Boj proti zneužívání dětí na internetu – Rada je připravena jednat o dočasném opatření (Consilium)

[Cykle02]

Dětského porna na sítích přibývá. Česko vyjednává v EU pravidla, která šíření omezí (Aktuálně.cz, Dominika Hromková)

Na webech a sociálních sítích prudce roste počet fotek a videí zobrazujících dětskou pornografii. Česko si proto boj se sexuálním zneužíváním dětí na internetu stanovilo jako jednu z priorit svého nynějšího předsednictví EU. Ministr vnitra Vít Rakušan chce do konce roku co nejvíce pokročit v projednávání zákona, který by šíření takového obsahu omezil. Kritici změn se ale obávají narušení soukromí.

Na internetu v minulém roce kolovalo 85 milionů fotek a videí zachycujících sexuální zneužívání dětí. Česká policie loni obdržela hlášení o 16 tisících takových materiálů. Jen za první polovinu letošního roku jich bylo už 13 tisíc.

Česká vláda si zefektivnění boje proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu stanovila jako jedno z nejdůležitějších témat svého půlročního předsednictví Evropské unii. Téma boje proti šíření dětské pornografie má na starost ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho cílem je do konce roku dosáhnout co největšího pokroku v projednání návrhu Evropské komise.

Podle představ Komise budou mít provozovatelé webů a sociálních sítí povinnost kontrolovat zveřejňované příspěvky a odstraňovat fotografie či videa s dětským sexuálním obsahem. Pravidla na ochranu dětí zveřejnila v květnu, nyní se k nim vyjadřují členské státy. Jejich zástupci řeší, jaké fotky a videa už budou považovány za problematické a kdy jde jen o neškodný snímek, třeba z pláže během rodinné dovolené.

Podle Rakušana by si to měli vyjasnit do prosince. "Součástí dojednané části nařízení, o kterém budu Radu ministrů vnitra v prosinci informovat, by mělo být vymezení veškerého materiálu, kterého by se mělo toto opatření týkat," řekl Aktuálně.cz.

Situaci zhoršilo i zavření škol kvůli covidu

K většímu šíření dětské pornografie v poslední době přispěl rozmach sociálních sítí včetně vzniku mnoha nových a také pandemie covidu. Školy byly několik měsíců zavřené a kvůli online výuce se k technickému vybavení dostaly i děti, které ho předtím neměly nebo ho tolik nepoužívaly. A rodiče ani učitelé nemohli mít neustále pod kontrolou, co děti na počítačích přesně dělají.

"Také jim odpadly kroužky a děti měly více příležitostí trávit čas třeba právě dopisováním si s někým, koho předtím neznaly," popisuje Kateřina Bělohlávková z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.

Snadněji tak mohly podlehnout naléhání neznámého uživatele a poslat mu svou intimní fotografii. Dotyčný ji pak mohl zneužít k neoprávněnému šíření nebo jako záminku pro vylákání dítěte na osobní schůzku. O ni tito lidé často stojí. Podle Bělohlávkové vyhledává 37 procent diváků dětské pornografie i fyzický kontakt.

Bělohlávková nyní předsedá unijní pracovní skupině, která projednává návrh Evropské komise. Následně jej bude schvalovat ještě Rada EU a Evropský parlament. Podle návrhu budou muset internetové firmy vyhodnocovat riziko, zda jejich obsah nemůže přitáhnout sexuální predátory, a samy přijímat opatření, aby tomu zamezily. Třeba tak, že při vstupu na stránky budou po uživatelích vyžadovat ověření věku. Poskytovatelé online služeb budou mít také povinnost pornografický materiál sami odhalovat, odstraňovat, blokovat či oznamovat policii.

Opatření nejen pro Facebook a Instagram

Kontrolovat a pomáhat odstraňovat problematické fotky dětí mají mít na starosti orgány členských zemí. Zástupci států ještě budou diskutovat, zda by tímto orgánem měla být například policie nebo zda má vzniknout úplně nový úřad. Zároveň vznikne evropské centrum, které je bude koordinovat.

Nařízení dopadne zejména na firmy jako Google nebo Meta provozující Instagram a Facebook. Nicméně takto velké společnosti závadný obsah zpravidla samy od sebe nahlašují americké neziskové organizaci National Center for Missing and Exploited Children.

Organizace podle IP adresy zjistí, odkud obsah s dětskou erotikou pochází, a přes Europol (evropskou agenturu pro potírání závažné trestné činnosti) předá informace policii daného státu. Ta podnět prověří a rozhodne, zda zahájí trestní řízení. "Pak je ale spousta malých poskytovatelů, které si může vybrat obchodník s dětským materiálem, a ti výskyt nenahlásí. Proto to chce EU zavést povinně pro všechny poskytovatele," vysvětluje Bělohlávková.

Dvakrát do měsíce Bělohlávková předsedá části jednání pracovní skupiny pro vymáhání práva. Se zástupci z dalších států procházejí text nařízení o šesti kapitolách a na ní pak je, aby za předsednickou zemi zapracovala připomínky a udělala úpravy.

Ministři vnitra a spravedlnosti z ostatních členských zemích se už na začátku českého předsednictví s Rakušanem shodli, že weby mají mít povinnost kontrolovat příspěvky, které se jejich prostřednictvím šíří. Otázkou ale zůstává, jak to technologicky vyřešit.

Bartoš: Nepřípustná povinnost šmírovat

Expert na rizikové chování na internetu z projektu E-Bezpečí Kamil Kopecký iniciativu Evropské komise vítá, varuje však před narušováním soukromé komunikace. "Bude moci provozovatel prohledávat soukromou korespondenci a mazat jakýkoli sexuální obsah? Co když půjde o obsah, který si mezi sebou šíří dobrovolně partneři? Navrhovaná norma zatím tyto otázky detailně neřeší, s vysokou pravděpodobností ale k nějakému narušení soukromí v komunikaci dojde," uvedl.

Obdobnou obavu vyjádřil předseda Pirátů Ivan Bartoš. "Evropská komise chce bojovat se zneužíváním dětí, což zní chvályhodně. Navrhuje ale naprosto nepřípustnou povinnost šmírovat ve všech soukromých e-mailech a chatech. To zcela odmítám, což říkám jako otec, občan, Pirát i člen vlády," napsal na sociálních sítích po zveřejnění návrhu Evropské komise.

Rakušan takové obavy označuje za liché. "Nařízení se dělá mimo jiné právě proto, aby bylo přesně stanoveno, v jakých případech a za jakých podmínek budou moct orgány činné v trestním řízení žádat provozovatele online služeb o informace. Ty budou v nařízení také jasně a striktně vyjmenované, aby k žádnému šmírování a zneužívání informací či fotografií docházet nemohlo," věří Rakušan.

[Cykle02]

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 8.–9. prosince 2022 (Consilium)

Hlavní body pořadu jednání
Vnitřní věci (čtvrtek 8. prosince)

...

Pohlavní zneužívání dětí

Ministři posoudí pokrok v práci na návrhu nařízení o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí on-line a boji proti němu. Toto znění navrhla Evropská komise v květnu 2022 s cílem stanovit pravidla pro účinné řešení zneužívání on-line služeb pro účely pohlavního zneužívání dětí, zejména tím, že poskytovatelům uloží povinnost odhalovat, oznamovat a odstraňovat dětskou pornografii. V současné době probíhají jednání na technické úrovni v rámci Rady.

Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí: Komise navrhuje nová pravidla na ochranu dětí (tisková zpráva Evropské komise)

...


URL má zjevně směřovat na https://czechia.representation.ec.europa.eu/boj-proti-pohlavnimu-zneuzivani-deti-komise-navrhuje-nova-pravidla-na-ochranu-deti-2022-05-11_cs.

[Cykle02]

Evropská komise chce bojovat proti zneužívání dětí na internetu. Nenaruší navrženým nařízením soukromí uživatelů? (Český Rozhlas Plus, David Slížek, vkry)

Rodiče by se měli vzdělávat v online světe a poté své poznatky předávat dětem, aby je naučili, jak v něm bezpečně fungovat. To, se ale bohužel příliš často neděje a děti se tak stávají oběťmi kyberútoků a sexuálních predátorů. V takto vyhroceném případě už ale musí zasáhnout policie. Je však stát schopný postihovat sexuální predátory? A jaká preventivní opatření mohou pomoci?

Děti se podle Jana Koloucha, metodika kybernetické bezpečnosti sdružení CESNET, dostávají do problému s internetem již na prvním stupni základní školy.

„Často jim někdo zcizí účet, který jim na prvním stupni povinně zřizuje škola. A byť si myslím, že by měly být vzdělávány v digitální gramotnosti už od začátku školy, tak úplně nejsem přesvědčený o tom, že třeba ve třetí třídě jsou schopny ovládat email či jakékoliv politiky, které se vztahují k ochraně identity. Ta výchova by měla fungovat jinak,“ míní Kolouch.

Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, je však možné, aby se i devítileté dítě naučilo zásadám ochrany soukromí a bezpečnému využívání internetu.

Nařízení přináší problematiku vytvoření databáze materiálů označených jako sexuální zneužívání dětí.
Jan Kolouch

„Děti v digitálním světě dělají mnohem složitější věci a nikdo je to neučil. Naučily se to samy za pochodu a samy by většinou neuměly vysvětlit, jak se to naučily. Jsou digitálnímu prostředí vystaveny velice intenzivně a ty procesy učení tam potom probíhají vysloveně podprahově. Čili je jenom trošičku pošoupnout směrem k některým bezpečnostním technikám a už v tom věku osmi nebo devíti let je učení bezpečnosti podle mě naprosto reálné,“ říká Koubský.

Bude EU číst soukromé konverzace v onlinu?

V květnu letošního roku Evropská komise představila návrh nařízení pro prevenci proti zneužívání dětí a boji proti němu. Opatření jsou však především represivní nežli preventivní.

„Jedná se opravdu spíše o represivní prostředky. Na druhou stranu nařízení přináší i problematiku vytvoření databáze některých materiálů, které budou označeny jako sexuální zneužívání dětí a dojde k předávání indikátorů,“ míní Kolouch.

Nicméně i přesto, že Evropská komise navrhla databázi materiálů, na kterém jsou zneužívány děti, Kolouch v nařízení vidí problém.

„To, co mi na tomto nařízení skutečně vadí, je globální sledování všech možných aktivit, které mohou představovat zneužívání dětí online. Prakticky si nedokážu představit, že na základě nějakého podezření by se prolamovala komunikace v Messengeru, aby se zjistilo, zdali jde či nejde o zneužívání dítěte,“ vysvětluje Kolouch, podle kterého by něco takového mohlo znamenat i velmi jednoduchý přístup do něčí osobní komunikace.

Mnohé diktatury se zaštiťují přesně tímto, aby zlikvidovaly digitální soukromí svých občanů.
Petr Koubský

„Tohle mi otevírá úplně jiné dimenze toho, kde končí naše soukromí, protože pak by mohlo docházet ke snaze prolamovat jakoukoliv šifrovanou komunikaci ke zjištění možného zneužití dětí. Potažmo si dovedu představit, že bych někomu poslal něco, co by mohlo vypadat jako zneužívané dítě jenom proto, abych se dostal do jeho šifrované komunikace. Jsou to šílené myšlenkové konstrukty, ale nemyslím si, že jsou úplně nereálné,“ říká Kolouch.

Až k nástupu diktatury?

Podle Koubského je ochrana dětí proti sexuálnímu zneužívání natolik morálně choulostivá záležitost, že by se jen těžko hledal někdo, kdo by se vůči takovému nařízení razantně ozval. Zároveň ale upozorňuje na možná rizika.

„Mnohé diktatury se zaštiťují přesně tímto, aby de facto zlikvidovaly digitální soukromí svých občanů a velice dobře se jim to daří, protože pod touto vlajkou se dá realizovat skoro cokoliv. Na toto bych byl velice opatrný, protože jsou to nevratné kroky.“

„Ta koncová ošetřovaná komunikace je jediným v tuto chvíli bezpečným prostředkem k zachování soukromí. V celém digitálním světě máme jednu jedinou technologii, která to zaručuje, a pokud se zlikviduje zákonnou cestou, v demokratických zemích nezbude vůbec nic,“ dodává Koubský.

Poslechněte si celý pořad Online Plus Davida Slížka v audiozáznamu.

[Cykle02]

Namísto šmírování by se E měla soustředit na řešení zneužívání dětí (ParlamentniListy.cz, Bc. Marcel Kolaja)

Drtivá většina Čechů se postavila proti návrhu Evropské komise, který umožňuje nařídit plošnou kontrolu soukromých zpráv a úložišť na Internetu.

Agentura YouGov oslovila přes deset tisíc občanů z deseti členských zemí Evropské unie. Proti návrhu se postavila většina zúčastněných, a to 72 %. S nařízením souhlasí necelá pětina občanů a zbylá desetina respondentů návrh neokomentovala nijak. V čele odpůrců návrhu stojí Češi a Poláci. V obou zemích bylo proti 84 % občanů.

„Návrh přezdívaný ChatControl se týká uživatelů cloudových úložišť a komunikačních platforem, jako je WhatsApp, iMessage, Messenger, Gmail, Seznam a dalších, tedy téměř všech lidí,” vysvětluje europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. „Jedná se o tvrdý zásah do soukromí občanů a o omezení občanských svobod evropských občanů,” dodává Kolaja.

Předložený návrh má za úkol bojovat s dětskou pornografií a jejími šiřiteli. Dle Pirátů je ale neefektivní a má negativní dopady na občany. „Hlas proti návrhu Evropské komise upozorňuje na jeho nefunkčnost. Umělá inteligence a další algoritmy nerozpoznají vždy správně ilegální aktivity, což má za následek obrovské množství mylných nahlášení. Tímto způsobem se do cizích rukou dostávají soukromé konverzace a soubory uživatelů. Namísto šmírování by se Evropská komise měla soustředit na skutečné řešení problematiky zneužívání dětí. Na místě je osvěta o bezpečném používání Internetu a nahlašování nevhodného obsahu,” říká Kolaja.

Právě opravdovému řešení problému sexuálního zneužívání dětí na Internetu se věnuje nová informační kampaň Marcela Kolaji s názvem “Ochraňuj, nešpehuj”. Na zbrusu nových webových stránkách europoslanec vysvětluje úskalí návrhu Evropské komise, ale také možná zlepšení ochrany dětí. Čtenáři se dozví co je kybergrooming, jak mu zamezit, či co vše by nově mělo procházet kontrolou. Nechybí ani sekce pro děti a rodiče, kde se dozví tipy, jak se bezpečně seznamovat na Internetu. Skrz interaktivní formulář může také široká veřejnost oslovit europoslance, kteří se aktuálně návrhem zabývají.

[Cykle02]

OchranujNespehuj.eu: Pojďme skutečně vyřešit problém sexuálního zneužívání dětí, navrhuje Kolaja (Česká pirátská strana)

Brusel, 23. ledna 2023 - Kontrola veškeré osobní komunikace on-line, cloudových úložišť nebo e-mailů. Takové je podle návrhu Evropské komise řešení problému sexuálního zneužívání dětí. Podle europoslance a kvestora Evropského parlamentu Marcela Kolaji /Piráti/, který je stínovým zpravodajem legislativy ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) ale nemůže návrh pomoci a naopak brání efektivnímu řešení. Navíc se tak snadno do hledáčku policie mohou dostat lidé třeba za nevinné fotografie z dovolené. Kolaja proto v nové kampani “Ochraňuj, nešpehuj” nabádá občany, aby vyjádřili svůj nesouhlas a zároveň navrhuje efektivní řešení ochrany dětí.

Podle odborníků jsou nejohroženější děti ve věku 3-6 let a dívky mezi 12 a 15. Ve čtyřech z pěti případů je pachatelem osoba, kterou dítě zná a věří jí. Upozorňuje na to například web beztrestu.cz. “Většina pachatelů trestného činu sexuálního zneužívání dětí pochází z tzv. kruhu důvěry. To může být například někdo z rodiny, přátel, nebo třeba vedoucí na táboře. Plošná kontrola veškeré komunikace on-line a cloudových úložišť, a to bez ohledu na to zda jste podezřelí, zcela jasně nemůže tuto situaci řešit ani jí předcházet. Řešení Evropské komise je v tomto ohledu naprosto zcestné,” říká pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který na návrhu pracuje z pozice stínového zpravodaje ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT). 

“Primárně bychom se měli soustředit na prevenci a dostatečně adekvátní tresty. Alarmující je, že 86 % pachatelů sexuálního zneužití nezletilých odchází od soudu s podmínkou,” doplňuje Kolaja. České zákony totiž v řadě případů umožňují situaci při sexuálním zneužití dětí vyložit tak, že dítě sexuální aktivity s dospělým provozuje dobrovolně, a pak se nejedná o znásilnění. „Je nejvyšší čas, abychom se dočkali skutečně efektivní změny české i evropské legislativy, ovšem skutečně ne zavedením plošného šmírování, jak navrhuje Evropská komise,” shrnuje Kolaja. Podle něj je nezbytnou součástí ochrany dětí na Internetu zlepšení informovanosti. Je třeba, aby se děti uměly chovat na Internetu bezpečně, aby ideálně k žádnému zneužití vůbec nedošlo. Dětí také musí vědět, na koho se v případě potíží mohou obrátit.

Další tipy se lidé dozví na novém webu OchranujNespehuj.eu, který Kolaja v souvislosti s novým nařízením spustil letos v lednu.

[Zappart]

Řešení Evropské komise je v tomto ohledu naprosto zcestné,” říká pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja...

Myslím, že synonymum pro slovo zcestné je například "deviantní", což se v kontextu zdá vtipné. Jinak s panem Kolajou musím souhlasit

České zákony totiž v řadě případů umožňují situaci při sexuálním zneužití dětí vyložit tak, že dítě sexuální aktivity s dospělým provozuje dobrovolně, a pak se nejedná o znásilnění. (Opět pan Kolaja, nikoli Cykle )

Mýlí se pan Kolaja nebo já? Já se totiž naivně domníval, že sexuální zneužití dítěte je VŽDY znásilnění

[Fx100d]

Mýlí se pan Kolaja nebo já? Já se totiž naivně domníval, že sexuální zneužití dítěte je VŽDY znásilnění

Do určitého věku (nevím kolik, myslím, že 7 let. Ale to nevím jistě) ano, ale pak už ne. Ale ikdyž je čin kvalifikován jako znásilnění, soudy i tak někdy udělí jen podmínku.

[Marco Freeman]

Mýlí se pan Kolaja nebo já? Já se totiž naivně domníval, že sexuální zneužití dítěte je VŽDY znásilnění

Do určitého věku (nevím kolik, myslím, že 7 let. Ale to nevím jistě) ano, ale pak už ne. Ale ikdyž je čin kvalifikován jako znásilnění, soudy i tak někdy udělí jen podmínku.

Ve skutečnosti ten věk není nikde striktně stanoven. Ve všeobecnosti a stručnosti se za znásilnění považuje čin, kdy (1) oběť se sexuální aktivitou (nebo její součástí) evidentně nesouhlasila a projevovala svůj nesouhlas (slovně, bránila se apod.), anebo kdy (2) oběť se sexuální aktivitou nemohla dát plnohodnotný souhlas. Do druhé kategorie spadají např. osoby spící, opilé, mentálně postižené či v jiném stavu, v němž nemohou dát souhlas, ale také sem řadíme děti, pakliže jsou v takovém věku, že se od nich nedá čekat, že vůbec rozumí tomu, co po nich dospělá osoba chce nebo co dělají, tudiž jejich případnému "souhlasu" není věnován zřetel.

Věková hranice, "od kdy je to sexuální zneužití a do kdy je to znásilnění", nikde specifikovaná není, záleží hodně na posudcích znalců a na rozhodnutí soudu, ale také i na způsobu sexuálního kontaktu – jinak se bude posuzovat jednorázové osahávání, jinak dlouhodobý nebo jednorázový, ale intenzivní kontakt –, anebo také na následcích na oběti. Všeobecně bych ale odhadoval, že minimálně u dětí, jejichž věk nemá dvoucifernou podobu, může (nikoliv musí) dojít ke klasifikaci TČ znásilnění, i pokud by se samotnému sexuálnímu kontaktu nebránily a/nebo s ním vyloženě souhlasily a třeba i aktivně participovaly. Narazil jsem už i na rozsudek, kde byl jako znásilnění klasifikovaný sexuální styk s dívkou ve věku 8-9 let, ale jednalo se o intenzivní kontakt s výraznějšími následky.

Závěrem ocituji svůj někdejší příspěvek, kde jsme toto téma probírali v trochu jiném kontextu, ale na souhrn to postačí:

(...) V tomto ohledu je velmi důležitá formulace "[k]do jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti (...)" v § 185 odst. 1 Zákona č. 40/2009 Sb.

(...) Za bezbrannost se ve smyslu § 185 považuje takový stav oběti, ve kterém není vzhledem k okolnostem schopna projevit svou vůli, pokud jde o pohlavní styk s pachatelem, popř. ve kterém není schopna klást odpor jeho jednání. (...) Ve stavu bezbrannosti se však nacházejí i osoby, které sice vnímají okolní svět, avšak jejich duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni nebo takového stavu, aby si ve své mysli dokázaly situaci, v níž se nacházejí, dostatečně přiléhavě ze všech souvislostí vyhodnotit a přiměřeně, logicky a účinně na ni reagovat. Tak tomu obvykle bývá např. u osob trpících duševní chorobou, pro niž nechápou význam pachatelova jednání, anebo u dětí či osob mentálně zaostalých, které nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, aby byly schopny posoudit význam odporu proti vynucovanému pohlavnímu styku (...) apod. V takových případech bezbrannosti se jedná o psychickou bezbrannost, v důsledku níž oběť často nechápe, co se po ní požaduje, resp. co je smyslem jednání pachatele, nebo není způsobilá vůbec domyslet a vyhodnotit důsledky takového jednání atd.
– Šámal, P. (2010). Trestní zákoník: komentář. C.H. Beck.

Zdroj: https://pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=60410#p60410

[Cykle02]

OchranujNespehuj.eu: Šmírování občanů se má rozšířit i na vyhledávače. Kolaja je proti (Česká pirátská strana)

Brusel, 30. ledna 2023 - Kvůli novému nařízení Evropské komise hrozí cenzura informací na Internetu. Varuje před tím pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Na vině je rozšíření nařízení plošné kontroly soukromé komunikace i o internetové vyhledávače, se kterým nyní přišly národní vlády. Návrh má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na Internetu, podle Kolaji tomu ale nepomůže. V kampani OchranujNespehuj.eu Kolaja vysvětluje, proč by Evropa měla místo omezování soukromí občanů zvolit cestu důkladné prevence.

„Internetové vyhledávače nejsou zdrojem škodlivého materiálu, pouze jakýmsi rozcestníkem. Návrh národních vlád vyhledávačům nařizuje, aby z výsledků odstranily stránky, které obsahují fotografie zneužívaných dětí. Tím však neřeší jádro problému, tedy fakt, že se daný materiál na Internetu nachází,“ vysvětluje europoslanec a člen předsednictva Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který se návrhu věnuje z pozice stínového zpravodaje.

Dále neexistuje záruka, že legislativa nebude v budoucnu použita jako precedens k omezování jiného obsahu, než nyní Evropská komise zamýšlí. Národní autority jednotlivých členských zemí totiž získají pravomoc požadovat odstraňování odkazů bez potvrzení soudem. Hrozí tak, že možnosti odstranění konkrétních výsledků z internetového vyhledávání zneužijí vlády s autoritářskými tendencemi k omezování dosahu svých politických soupeřů či kritiků.

„Dát národním vládám do rukou další nástroj na cenzuru nepohodlných informací by bylo velké pochybení. Zejména nyní, kdy se například maďarský premiér Viktor Orbán čím dál více vzdaluje demokratickým principům a sklouzává k autoritářským praktikám. Evropané mohou ve výsledku částečně přijít o právo na informace a tomu musíme zabránit”, dodává Kolaja.

Kontroverznímu návrhu Komise se Marcel Kolaja věnuje jako stínový zpravodaj výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT). V lednu k problematice spustil kampaň OchranujNespehuj.eu, ve které vybízí k efektivní ochraně dětí skrze cílenou prevenci ve školách, dostupnou pomoc pro oběti a změnu legislativy. Na webových stránkách lidé najdou také vzdělávací materiály pro děti i rodiče nebo petici, kde se mohou vůči návrhu Komise vymezit.

[Cykle02]

Plošné šmírování občanů. Kolaja ostře kritizuje unijní plány boje proti zneužívání dětí (CNN Prima News, Marek Veselý)

Jak bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí a jeho šíření na internetu? Evropská komise navrhla novou legislativu, podle níž by mohlo být komunikačním platformám nařízeno, aby prohledávaly soukromé konverzace. Podle Rady EU by se opatření mělo rozšířit i na internetové vyhledavače. Proti tomu však vystupují někteří europoslanci. Například 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že takové návrhy považuje za plošné šmírování občanů. Sám by se v případě problému zneužívání dětí zaměřil spíš na prevenci.

Evropská komise v reakci na problém zneužívání dětí na internetu loni v květnu navrhla novou legislativu, podle které by mohlo být nařízeno komunikačním platformám či cloudovým uložištím, aby prohledávaly soukromé konverzace. Rada EU nově navrhla, že by se měla rozšířit opatření například na internetové vyhledavače. Vyjmenoval byste důvody, proč s tím nesouhlasíte?

Hlavní důvody mého nesouhlasu jsou víceméně dva. Jde skutečně o plošné šmírování. Jako kdyby pošťák otevíral všechny dopisy předtím, než je doručí, a díval se dovnitř, jestli v nich není závadný obsah. Tím pádem ze všech lidí dělá podezřelé, což je zcela jistě disproporční. Navíc zavedení takových mechanismů by nebylo zadarmo. Investované peníze by nám pak chyběly na skutečně efektivní boj proti zneužívání dětí. Problémy detailně popisuji v kampani, kterou jsem nedávno spustil, s názvem OchranujNespehuj.eu.

Podle některých zdrojů bylo jen za rok 2021 po celém světě nahlášených asi 85 milionů fotografií či videí zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Oproti roku 2020 šlo o 64procentní nárůst. Co bychom tedy měli udělat, abychom tomuto problému zabránili?

Ta čísla jsou určitě alarmující. Z mého pohledu by měla jít velká finanční pozornost do prevence. Nechci, abychom u zneužívání dětí řešili jen následky. Ideálně bychom měli investovat do toho, abychom zneužívání dětí předešli. Ve školních osnovách by mělo být povinně vyučováno, jakým způsobem se chovat na internetu a jak dítě může rozpoznat rizikové faktory. Na velkých komunikačních platformách, na nichž hrozí útoky sexuálních predátorů, by mělo být nahlašovací tlačítko, pomocí něhož by se dítě mohlo jednoduše spojit se školeným pracovníkem linky důvěry. Musí také docházet ke školení policistů či úředníků i k úpravě české legislativy.

Máte na mysli tresty?

Přesně tak. Když se podíváte například na stránky beztrestu.cz, tak asi v 86 procentech případů, kdy dítě bylo sexuálně zneužito, pachatel odchází od soudu s podmínkou. Česká legislativa totiž umožňuje situaci při sexuálním zneužití dětí vyložit tak, že dítě sexuální aktivity s dospělým provozuje dobrovolně, čímž se nejedná o znásilnění. Tresty jsou pak výrazně nižší.

Leckoho určitě šokoval dokumentární film V síti, který vyšel před časem a který ukázal obrovský rozsah tohoto problému. Měla by podobné tajné akce podnikat i policie?

Ano. Zmíněný dokument krásně ukázal, že je možné útoky sexuálních predátorů velmi rychle rozkrývat. Policie by se v tomto ohledu určitě měla více zaměřovat na investigativní práci, a to na úkor případného plošného sledování všech z důvodu, že se v naší společnosti nachází kriminálníci.

Kdo vůbec zmíněné návrhy, které podle vás zavání plošným špehováním, na evropské úrovni navrhuje? Pro českého občana mohou být „tahanice“ europoslanců v Evropském parlamentu či návrhy Evropské komise nepřehledné…

Dobrým vodítkem je hlasování, které proběhlo v Evropském parlamentu loni na jaře. Naše politická skupina (Zelení) byla vcelku jednotná v tom, že upřednostňujeme cílené řešení problému zneužívání dětí, nikoliv plošné šmírování.

Vzpomínám si, že na téma „která evropská frakce chce omezovat svobodu či soukromí občanů EU“ jste se před časem ve vysílání CNN Prima NEWS pohádal s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL). Vinili jste se navzájem. Jak to tedy je?

Tu roztržku si pamatuji. Data jsou nicméně naprosto jasná. Z hlasování v Evropském parlamentu je zcela zřejmé, kdo se k tomu jak postavil. Evropští lidovci (patří k nim i KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) jsou společně se socialisty hnacím motorem těchto plošných šmírovacích opatření. Koneckonců současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová něco podobného navrhovala už jako německá ministryně pro rodinu, za což si vykoledovala přezdívku „Zensursula“ (od slova cenzura, pozn. red.). Hlavním iniciátorem je Ylva Johanssonová a patronát předsedkyně Evropské komise je tam celkem jasný.

K oslavnému komentáři Víta Rakušana dokážu říct jen to, že s ním nesouhlasím.

Diskutoval jste toto téma s naší českou eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO)? Pokud se nepletu, tak ta v květnu minulého roku plošnou kontrolu sociálních sítí a dalších webů podporovala.

Mluvili jsme spolu o tom. Řekla mi, že kolegium eurokomisařů je ve finálním názoru jednotné v tom, že by taková legislativa měla vzniknout.

Také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) návrh nové evropské legislativy pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání nadšeně vítal. Komunikujete tento problém nějak s kolegy z českého kabinetu?

Oficiální pozice naší vlády je v tomto ohledu neutrální, a to hlavně z důvodu, že ještě před měsícem byla Česká republika předsednickou zemí v Radě EU. V takové pozici bylo poměrně náročné mít negativní pozici k nějaké legislativě. Nemůžete totiž současně vyjednávat kompromis mezi různými zeměmi a zároveň se stavit proti tomu návrhu jako takovému.

Nicméně české předsednictví skončilo. Hodláte nějak nyní vládu přesvědčovat, aby svůj postoj změnila?

Ano. Tehdy jsem to stanovisko chápal. Nyní ale myslím, že nastal čas, aby česká vláda svou pozici oprášila a změnila ji na negativní. K oslavnému komentáři Víta Rakušana dokážu říct jen to, že s ním nesouhlasím, a u Pirátů ohledně toho panuje velmi přesvědčivá shoda. Určitě v tom budeme pokračovat i s našimi koaličními partnery. Tento týden mám schůzku s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, zcela jistě o tom budeme diskutovat. Některé z našich návrhů jsou v kompetenci vlády, potažmo českého Parlamentu.

Část české veřejnosti je názoru, že i plán tuzemské vlády bojovat proti dezinformacím skrz nové zákony by mohl až příliš zasahovat do svobod občanů nebo by mohl být zneužit. Jaký názor na věc máte vy?

Podpora neziskových organizací asi není vyloženě nová myšlenka. Ani bych neřekl, že by byla nějak radikální či kontroverzní. V případě vypínání různých webů už je to problematičtější. Osobně zastávám názor, že by mělo docházet k odstraňování obsahu pouze v případě, kdy se jedná o obsah nelegální. V takové chvíli mají konat orgány činné v trestním řízení, kdy soud vydá předběžné opatření k odstranění takových informací. Případ Patrika Tušla a Tomáše Čermáka je také jistým průlomem v tom, že i za činnost, kterou lidé páchají v on-line prostoru, můžou nést odpovědnost. Tak by to mělo být. Nejsem ale fandou toho, že by měl vzniknout nový mechanismus, který by nám umožňoval odstraňovat obsah. Zde musí být jasné pojistky, aby věc nešlo zneužít. S dezinformacemi by se mělo bojovat jiným způsobem.

Marcel Kolaja sedí v Evropském parlamentu od roku 2019. Problematice soukromí na internetu či hrozbám cenzury se věnuje dlouhodobě. Politik, který je od ledna 2022 zároveň 1. místopředsedou Pirátů, v Evropském parlamentu působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a ve zvláštním vyšetřovacím výboru pro vyšetření kauzy Pegasus (PEGA).

[Cykle02]

Automatická kontrola soukromých zpráv otevírá dveře dalšímu zneužití (ParlamentniListy.cz, Bc. Marcel Kolaja)

Návrh Evropské komise na plošnou kontrolu soukromých zpráv otevírá prostor pro hackery či zahraniční zpravodajské služby. Ty by se tak mohly dostat ke komunikaci běžných lidí, novinářů či aktivistů.

U příležitosti dvacátého Dne bezpečnějšího Internetu, který se koná v úterý 7. února, před tím varuje pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Nová legislativa, která by umožnila uložit komunikačním platformám povinnost plošně kontrolovat veškeré zprávy, si klade za cíl bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí. Podle Kolaji je úmysl sice dobrý, navrhovaná úprava však problém nevyřeší. Naopak představuje nebezpečný precedens pro další narušování soukromí.

„V důsledku nového nařízení z pera socialistické komisařky Ylvy Johansson by každá zpráva prošla automatickou kontrolou. A to včetně šifrované komunikace, kterou nyní nyní prohledávat nelze. Provozovatelé by museli do programů včlenit jakási zadní vrátka, přes která by zprávy kontrolovali. V tom okamžiku ale vznikne slabina, kterou mohou zneužít zločinci nebo třeba zahraniční zpravodajské služby,” vysvětluje Kolaja.

Ohroženo tak bude soukromí běžných lidí, ale také novinářů, aktivistů či třeba opozičních politiků v autoritářských režimech. Ti totiž na šifrovanou komunikaci mnohdy spoléhají, aby se mohli bezpečně domluvit. “Jde o tvrdý zásah do soukromí občanů, a tím i do základních lidských práv. Proto je pro Piráty návrh nepřijatelný,” říká Kolaja.

Legislativa navíc může být v budoucnu použita jako precedens k dalšímu monitorování soukromých aktivit. “Když donutíme poskytovatele služeb nasadit technologii, která umožní šmírovat občany, riskujeme, že bude v budoucnu využita i za jinými účely. Jde o krok, který bude prakticky nemožné později vzít zpět,” dodává Kolaja.

Poukazuje přitom na fakt, že v minulosti byl takový zásah do soukromí nemyslitelný. Vloni však byla schválena výjimka ze směrnice o soukromí. Provozovatelé komunikačních platforem si tak ponechali možnost šmírovat lidi. Nyní by nová legislativa umožnila učinit z této možnosti povinnost a dotkla by se tak všech evropských občanů.

Legislativa navíc efektivní boj se sexuálním zneužíváním dětí na Internetu nezaručuje. Predátoři se podle Kolaji pouze uchýlí k jiným metodám komunikace. Piráti proto prosazují, aby Evropa tento problém řešila za pomoci edukace. Té se věnuje i každoroční akce Den bezpečnějšího Internetu, kterou svět letos slaví již podvacáté. Informace a tipy na toto téma letos přináší i informační kampaň Marcela Kolaji s názvem "Ochraňuj, nešpehuj”. Na webových stránkách ochranujnespehuj.eu europoslanec vysvětluje úskalí legislativy navrhované Evropskou komisí a uvádí možnosti skutečného zlepšení ochrany nezletilých.

[Cykle02]

Konec soukromí? Evropská komise chce kontrolovat konverzace na sítích (TN.cz, Háta Sassmannová)

Nástroj na ochranu dětí na internetu před sexuálními predátory, nebo nepřiměřená kontrola soukromí? V názoru na nový návrh Evropské komise (EK), takzvaný chat control, se neshodnou ani politici. Komise by chtěla zamezit dětské pornografii a nevhodnému obsahu kontrolou soukromé internetové komunikace. S tím ale nesouhlasí Evropský parlament.

Nevhodné fotky dětí i pikantní návrhy, které by jim neměly přijít na oči. Proti tomu chce Evropská komise rázně zakročit. "Šíření obrázků a videí sexuálního zneužívání dětí, které se s rozvojem digitálního světa dramaticky zvýšilo, prohlubuje újmu obětí a pachatelům se zároveň otevřely nové možnosti," stojí v návrhu EK.

Komise počítá s tím, že by v rámci prevence kontrolovala zprávy poslané například prostřednictvím sociálních sítí. Návrh se ale nelíbí některým europoslancům. Ti ho označují za šmírování a zároveň poukazují na to, že konverzace by měly kontrolovat stroje, a může tak docházet k chybám.

"Například fotka dítěte u moře může být vyhodnocena jako závadný obsah. A v tom případě fotka, která měla být třeba určená pouze k očím babičky, tak skončí na stole úředníků," vysvětlil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

V minulosti se řada obrázků a informací, které umělá inteligence označila za závadné, ukázala v pořádku. "Více než 80 procent policejních hlášení není oprávněných. Pokud jen obdržíte takovou zprávu, která se zdá být nevhodná, můžete být vyšetřován!" uvedl poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer (Piráti/Německo).

Některé členské státy navrhují, aby se monitorovalo také vyhledávání na internetu. Podle europoslanců je potřeba se spíše než na kontrolu zpráv zaměřit na prevenci. "Plošný monitoring si myslím, že není vhodná cesta. Umím si představit nějaký zacílený na základě předchozího vyhodnocení rizik. Ale to nejdůležitější je, aby se rodiče dostatečně s dětmi bavili o nástrahách a rizicích internetu," má jasno europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Návrh nyní čeká diskuse na výborech Evropského parlamentu. Plénum by ho mohlo dostat ke schválení na podzim letošního roku.

[Cykle02]

České zákony nejsou v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí dostatečné, tvrdí europoslanec (Refresher news, Kuni Nguyenová, ČTK)

Dosud bylo hlášení a odstraňování příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí dobrovolné, což je podle unijní exekutivy nedostatečné. Otevřít diskuzi nyní plánuje i Česko.

Ačkoliv Evropská unie představila loni v květnu směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a proti dětské pornografii z roku 2011, Česko ji do své legislativy dostatečně nepřeneslo. Týká se opatření k posílení prevence a ochrany. Hrozí za to sankce. Na páteční tiskové konferenci to řekli europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Informovala o tom ČTK.

Brusel tehdy směrnicí reagoval na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Jejich počet v roce 2021 narostl o dvě třetiny na 85 milionů. Dosud bylo jejich hlášení a odstraňování dobrovolné, což je podle unijní exekutivy nedostatečné.

Trest zneužívání dětí na internetu by se měl zpřísnit

Podle Kolaji nyní EU připravuje předpis nový, který se zaměřuje na ochranu dětí před zneužíváním na internetu. O zpřísnění trestů by se podle europoslance měla vést diskuze. „Ten problém přesahuje hranice České republiky. Dává smysl řešit ho na evropské úrovni,“ uvedl Kolaja. „Na velké platformy jako Facebook či Google dokáže Evropská unie vyvíjet větší tlak než samotná ČR. Evropská koordinace je důležitá,“ dodal.

V nové směrnici se aktuálně vyjednávají kompromisní návrhy. Jedná se mimo jiné i o vyvážení ochrany dětí a práva na soukromí. Česko podle Kolaji sice minulou směrnici do své legislativy přeneslo, avšak nedostatečně. Kvůli nesplnění povinnosti řízení s Evropskou komisí tak hrozí ČR vysoké pokuty.

Konec soukromí?

Nové povinnosti se mají vztahovat také na rizikové mobilní aplikace a seznamky. Firmy by měly podle Komise povinně ověřovat věk uživatelů a obsah příspěvků včetně fotek na sítích monitorovat a případně je odstraňovat. Přesný postup sice Komise nedefinovala, nicméně návrh v této souvislosti tehdy vyvolal od organizací, které hájí právo na soukromí, značné pozdvižení.

Kriticky se ozvali i někteří europoslanci. „Bude to znamenat konec soukromí digitální korespondence,“ konstatoval na Twitteru německý europoslanec Moritz Körner. I další zákonodárci se připojili do diskuze o tom, že potřebu předcházet zneužívání dětí na internetu s ochranu soukromé komunikace je potřeba vyvážit.

Do školních osnov a k rodičům

Ochrana dětí před sexuálním zneužíváním či výpady na internetu by se také měly dostat do školních osnov, míní vládní zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková. Součástí osvěty by podle ní měla být moderní sexuální výchova a důraz na duševní zdraví. Neméně důležitým bodem by měla být také výuka o svých právech, aby děti rozpoznaly rizika a nevhodné jednání.

Do boje proti pohlavnímu zneužívání dětí by se podle zmocněnkyně měli zapojit i rodiče. Pro osoby s „atypickou sexuální preferencí“, například s pedofilií, by navíc měla být dostupná pomoc, poradenství či terapie. Školit by se měli i profesionálové, kteří s dětmi pracují.

Informace o bezplatné a anonymní pomoci mohou lidé s problematickým sexuálním chováním najít na webu projektu Parafilik, který pořádá Národní ústav duševního zdraví. Zaměřuje se v něm hlavně na ty, které sexuálně přitahují děti a nezletilí či je vzrušuje násilí bez partnerova souhlasu. O projektu si v Refresheru přečteš ZDE.

Podle Kolaji a Laurenčíkové by se mělo k ochraně dětí uskutečnit setkání odborníků u kulatého stolu, a to především zástupců ministerstva spravedlnosti, školství, zdravotnictví, vnitra a práce. Termín však zatím neupřesnili.

[Cykle02]

Ochrana dětí neospravedlňuje celoevropské šmírování (Médiář, Jakub Jetmar)

Projednávaná směrnice na ochranu dětí má bohulibé cíle, dopad může mít tragický.

Na málo tématech existuje taková shoda jako na ochraně dětí před sexuálním zneužíváním. Konsenzus se silným emočním základem – těžko hledat něco hrůznějšího – nicméně otevírá prostor pro nešťastné politiky. I špatné návrhy získávají na relevanci, pokud se zaštiťují ochranou dětí. Vystupuje se proti nim naopak těžko: kritikům-nelidům snad nezáleží na dětech?! Kritiku bychom však měli trénovat. Evropský parlament projednává nebezpečný návrh, který chce pod záštitou ochrany dětí šmírovat veškerou digitální komunikaci.

Platformy jako Google, Meta či Microsoft dohlíží na své aplikace a úložiště už teď. Mažou závadný obsah a když mají podezření na sexuální zneužívání, nahlašují i příslušným orgánům. Činí tak nicméně dobrovolně a bez vnější kontroly. Evropská komise to chce změnit – a vynucovat kontrolu všech zpráv, emailů, hlasovek, fotek či streamů, u nichž hrozí dětem a mladistvým nebezpečí. Návrh „pravidel pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu“ představila loni v květnu, europoslanci teď odevzdávali návrhy pozměňovacích návrhů, na podzim přijde projednávání na plénu a trialog.

Nová realita by vypadala následovně. Platformy musí předcházet sexualizovanému zneužívání dětí. Rizika spojená s každou sítí, cloudem či aplikací posuzují státní regulátoři. Pokud úředníci shledají „významné riziko“ zneužívání dětí, mohou požádat soud o takzvaný detekční příkaz. Platformy tehdy musí zapojit schválený software, který kontroluje komunikaci uživatelů. Pravidla pro posuzovaní závadnosti dodává nově zřízené „Středisko EU pro prevenci pohlavního zneužívání dětí a boj proti němu“, u něhož se i shromažďují hlášení. Středisko je zpracovává a řeší přímo s policií.

Existuje řada důvodů, proč to celé není dobrý nápad. V centru rozsáhlé kritiky stojí obava o soukromí. Útok na něj zosobňuje hlavně snaha Evropské komise zahrnout i šifrovanou komunikaci. Dohled by se týkal i kanálů, jako jsou Signal či Proton Mail. Znamenalo by to zásadní zpochybnění jejich smyslu. Provozovatelé aplikací s takzvaným koncovým (end-to-end) šifrováním dnes nemají přístup ke zprávám. Nově by proto museli spolu s aplikací instalovat lidem do telefonů software podobný nechvalně známému Pegasu, který využívají zejména autoritářské vlády ke šmírovaní nepohodlných.

„Vkládání softwarových ‚štěnic‘ do našich telefonů a počítačů není ospravedlnitelné ani za účelem ochrany dětí. Použití těchto detekčních technologií představuje nepřiměřený zásah do našich práv na soukromí,“ reagovala na unijní návrh neziskovka Electronic Frontier Foundation, patrně nejslavnější organizace zaměřená na ochranu digitálního soukromí. Experti varují i před vynuceným vznikem „zadních vrátek“ v aplikacích, kterých mohou zneužívat zločinci i autoritáři.

Legislativa by zpochybňovala i anonymitu, stěžejní princip svobodného internetu. Škoda by přitom byla globální. Většina platforem nebude dělat extra evropské verze, pokud budou tlačeny k identifikaci svých unijních uživatelů, promítne se to i na jejich fungování v ostatních regionech. Disidenti či menšiny v řadě zemí životně závisí na anonymitě, kterou by Evropská unie pomáhala absurdně bourat. Autoritativním vládám by přitom EU dávala vzor, že mohou po online službách požadovat důvěrné údaje o uživatelích.

Směrnice by poškozovala i ty, které chce chránit. Svoboda – a sexuální zejména – vyžaduje experimentování, k němuž nemá nikdo zvnějšku přístup. Vědomí dohledu by od něj odrazovalo. Kontrola samotná by přitom přinášela i traumatizující momenty. Nikdo by neměl mít iluze o tom, jak brzy se mladí lidé setkávají s online erotikou a věnují se mezi sebou různým formám flirtování a sextingu. Představa, že středisko Evropské unie vyhodnocuje závažnost nudes, které si posílají dva čtrnáctiletí lidé, je úděsná. Dohled proto nepřekvapivě odmítají i samotní mladiství, jak ukazuje čerstvý reprezentativní výzkum, který zadali evropští Piráti.

Zásadní problém představují i limity technologií. Návrh počítá se třemi druhy materiálů, které by měla umělá inteligence rozpoznat. První nemusí být složitý: jedná se o stávající záznamy zneužívání, jejichž databázi spravuje EU, kontroluje se shoda. Komplikovanější by ale byla identifikace „nových“ případů a taky takzvaného groomingu, jak se označuje cílený kontakt s dětmi a mladistvými. Slovu chybí dobrý český ekvivalent, všichni ale vědí, o co jde: ukázal to dokument V síti od Barbory Chalupové a Víta Klusáka. Těžko však vymyslet nástroj, který mezi miliardami zpráv rozpozná skutečné případy groomingu. Spíš by přibývaly případy, jako bylo vyšetřování muže, který lékaři poslal fotku svého nemocného dítěte – a Google ho nahlásil vyšetřovatelům.

„Opatření budou omezena na nezbytně nutnou míru,“ tvrdí EK v sekci otázek a odpovědí. Sebelepší vládě bych však nevěřil, že se nepokusí zneužívat tak nebezpečný nástroj. Pod pláštíkem ochrany dětí sledujeme soustavné útoky na LGBTQ+ lidi, i některé unijní vlády by nepochybně přivítaly možnost šmírovat jejich komunikaci. A existují i další oblasti, na kterých panuje podobná shoda jako na péči o děti. Terorismus. Zbraně. Drogy. Software existuje, proč ho nevyužít pro dobrou věc.

Evropská komise většinou nedává návrhy, co neprojdou. Doufejme, že tady se minimálně zásadně zmenší plánovaný rozsah dohledu. Jako příliš invazivní ho kritizuje Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a Evropský inspektor ochrany údajů, ve stávající podobě podle nich návrh porušuje ochranu osobních údajů a nerespektuje soukromý a rodinný život, jak to požaduje Listina základních práv Evropské unie. Kritiku od začátku vznáší i Německo, jemuž se nelíbí hlavně konec šifrované komunikace. Stanovisko české vlády je celkově spíš shovívavé, sněmovní Výbor pro evropské záležitosti nicméně také zmiňuje šifrování. „Výsledná úprava musí respektovat právo na ochranu šifrované komunikace,“ stojí v jeho stanovisku.

Sexuální zneužívání a obtěžování dětí a mladistvých na internetu je obrovsky závažný problém. Jeho skutečný rozsah se těžko odhaduje, o jeho existenci ale patrně nikdo nepochybuje, vzpomeňme na zmíněný dokument. Návrhy na ochranu dětí proto dávají hluboký smysl. Existují však i cesty, které hrubě nezpochybní soukromí úplně každého – včetně dětí a mladistvých. Doufejme, že převáží. Původní návrh naprosto selhává na příliš mnoha frontách.

► Ukázat spoiler

Chybný odkaz pod "Listina základních práv Evropské unie" je v originále.