Pokud my pedofilové chodíme k nějakému odborníkovi, nejčastěji je to sexuolog, tedy specializovaný psychiatr. Nicméně řada z nás má i problémy nesexuálního rázu, které s pedofilií ne vždy přímo souvisí, nebo jen neurčitý pocit, že by v našem životě mohlo něco být lepší. Proto bych vám rád doporučil návštěvu psychologa, a to z toho důvodu, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) letos nabízí finanční příspěvek i na tu psychoterapii, kterou byste si jinak museli draze platit.
ROZDÍL MEZI PSYCHIATREM A PSYCHOLOGEM
Psychiatr je lékař, který vystudoval medicínu a který může předepisovat léky. K psychiatrovi-sexuologovi byste tedy v zásadě měli mít doporučení od svého praktického lékaře, a pokud k psychiatrovi-sexuologovi přijdete rovnou bez tohoto doporučení, psychiatr-sexuolog bude posuzovat, zda jsou důvody vaší návštěvy dostatečně závažné. Jsou ale psychiatři, kteří vás vezmou i bez doporučení od praktického lékaře. Je dobré se v takovém případě přímo a předem informovat u dané psychiatrické kliniky/ordinace.
Oproti tomu psycholog není lékař, vystudoval psychologii a související humanitní vědy. Psycholog tedy nemůže předepisovat léky, poskytuje svým klientům terapii, popř. může (je-li klinický psycholog) určovat jejich diagnózu na základě klinických testů. Jeho péče může být poskytována zdarma (má-li klient doporučení od praktického lékaře či psychiatra, a zároveň má-li pojišťovna smlouvy s pojišťovnou daného klienta), anebo si ji může klient platit (pokud nemá doporučení, psycholog s jeho pojišťovnou nespolupracuje, anebo pokud nechce mít v záznamech pojišťovny napsáno, že chodí/chodil na psychoterapii).
JAK TO CHODÍ U PSYCHOLOGA?
Častá představa je, že k psychologům chodí blázni, kteří by jinak nedokázali normálně fungovat ve společnosti. To je omyl. K psychologovi dost často chodí úplně normální lidé, kteří si při prvním sezení ani neuvědomují, že by měli nějaký problém. Dokonce i psychologové musejí před začátkem své kariéry absolvovat psychoterapii v pozici klienta, přestože se nepředpokládá, že by sami měli nějaké psychické problémy.
Když se objednáváte u psychologa, je možné, že se vás budou chtít doptávat na určité informace předem přes telefon či email (ne všichni psychologové berou všechny klienty, mívají různé specializace, anebo se některým oblastem psychologické terapie nevěnují), pokud se na to však necítíte, není třeba předem detailně popsat, co vás trápí, stačí říci, že více byste to popsali raději až v ordinaci. Psycholog tu není od toho, aby hodnotil, jestli vaše důvody k návštěvě psychologa jsou dostatečně závažné. Na prvním sezení klidně můžete říct, že vůbec nemáte představu, o čem by ta psychoterapie měla být, ale že jste slyšeli o lidech, kterým pomohla. K psychologovi se nemusíte bát, i když nejste příliš hovorní a neradi se svěřujete. Od toho je tu psycholog, aby vám případně položil otázky, které vám mohou pomoci se rozmluvit. Pokud však budete mít nepříjemný pocit a budete je vnímat jako zásah do svého soukromí, nemusíte nikdy odpovídat. Pokud o něčem nechcete mluvit, je psychoterapie ideálním místem, kde můžete říct, že dané téma je vám nepříjemné – a psycholog tu není od toho, aby překonával váš odpor. Naopak, pokud by váš odpor k tomu o něčem mluvit na sílu překonával, nejedná se o dobrého psychologa.
Takže psychologovi vůbec nemusíte říkat, že jste pedofilní, pokud sami nechcete. Když přijde řeč např. na to, že nemáte dospělou přítelkyni nebo přítele, můžete si vymyslet nějakou neškodnou výmluvu (třeba že jste příliš nesmělí nebo zaneprázdnění), nebo můžete upřímně říct, že k tomu máte důvod, o kterém nechcete mluvit. Psycholog je ten, kdo bude chápat váš životní styl, ať je jakýkoliv. Většina psychologů s delší praxí se už ale s pedofilními klienty setkala. A i kdyby ne, většina psychologů je o tomto tématu obeznámena. Záleží tedy na vás, zda se psychologovi s pedofilií svěříte, zda to považujete za nutné a z vaší strany možné. Pokud máte ale problémy, které se i jen okrajově pedofilie týkají, je dobré s psychologem mluvit na rovinu, aby věděl, na čem jste. I pokud se před psychologem dle svého názoru ztrapníte, o nic nejde, protože psycholog nejspíš v praxi zažil už tolik „bizáru“, že v kontextu jeho zkušeností to trapné nebude. Bizarní myšlenky a trapné zážitky má téměř každý, jen to většina lidí tají.
Psychologa si můžete vybrat např. podle sympatií či vzhledu, i když sami ani jednou z těchto kvalit dle vašeho názoru nedisponujete. Mezi psychology najdete mnoho mladých hezkých mužů a mladých hezkých žen.. Ideální je projít si před objednáním reference na daného psychologa na internetu. Pamatujte však na to, že i dobrý psycholog mívá občas horší hodnocení. Ne každý psycholog sedne každému klientovi a naopak. Psychologové se velice různí v přístupu k terapii a jako všichni lidé i charakterově, takže pokud nebudete s spokojeni s přístupem psychologa nebo vám nebudou sezení nic přinášet, je vždy možné to zkusit s někým jiným.
(Pro tento případ musím upozornit, že zamilování klienta do psychologa není ničím výjimečným – protože psycholog by měl vytvořit atmosféru bezpodmínečného přijetí, kdy vás za nic neodsoudí, ať už jsou vaše myšlenky jakékoliv. Dost lidí nikdy nic takového nezažilo ani v dětství od svých rodičů, ani v dospělosti od svého partnera či partnerky. A když něco takového poprvé v životě zažijete od psychologa, je zamilování vlastně celkem přirozená reakce. Jen je třeba vědět, že byste se neměli snažit s psychologem/psycholožkou navazovat bližší, např. kamarádské nebo milostné vztahy. Psychologové jsou trénovaní a obeznámeni s tím, že si nesmí s klienty nic začínat, ale vaše terapie by se mohla různými narážkami stát nepříjemnou pro obě strany. Je ale pravda, že o svých pocitech, a to vč. těch, které k psychologovi/psycholožce cítíte, k němu můžete být otevření. I na toto jsou připravení a neodsoudí vás.)
MŮŽE PSYCHOLOG PROZRADIT, CO SE DOZVĚDĚL BĚHEM TERAPIE?
Psycholog nesmí prozradit nic, co se během psychoterapie dozvěděl tak, aby vás bylo možné identifikovat. Může o vás jako o případu, který zažil, mluvit např. na odborných přednáškách jen tak, aby nebylo v žádném případě rozpoznatelné, že mluví o vás. Psychologové dodržují klasické lékařské tajemství, přestože psycholog není lékař, ze kterého jsou i v tomto případě dvě výjimky:
- Psycholog splní povinnosti, které má podle § 367 a § 368 trestního zákoníku. Zejména má povinnost překazit chystaný trestný čin znásilnění, pohlavního zneužití nebo zneužití dítěte k výrobě pornografie. Dále má povinnost oznámit trestný čin zneužití dítěte k výrobě pornografie (i takový, který již proběhl a nehrozí jeho opakování), ale nemá povinnost oznámit již proběhlé znásilnění nebo pohlavní zneužití, pokud nehrozí opakování.
- Psycholog se může radit s kolegou psychologem alias supervizorem. Takže pokud jste paranoidní, můžete se předem zeptat, kdo oním supervizorem je.
- Tajemství jde tak daleko, že když vás psycholog potká mimo ordinaci, nesmí s vámi jakkoliv navazovat kontakt ani naznačit, odkud se znáte. Výjimka je, když kontakt navážete vy sami nebo když okolostojícím lidem sami prozradíte, že jde o vašeho psychologa.
KOLIK TEDY NÁVŠTĚVA PSYCHOLOGA STOJÍ?
Pokud máte doporučení od praktického lékaře či psychiatra, máte nárok na psychoterapii zdarma (respektive psychoterapii hrazenou zdravotní pojišťovnou). V takovém případě je třeba nalézt psychologa, který s vaší pojišťovnou spolupracuje. Buď tuto informaci můžete hledat na stránkách jednotlivých psychologů, anebo, efektivněji, můžete využít seznamy zdravotních pojišťoven, jsou-li dostupné. OZP má například Atlas doktorů, VZP má vlastní vyhledávač apod. Pokud vaše pojišťovna seznam lékařů takto veřejně nemá, můžete se na pojišťovnu obrátit a žádat jejich seznam.
Pokud doporučení od praktického lékaře či psychiatra nemáte, anebo chcete jít k psychologovi, který s vaší pojišťovnou nespolupracuje, anebo nechcete, abyste měli psychoterapii v záznamech u pojišťovny, můžete si psychoterapii platit sami.Většinou stojí 600-800 Kč za jedno sezení, které trvá okolo jedné hodiny (45-60 minut, dle podmínek konkrétního psychologa). Většinou je to 800 Kč, sazbu 600 Kč mají obvykle jen úplní začátečníci. Cena se odvíjí i od lokality daného psychologa, v menším městě bude cena pravděpodobně nižší než ve velkoměstě. Chcete-li klinické vyšetření psychologem (tedy chcete-li znát svou diagnózu a absolvovat testy), cena samoplátce se pohybuje obvykle mezi 2000-4000 Kč. Ceníky jednotlivých služeb mají psychologové standardně na svých webových stránkách, anebo se o tomto u nich můžete informovat.
VZP letos samoplátcům přispívá 500 Kč na jedno sezení, takže cca 300 Kč musíte zaplatit z vlastní kapsy. Psychologovi za terapii zaplatíte vy, až následně vám pojišťovna (se zpožděním cca 1-2 měsíce) proplatí oněch 500 Kč. Pokud je vaše finanční situace tak špatná, že si nemůžete dovolit tak dlouho postrádat tolik peněz, příspěvek využít efektivně nemůžete. Pak je možností obrátit se na praktického lékaře s tím, aby vám napsal doporučení k psychologovi, aby vám tuto návštěvu pojišťovna zaplatila. Pak neplatíte nikomu nic.
Jestliže chcete příspěvek VZP využít, přesný postup je následujcí:
- Na [email protected] napíšete jednoduchý mail „žádám o poukaz na Zvýšení dostupnosti psychosociální podpory“ a podepíšete se jménem a rodným číslem. Během pár hodin vám přijde poukaz ve formátu PDF, který si vytisknete.
- Na https://dusevnizdravi.vzp.cz/seznam-terapeutu/ si vyberete psychologa. (Psychologa neuvedeného na tomto seznamu vám pojišťovna neproplatí.) Psychology lze třídit podle kraje, věkového zaměření (dětský psycholog, psycholog pro mladistvé, psycholog pro dospělé), formy komunikace (prezenční, online) a kapacity (obsazeno, volno). Je tedy třeba vybrat psychologa, který má volno a který se zaměřuje na dospělé (případně na mladistvé, pokud jste ještě velmi mladí), a dobré je vybrat psychologa, kterého máte blízko. Doporučuju prezenční formu (některé věci se v online komunikaci vyjádřit nedají), ale i když si vyberete online formu, počítejte s tím, že vás psycholog může chtít občas vidět i osobně – tak ať to nemáte daleko. Případně si předem ujasněte s daným psychologem, zda je možná výhradně online forma bez jakéhokoliv osobního setkání.
- Vybraného psychologa si můžete proklepnout na https://app.terapie.cz/ , kde u každého psychologa najdete fotku, hodinovou sazbu a volné termíny – takže si můžete ověřit, zda daný psycholog mívá čas v době, kdy ho máte vy, zda není příliš zaneprázdněn a zda není příliš drahý. Rovněž tam u každého psychologa najdete jeho specializace. Pokud nemáte konkrétní problém, který byste uměli pojmenovat (např. deprese, úzkostné poruchy, závislosti), doporučuji vybrat psychologa se specializací „seberozvoj“ nebo případně „vztahy“ – to jsou nejobecnější zbytkové kategorie a psycholog těmito specializacemi může prospět úplně každému klientovi (i takovému, který si myslí, že žádný problém nemá). Pozor – seznam psychologů na https://app.terapie.cz/ je pouze pomocný, ne každý tam uvedený psycholog spolupracuje s VZP a ne každý psycholog spolupracující s VZP je na tomto seznamu. Podstatné je, aby daný psycholog byl uveden na https://dusevnizdravi.vzp.cz/seznam-terapeutu/ – to je jediný závazný seznam.
- Daného psychologa kontaktujte. (Nejlépe mailem, dovolat se mu obvykle nejde – při probíhající psychoterapii nemůže zvedat telefony.) Napište mu, že byste chtěli přijít v rámci programu Duševní zdraví od VZP, a zeptejte se, kdy by měl nejbližší volný termín, případně mu sami napište, v kterých termínech byste mohli přijít.
- V domluvený termín přijďte k psychologovi. Na začátku sezení mu zaplaťte požadovanou částku (nejčastěji 800 Kč) a předložte mu poukaz, kde psycholog vyplní svoje jméno a vyplní termín prvního sezení a vystaví vám fakturu (případně se s ním domluvíte, že vám ji pošle mailem). Takto to bude chodit na začátku každého sezení – psycholog do poukazu napíše termín aktuálního sezení, vy mu zaplatíte a dostanete fakturu.
- Předpokládá se, že všech deset sezení absolvujete u jednoho psychologa; změna psychologa v průběhu není možná. Takže pokud vám daný psycholog nebyl sympatický a chcete si vybrat jiného, můžete přestat chodit k původnímu psychologovi, roztrhat poukaz a smířit se s tím, že již proběhlá sezení vám nikdo neproplatí. Následně si můžete znovu vytisknout nevyplněný poukaz a vybrat si znovu jiného psychologa. Teprve v okamžiku, kdy poprvé požádáte pojišťovnu o proplacení, je vaše volba psychologa závazně zpečetěna a už ji nemůžete změnit.
- Všechna sezení musejí proběhnout do konce listopadu 2022. Obvyklá frekvence sezení je jednou za týden nebo jednou za čtrnáct dní, takže je dost času. Ale záleží na vaší domluvě s konkrétním psychologem; sezení mohou být i několikrát týdně nebo naopak např. jen jednou za měsíc. Nemusíte vyčerpat všech deset sezení (nicméně se hodí upozornit psychologa, kolik sezení ještě hodláte absolvovat).
- Jakmile budete chtít požádat o proplacení, pošlete pojišťovně následující dokumenty:
- vyplněnou žádost o příspěvek https://www.vzp.cz/formulare/zadost-o-prispevek-2022.pdf
- kopii/sken poukazu
- faktury za již proběhlá sezení
- Tyto dokumenty je potřeba poslat poštou příslušné regionální pobočce VZP nebo je tam donést osobně, případně je lze odeslat datovou schránkou nebo mailem s elektronickým podpisem (pokud těmito technologiemi disponujete). Odesláním první žádosti o proplacení si vás pojišťovna pevně spáruje s daným psychologem a v roce 2022 vám bude proplácet sezení pouze u daného psychologa; jiného si již vybrat nemůžete.
Při odeslání poslední žádosti o příspěvek je také třeba online vyplnit a odeslat dotazník – průzkum spokojenosti https://dusevnizdravi.vzp.cz/psp-dotaznik-spokojenost/.
CO KDYŽ POTŘEBUJU AKUTNÍ POMOC V KRIZOVÉ SITUACI?
Můžete se zkusit obrátit na některé z krizových center, jejichž mapu najdete zde. Krizová centra slouží pro lidi v akutní krizi, kteří potřebují pomoc. Člověk se na ně obvykle může obrátit v kteroukoliv denní či noční dobu, a to i přes svátky, není třeba žádné doporučení, vše je bezplatné. Krizová centra se od sebe navzájem mírně liší – některé jsou pro dospělé, jiné pro děti, některé jsou schopné člověka i hospitalizovat, je-li to potřeba, jiné nikoliv. Je tudíž potřeba zjistit si informace na jejich webových stránkách.
Krizové centrum může být jak velkou pomocí ve chvíli, kdy člověk cítí, že by mohl vlivem nepříznivého psychického stavu udělat nějakou hloupost, tak i v případě, že si jednoduše neví rady a potřebuje odrazový můstek, kam dál. Pracovníci krizového centra by měli být i schopni každého nasměrovat k adekvátní dlouhodobé pomoci – psychiatr jakožto lékař může napsat žádanku o psychologickou terapii místo praktického lékaře.
