Ministr spravedlnosti Pavel Blažek představil dvě možné varianty řešení trestního ... (Portál justice)

[Cykle02]

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek představil dvě možné varianty řešení trestního ... (Portál justice)

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek představil dvě možné varianty řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku (Portál justice, Vladimír Řepka)

Ministerstvo spravedlnosti připravilo dvě varianty návrhu řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku, které dnes ministr Pavel Blažek představil a následně odešle předsedům jednotlivých poslaneckých klubů. „Splnili jsme slib, že připravíme řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku a můžeme potvrdit, že 27. června ho prodiskutujeme společně se všemi zástupci stran zastoupených ve Sněmovně. Na potřebě nové právní úpravy se již dříve shodla většina stran. Úprava se týká hlavně definice znásilnění a předkládáme ji ve dvou verzích. Jedna vychází z absence souhlasu a druhá z projevu nesouhlasu," uvedl na setkání Pavel Blažek.

Varianta první ponechává stávající koncept trestného činu znásilnění a vytváří nový trestný čin nesouhlasného pohlavního styku. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí, ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení," doplňuje ministr spravedlnosti.

Druhá varianta redefinuje trestný čin znásilnění tak, že bude omezen jen na soulož a srovnatelný pohlavní styk. „V této variantě nebude trestný čin znásilnění založen na násilí, ale na pouhém projevu nesouhlasu či zneužití bezbrannosti. Méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti pak budou vyčleněny do nového trestného činu sexuální útok," uvádí Pavel Blažek.

U obou variant se v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu výslovně stanoví, že za bezbranné je vždy považováno dítě mladší 5 let. Pokud s dítětem mladším 5 let někdo vykoná pohlavní styk, jde vždy o znásilnění a nikoli o pohlavní zneužívání. U starších dětí se otázka, zda je ve stavu bezbrannosti, znalecky zkoumá.

Dalším tématem, které ministr Pavel Blažek dnes zmínil, je schválení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. „Istanbulské úmluvy". „Předpokládám, že Istanbulskou úmluvu projedná vláda příští týden, a to 14. června 2023. Předpokládám, že ji vláda schválí a odešle k projednání do Poslanecké sněmovny, kde se o ní povede další politická diskuze," říká ministr Blažek.

V rámci tématu redefinice trestného činu znásilnění představil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák dvě analýzy, ze kterých ministerstvo vycházelo při přípravě uvedených variant:

1. Nezávislá analýza projektu Legal Data Hub

• Porovnává tresty ukládané za znásilnění s tresty ukládanými za ostatní trestné činy v letech 2015-2022.
• Hlavním zjištěním studie, jejímž autorem je dr. Jakub Drápal, je, že pachatelé znásilnění jsou trestáni nejpřísněji po pachatelích vražd.
• Celá studie je k dispozici pod tímto odkazem.

1. Analytický materiál Nejvyššího státního zastupitelství

• Postihován trestného činu znásilnění v kontextu celého právního řádu obecně není mírné.

Prezentace k postihu trestného činu znásilnění - ZDE.

Studie Legal Data Hub - Tresty za znásilnění jsou druhé nejpřísnější po vraždě - ZDE

Další diskutovaná témata:

• Připravovaná novela trestního zákoníku:

Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav představil návrh nového trestního zákoníku. Ten má za cíl snížit počet vězeňské populace: „V současné době máme 19.750 vězňů, o 698 víc od prvního ledna 2023 Náklady na jednoho vězně jsou cca 1800,-Kč/den což je celkem 13.5 mld za rok," uvedl Stanislav.

• Návrh zákona o lobbingu

Návrh zákona o lobbingu jsme po poměrně náročném mezirezortním připomínkovém řízení předložili vládě. V současnosti je tedy předmětem politických diskuzí. Dále očekáváme v Poslanecké sněmovně.

• Zákon o hromadných žalobách a insolvenční zákon

Naplňujeme programové prohlášení vlády. Oddlužení neboli osobní bankrot sae zkracuje od poloviny roku 2023 z pěti na tři roky. Z téměř 300 připomínek se nepodařilo vypořádat pouze jednu, zákon tedy půjde v souladu s legislativními pravidly vlády ve variantách.

• Zákon o ochraně oznamovatelů

Je v současném volebním období prioritou vlády. Pavel Blažek se zasadil o nové, urychlené předložení transpozičních návrhů do legislativního procesu Nyní míří k podpisu prezidentovi. Jeho účinnost je plánovaná k 1. 8. 2023.


Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
6. června 2023

[MR_Xguard]

5 let je podle mě moc nízko.

[Bouře]

Jen 5 let? Takže dítě, kterému je aspoň 6 už částečně ví, o co jde? Co je tohle za nesmysl?

Když mi bylo 6, hrála jsem si s autíčky, koukala na pohádky a učila se do školy. Že existuje něco jako sex jsem neměla vůbec potuchy a byla jsem dost zranitelná a zmanipulovatelná. Nedokázala jsem se bránit ani vůči spolužákům, kteří mi ubližovali, a už vůbec, abych se dokázala ubránit, někomu dospělému, kdyby mi ubližoval... Jaký by byl tedy rozdíl, kdyby mě někdo zneužíval ve 4 nebo třeba 8 letech? Pořád bych nevěděla, o co se jedná, pořád bych byla vůči takovým útokům bezbranná.

Podle mě by ta hranice, kdy už se jedná o zneužití a tedy méně závažná forma, měla být minimálně tak na 12 letech, kdy se jedná už spíš o puberťáka. Já nevím... Připadá mi poměrně smutné, že si ještě ani mnozí zákonodárci neuvědomují, že to, čemu oni říkají zneužívání, někteří jiní lidé zase "to je z lásky", je prostě násilí, velmi často s dost vážnými následky... Jsou to děti. Neměli bychom tolerovat nebo bagatelizovat násilí vůči nim, jako na každém, ale u dětí obzvlášť.

[Cykle02]

Peněžitý trest za znásilnění? Počítá s tím nový návrh ministerstva, podle právničky je to ‚facka obětem‘ (iROZHLAS, Patrik Salát)

Soudy by za znásilnění a další sexuální trestné činy mohly nově častěji ukládat peněžité tresty. Navrhuje to ministerstvo spravedlnosti. Počítají s tím obě jeho varianty nové definice znásilnění, které zveřejnilo na svém webu.

Soudy doteď mohly ukládat peněžité tresty jen u sexuálního nátlaku a u „nejméně závažných případů“. Nově resort navrhuje, aby soudy za znásilnění v základní sazbě mohly uložit buď vězení až na pět let, nebo právě zmiňovaný peněžitý trest.

Tato varianta figuruje také u znásilnění dětí, nebo když násilník oběti způsobí těžkou újmu na zdraví. Od peněžitého trestu ministerstvo upouští až v nejzávažnějších případech, tedy když násilník svou oběť zabije.

Návrh na možné rozšíření i na závažnější sexuální trestné činy vzešel podle ministerstva od odborníků.

„Tento požadavek uplatnili dokonce advokáti zastupující oběti. Advokáti uváděli, že pro oběť je žádoucí uložení peněžitého trestu, protože pak má jednoduší cestu jak uspokojit svůj nárok na náhradu způsobené újmy,“ říká mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Mluvčí ministerstva nicméně zdůraznil, že soudy každý případ posuzují individuálně a neznamená to, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty.

„Je třeba zdůraznit, že jako samostatný lze peněžitý trest uložit jedině v případě, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu není uložení jiného trestného činu zapotřebí,“ dodává Řepka.

‚Facka pro oběť‘

Proti návrhu se ale někteří advokáti ohrazují. Například právnička Veronika Ježková z organizace Profem tvrdí, že z pohledu oběti není peněžitý trest dostatečný.

„Pokud oběti má být dána facka v podobě peněžitého trestu, tak záleží hlavně na tom, jaká bude jeho výše, jestli má ukládání takového trestu nějaký systém a jestli je to propojeno s odškodňováním obětí nebo s poskytováním peněžité pomoci obětem trestných činů,“ uvádí Ježková. 

Podle Ježkové potřebuje mít oběť v případě znásilnění pocit zadostiučinění a to peněžitý trest ve většině případů nepřinese. Na druhou stranu advokátka dodává, že z praktického hlediska návrhu ministerstva spravedlnosti rozumí. Podle ní není trest odnětí svobody v některých případech správnou cestou.

Ministerstvo rozšíření možností pro ukládání peněžitých trestů avizovalo už dříve. Resort tím chce snížit počty odsouzených v přeplněných věznicích.

Počítá s tím, že u některých trestných činů (v tomto případě ne násilných činů) by soudy peněžité tresty ukládaly povinně místo vězení.

Týkat se to má případů, kdy pachatel způsobil majetkovou škodu, uhradil ji a přispěl do fondu pro oběti trestné činnosti.

[Cykle02]

Za dostatečnou ochranu obětí sexualizovaného násilí (Petice.com)

Ministerstvo spravedlnosti České republiky vydalo počátkem května hned několik prohlášení, která nás velmi znepokojují.

1) stanovení věkové hranice 5 let pro děti

Pokud by bylo sexuálně napadeno dítě mladší 5 let, bude se vždy jednat o zneužití bezbrannosti, a tedy znásilnění dítěte z podstaty. U dětí starších  5 let  by se pak posuzovala jejich vyspělost a míra, s jakou si uvědomovaly, co se právě děje a zda se tak mohly bránit či se stykem nesouhlasit. Věková hranice 5 let je směšně nízká. Žádáme, aby ze bezbranné bylo považováno jakékoliv dítě mladší 12 let, a to z podstaty.

2) prohlášení, že znásilnění trestáme nejpřísněji hned po vraždě

Ministerstvo si také nechalo zpracovat studii, jejíž závěry říkají, že znásilnění trestáme nejpřísněji hned po vraždách. Tato studie je sice odborně zpracovaná, avšak řada právníků zabývajících se problematikou sexualizovaného násilí se shoduje, že její závěry jsou manipulativní a zkreslené, neboť studie nepracovala pečlivě se všemi aspekty, zohledňovala primárně prvotrestané pachatele, nevzala v potaz ty, kdo byli odsouzeni souhrnným nebo úhrným trestem apod. Studie tak může jednoduše svádět myšlenky k tomu, že přísnější tresty za sexuální násilné činy nepotřebujeme. Opak je však pravdou. Cca polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu s podmínkou a povinností platit odškodné ve výši, která naprosto nereflektuje následky tímto trestným činem způsobené.

3) návrh úpravy nové definice skutkových podstat znásilnění a pohlavního zneužití umožňující uložení peněžitého trestu

V novém návrhu na úpravu je do znění zákona přidána možnost uložit za znásilnění peněžitý trest. Vzhledem k nevhodnému použití slov v tomto návrhu: "bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až 5 let nebo peněžitým trestem" se lze důvodně obávat, že může při odsouzení pachatele dojít k tomu, že mu za znásilnění bude uložen pouze peněžitý trest. Tím by fakticky došlo k možnosti se ze znásilnění "vykoupit".

4) z návrhu zmizely případy znásilnění, které nebyly provedeny souloží nebo pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží.

Tím jsou myšleny všechny situace, kdy pachatel přes odpor oběť osahává či líbá. Nově by se měly tyto případy posuzovat jako nový trestný čin.

Odborná, ale i laická veřejnost již dlouhou dobu volají po změně definice znásilnění, které v dnešní době vyžaduje splnění podmínky násilí, pohrůžky násilí nebo jinou těžkou újmou nebo zneužití bezbrannosti. 

Spousta obětí však zažije tzv. zamrznutí, což je přirozená reakce těla na stresovou situaci. Při tomto stavu oběť není schopna se účinně bránit, ani vyvinou zásadnější odpor. Takové znásilnění pak často zůstává nepotrestáno.

K obdobné situaci dochází, pokud dojde ke znásilnění dítěte. Pokud se prokáže, že si dítě  plnohodnotně uvědomovalo, vzhledem k věku a mentální vyspělosti, co s ním pachatel právě dělá, očekává se od něj, že bylo či mělo být schopné se bránit. Pokud se brání či vysloví nesouhlas, je případ zpravidla posuzován jako znásilnění. Pokud se nebrání, je věc zpravidla posouzena a trestána jako pohlavní zneužití. Problémem je však velký rozdíl ve výši trestů za tyto trestné činy.

Judikatura již pro tyto případy sice existuje, aplikační praxe je však často velmi odlišná a pachatelé jsou v důsledku nedostatečné právní úpravy často trestáni mírněji.

Tato situace nás velmi znepokojuje. 

 Jsme rádi, že se ministerstvo odhodlala ke změnám, dosavadní návrhy však nepovažujeme za dostatečně uvážené.

Z tohoto důvodu se na Vás obracíme s naší peticí.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním,   žádáme,   aby byla provedena komplexní úprava právního řádu v oblasti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.  

Tato komplexní úprava by měla zahrnovat zejména:

1) Změnu skutkové podstaty trestného činu znásilnění, a to v následujícím znění:

1) Kdo s jiným proti jeho vůli vykoná pohlavní styk, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

2) odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán

a) spácha-li čin uvedený v odst. 1 na dítěti

b) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží

c) se zbraní

d) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo

e) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví

f) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem

3) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

4) Příprava je trestná.

2) Zvýšenou ochranu dětských obětí znásilnění prostřednictvím stanovení věkové hranice 12 let, pod níž dítě není způsobilé s pohlavním stykem souhlasit. Každé jednání, kdy pachatel vykoná styk na dítěti mladším 12 let, tak bude kvalifikováno jak znásilnění.

3) Možnost stanovit za spáchání trestného činu znásilnění peněžitý trest pouze vedle trestu odnětí svobody. Peněžitý trest nemůže představovat formu výkupného za nekonsenzuální pohlavní styk.

4) Změnu přístupu ve vztahu k dopadům trestného činu znásilnění tak, aby byly zohledněny následky na budoucí život oběti, a to v souladu s vědeckými poznatky založenými na důkazech. To se týká především následků předčasné sexualizace dětských obětí, které se zpravidla projeví až v budoucích letech a jejichž závažnost je zpravidla podceňována.

5) Ve vztahu k předchozímu bodu změnit přístup ve vztahu k vyčíslení výše náhrady nemajetkové újmy. Ta se v současné době pohybuje kolem 100 000 Kč. Tato částka však nebývá ani zdaleka způsobilá odškodnit potenciálně celoživotní následky, kterým musí oběť znásilnění čelit.

6) Zajištění zvýšené profesionality orgánů činných v trestním řízení, které v jeho průběhu přijdou s oběťmi trestného činu znásilnění do styku. Je třeba, aby jednotlivé úřední osoby problematice sexualizovaného násilí rozuměly a nezpůsobovaly necitlivým či nedůstojným přístupem obětem tzv. druhotnou újmu. V opačném případě je na místě, aby tyto osoby nesly za svá pochybení odpovědnost a s ní spojené následky. Ty by měly zároveň plnit preventivní funkci tak, aby se podobná pochybení opakovala v co nejnižší míře.

Věřím ti stojí na straně všech obětí. Věříme všem obětem a budeme hájit Vaše práva.


Mgr. Tereza Otavová - Věřím ti (organizace pomáhající obětem domácího a sexualizovaného násilí)  Kontaktujte autora petice

[Bouře]

Petice podepsána... Zabere opravdu jen minutku a nemusíte být vidět v seznamu. To, jaký zákon se teď snaží schválit je opravdu svinstvo a obětem takových činů to vůbec nepomůže. Prosím, pokud vám osud obětí sexuálního násilí včetně dětí není lhostejný, podepište jí. Takže ještě jednou...

ZDE můžete petici podepsat

[Cykle02]

Za sex s malým dítětem podmínka? Zákon je děravý a ukládá směšné tresty (Reflex.cz, Barbora Urbanová)

Do trestního zákoníku by v případě znásilnění měla nově přibýt absence souhlasu, nebo naopak podmínka vyjádření nesouhlasu. Co dalšího by redefinice měla přinést, popisuje ve svém komentáři poslankyně Barbora Urbanová, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem.

S iniciativou Pod svícnem se věnujeme primárně domácímu násilí. Tedy tomu, co se děje za zavřenými dveřmi našich domovů, v rodinách, v partnerských vztazích. Ne vždy jde o násilí psychické nebo o facky. Do násilí sexualizovaného to často přejde. A jedny z nejtěžších příběhů pro nás jsou ty, kde figurují malé děti.

Po rozhovoru s Lucií Hrdou, advokátkou, která se zastupováním obětí sexualizovanáho nebo domácího násilí zabývá léta, jsme narazili na konkrétní problém, který je třeba řešit: na špatnou klasifikaci trestného činu v případě sexu s nezletilými. V současnosti máme pro tyto případy 3 paragrafy, které se mohou aplikovat: znásilnění, sexuální nátlak a pohlavní zneužití. Začnu odzadu. Pohlavní zneužití slouží pro případy, kdy dojde k sexu, kdy obě strany souhlasí, ale věk jednoho ze zúčastněných je pod hranicí legálního sexu, tedy pod 15 let. Sexuální nátlak nebo znásilnění se používají v situacích, kdy dojde k sexuálně motivovanému trestnému činu, který jeden ze zúčastněných nechce. Je v tom obrovský rozdíl, to asi všichni cítíme.

V praxi často dochází k tomu, že dvanáctileté dítě (stále je to dítě!) mělo sex se svým dědou nebo s nevlastním otcem nebo s tím pánem, co za dědou tak často chodí. A orgány činné v trestním řízení použijí paragraf pro pohlavní zneužití. Bum, trest je 6 měsíců podmínka. Máme v Pod svícnem několik případů, které popisují sexuální zneužití ve věku 7 nebo 8 let. Příběh Terky v podcastu ukazuje, že v tomto případě nevlastní bratr začal překračovat hranice normality, ale Terka jako dítě si to neuvědomovala. Nevěděla, co ještě je hra, co už je špatně. Skončilo to znásilněním.

Ve světě existuje tzv. statutory rape. Do češtiny jsme to přeložili jako “znásilnění z podstaty” a díky Lucii Hrdé jsem s tím šla na schůzku na Ministerstvu spravedlnosti k redefinici znásilnění. Do té doby se řešilo pouze to, zda do současné právní úpravy přibyde podmínka vyjádření souhlasu či nesouhlasu se sexem. Byli jsme první, kteří toto zmínili. Psala jsem o tom třeba tady. A chtěli jsme chránit nejen malé děti do určitého věku, ale také třeba lidi s poruchou autistického spektra.

Otázkou zůstává věková hranice. A teď vysvětlím, z čeho jsem vycházela. Do 15 let je sex nelegální – tady se nic nemění. Do jakého věku to ale bude znásilnění, ať se děje, co se děje? Ministerstvo spravedlnosti s odkazem na judikát, který hovoří o tom, že děti ve školním věku už chápou, co se v této tematice děje a jsou schopny souhlas dát, navrhlo 5 let. To mi přijde zoufale, ale opravdu zoufale málo. Však se podívejte na fotky našich hrdinek a hrdinů, které nám daly k použití pro znázornění, jak je směšné takhle malé děti považovat za sexuální objekt. Je mi mdlo jenom když tu předchozí větu píšu.

Ta horní hranice musí vycházet ideálně z výzkumů, z řad odborníků. Ti hovoří o věku výrazně vyšším, dokonce o těch 15 letech, ale upřímně, to není prosaditelné. V zahraničí existuje tato ochranná zeď navíc, znásilnění z podstaty, do 12 nebo 13 let věku (Velká Británie, Nizozemsko), byť se právní úpravy nedají úplně srovnávat. A to z toho důvodu, že tady existuje ochrana místo pohlavního zneužívání jiná – od těch 12 nebo 13 jste pod tzv. ochranou Romea a Julie, kdy je legální mít sex s někým věkově blízkým. Takovou změnu u nás nejsme schopni prosadit, už to znásilnění z podstaty je obrovský, ale opravdu obrovský krok kupředu. Já se té změny bojím z jednoho důvodu: jsem až moc často důvěrníkem znásilněné dvanáctileté holky nevlastním bratrem kolem šestnácti let. Taková úprava by mohla způsobit, že by unikl trestu.

Takže rekapitulace. Sex zůstane nelegální do 15 let. Chceme přidat další ochrannou zeď pro děti vydefinovaného věku – myslím, že vyšší než 12 let včetně neprosadíme. To musí doplnit další nelegislativní kroky, jako je edukace dětí v tomto tématu, větší kontrola lidí, které k dětem pouštíme (tady voláme po tzv. dětském certifikátu už dlouhou dobu). A redefinice znásilnění znamená, že by do znásilnění spadaly i případy, kdy oběť zamrzne, vyjádří slovně i jinak nesouhlas (či naopak nevyjádří souhlas, varianty řešíme). I to bude větší ochrana obětí.

Držme si palce, ať tuhle velkou změnu dotáhneme.

Autorka je spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem a poslankyně Parlamentu České republiky za hnutí STAN.

[Cykle02]

Advokátka Hrdá o znásilnění dětí: Případy ke zvracení! Proč je hranice bezbrannosti 5 let špatně? (Blesk.cz, Pavlína Horáková)

Co všechno je znásilnění a jaké tresty jsou v jeho případě adekvátní? Nejen touto otázkou se nyní zabývá ministerstvo spravedlnosti. Kromě jiného navrhuje za sexuální trestné činy peněžité tresty. Budou dostačující? A kde přišel resort na kritizovanou hranici bezbrannosti dítěte do 5 let? Nejen na to jsme se v úterním Epicentru ptali advokátky specializující se na rodinné právo, sexualizované a domácí násilí a stalking, Lucie Hrdé.

Kritiku od minulého týdne sklízí věková hranice bezbrannosti u dětí.  Za bezbranné má být vždy považováno dítě do 5 let.

Pro děti nad stanovenou hranici by šlo nadále, tak jak je to dnes, o trestný čin pohlavního zneužívání. Mnozí považují hranici 5 let jako nízkou, například poslankyně Barbora Urbanová ze STAN chce prosadit zvýšení této hranice na 12 let, Michal Zuna z TOP 09 dokonce na 15 let.

Bezbrannost do 5 let? Velmi nízké, míní advokátka

„U starších dětí nad pět let by automaticky nešlo o pohlavní zneužití, ale muselo by se prokazovat, jestli se jedná o pohlavní zneužití nebo znásilnění,“ doplnila advokátka Hrdá, pro kterou je hranice bezbrannosti dítěte do pěti let spatně.

„Je to velmi nízké. Děti jsou velmi jednoduše manipulovatelné a navíc děti jsou vždycky v mocensky mnohem slabším postavení vůči staršímu člověku, (…) je velmi jednoduché donutit a zneužít dítě, ke kterému vystupujete z pozice moci a ta moc může pramenit z toho, že jste jeho rodič, ta moc může pramenit z toho, že jste o 20 let starší,“ popsala Hrdá nerovnou situaci, která se ale vztahuje i na náctileté. 

Případy ke zvracení

Dětem je podle zkušené advokátky jednoduché vysvětlit, že to, co dospělý koná, je pro něj správně.

„Do 10 let vnímají svět velmi egocentricky, mají pocit, že všechno se točí kolem nich a taky, že všechno je jejich chyba, proto si třeba myslí, že můžou za rozvod svých rodičů a podobně,“ popsala, jak jednoduše se dá dítě přesvědčit o tom, že si za to vlastně může samo a dodala: „Ti dospělí, kteří to dělají, jsou velmi vynalézaví v druzích a způsobech takové manipulace. A kdybych vám tady citovala věci ze svých rozsudků, tak se teda vaše čtenáři a posluchači na místě pozvracejí.“

Dlouhodobý nátlak a zneužívání v rodině

Upozornila také na to, že se často jedná o dlouhodobý manipulační nátlak a ne o nějaké přímé vyhrožování. „Vysvětlíte prostě jedenáctileté holce, jaká je nádherná, jak všichni ostatní, co si myslí, že je tlustá, jsou prostě hloupí, vždyť ty si bohyně a potom jí začnete nutit a ona se na vás stane závislou, na té potřebě lásky a to, že jí někdo chválí a to, že jí má někdo rád,“ popsala chování, které může vytvářet velkou psychickou závislost dítěte na svém zneuživateli.

„50 % zneuživatelů jsou otcové a dědové, z toho většina jsou otcové až 40 %, potom 20 %, jsou další rodina a příbuzní a dalších 20 % jsou lidi, které ta oběť zná, jako třeba učitelé, kamarádi, prostě někdo, kdo není jeho rodina, ale zná je,“ popsala Hrdá s tím, že jen 10 % zneuživatelů dětí jsou neznámí násilníci a bohužel k nejvíce zneužívání dochází v rodině.

[Cykle02]

Blažkovo ministerstvo odmítá, že by se ze znásilnění šlo „vykoupit“. Problematická formulace se může změnit (FORUM 24, Dominika Machová)

Poté, co ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo paragrafové znění návrhů redefinice znásilnění, se proti němu vznesla vlna kritiky. Stojí v něm totiž, že pachatel bude potrestán „odnětím svobody nebo peněžitým trestem“, a to i ve vážnějších případech. Podle ministerstva úprava nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty, naopak umožňuje, aby i v těchto případech mohly oběti uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy. Podle některých politiků to ale z formulace nevyznívá.

Ministerstvo spravedlnosti v rámci právní úpravy definice znásilnění počítá také s tím, že za sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. Vyplývá to z navrhovaných paragrafových znění obou variant nové definice znásilnění, které úřad zveřejnil na svém webu.

Ministerstvo vytvořilo dvě varianty novely trestního zákoníku v souvislosti se slibem, že připraví řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je představil na tiskové konferenci minulý týden. Paragrafové znění obou variant ale zveřejnilo ministerstvo až o několik dní později.

První varianta ponechává definici stejnou, jako je stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne navíc trestný čin nesouhlasný styk. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí, ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,“ uvedl ministr.

Druhou variantou je redefinice znásilnění tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. Méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti by pak měly podle ministra být vyčleněny do nového trestného činu sexuální útok. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje.

Krátce po zveřejnění variant se začalo diskutovat například o hranici bezbrannosti, která by stanovila tzv. znásilnění z podstaty. Tu ministerstvo navrhlo na pět let věku, podle některých odborníků a politiků je to ale málo. Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) bude proto navrhovat posunout hranici na 12 let, jak sdělila deníku FORUM 24.

V paragrafovém znění obou variant ministerstvo uvádí, že pachatel bude potrestán „odnětím svobody nebo peněžitým trestem“. Od možnosti uložení peněžitého trestu ministerstvo upouští až v nejzávažnějších případech, kdy pachatel sexuálního trestného činu způsobí své oběti smrt.

Ministerstvo uvedlo, že navrhovaná úprava nemá stanovit, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. „Navrhovaná úprava v žádném případě nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. Úprava jen umožňuje, aby i v těchto případech mohly oběti uspokojit svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy jednodušší cestou, a to z výtěžku z uloženého peněžitého trestu. Tím dochází k výraznému posílení práv obětí na dosažení náhrady újmy,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti deníku FORUM 24.

„Požadavek na rozšíření možnosti uložit peněžitý trest u těchto trestných činů v širším okruhu případů vzešel z diskusí odborné skupiny, kdy tento požadavek uplatnili dokonce sami advokáti zastupující oběti, neboť uváděli, že pro oběť je žádoucí uložení peněžitého trestu uložit i v těchto případech, protože oběť má pak jednoduší cestu, jak uspokojit svůj nárok na náhradu způsobené újmy prostřednictvím zákona č. 59/2017 Sb. z výtěžku z uložených trestních sankcích. Absenci této možnosti hodnotili v neprospěch oběti. Právě z podnětu odborné veřejnosti tedy tento podnět vzešel,“ dodal.

Proti formulaci návrhu se začali rychle ozývat politici i lidskoprávní organizace. „Za mě budou paragrafová znění předmětem diskuzí, s návrhy se ještě seznamuji a finálně se o nich ještě budeme s poslanci bavit. Nicméně co se týče peněžitých trestů, vzhledem k tomu, jak závažný čin znásilnění je, nepovažuji peněžitý trest za adekvátní alternativu. Tím spíš nepovažuji za vhodné ani spravedlivé se moci z tak závažného činu pouze „vykoupit“,“ napsala deníku FORUM 24 poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).

„To si děláte srandu? Ne, my advokáti nenavrhujeme peněžité tresty za znásilnění! My navrhujeme kromě trestu odnětí svobody i peněžitý trest, aby se z něj mohly uspokojit oběti, které uplatní nemajetkovou újmu! Sakra práce, znáte aspoň trochu právo?“ rozčílila se na twitteru advokátka a členka výboru pro práva LGBT lidí vlády Petra Naskosová. Dodala, že zveřejněná formulace tvrzení ministerstva neodpovídá.

„Pokud by peněžitý trest doplnil jiný druh trestu, tak tuto variantu určitě vítáme. Mohlo by to být prospěšné pro oběti, pokud by to pro ně zároveň znamenalo kompenzaci. Bylo-li by ale možné udělit jen peněžitý trest, považujeme to za zcela nepřijatelné, obzvlášť u sexuálních deliktů na dětech,“ sdělila ČTK Johanna Nejedlová z organizace Konsent.

I podle Urbanové je formulace nejasná a neříká, že má jít o odnětí svobody a k tomu peněžitý trest. „Ta formulace tak ale nehovoří. Já už asi stokrát napsala, že chápu, kam se tím kdo chtěl vydat, ale je to velmi nešťastně napsáno, není důvodovka zatím, to je pak těžký. Zastávat se toho nemůžu, když nevím, jak to bude v praxi fungovat. A ta praxe, to je pak kapitola sama pro sebe,“ napsala na twitteru.

[podivin]

Já teda nejsem odborník na ČJ, ale pro mne slovo NEBO znamená jednu z možností, takže pokud napíšou

odnětím svobody NEBO peněžitým trestem

tak to znamená, že ten člověk dostane trest BUĎ odnětí svobody NEBO peněžitý trest, tedy jen jedno z těch dvou možností.

Jestli to mysleli tak, že dostane vždy odnětí svobody a k tomu ještě peněžitý trest, tak to měli napsat spíš asi jako

odnětím svobody A peněžitým trestem

Ale je to trapné, že ajťák a další veřejnost by měla politiky poučovat o češtině. Ale třeba to tak opravdu napsali schválně, aby se mohli bohatší vykupovat, a doufali, že si toho ovce nevšimnou.

[Cykle02]

Jak lze v šesti letech souhlasit se sexem? Naprostý nesmysl, míní odborníci (iDnes.cz, Tereza Vlčková)

Může šestileté dítě odmítnout zneužívání? Podle návrhu ministerstva spravedlnosti ano – může se bránit a vymezit proti nátlaku, zneužití nebo týrání ze strany dospělých. Těm pak hrozí nižší sazba za zneužití, nikoli za znásilnění. Takovou logiku experti a odbornice označují jako naprosto nesmyslnou.

„Děti nejsou schopné zhodnotit, že to není normální a jinde se to neděje,“ varuje právnička a specialistka na rodinné a trestní právo Lucie Hrdá.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskové konferenci uvedl, že hranice pěti let je hranice politická. Dodal, že kdyby se o ní měl resort radit s odborníky, nikdy by ke shodě nedošli. Opak je však pravdou – většina odborníků a odbornic volá po jejím zvýšení nejméně na 12 let.

Ve Skandinávii nebo Velké Británii je bezbrannost počítaná do 15 let věku. „Paradoxní je, že to, zda děti byly bezbranné, nebo ne, mají v Česku posoudit soudní znalci – psychiatři. Je jich v republice šest. Takže to nelze splnit,“ říká expertka.

Tento text je součástí prémiového obsahu pro předplatitele

Dočtěte článek až do konce
Vyzkoušet 3 měsíce zdarma

Plný text dostupný pro členy VIP: https://pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=62799#p62799

[Cykle02]

Blažek: Veřejnost původní návrh nepochopila, za znásilnění pokuty nebudou (Aktuálně.cz)

Za znásilnění nebude možné uložit samostatné peněžité tresty a sexuální trestný čin proti dětem do 12 let bude vždy znásilněním. Na těchto změnách původního legislativního návrhu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, se dnes ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) shodl se zástupci poslaneckých klubů.

Strany přistoupily na kompromis, že tzv. souhlasná varianta znásilnění předložena nebude. Po jednání to novinářům řekli Blažek, předsedkyně sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

"Zavedeme, že bude trestný i pohlavní styk proti vůli toho, kdo je znásilňován - oběť to může vyjádřit verbálně i neverbálně. Bude tam konkrétní výčet toho, co znamená bezbrannost. A současně zavádíme, že na osoby do 12 let se nesahá - to znamená: bude vždycky trestné na nich vykonávat cokoliv, co způsobuje sexuální aktivity. Vždycky to bude trestáno jako znásilnění, nikoliv, jak se v některých oprávněně kritizovaných případech stávalo, jako 'pouhé' pohlavní zneužívání s nižšími sazbami," popsal ministr právní úpravu, kterou jeho úřad připraví.

Laurenčíková k hranici 12 let uvedla, že jde o reálnou věkovou hranici, ve které jsou děti schopné vyjádřit svá přání. Úřad původně stanovil hranici bezbrannosti u dětí do pěti let věku - u starších by se bezbrannost musela znalecky zkoumat. Právě zneužití bezbrannosti je součástí definice znásilnění. Strany se dnes dohodly, že do bezbrannosti bude výslovně zahrnuto i tzv. zamrznutí oběti. 

Ministerstvo spravedlnosti představilo návrhy na změnu trestného činu znásilnění před dvěma týdny. Původně znění návrhu zákona však vzbudilo vlnu kritiky. Úřad v textu počítal například s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. "Za návrhem byl dobrý úmysl. Veřejnost ale vyznění textu nepochopila, změníme ho," uvedl Blažek.

"Z diskuse o změně definice znásilnění vyplynula nutná změna navrhovaného textu o ukládání peněžitých trestů. Byl sepsán právníky tak právnicky, že je nevysvětlitelný," popisuje ministr spravedlnosti spory kolem části nové verze zákona. Ten ukládá, že u znásilnění, nesouhlasného pohlavního styku, sexuálního nátlaku i pohlavního zneužití ministerstvo bude pachatel potrestán "odnětím svobody nebo peněžitým trestem".

"Šlo pouze o návrh, peněžité tresty se v textu objevily proto, aby z fondu obětí mohli poškození dříve dostávat peníze. To nelze zařídit jinak než touto větou. Úplně na ni zapomeňte, protože se nedá vysvětlit," komentoval úpravu zákona v pořadu Spotlight.

"Jednomyslně jsme se také shodli na tom, že není dobré, aby bylo možno za znásilnění uložit samostatně peněžitý trest," shrnula Malá. Do 30. září by podle ní ministerstvo mělo návrh předložit vládě, a to poté, co jej ještě zrychleně projedná podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí.

Výhrady se v odborné diskusi objevovaly i k samotné definice znásilnění. Stávající úprava v trestním zákoníku vyžaduje překonání fyzického odporu, případně zneužití bezbrannosti například v podobě silné opilosti či duševní poruchy. Ministerstvo spravedlnosti počítá v návrhu s tím, že by oběť musela se sexuálním aktem projevit nesouhlas.

Někteří to ale nepovažují za vhodné a chtějí zavést takzvanou souhlasnou definici znásilnění, podle ní by se zjednodušeně sex bez souhlasu rovnal znásilnění. Malá dodala, že sama podporovala souhlasnou variantu definice znásilnění, ale že si je vědoma toho, že tato varianta neměla vzhledem k politické realitě příliš šancí na schválení v tomto volebním období.

[Dreamer]

A současně zavádíme, že na osoby do 12 let se nesahá.

Laurenčíková k hranici 12 let uvedla, že jde o reálnou věkovou hranici, ve které jsou děti schopné vyjádřit svá přání.

Jsem jediný, kom tahle vyjádření připadají poněkud… zvláštní? No, tak snad to tu někomu udělalo radost…

[Cykle02]

Lidi nechápou justici a systém odstupňování trestů. Stejně tak raději znemožní poškozeným během jednoho procesu získat i odškodnění, takže o to se budou muset soudit zvlášť.

[Kasz]

A současně zavádíme, že na osoby do 12 let se nesahá.

Laurenčíková k hranici 12 let uvedla, že jde o reálnou věkovou hranici, ve které jsou děti schopné vyjádřit svá přání.

Jsem jediný, kom tahle vyjádření připadají poněkud… zvláštní? No, tak snad to tu někomu udělalo radost…

Tak dobré je i tohle vyjádření:

Zavedeme, že bude trestný i pohlavní styk proti vůli toho, kdo je znásilňován...

To je jako říct, že zavedeme, že bude trestná krádež proti vůli toho, kdo je okrádán. Nejhorší je, že to ten ministr spravedlnosti skutečně řekl... že to není jen nějaká novinářská zkratka...

Jinak co myslíš, Dreamere, děti do 12 let přece nemají žádná přání, resp. možná mají, ale nejsou schopní je vyjádřit. Tak pak nevím, proč jsem si jako dítě přál něco k Vánocům nebo k narozeninám nebo proč jsem si přál pejska nebo počítač (v 10 letech).

Fakt, v tom článku co slovo, to perla.

[Cykle02]

Advokátka Lucie Hrdá: Hranici bezbrannosti bych radši viděla vyšší, ale můžeme být rádi za těch 12 let (FORUM 24, Dominika Machová)

ROZHOVOR / Soudy zatím vykládaly bezbrannost pouze jako objektivní, jako že byla oběť někde svázaná, ležela opilá v kómatu nebo něco takového. Zatímco teď by ta definice měla zahrnovat subjektivní bezbrannost, to znamená, že se někomu nemůžete postavit, protože máte třeba strach nebo vztah k pachateli, říká advokátka Lucie Hrdá, která se dlouhodobě věnuje tématu domácího a sexualizovaného násilí. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví o chystané legislativní úpravě znásilnění, která má počítat i s takzvaným zamrznutím oběti a nastavit hranici bezbrannosti na 12 let věku.

Po úterním jednání k redefinici znásilnění ministr spravedlnosti Blažek řekl, že se hranice bezbrannosti posune na 12 let z původních pěti. Jste s tím takhle spokojená, nebo byste ji raději posunula ještě výš?

Já bych ji radši viděla vyšší. Ale to by se k tomu ještě musela podle mého názoru přidat takzvaná klauzule Romea a Julie, aby to chránilo mladší pachatele. Tu klauzuli mají například ve Španělsku nebo v Rakousku, tam se dá třeba tříletá nebo čtyřletá – to je už zase na zákonodárcích – věková vzdálenost těch dvou lidí od sebe. Když je jednomu z nich třeba 15 a druhému 14 a mají se rádi, tak je za to nikdo nechce trestat, nebo maximálně za pohlavní zneužití. Stejně tak třeba když je jednomu 17 a druhému za pár dní 15. Aby to chránilo ty, co to dělají jaksi dobrovolně, zatímco by to nemělo chránit ty, kteří toho zneužívají. To znamená jejich otce, rodiny, dědečky, vedoucí na táboře a čuňata, která mají o třicet let víc. Ale chápu, že v současné době můžeme být asi rádi za těch 12 let.

Máte představu, kde se vlastně těch původních 5 let vzalo?

To je podle judikátu Nejvyššího soudu, který mluví o předškolních dětech, a je tam uvedeno „například 5 let“. Tam zjevně někdo na ministerstvu nepochopil, co to znamená slovo například.

Ale já si myslím, že ten původní judikát je prostě špatně, že nelze mluvit jenom o dětech předškolního věku. Tam se velmi jednoduše může vybudovat závislost na pachateli a ani starší děti se nemůžou rozhodovat v téhle oblasti samy. Zejména psychologové hovoří o tom, že děti vyspívají skokově v různých stadiích, a pětileté a osmileté dítě je pořád to samé, protože pořád má to stejné vývojové stadium. Takže jsem opravdu ráda, že budeme mít minimálně těch 12 let, protože to zároveň zabrání soudům dělat to, s čím se setkáváme v praxi. A to, že právě za pohlavní zneužívání byli odsuzováni pachatelé, kteří byli mnohem starší než oběti nebo byli vůči nim v mocenském postavení – rodiče, dědové, vedoucí na táboře a podobně. Pokud by to, co dělali, udělali dospělému člověku, tak by to bylo znásilnění, ale protože u dítěte ta sazba u znásilnění je pět až dvanáct let, tak se zjevně nechtělo soudům dávat takhle vysoké sazby. Takže se to stíhalo na pohlavní zneužívání, a to se teď už dít nebude, což je úžasné.

Od peněžitých trestů se má upustit, ministr řekl, že veřejnost návrh nepochopila. Z právního hlediska, v čem tam byla chyba – nepochopení veřejnosti, nebo byl ten návrh špatně formulovaný?

Já tedy nejsem laická veřejnost a pochopila jsem to úplně stejně jako veřejnost. Takže bych řekla, že spíš byla chyba u legislativců ministerstva v navrhovaném znění. Ten trest má být ukládán pouze jako trest doplňkový nebo vedlejší, ale nikoliv jako trest jediný.

V nové definici má být už i zamrznutí oběti, proč tam ale podle vás nebylo už od začátku, když víme, že se to týká až 70 procent lidí?

Ten průzkum, podle kterého se zjistilo, že zamrznutí se týká 70 procent obětí, je starý teprve nějaké dva nebo tři roky. Ten výzkum byl velmi šokující, protože se to týká právě tak obrovské části obětí. My jsme věděli, že existuje i jiná stresová reakce, než je útěk nebo boj, že existuje zamrznutí, v některých případech jako disociativní stupor, ale nevěděli jsme, jak obrovské části obětí znásilnění se to týká. Tenhle výzkum je tedy relativně nový a musíte vzít v úvahu, že trestní právo je velmi rigidní disciplína – což je správně – takže vždycky trvá, než některé věci do něj z těch výzkumů projdou. Ale na druhou stranu třeba v ochraně nezletilých jsme opravdu zaostali ne o dva, o tři roky, ale třeba o dvacet let výzkumů.

Zatím se ale vůbec nehraje s tou souhlasnou variantou, kterou má už třináct evropských států.

Ono je to pořád ve hře, k tomu se dostaneme. Ale zatím se primárně mluvilo o bezbrannosti, kterou ještě taky musí ministerstvo upravit, protože je to velmi komplexní. Je dobře, že se bude měnit, protože my v současné době žádnou legální definici bezbrannosti nemáme. A soudy to bylo zatím vykládáno pouze jako bezbrannost objektivní, jako že byla oběť někde svázaná, ležela opilá v kómatu nebo něco takového. Zatímco teď by ta definice měla zahrnovat subjektivní bezbrannost, to znamená, že se někomu nemůžete postavit, protože máte třeba nějakou mentální vyspělost, nemoc, stres, strach nebo vztah k pachateli a podobně. A to je přesně ono. Většina těch obětí není bezbranná z objektivních důvodů, ale ze subjektivních, což je velmi zásadní. Takže já si myslím, že nakonec nějakým způsobem dospějeme k tomu „bez souhlasu“, protože to má spousta států a jsou tady i požadavky v tomto smyslu od evropských směrnic, a bylo by to vhodné. Ale teď se v současné době jedná zejména o té definici bezbrannosti.

Někdy se objevují obavy, že by souhlas bylo těžké dokazovat, protože by to bylo slovo proti slovu. Je to oprávněná obava?

Ono je to slovo proti slovu už teď, protože vy nemusíte prokazovat v současné době jenom násilí, ale například pohrůžky. Ta pohrůžka může být klidně to, že někdo jenom rukou ukáže, že vás podřízne, ani to nemusí být slova. A to jsou věci, které dokazujete před soudem. A netýká se to pouze znásilnění, trestní zákoník zná celou škálu trestných činů, kde se jedná úplně o stejné věci: vydírání, vyhrožování, nebezpečné pronásledování. To jsou všechno trestné činy, kde musíte prokazovat, jestli vám někdo něco naznačil nebo vám někdo něco řekl, úplně stejným způsobem.

Počet nahlášených znásilnění je v Česku ročně kolem 600, přitom se odhaduje, že ve skutečnosti je to v řádu tisíců. Myslíte, že pomůže nový zákon i s tím?

Ano, v současné době je nahlašováno průměrně pět procent znásilnění, z toho u partnerských znásilnění, kterých je ale bohužel většina (až 70 procent), se nahlašují pouze tři procenta. A u znásilnění cizím pachatelem se nahlašuje podle statistik osm procent. Samozřejmě v zemích, kde se zavedla změna týkající se sexu se souhlasem, tak vzrostl počet nahlášení znásilnění, ale jsou to jednotky procent. Já bych byla hrozně ráda, kdyby se tady nahlašovalo třeba 70 procent znásilnění, ale k tomu se nikdy nedohrabeme. Nemyslím si rozhodně, že by tím byly pak soudy zavalené.

Jaké máte zkušenosti z praxe, jak k obětem přistupují orgány činné v trestním řízení?

To máme širokou škálu. Některé ty orgány se chovají naprosto výborně, vzorově, ukázkově, bohužel třeba jim chybí nějaké materiální zázemí k tomu, aby mohly nahrávat ve všech případech a podobně, ale opravdu tam je to skvělé. No a potom jsou bohužel ty, které nejsou ani dobré, ani špatné, ale strašné. A to je stávající problém, který prostě neodstraníte ničím jiným, než konstantním vzděláváním a tím, že do toho nalejete peníze, bohužel.

Takže to se nedá úplně narovnat legislativou, ale musí to jít přes další vzdělávání konkrétních lidí?

Podívejte se, my máme v současné době institut vykázání, který tady máme už hrozně dlouho, od roku 2007. Takže už skoro dvacet let tady máme vykázání a stejně se v každém okrese vykazuje jinak. Přestože domácí násilí je průřezové, ta jeho incidence je všude stejná. To je na tom, kdo tam zrovna sedí, kdo je tam za šéfa, kdo má názor, že domácí zabijačku nebudeme řešit a že „oni se zase druhý den budou mít rádi“. A učí to i lidi, které tam má pod sebou. Samozřejmě ta legislativní změna je nutná, stejně jako i vykázání bylo potřeba zavést do právního řádu, ale neznamená to, že to budou dělat všichni stejně dobře. A to neodstraníte ničím jiným než vzděláváním.

Co se týče domácího násilí, spolupracujete také s iniciativou Pod svícnem, která nedávno oznámila novou kampaň, která se zaměřuje i na okolí obětí. Za dobu, co se věnujete problematice domácího a sexualizovaného násilí, vnímáte, že se pohled společnosti na tohle téma změnil?

Já myslím, že se mění, protože se o tom mnohem víc mluví. A v okamžiku, kdy o těch věcech víc mluvíte, tak lidem začne docházet, že to, co vidí nebo co se jim děje, není norma. Protože pachatel vás odřízne od okolí, vy přijdete o takzvaný referenční rámec a on vám ty věci normalizuje. V okamžiku, kdy si o tom nemůžete nikde přečíst, nemůžete si o tom poslechnout podcast, nemůžete se o tom nic dozvědět, no tak si to samozřejmě zvnitřníte a řeknete si, že teda asi si za to můžete sama a že se tak chovají všichni. Když se o tom víc mluví, tak najednou zjistíte, že to není v pořádku. A zjistí to i ty třetí osoby, kterým se v odborné hantýrce říká zachránci. Ti potom můžou oběti nabídnout nějakou podporu, můžou jí najít psychologa, právníka, jít s ní na policii a to je strašně důležité.

Kampaň iniciativy Pod svícnem je zaměřená na děti, což je skvělé, protože tady žádná kampaň zaměřená na děti v tomto ohledu nikdy nebyla. Bude zaměřená i na to, jak s dětmi správně mluvit, abyste jim neublížili a tak. To je ta část, se kterou pomáhám já.

[Cykle02]

Hranice bezbrannosti dětí? 15 let už vidím jako nesmysl, říká Benda (Seznam Zprávy, Martin Pavlík)

Původně Ministerstvo spravedlnosti navrhovalo pět let. Na 12 letech se shodli zástupci poslaneckých klubů. Odborníci by chtěli 15 let a takzvanou klauzuli.


Když začátkem června představilo Ministerstvo spravedlnosti dvě varianty úpravy zákona, které řeší znásilnění, vzbudilo to kritiku. Důvodem byl především věk, do něhož jsou děti legislativně považovány za bezbranné. Obě možnosti stanovovaly hranici na pět let.

„Sexuální trestný čin proti dětem do 12 let bude vždy znásilněním,“ informovalo před pár dny Ministerstvo spravedlnosti o výsledcích jednání se zástupci parlamentních stran.

„Byla bych radši, kdyby to bylo 15 let,“ reaguje advokátka a specialistka na domácí a sexualizované násilí Lucie Hrdá.

Část politiků to vidí jinak. „Nejsem odborník na vývoj člověka, ale při jednáních padlo, že ve 12 letech se mění psychika jedince tak, že je schopný spojit si příčinu a následek. To je pro mě ta rozhodující věc. Padl tam i návrh na patnáctiletou hranici, ten mi přišel už absurdní,“ přibližuje pro Seznam Zprávy nový předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek.

„Všichni usoudili, že pět let rozumné není, ale 15 let už vidím jako nesmysl. Upřímně řečeno, v drtivé většině těchto případů se jedná o konsenzuální styk mezi dvěma osobami velmi podobného věku,“ vysvětluje svůj postoj šéf poslanců ODS Marek Benda.

Romeo a Julie

I to se ale podle Hrdé dá řešit. „V zahraničí se používá věc, které se říká klauzule Romea a Julie. Čtrnáctiletá dívka může tak mít styk se svým klukem, kterému je třeba 17 let, ale ne s chlapem, kterému je 40. Rozhodující je věkový rozdíl.“

O podobné výjimce mluví i Adéla Hořejší, advokátka zastupující oběti sexuálního násilí. „Jde o to, aby nedošlo k situaci, že by se stíhal konsenzuální styk mezi 16letou a 14letou osobou. Hranice starší osoby, která je ještě přípustná, se často stanovuje na stáří 18 let,“ uvádí.

Vyšší věk zmiňuje také advokát Daniel Bartoň. „Pokud vím, tak další civilizované země mají hranici nastavenou kolem 13 až 15 let. Z odborného hlediska mi těch 15 let a výjimka v podobě klauzule Romeo a Julie dávají smysl. Dvanáct let je dle mého spíše politický kompromis,“ míní.

Proti podobným výjimkám se ale vymezuje právě Marek Benda. „My se snažíme vykrýt existující problémy, ne neexistující. Pokud máte 60letou osobu obcující s 12letou dívenkou, ať už za úplatu, nebo ne, tak to umíme legislativně vykrýt. V reálné praxi je ale mnohem častější, že máte příběh 16letého a 14leté nebo naopak,“ říká.

„Tvářit se, že v těchto případech je to vždycky znásilnění, a z toho vybíhat nějakými výjimkami se mi nezdá.“

Během jednání o bezbrannosti ale vyšší číslo na stole bylo. „Padala i 15letá hranice, nicméně pro některé přítomné to bylo z objektivních důvodů naprosto nepřijatelné,“ popisuje poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Podle ní je nutné si přiznat, že ke konsenzuálnímu pohlavnímu styku mezi mladšími 15 let dochází. V případě problematičnosti konkrétního případu lze pak použít § 187 trestního zákoníku, který mluví o pohlavním zneužití.

„Znásilnění z podstaty má sloužit pro případy, kdy bylo dítě opravdu v tom stavu, že nemohlo říct ne, nemohlo se bránit.“

Politický kompromis

Zmiňuje, že odborníci z řad psychologů byli v ideálním případě pro 15letou hranici, ale vzhledem k původně plánovaným pěti rokům se s aktuální dohodou spokojí.

„Když jsem se o tom s nimi bavila, říkali, že alespoň těch 12 je v pořádku. Na konci schůzky totiž zazníval i věk 10 let. Jít níž by ale pro ně bylo nepřijatelné. A pro nás také. Jako STAN bychom to nepodpořili,“ doplňuje.

Obdobně se na to dívá i pirátská poslankyně Klára Kocmanová: „15 let by za mě byla možná cesta, obávám se ale, že cokoliv dalšího bychom přidávali by zmenšilo šanci, že změna Sněmovnou projde.“

Marek Benda říká, že věková hranice 12 let během jednání jednoznačně převažovala. „Shodla se na tom vládní zmocněnkyně, psychologové a nad 12 let nechtěl jít v reálu vůbec nikdo,“ podotýká.

Aktuální návrh tak má podle všeho šanci na úspěch. „Budeme nad tím ještě párkrát jednat. Pokud to ale půjde tak, jak jsme se domluvili, tak si myslím, že to Sněmovnou projde,“ říká poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Podobně to vidí i lidovec Aleš Dufek. „V tomhle případě záleží na každém slovíčku. Taky z toho nemusíme být úplně nadšení, ale chceme se domluvit. Myslím, že to není vůbec špatný návrh.“

[podivin]

„Nejsem odborník na vývoj člověka, ... Padl tam i návrh na patnáctiletou hranici, ten mi přišel už absurdní,“ přibližuje pro Seznam Zprávy nový předseda lidoveckého klubu Aleš Dufek.

... tak poslouchej odborníky. Nebo to mám chápat tak, že si chce pan Dufek užívat s nějakou třináctkou? Pokud není prasák a klidně počká do 15, tak proč mu 12let vadí? Opravdu mě to točí, když se do něčeho montuje někdo, kdo tomu prd rozumí.

Dvanáct let je dle mého spíše politický kompromis

Moment! Kompromis je dohodnutí se na nějaké variantě, která uspokojí dvě strany, zniž obě navrhují krají variantu. V tomhle případě by to tedy bylo tak, že někdo navrhuje 15 let a někdo jiný 5 let. A tyhle dvě strany se dohodly na kompromisu 12let? Kdo že to chce ten limit 5let, aby pak mohl 6leté děti manipulovat k souhlasu a pak je zneužívat?

Obdobně se na to dívá i pirátská poslankyně Klára Kocmanová: „15 let by za mě byla možná cesta, obávám se ale, že cokoliv dalšího bychom přidávali by zmenšilo šanci, že změna Sněmovnou projde.“

No, na to bych viděl řešení. Kdo návrh 15let nepodpoří, tak půjde pod drobnohled a kontakt s jakýmkoliv dítětem pod 15 let bude prověřován.

Aktuální návrh tak má podle všeho šanci na úspěch. „Budeme nad tím ještě párkrát jednat. Pokud to ale půjde tak, jak jsme se domluvili, tak si myslím, že to Sněmovnou projde,“ říká poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Jojo, musíme chránit děti, ale když pak přijde na zákon, tak se do toho nikomu nechce. Ten zákon s 15lety a Romeo/Julie by měl projít jednohlasně, ne? Leda by nějakej 25letej synáček nějakýho politika aktivně zasvěcoval mladé holčičky do tajů intimního života, jak to asi dělal i jeho tatínek. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč to takhle složitě řeší. Odborníci řekli 15 let. Dala by se přihodit výjimka s věkovým rozdílem (mají to tak i v CH). Chtěl bych slyšet, proč by to nemělo projít.

[Kasz]

Podivíne, tolik to nemusíš prožívat, doteď nebyla taková hranice (pro "statutory rape") žádná. Myslím, že 12 let je optimální, a nad 12 let se bude posuzovat, zda bylo zneužito bezbrannosti nebo zda byl vyjádřen souhlas. Pokud by byl zákon typu "Romeo a Julie", tak by se stal sex se 14letými, 13letými a možná i 12letými legální, protože třeba 16letý by s 13letou mohl. A s tímhle zase nesouhlasím já. Nezletilých těhotných by bylo určitě víc, protože by prostě tyhle "holčičky" mohly legálně souložit. To chceš? Já ne.

Já jsem s chystanou úpravou spokojený. Ještě by se mi líbilo, kdyby znásilnění byl jakýkoliv sex bez vyjádřeného souhlasu, a je to.

[Dreamer]

Osobně se domnívám, že 12 let je příliš vysoko položená hranice, která povede ke zbytečné kriminalizaci dětí a mládeže. Ve dvanácti letech se už u mnoha dětí probouzí sexualita a experimentují. Netuším, jak je to u nás s trestní odpovědností nezletilých (Teenbl by určitě věděl), ale nevidím důvod, proč trestně stíhat 13, 14-ti nebo 15-ti leté chlapce nebo dívky za znásilnění, když si “hrají na doktory” s téměř 12-ti letou partnerkou nebo partnerem. Myslím, že stanovení další extra hranice pro “statuatory rape” nad rámec “age of consent” by rozhodně mělo být doplněno dodatkem ve stylu Romea a Julie, kdy sexuální kontakt věkově blízkých partnerů není považován za kriminální, bez ohledu na jejich věk. Většinou to bývá do 5 let rozdílu věku. Takové opatření bych považoval za rozumný kompromis v současném stavu naší společnosti. Bez tohoto dodatku by ta hranice podle mého názoru měla být níž… pokud už na ní trváme a normální “age of consent” nám nestačí.