť přesvědčí k sexuálním praktikám přemlouváním či přísliby.

Ke změně vymezení znásilnění už vedle Německa přistoupily také Belgie, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Island, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Zvolený koncept se v jednotlivých státech liší. Některé – například Chorvatsko, Řecko nebo Slovinsko – vycházejí z přísnější zásady „ano znamená ano“, tedy z možného trestního postihu člověka, který si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání. Francie nebo Rakousko zatím zůstaly u tradiční definice znásilnění, která je založená na násilí nebo pohrůžce.

[Cykle02]

Studie: Tresty za znásilnění jsou v ČR druhé nejpřísnější po vraždě (Česká justice, Irena Válová)

Mýtus o tom, že v ČR jsou za znásilnění mírné tresty, bourá letošní studie projektu Legal Data Hub Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Pachatelé znásilnění jsou nejčastěji a nejdéle vězněni po pachatelích vraždy. Jsou vězněni častěji než pachatelé ublížení na zdraví. Postkomunistické země mají naopak vyšší trestní sazby – podle studie je žádoucí u nás tresty snížit.

Autor studie Jakub Drápal se domnívá, že v diskusi o trestání znásilnění by tato data měla zaznívat. Hlavním zjištěním výzkumu je podle něho fakt, že pachatelé znásilnění jsou v ČR trestáni nejpřísněji po pachatelích vražd. Celý text studie je ZDE.

Jelikož cílem analýzy bylo analyzovat závažnost jednání, bylo podle autora třeba odfiltrovat vlivy nevztahující se k závažnosti (např. trestní minulost). „V Česku je tím hlavním vlivem trestní minulost, která velmi silně ovlivňuje rozhodnutí o uvěznění pachatele. Trestní minulost přitom nemá žádný vztah se závažností trestné činnosti: Např. krádež je stejně závažná (má pro poškozeného stejné důsledky), ať již byla provedená prvopachatelem či opakovaným recidivistou,“ uvádí autor studie.

„Odfiltrujeme-li roli trestní minulosti u všech pachatelů, pachatelé znásilnění byli též uvězňováni nejčastěji po pachatelích vražd, přičemž např. pachatel znásilnění bude 1,5krát pravděpodobněji uvězněn než pachatel těžkého ublížení na zdraví,“ předkládá závěr autor.

Nejdelší tresty vězení po vraždě u prvopachatelů

Pro pachatele, u kterých nehraje roli trestní minulost (tj. u prvopachatelů), platí, že pachatelé znásilnění jsou uvězňování nejčastěji po pachatelích vraždy a jsou uvězňování na jednu z nejdelších dob. Výsledky dokazují, že prvopachatelé znásilnění byli např. uvězněni 2,3krát častěji než prvopachatelé těžkého ublížení na zdraví.

Jeden z grafů ve studii pak detailně ukazuje tresty uložené prvopachatelům, tedy pachatelům bez předchozího odsouzení. „Jasně z něj vyplývá, že po vraždě jsou prvopachatelé nejčastěji uvězňováni právě za znásilnění a až následně za loupež, zkrácení daně, těžké ublížení na zdraví a další trestné činy. Zároveň jsou za znásilnění prvopachatelé odsuzováni k nejdelším nepodmíněným trestům odnětí svobody (mediánový trest) po vraždě,“ komentuje autor studie.

„Pro ilustraci lze uvést, že 36,8 % prvopachatelů znásilnění bylo uvězněno, kdežto 15,8 % prvopachatelů těžkého ublížení na zdraví bylo uvězněno,“ dodává autor.
Prvopachatelé znásilnění tedy byli uvězněni 2,3krát častěji než prvopachatelé těžkého ublížení na zdraví, dokládá svůj závěr.

Ke snížení trestu dochází častěji u jiných činů

Podle autora soudy neukládají za nejzávažnější formy znásilnění – jejichž trestání bývá nejčastěji kritizováno veřejností a v médiích, systémově odlišné tresty než za jiné trestné činy s podobnými sazbami.
Pro studii proto vybral trestné činy s dolní hranicí trestní sazby 5 let či s horní hranicí sazby 12 let. Studie se zaměřila na to, zda i v případě jiných závažných trestných činů jsou tresty nezřídka ukládané pod dolní hranici trestní sazby a zda jsou nepodmíněné tresty odnětí svobody ukládané blíže dolní než horní hranici trestní sazby.

„Výsledky ukazují, že tresty odnětí svobody jsou běžně ukládané blíže k dolní hranici trestní sazby než k horní hranici trestní sazby u všech trestných činů,“ ukazuje autor studie s tím, že takový přístup považuje za správný.

A dále se ukázalo, že „u ostatních nejzávažnějších trestných činů dochází k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody (uložení trestu pod dolní hranici trestní sazby) častěji než u znásilnění (s výjimkou loupeže)“.

Oba výsledky podle Jakuba Drápala znamenají totéž: „Není pravdou, že v porovnání s ostatními trestnými činy se za znásilnění ukládají mírnější tresty. Pokud bychom pouze na základě zkoumání trestů uložených za znásilnění, bez srovnání s jinými trestnými činy, došli k závěru, že tresty za znásilnění jsou příliš mírné, pak existují dvoje možná vysvětlení. Tím prvním je, že při ukládání trestů klade zákon a soudní praxe přílišný důraz na trestní minulost a malý důraz na závažnost trestné činnosti.

Podle autora studie je rovněž třeba zdůraznit, že srovnání a závěry by se měly činit na základě kvalitně zpracovaných studií na reprezentativním vzorku případů a „nikoli cíleně vybraných extrémních případů, jak se často děje na české mediální scéně“.

Patříme-li na západ, snižme trestní sazby

Co se týče trestů za znásilnění, připojuje autor exkurs do zahraničí, jakkoli je takové srovnání z mnoha důvodů „komplikované a problematické“. „Nelze na něm tedy zakládat jakákoliv definitivní tvrzení,“ upozorňuje Jakub Drápal, který vychází z údajů o uložených trestech v roce 2015 v European Sourcebook. „Výsledky jsou takové, že druhy trestů ukládaných v České republice se zásadně neodlišují od těch ukládaných ve Finsku či v Belgii, případně od trestů ukládaných v Německu či Polsku,“ uvádí autor.

Celkově však podle Drápala evropské státy přistupují k trestání znásilnění odlišně. Některé státy tak velmi často ukládají nepodmíněné tresty odnětí svobody (Srbsko, Maďarsko, Švédsko či Bulharsko), jiné státy ukládají časté nepodmíněné tresty odnětí svobody, jejichž část je podmíněně odložená (Nizozemí či Rakousko) a ostatní ukládají časté podmíněné tresty (Belgie, Finsko, Česko, Polsko či Německo).

„První závěrem studie je, že bychom neměli tvrdit, že znásilnění je trestáno v porovnání s jinými trestnými činy příliš mírně: je trestáno nejpřísněji po vraždě. V diskuzích o trestání znásilnění by tato skutečnost měla zaznívat,“ opakuje autor výzkumu.

Druhým závěrem by pak podle autora mělo být, že pokud dojdeme k závěru, že i tak jsou tresty ukládané za znásilnění příliš mírné, měli bychom se zaměřit na systémové otázky, nikoli na specifika trestání znásilnění.

„Při úvahách o častějším ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody (např. i inspirujícím se ze Západu) bychom však neměli zapomínat, že post-komunistické země mají běžně vyšší trestní sazby než ty západní a že Česko sice uvězňuje pachatele trestné činnosti méně častěji, než některé západní státy, ale uvězňuje je na výrazně delší dobu. Případné zpřísnění v pravděpodobnosti uvězňování by tedy mělo být doprovozené snížením trestních sazeb,“ uzavírá Jakub Drápal.

Irena Válová

[Cykle02]

Blažek navrhuje novou definici znásilnění založenou na zásadě „ne znamená ne“ (iDnes.cz, kop)

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předkládá příští týden na jednání vlády změnu trestního zákoníku, podle níž má dojít k redefinici trestného činu znásilnění. Bude postavená na zásadě, že „ne znamená ne“. Navržená novela opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku.

„Trestání v situaci, kdy není jasné, že druhá osoba se sexem nesouhlasí, lze považovat za přepínání trestní represe,“ uvedl již dříve Antonín Stanislav, náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Podle návrhu ministerstva se vychází z toho, že pokud je toho osoba schopna, má jakkoli projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem. Má se za to, že normální člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně – gestem, zaujetím obranné pozice, pláčem.

Případy, kdy tak učinit nemůže pro určitou objektivní překážku, ať již fyzickou nebo psychickou, se pak navrhuje řešit zakotvením výslovné definice bezbrannosti v trestním zákoníku – kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání, nízkému nebo vysokému věku, silnému ochromujícímu stresu či zdravotnímu handicapu. Výčet důvodů bezbrannosti je ale otevřený a lze tak mezi ně zařadit i další výslovně neuvedené důvody.

Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok.

Sexuální praktiky s dítětem do 12 let mají být vždy považovány za znásilnění nebo sexuální útok. Dosud se tyto činy klasifikovaly jako pohlavní zneužití.

Koncept „ne znamená ne“ uplatňují například Dánsko, Belgie, Německo, Lucembursko, Švédsko a Lotyšsko,

Podle předkládací zprávy ministerstva spravedlnosti přistoupila ke změně definice znásilnění v posledních letech celá řada evropských států, mimo jiné i pod vlivem Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy), kterou Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala. Není pro ni dost hlasů v obou komorách parlamentu.

[Cykle02]

Vláda projedná návrh redefinice trestného činu znásilnění (Advokátní deník)

Vláda na svém zasedání dne 20. prosince 2023 projedná návrh Ministerstva spravedlnosti, kterým dochází k redefinici trestného činu znásilnění. Návrh přispěje ke zvýšení ochrany obětí sexuálních trestných činů, zejména pokud jde o dětské oběti, a k zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí.

Návrh mění trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného (nekonsensuálního). Česká republika se tak přidává k 16 státům, které k tomuto kroku již přistoupily.

„Návrh zákona byl opakovaně projednáván na politické úrovni. Předmětnou problematiku jsme vyjednávali s koaličními a opozičními poslaneckými kluby a v rámci podvýboru ústavně-právního. Podařilo se nám dohodnout na hlavních koncepčních změnách, a návrh zákona předložený vládě tak vychází z výsledku těchto debat,“ uvedl ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., a dodal: „Chtěl bych poděkovat koaličním i opozičním poslankyním a poslancům, zástupkyním i zástupcům právnické veřejnosti a neziskového sektoru, kteří se věnují této problematice, a paní zmocněnkyni vlády pro lidská práva za přínosné podněty ke změně stávající právní úpravy, konstruktivní diskusi a výsledné dosažení shody na podobě návrhu.“ 

Koncept NE znamená NE

• Za znásilnění bude považována každá soulož, anální nebo orální styk, s níž jeden z účastníků nebude souhlasit a tento nesouhlas jakkoli srozumitelně projeví navenek (slovně, pláčem, fyzickým odporem aj.).
• Pokud je toho oběť schopna, má jakkoliv projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem.
• Má se za to, že normální člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně (gestem, zaujetím obranné pozice, pláčem).
• Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, neboť nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání.

Jako znásilnění bude dále postižitelný (stejně jako nyní) i případ, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti:

• Případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost podstatně snížena.
• Např. nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, spoutání, nízký nebo vysoký věk aj.
• Výslovně se jako důvod bezbrannosti uvádí i tzv. silný ochromující stres, který vyjadřuje velmi časté stavy, kdy oběť tzv. zamrzne a není schopna se jakkoli bránit.

Zároveň se stanoví věková hranice 12 let, do jejíhož dosažení je dítě vždy považováno za bezbranné z důvodu nízkého věku. Sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění nebo jako sexuální útok a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití. Jde tedy o stanovení věkové hranice, do jejíhož dosažení dítě obvykle za normální situace ještě není natolik vyzrálé, aby bylo schopno pochopit sexuální jednání pachatele a projevit svůj souhlas nebo nesouhlas. 

Dále se jeví jako vhodné i po vzoru zahraničních úprav trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (anální styk, orální styk, vsunování prstů a předmětů do vagíny nebo análního otvoru) a méně závažné sexuální praktiky vyčlenit do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku. Tím bude možné i vhodněji nastavit výši trestních sazeb. 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

[Cykle02]

Zákon dosud chránil sexuální násilníky jako dědečky, otce a učitele, novela to mění, věří advokátka Hrdá (iROZHLAS.cz, Renata Kropáčková, trs)

Ministerstvo spravedlnosti předložilo změnu zákona ohledně definice znásilnění. Nově také budou sex nebo sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let automaticky pokládané za znásilnění nebo sexuální útok. „Znásilnění bude nově upraveno tak, že ne znamená ne. Není potřeba, aby se oběť musela s pachatelem nějak poprat,“ přibližuje změny advokátka Lucie Hrdá pro Český rozhlas Plus.

Jak jste spokojená vy s tou výslednou podobou novely?
Já jsem za sebe spokojená, zejména v té části, která upravuje znásilnění z podstaty, což je věc, kterou jsem prosazovala se svými kolegy a velmi jsme na tom pracovali.

Jedná se o dvě nejdůležitější změny. Za prvé automaticky jakýkoliv sexuální čin, který bude zahrnovat dítě pod dvanáct let, bude považován za znásilnění, to jsme dosud neměli – to znamená zvýšenou ochranu dítěte.

A druhá část upravuje nově znásilnění a nový trestný čin, který bude postihovat lehčí formy sexuálního násilí. Znásilnění bude nově upraveno tak, že ne znamená ne. Není potřeba, aby se oběť musela s pachatelem nějak poprat.

Ještě k tomu znásilnění z podstaty. Proč podle vás v praxi soudy klasifikovali tyto trestné činy vlastně s dětmi mladšími dvanáct let jako pohlavní zneužití? Byl problém skutečně v legislativě, že se neměli o co opřít?
Já si myslím, že problém byl skutečně v tom, kam se vyvinul tento trestný čin. Původně byl koncipován jako taková zvláštní privilegovaná skutková podstata, která měla chránit mladé pachatele – řekněme sedmnáctiletého chlapce, pokud spí se slečnou, které bude za půl roku patnáct.

Ale v průběhu času se to vyvinulo tak, že to chránilo pachatele, jako jsou dědečkové, otcové, učitelé, vedoucí na táborech, tedy ty, kteří mají na dítě vliv.

A protože se říkalo, že „se s ním to dítě nepopralo, nebylo použito naplno násilí a tudíž to vlastně to dítě jakoby chtělo“. Tady je problém takový, že nikdo nepřemýšlel nad tím, že je to zneužití bezbrannosti dítěte.

Novela zohledňuje právě i tu bezbrannost oběti, kdy dotyčná nebo dotyčný není schopen projevit nesouhlas z objektivního důvodu, třeba že spí nebo kvůli duševní poruše, silné opilosti nebo spoutání či zdravotnímu handicapu. Jak toto změní současnou praxi u soudu? To se dosud k těmto okolnostem prostě nepřihlíželo?
Já bych vás trošku opravila, tady ty věci jsou právě subjektivní. Ta objektivní bezbrannost tam byla už teď – to je právě třeba ta velká opilost, nebo že byl někdo v kómatu.

Ale ta subjektivní, to zamrznutí, které zažívá až 70 procent znásilněných lidí, nebo nějaké duševní útrapy, duševní choroby, něco, co vám vnitřně zabrání se s tím pachatelem porvat, utíkat a křičet – to znamená, že zvenku to vypadá, že jenom ležíte a nic neříkáte. To jsou právě ty věci, které byly velmi potřeba. 

Protože my jsme tu měli bezbrannost vykládanou dlouhodobě jako objektivní. A ta subjektivní nám zcela vypadávala.

Dostalo podle vás do té novely všechno, nebo vám tam něco chybí? Jsou nějaké rezervy?
Je k tomu důvodová zpráva, která by měla velmi dobrým způsobem poskytovat soudům vodítko, jakým způsobem si ten zákon vykládat.

Vychází to hodně z judikatury a je tam třeba přímo uvedené, že takzvané digitální znásilnění – to znamená, že pokud někdo zavádí prsty do pochvy nebo do jiného otvoru – je znásilnění a opravdu ne jen nějaké osahávání. A já jsem tady s tím spokojená.

[Cykle02]

‚Ne znamená ne.‘ Sněmovna podpořila změnu vymezení znásilnění na nesouhlasný pohlavní styk (iROZHLAS.cz, ČTK)

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středečním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v ústavně-právním výboru.

Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“. Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.

„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.

O změnách definice znásilnění vedli zástupci ministerstva podrobnou odbornou i politickou debatu, a to také s opozičními představiteli, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Navrhované změny zvýší podle Taťány Malé (ANO) ochranu obětí sexuálního násilí. „Současná definice znásilnění nepokrývá některé situace, kdy oběť nemohla projevit právně kvalifikovaný odpor nebo z nějakých objektivních důvodů nereagovala,“ uvedla.

Obdobně se vyjádřila pirátská poslankyně Klára Kocmanová, podle níž se velká část obětí při znásilnění fyzicky nebrání. Poslankyně STAN Barbora Urbanová míní, že úpravy odráží moderní přístupy. Zdůraznila mimo jiné to, že je třeba odstranit zlehčování těchto trestných činů.

Podle Michala Zuny (TOP 09) novela zlepší přístup obětí ke spravedlnosti. „Jde o přelomovou změnu,“ řekl. Předseda klubu KDU-ČSL, advokát Aleš Dufek označil za největší problém současnosti jistou toleranci mnohdy dobře situovaných sexuálních predátorů, mělo by se podle něho pracovat na změně společenského vnímání.

Věková hranice?

Poslankyně SPD Iveta Štefanová se pozastavila nad stanovením věkové hranice bezbrannosti na 12 let věku, mohla by podle ní být vyšší. Podle Blažka jde o politické rozhodnutí, protože odborná debata by podle něho mohla trvat i desetiletí. Někteří poslanci upozorňovali na to, že mezi původními návrhy byla i věková hranice pět let.

Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.

Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko.

Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.

[Kasz]

Poslankyně SPD Iveta Štefanová se pozastavila nad stanovením věkové hranice bezbrannosti na 12 let věku, mohla by podle ní být vyšší.

Tak jistě, třeba i 18 let, ne? Ale dobře, tak reálně se vyjadřovali, že by chtěli třeba 15 let... tak 16letý se vyspí se 14letou, která ho svede... ale ono to bude znásilnění z podstaty (statutory rape), za které tomu 16letému teda nebudou moct dát podmínku (tu chtějí u znásilnění taky zrušit přece)... Tak super!

A teď vážně. Myslím si, že 12 let je dobře nastavená hranice. A doufám, že už s ní nikdo nikam hýbat nebude.

[Cykle02]

Poslanci by mohli projednat změnu trestního vymezení znásilnění (České noviny, ČTK)

Praha - Poslanci zahájí dnes odpoledne další řádnou schůzi Sněmovny, která by měla trvat i následující týden. Na dnešním programu by mohly být zejména předlohy ve druhém čtení, v němž mohou členové dolní komory předkládat pozměňovací návrhy. Jde například o změnu vymezení trestného činu znásilnění, o další odklad povinného zavedení atestované elektronické spisové služby a o úpravu vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.

V úvodu schůze uctí plénum minutou ticha památku poslance SPD Jaroslava Bašty, jenž zemřel v noci na pondělí ve věku 75 let. Bašta čelil vážné nemoci, ze schůzí dolní komory se omlouval od zhruba poloviny loňského května.

Stejně jako při zahájení minulých řádných schůzí se očekává delší jednání o podobě programu schůze, při němž vystupují se svými náměty zejména opoziční poslanci. Navrhování a zdůvodňování úprav programu obvykle trvá několik hodin.

Na změně vymezení trestného činu znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk se dohodly koalice a opozice. Vládní novela, kterou podpořil ústavně-právní výbor beze změn, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.

Povinné využívání atestované elektronické spisové služby patrně čeká další roční odklad, podle poslanecké novely na rok 2027. Úřady by tím měly získat více času na přípravu. Z povinnosti předloha zcela vyjímá nejmenší obce a jejich organizace a školy, aby se jim neúměrně nezvýšily náklady. Správní výbor doporučil novelou upravit i nakládání s neveřejnými dokumenty například NATO a Evropské unie.

Pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace chce vláda zakotvit do zákona kvůli tomu, že jeho nynější podoba předpokládá především její listinnou podobu. Nevytváří podle zdůvodnění podmínky pro technicky proveditelné a provozně efektivní vedení této dokumentace v digitální formě.

mbc snm

[Cykle02]

Definice znásilnění bude nejspíš přísnější. Přibude i nový trestný čin (Seznam Zprávy, Michaela Rambousková)

Poslanci poslali do třetího čtení redefinici znásilnění. Zavádí nové trestné činy a pojmy, ale i přísnější trestání některých skutků.

Druhým čtením v Poslanecké sněmovně prošel návrh nové definice znásilnění. A prošel hladce bez dlouhé diskuze a pozměňovacích návrhů.

Poslanci se shodli i na tom, že návrh půjde do třetího čtení ještě v tomto týdnu, protože k němu nebyly žádné pozměňovací návrhy. „Už není nutné, aby se návrhem zabýval garanční výbor,“ řekla za předkladatele poslankyně Taťána Malá (ANO).

Novelu projednali poslanci dlouho dopředu a její výsledná podoba je kompromisem, který vznikl i ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.

Základní myšlenkou novely je, že „ne znamená ne“. O znásilnění tedy - zjednodušeně řečeno - půjde ve chvíli, kdy oběť dá jasně najevo svůj nesouhlas. Nebude tam nutná podmínka pohrůžky násilím, jako tomu bylo doposud.

V současné podobě trestního zákoníku je definice znásilnění označená jako „kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku“.

Nově bude definice znásilnění znít slovy „kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží“.

Zvýšenou trestní sazbu pak poslanci odsouhlasili u násilí na těhotné, způsobení těhotenství nebo hromadné znásilnění.

Novela zohlední i stresové zamrznutí

Novinkou bude definice spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti.

Autorům zákona se podařilo po velkých diskuzích zejména s ministerstvem do zákona zavést formulaci „silný ochromující stres“, což je situace, kdy se oběť aktivně nebrání, protože vlivem stresu ztuhne nebo zamrzne. Podle odborníků je to u mnoha lidí běžná reakce na stres.

U bezbrannosti se rozšiřuje také definice sexuálního nátlaku. Ta původně počítala jen se zneužitím bezbrannosti oběti závislosti nebo zneužití postavení pachatele. Nově je v zákoníku přidáno i zneužití tísně oběti.

Bezbrannost znamená také, jestliže pachatel využije, že je jiná osoba ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svoji vůli nebo je její projevení vůle podstatně sníženo bezvědomím, spánkem, ovlivněním návykovými látkami, nemocí, postižením duševní poruchou a dalšími.

V číslech

Podle statistik organizace Bez trestu, která pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí, je v Česku ročně spácháno až 12 tisíc případů znásilnění, z nichž je však jen mizivé procento oznámeno.

Zároveň je podle jejich dat každý druhý pachatel potrestán podmínkou.

Násilí se často děje v rodinách. Podle výzkumu Agentury EU pro základní práva 22 procent žen zažilo sexuální nebo fyzické násilí ze strany partnera.

Kompromis: věk 12 let

Za bezbranné bude nově označováno každé dítě pod 12 let. Odborný termín pro to bude „znásilnění z podstaty“. Autorky návrhu původně chtěly vyšší věkovou hranici, v ministerském návrhu naopak byla hranice nižší. Dvanáct let je proto kompromisem.

I tak tuto hranici považují autoři za úspěch. Doposud bývalo v praxi možné, že se sexuální násilí proti dětem netrestalo jako znásilnění, ale jako pohlavní zneužití, které se trestá mírněji.

„Víme, že děti do 12 let nerozumí tomu, co se jim děje, nezvládají se třeba v případě sexuálního násilí ze strany blízkého člověka efektivně bránit, a v praxi to vedlo k absurdním závěrům systému - že to desetiletá dívka chtěla, protože se dostatečně nebránila,“ vysvětlila spoluautorka návrhu, poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Nový trestný čin - sexuální útok

Návrh zavádí i nový trestný čin - sexuální útok. Jde o všechny nepenetrační sexuální praktiky - donucení k obnažování, pohlavnímu sebeukájení, osahávání a podobně. Jejich vyčlenění do nového trestného činu pomůže lépe nastavovat výše trestů pro jednotlivé skutky.

Často totiž byly tyto skutky trestány mírněji než tvrdé znásilnění, avšak stále pod hlavičkou znásilnění. Což u veřejnosti mnohdy vedlo k domněnkám, že jsou tresty za znásilnění v některých případech velmi nízké.

[Cykle02]

Sněmovna schválila změnu vymezení znásilnění (Česká televize, ČTK, ag)

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se patrně změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna hlasy všech přítomných poslanců. Předloha, na níž se shodla koalice s opozicí, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.

Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.

„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.

Malá vyzvala k osvětě, věří ve zlepšení pro oběti

Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.

„Nemění se a nemůže se měnit to, že i tato trestná činnost musí být jednoznačně prokázána před soudem,“ zdůraznil Blažek. Nejčastěji se znásilnění stává podle něho v domácnostech, dokazování proto může být složité.

Zpravodajka předlohy Taťána Malá (ANO) uvedla, že znění zákona byla týmová práce. „Podílela se na ní velká řada lidí, a ačkoliv debaty ze začátku vůbec nebyly jednoduché, dokázali jsme se dohodnout na znění současné definice znásilnění,“ sdělila s tím, že doufá, že novela povede ke zlepšení postavení obětí.

Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) vnímá novelu jako velký krok. Poslanec TOP 09 Michal Zuna doufá, že se změní soudní praxe, kdy nyní je podle něho polovina hlášených případů znásilnění odložena a čtvrtina končí podmíněnými tresty.

Malá vyzvala ministerstvo k osvětě o změně vymezení znásilnění. Stanovení věkové hranice bezbrannosti pak označila za splacení velkého dluhu. Podle Blažka znamená, že na děti do 12 let se nesahá. „Hranice je jasná a správná,“ řekl.

Reakce

Hlasování poslanců o změně definice znásilnění označila za úspěch ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová. Konsent se zabývá zejména prevencí sexuálního obtěžování a násilí. „Mám z toho samozřejmě velkou radost, především kvůli dvanácti tisícům obětí, které ročně u nás znásilnění zažijí. Od teď budou mít u soudu lepší zastání a větší šanci na spravedlivé potrestání pachatele,“ ocenila Nejedlová.

Podobně se vyjádřila také předsedkyně České ženské lobby Marta Smolíková. „Je to vyvrcholení práce některých organizací České ženské lobby a našeho snažení. Ukazuje se, že sněmovna má pro oběti pochopení, takže by tam nemusel být problém s ratifikací Istanbulské úmluvy,“ řekla. Rychlé schválení novely bez připomínek označila za „naprosto nebývalé a výjimečné“. Věří v to, že podobně hladké bude i schvalování v Senátu.

„Považuji to za pozitivní signál pro oběti sexuálního násilí, že aktuální politická reprezentace bere jejich situaci vážně. Je to signál poté, co neprošla Istanbulská úmluva, že je vláda ochotná dělat aspoň tyto kroky,“ prohlásila zase šéfka organizace proFem Jitka Poláková.

Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech šestnáct evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.

[Cykle02]

Senát schválil redefinici znásilnění, potvrdil také zvýšení příspěvků na péči (iDnes.cz, Josef Kopecký)

Ne znamená ne. Senát potvrdil nový pohled na to, co je znásilnění, a schválil změnu jeho vymezení v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Pro změnu hlasovalo 63 ze 68 senátorů. Změnu ještě musí potvrdit prezident Petr Pavel.

Nově budou tresty za znásilnění založené na zásadě, že „ne“ znamená „ne“. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice.

Úprava vychází z toho, že pokud je toho osoba schopna, má jakkoli projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem. Má se za to, že člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně – gestem, zaujetím obranné pozice, pláčem.

Vládní návrh novely mění i pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. „Do 12 se na nikoho sexuálně nesahá,“ zdůraznil už ve Sněmově ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Příspěvky na péči se zvýší, ale ne v prvním stupni závislosti

Senátoři potvrdili zvýšení příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením. Novela o sociálních službách zvyšuje příspěvky na péči ve třech ze čtyř stupňů závislosti na pomoci druhých o zhruba desetinu až dvě pětiny. Nejnižší dávka, tedy v prvním stupni závislosti, zůstane na současné úrovni. Musí to ještě potvrdil prezident Petr Pavel.

Od července mají dospělí s nárokem na příspěvek na péči nově pobírat 880, 4900, 14 800 a 23 000 korun, lidé s nejvyšší dávkou v domácím prostředí pak 27 tisíc korun. Dětem by měl stát nově vyplácet 3300, 7400, 16 100 a 23 tisíc korun, při péči doma 27 tisíc korun.

Pro přijetí novely hlasovalo 57 z přítomných 68 senátorů, proti by jen jeden.

Rozhodnutí Senátu se ještě pokoušel neúspěšně ovlivnit ombudsman Stanislav Křeček, který dlouhodobě apeloval na zvýšení příspěvků na péči ve všech stupních.

Senát potvrdil i změnu po havárii na Bečvě

Omezit rizika havárií na řekách a zpřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou Senát schválil v reakci na otravu Bečvy v roce 2020.

Má vzniknout registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Otravu Bečvy v září 2020, při které uhynulo přes 39 tun ryb, podle vsetínského okresního soudu způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil. Podle soudu se nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy. Firma se však při havárii podle soudkyně mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil. Verdikt soudu není pravomocný.

Senát schválil novelu, která usnadní podmínky uplatnění zubařů ze zemí mimo EU

Senát už kývl na novelou, která má usnadnit zapojení zubních lékařů ze států mimo EU do poskytování péče v Česku.

Novela má v reakci na nedostatek zubařů v ČR umožnit zubařům ze třetích zemí, aby mohli nově pracovat v Česku pod dohledem jiného stomatologa. Změnu, kterou odmítlo vedení České stomatologické komory, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.