Kromě pedofilů, jiných parafiliků nebo výzkumníků k nám na web chodí i lidé, kteří s námi sympatizují a chápou naši situaci. Pár z nich se rozhodlo přidat svá prohlášení.
Ta jiná
Kdysi jsem ve svém reálném životě poznala člověka, který se mi přiznal k pedofilii a tak jsem se dostala na web ČEPEKu, protože jsem toužila po nějakých informacích. Zde jsem poznala pár fajn lidí a právě tady jsem se také dozvěděla, že pedofil nerovná se predátor nebo ten, který zneužije dítě. Dříve jsem, jakožto absolutně neinformovaná, měla za to, že pedofil je člověk, který zneužívá děti, vůbec mě nenapadlo, že to může být úplně "normální" zaměření. S tím mi docvakla spousta věcí.
Tak třeba to, že je nutné pedofilně orientované osoby neodsuzovat, protože si svou orientaci nevybrali a musejí překonávat nástrahy s ní spojené. Ve svých myšlenkách a představách si může každý dělat, co chce, ale ve skutečném světě je nutné své činy důkladně promýšlet a korigovat. A věřím, že spousta pedofilů, ne-li většina, dítěti nikdy nijak neublíží.
Ubližování dětem a jejich zneužívání já osobně velmi odsuzuji, proto mi vadí i tzv. "pro-c" pedofilové, ale ČEPEK je zaměřen přesně opačným směrem, tudíž bych jeho návštěvníkům doporučila promluvit si s lidmi ze zdejší komunity a nastudovat si informace.
Jednoduše, není dobré někoho odsoudit za něco, s čím se narodil a za co nemůže. Měli bychom spíše hledět na to, jak se s tím daná osoba popere a čeho všeho se vzdá, jen aby neublížila jiné lidské bytosti, v tomto případě těm nejbezbranějším, dětem. Nikomu z nás by se nelíbilo, kdyby nás někdo odsuzoval a nadával nám např. za barvu pleti, barvu očí, odlišnou sexuální orientaci, jakékoliv postižení, se kterým jsme se narodili. Zkusme se vžít do role pedofila, který nechce dětem ubližovat. Je fér ubližovat jemu?
Bouře
Je to již dost dávno od doby, kdy jsem se poprvé začala zajímat, kdo jsou to pedofilové. Kdysi mě oslovil jeden člověk, o kterém jsem si myslela, že je „pedofil“, a to mě donutilo hledat informace. Víte, myslela jsem si, že pedofil je synonymum pro někoho, kdo znásilňuje děti. Velmi mě překvapilo, když jsem narazila na články a rozhovory od pedofilů, kteří o sobě tvrdili, že jsou proti zneužívání dětí. Když vám už od mala říkají, že pedofil je člověk, co čeká někde před školkou a nabízí dětem bonbóny, aby je později mohl zneužít, nebo tak nazývají každého, kdo zneužívá děti, strašně těžko tomu napoprvé uvěříte. Je to tak zakořeněný mýtus a stigma, že to lidem často trvá delší dobu, než to pochopí... zda vůbec. Ani já jsem to nepřijala hned kvůli tomu, jak moc „z jiného světa“ mi to přišlo. Čím více jsem však pročítala názory sexuologů, psychologů, příběhy pedofilů a další zdroje informací, tím více mi to začalo docházet. To, že je někdo pedofil, neznamená, že zneužívá děti. Je to vrozená sexuální preference, kterou si nevybrali a která je rozhodně nepředurčuje k tomu, aby se dopouštěli sexuálního násilí na dětech.
Víte, vlastně mi pedofilů začalo být líto. Přišlo mi strašně nespravedlivé, že i když jako pedofil nikdy žádnému dítěti neublížíte a ani nechcete ublížit, jste terčem nenávisti a mnoho lidí by vás nejraději vidělo mrtvé, nebo minimálně na kraji společnosti. Stále to pro mě byly ale jakési „stíny“, neznala jsem pedofily jinak, než z novinových článků nebo videí na YouTube.
Zhruba po roce jsem se o pedofilii kvůli jedné události začala zase zajímat. Tenkrát jsem objevila ČEPEK. Přibližně týden jsem si pročítala fórum ČEPEKu a posunulo mě to zase o krok dále v mém vědění. Pro mě to bylo zase něco neuvěřitelného. Fórum, kde si povídají skuteční pedofilové. Pedofilové, kteří odmítají sex s dětmi. Pedofilové, kteří se baví o pedofilii, o článcích z médií „kde o nich zase píšou špatně“, pedofilové, bavící se o dětech, ale pak třeba i o úplně běžných věcech jako všichni ostatní lidé. Najednou jsem objevila téma, na které jsem měla chuť zareagovat, ale zároveň jsem měla trochu strach. Má zvědavost však byla silnější, a tak jsem se zapojila do pedofilní komunity.
Víte, co pedofil, to individuální člověk. Tím, že jsem se s nimi začala bavit i na chatu, jsem si více a více začala uvědomovat, že to nejsou jen nějaké „stíny“ a lidé na okraji společnosti, ale skuteční lidé, kteří žijí mezi námi. Mnoho z nich jsem i osobně viděla, a dokonce se mi již dvakrát stalo, že jsem jednoho z těch, co znám, potkala úplně náhodně. A to znám osobně jen zlomek pedofilů. Dost možná stejně jako vy potkávám pedofily například venku na ulici poměrně často, jen stejně jako vy nevím o tom, že jsou pedofilové. A ani nemusí být z ulice, můžou to být vaši kamarádi a ostatní, na kterých vám záleží. Jsou to lidé všech věkových kategorií, politických názorů, zaměstnání, lidé z různých sociálních prostředí a s různou osobností. Jací jsou tedy pedofilové? Různí. Poznala jsem mnoho pedofilů, kteří jsou nyní mými nejbližšími přáteli a o kterých vím, že by dítěti nikdy neublížili a ani nechtějí ublížit, protože jim to prostě připadá špatné vůči dětem, a obecně si s nimi hodně rozumím. Zároveň jsem ale potkala i lidi, se kterými bych stejně jako vy nechtěla mít nic společného.
Co byste dělali, kdybyste se vy, nebo váš syn či dcera narodili s touto sexualitou? I kdybyste pedofily nesnášeli už jen kvůli tomu, že jsou pedofilové, pokud jste ochotni nahlížet na toto téma aspoň trochu racionálně, shodneme se na tom, že stigmatizace a slepá nenávist vůči pedofilům jako skupině osob neškodí jen pedofilům, ale i potencionálním obětem sexuálního zneužívání, tedy dětem. Proč? Představte si pedofila, který nemá náhled na svoji sexualitu a hrozí, že by sexuálně zneužil dítě. Co udělá ve společnosti, kde ho lidi nenávidí a kde se oprávněně bojí, že by se dostal do nebezpečí, pokud by se se svým problémem někomu svěřil? Pravděpodobně na to zůstane sám a třeba nějakému dítěti skutečně ublíží. I v odborných knihách o sexuálním zneužívání dětí nebo jiné odborné literatuře, kterou napsali lidé, co se tímto tématem zabývají několik desítek let nebo i celý svůj život, se dočtete, že pomoc pedofilům, kteří tu pomoc potřebují, je jeden z pilířů ochrany před sexuálním zneužíváním a nejefektivnější cesta, jak s těmito lidmi pracovat. Tedy aby se pedofilové naučili žít v souladu se společností a žít co nejšťastnější život v mezích zákona. Ne slepá nenávist a pokus dostat pedofily ještě více na okraj společnosti.
Co bych vzkázala pedofilům? Pokuste se žít co nejšťastnější život s čistým svědomím vůči dětem, a pokud to aspoň trochu jde, vykašlete se negativní komentáře vůči pedofilům od lidí, kteří se vás snaží jen poškodit. Pokud jste dokázali přesvědčit byť jen jediného člověka třeba i jen o tom, že většinu sexuální násilí vůči dětem nemají na svědomí pedofilové nebo že ne každý pedofil zneužívá děti, berte to jako úspěch. Jednou se s tím tématem setkají znovu a třeba jim i jen jedna taková informace začne šťourat v hlavě, že si o tom tématu pokusí najít více. Myslím si, že většina lidí, co jsou proti „pedofilům“, ani nejsou proti pedofilům jako spíš proti sexuálním predátorům, jen to neumí rozlišovat. Podobně jako kdysi já. Pokud máte energii, mějte trpělivost s lidmi, kteří by se rádi o pedofilii dozvěděli více, ale stále toto téma úplně nechápou, anebo mají stále nějaké předsudky. Když jsem se já objevila v komunitě, nebyla jsem jiná a mnoho věcí jsem nechápala. A dnes? Před nedávnem jsem se na ČEPEKu dokonce stala moderátorem, kterým bych fakt být nemohla, kdybych vůči pedofilům měla nějaké předsudky.
Svoji sexualitu jste si nevybrali, ale svoje chování již ovlivnit můžete. Cokoliv, co je v představách, je OK. Nejste o nic horší lidé jen kvůli tomu, že vás sexuálně přitahují děti, i když se vám mnoho lidí snaží říkat opak. I vy jste lidé a plnohodnotní členové společnosti a nikdo nemá právo s vámi zacházet hůře jen kvůli vaší sexualitě. Stejně tak si myslím, že věci, které pomáhají pedofilům ventilovat svoji sexualitu, aniž by někomu ubližovali, jako třeba sexuální dětské panny nebo kresby, kde jsou děti v sexuálních pozicích, by neměly být zakázány. Protože to nikomu neubližuje a ani nejsou důkazy o tom, že by to někoho svádělo k ubližování dětem.
Věřím, že anti-c pedofilové jednou budou mít mnohem lepší postavení ve společnosti a bude se jim žít lépe. Také věřím, že se toho ještě dožiji.
Koťátko
Dříve jsem se dost koukala na Youtube a myslím, že tam jsem i poprvé viděla videa o sexuálních predátorech, které všichni automaticky nazývali pedofily. Možná i proto jsem se začala o pedofilii docela zajímat a nakonec jsem se dostala až na ČEPEK. Nejdříve jsem se bála se sem vůbec zaregistrovat. Asi jsem se bála, že tu bude něco zakázaného a nebo, že tu budou zlí lidé, ale později jsem pochopila, že se tu proti těm zlým lidem a zakázaným věcem bojuje, a tak jsem se odhodlala se sem zaregistrovat. Později jsem pochopila, že pedofil neznamená automaticky sexuální predátor (tedy člověk, který sexuálně zneužívá děti).
Členům ČEPEKu bych chtěla vzkázat, že na to nejsou sami a doufám, že v budoucnu bude společnost vnímat pedofilii alespoň o trochu lépe.
Článek je i na webu.
