Sterling - příběhy naděje

Životní příběhy pedofilů, které byly zveřejněny na titulní straně webu. Mnohé další, avšak na webu nezveřejněné, je možné nalézt v sekci Životní příběhy v sekci pro registrované. Mějte na paměti, že chcete-li zveřejnit svůj příběh na titulní straně webu, stačí napsat na redakční e-mail: [email protected].
Uživatelský avatar
Bouře
Globální moderátorka
Bydliště: Internet
Líbí se mi: Muži
ve věku od: 18
ve věku do: 40
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Anti-contact MAP ally
Příspěvky: 941
Dal: 1031 poděkování
Dostal: 1085 poděkování

Sterling - příběhy naděje

Nový příspěvek od Bouře »


Na stránce B4U-ACT, autor – Sterling

Z originálu Sterling přeložila Bouře


Líbí se mi děti – jsem osoba přitahovaná nezletilými (MAP – minor attracted person). V roce 2012, kdy píšu tento článek, je mi něco přes 50 let. Zhruba do svých 54 let jsem si myslel, že jsem normální heterosexuálního chlap. Byl jsem 16 let ženatý. Nyní jsem rozvedený a posledních 8 let mám přítelkyni (zhruba stejně starou jako já). Dospělé ženy mě velmi přitahují, takže mám velké štěstí oproti jiným.

Vždy tu ale byly náznaky, že k dětem cítím něco víc. Vždycky jsem dával přednost ženám, které vypadaly trochu jako děti a přitom stále měly tak trochu hravou a dětskou povahu. Když ale vidím malé holčičky, rozbuší se mi srdce, přestože se někdy zlobí a jsou nezvladatelné. I to však dokážu skousnout a stále k nim cítím náklonnost.

Až do mých 30 let pro mě byly děti obecně (a dívky zvlášť) záhadou, protože jsem byl ten mladší ze dvou bratrů a s žádnými jinými dětmi jsem do kontaktu nepřišel. Pak se nám s bývalou ženou narodily dvě dcery a všechno se změnilo. Do výchovy našich dcer jsme se velmi zapojoval, trávil jsem hodně času se svými dcerami a jejich kamarádkami. Dětem jsem opravdu rozuměl, rozuměl jsem jejich pocitům a respektoval je a ony si na oplátku oblíbily mě. Věděl jsem, že k nim cítím velkou náklonnost, ale moje pedofilie byla zastřená, protože náklonnost rodiče ke svým dětem cítí, ne? Ale náznaky tam byly. Zatímco ke svým dcerám jsem cítil rodičovskou lásku, k jejich kamarádkám jsem však cítil jinou lásku, a to lásku romantickou.

Až do svých zhruba 54 let jsem si myslel, že jsem po sexuální stránce zcela normální. Tváří v tvář prázdnému hnízdu, volnému času a krizi středního věku jsem strávil spoustu času přemýšlením o své sexualitě. Došlo mi, že mě přitahují dívky daleko před pubertou, ale mé ochranitelské instinkty vůči nim mě vedly k potlačení mé sexuality. Nedávno jsem například viděl film, který začínal fotografií dívky. Myslel jsem si, že mě sexuálně přitahuje, dokud se z pouhé fotografie nestala skutečná holka s osobností a problémy, kterým musí čelit. Sexuální přitažlivost zmizela a nahradil ji soucit s jejím příběhem.

Kdysi jsem se věnoval mladším dětem, i když moje vlastní dcery chodily již na střední školu, ale přestal jsem s tím, protože jsem zjistil, že je to pro mě spíš frustrující než naplňující. Je to škoda, protože vím, že bych tyto děti vychovával s láskou a pozorností.

To je hlavní nevýhoda mé sexuality – izolace. Mám štěstí, že mám terapeuta, se kterým mohu o svých pocitech otevřeně mluvit, ale v mém životě není nikdo jiný, komu bych mohl v tomto ohledu důvěřovat. Jsou určité věci v mém životě, které nemohu sdílet se svou přítelkyní ani okolím. Cítím se také odstrčený ze společnosti, která mě za mé myšlenky nenávidí. Snad se mi jednou podaří najít v širší oblasti Bostonu (město USA poznámka překladatele) dalšího MAP, který by mi mohl být skutečným přítelem a který by mi pomohl zmírnit můj pocit osamělosti.

Sexualita má mnoho podob. Ačkoli svou oblíbenou formu mohu provozovat pouze v soukromí a o samotě, stále dokážu ocenit potěšení, kterou mi přináší.

Můj život však není jen o sexualitě. Už jsem se zmínil o svých dcerách. Měl jsem také úspěšnou kariéru v oblasti špičkových technologií, angažoval jsem se v liberální náboženské komunitě a zastával jsem aktivistickou roli v politice. Mám také koníčky jako hlavolamy a hry, přírodu a tanec. Hodně čtu a jsem také amatérský spisovatel.

Obrázek
Obrázek vygenerován pomocí AI


Za korekturu děkuji Kaszovi. :) Článek je i na webu
Skálu pěstí nerozbiješ, ale i ten nejtvrdší kámen proroste květina. Jen to chce čas.
Nechceš-li být odsuzován za svou odlišnost, nesuď za odlišnost jiné a neubližuj zranitelným.
Zeptej se mě na co chceš a anonymně