#14 Jak se žije se sexuální odchylkou? Terapeut Filip Šinkner z projektu Parafilik (Youradio Talk)

[Cykle02]

#14 Jak se žije se sexuální odchylkou? Terapeut Filip Šinkner z projektu Parafilik (Youradio Talk, Givt.cz)

S psychologem Filipem Šinknerem z unikátního projektu Parafilik probíráme neobvyklé sexuální preference, ptáme se, kdy jsou přijatelné a kdy už ne nebo jak konkrétně probíhají terapie lidí například s pedofilií. Filip mluví o tom, kolik takových lidí mezi námi žije, jak se jim žije a také jaké mýty o nich panují. Více o projektu najdete na www.parafilik.cz.

Popis podcastu

Přiložte si Pijavice k uším a nechte je vysát mýty a klišé o neziskovém sektoru. Podcast Vám přináší portál Givt.cz, díky kterému můžete podporovat neziskové organizace při běžném nákupu na internetu, aniž by vás to cokoliv stálo. Více se dozvíte na www.givt.cz. Náměty, připomínky nebo zpětnou vazbu pište na [email protected].

[Cykle02]

V 22:30 je v podcastu zmíněn i spor s Klusákem a pokusem u zrušení Spolku ČEPEK a na to vyjadřuje pan Šinkner svůj názor na ČEPEK.

[Dreamer]

Na začátku podcastu Filip Šinker říká, že věří, že cestou k destigmatizaci jsou informace. Tak bych tady jen pro zájemce odkázal na nový rozsáhlý výzkum, kde porovnávali efekt "informací sdělených odborníkem" versus "vyprávění z první ruky od pedofila" na (de)stigmatizaci pedofilie.

Výsledek je docela zajímavý: obě metody dosahují podobných výsledků, ale příběh od pedofila měl efekt o něco pozitivnější a dlouhodobější. Informace od odborníka navíc měly krátkodobě efekt negativní ve vnímání "úrovni deviace" pedofilů. Jinými slovy, když o nás vyprávějí odborníci, tak většina lidí nás po přijetí informace krátkodobě vnímá jako "ještě úchylnější", než nás vnímali předtím. Efekt obou metod je ale celkově pozitivní a v čase se víceméně srovná. Asi po půl roce nás většina lidí vnímá víceméně stejně, jako kdyby žádné informace nebo vyprávění nedostali.

Dost zjednodušuju. V textu výzkumu jsou také zajímavé informace o tom, jak funguje psychologie člověka při snaze o humanizaci nějaké minority. Pokud usilujete o destigmatizaci pedofilie, rozhodně stojí za přečtení:

https://link.springer.com/article/10.1007/s10508-021-02057-x

[podivin]

...ale příběh od pedofila měl efekt o něco pozitivnější a dlouhodobější. Informace od odborníka navíc měly krátkodobě efekt negativní ve vnímání "úrovni deviace" pedofilů. Jinými slovy, když o nás vyprávějí odborníci, tak většina lidí nás po přijetí informace krátkodobě vnímá jako "ještě úchylnější", než nás vnímali předtím.

Že by to bylo tím, že když toho pedofila lidi vidí osobně živě, tak vidí, že to není uslintané prase toužící jen voject dítě, ale že to může být také rozumný příjemný člověk, který mluví o tom vztahu k dítěti hezky?

[Dreamer]

Že by to bylo tím, že když toho pedofila lidi vidí osobně živě, tak vidí, že to není uslintané prase toužící jen voject dítě, ale že to může být také rozumný příjemný člověk, který mluví o tom vztahu k dítěti hezky?

Určitě taky. Prý jde ale také o to, že když to vypráví o sobě člověk, začnou se s ním porovnávat, přemýšlí nad vlastní sexuální orientací, v čem to prožívají podobně, v čem jinak a tak. Cítí jeho problémy. Naopak když to vypraví lékař, jasně oddělují sebe, a na druhé straně vidí ty úchyly. Vnímají nás jako devianty, kterým není pomoci, a nedochází tam k žádnému ztotožnění.