Mathiasi,
to, co jsi napsal, je sice smutné, nicméně to nic nemění na faktu, že děti se nestávají dospělými. Dospělost v tvých očích znamená koukání na pornografii, užívání střelných zbraní nebo pocit osamění, který jsi popsal? Co je to za logiku, že by to mělo znamenat cokoliv o dospělosti kohokoliv?
Mathias8 píše: ↑neděle 10. 1. 2021, 0:22:23Dnes su deti neustale podpichovanie, aby co najskor vyrastli, ako keby detstvo samotne bolo zatazou, ktorou je nutne sa prehryzt co najrychlejsie. (...) Minule generacie nemali bohatstvo, ktorym disponujeme my. Ich domy nemali elektriku, ich deti sa chulili v malej posteli bez kurenia. Ich rodicia, nevyrusovani luxusom a spolocenskym postavenim, mali deti na prvom mieste.
Ano, jistě. Bývaly generace před povinnou školní výukou, kdy děti dřely spolu s rodiči hned, co to bylo možné, na poli, aby pomohli svým rodičům s obživou. Potom byly generace, které chodily do školy
a k tomu navíc pomáhaly rodičům na poli od mladého věku. Z minulosti je známo, že vztahy vznikaly dříve, děti se rodily mladším rodičům, a to právě proto, že lidé i dříve umírali. Nebyly vakcíny na všelijaké nemoci a mory.
Naopak tehdy bylo dítě nucené dospět (skutečně DOSPĚT) co nejdříve, co to šlo.
Dnešní doba je jiná. Mít děti po třicítce už začíná být poměrně běžné, protože lidé už nemusí mít tolik strachu ohledně nemocí, tak jako tomu bylo v minulosti. Naopak z toho důvodu dospívají o mnoho později. Nemají na sobě tolik zodpovědnosti, jako tomu bylo v dobách minulých, necítí na sobě ten tlak, aby co nejdříve zakládali rodiny. Klidně mohou být do devatenácti na střední škole, k tomu si občas vzít nějakou nezávaznou brigádu, pak dalších x let studovat na vysoké škole, postupně se s pomocí svých rodičů (kteří také žijí déle) postavit na vlastní nohy, jak jim to vyhovuje. (Samozřejmě velmi generalizuji a jsou případy, co to takto nemají.)
Realita je taková, že zatímco v minulosti bylo dítě od nízkého věku hnáno k odpovědnosti, dnes už to tak není. Dnes naopak dítě může být déle dítětem, až je to poněkud nezdravé. Já samozřejmě mluvím o
skutečné dospělosti, což znamená zodpovědnost za svůj život, touha po rodině, touha po tom se usadit, zodpovědnost za vlastní potomky apod. Tohle znamená dospělost a tohle kdysi musely děti (a mladí dospělí) zvládat o mnoho dříve.
Mathias8 píše: ↑neděle 10. 1. 2021, 0:22:236 mladistvych, ktori este nedosiahli 20 rokov, spacha samovrazdu, 12 deti zomrie kvoli strelnej zbrani. (...) 399 deti je zatknutych za uzivanie drog, 1352 babatiek sa narodi maloletym matkam. (...) Studie ukazuju, ze kazdu hodinu sa v tejto krajine 3 maloleti pokusia o samovrazdu podrezanim zil alebo predavkovanim. (...) V Britanii si 20% rodin sadne k spolocnej veceri len raz v roku. (...) Ale teraz si moze uzivat rozpravky pred spanim menej ako 33% britskych deti od dvoch do osmich rokov. (...) Rozne agentury zaoberajuce sa ochranou deti hlasia, ze viac ako milion deti je kazdy rok obetou zanedbavania. Ano, zanedbavania. (...)
A já se tě opětovně ptám - tohle podle tebe určuje dospělost? Dospělost jsou pro tebe sebevraždy, vraždy, užívání drog, nečtení pohádek, nesezení u jednoho stolu u večeře? Tohle podle tebe určuje, že člověk bude víc či dřív
DOSPĚLÝ? To jako vážně?
Víš, co v tom vidím já? Já v těch sebevraždách vidím děti, které tak činí, protože se cítí hrozně osamělé, protože jim možná někdo ubližuje, protože jsou skutečně odcizené vlastním rodičům. Dnešní doba totiž může být krutější než doby předchozí. Ne proto, že bychom minimálně v našich končinách trpěli nemoci a hladem, jak to měli naši dávnější předchůdci, ale proto, že jelikož nyní máme ty hlavní potřeby zajištěné (hlad, žízeň, teplo, sucho, ... viz řazení Abrahama Maslowa), tak se zajímáme o ty "podřadnější", více se snažíme najít naše místo ve světě, více se zaobíráme vztahy, a také naším následným neštěstím. Naši předchůdci na toto neměli moc čas - doba byla rychlejší, museli rychle dospět, zakládat rodiny, byly různé nemoci, pak různé války, jejich život byl tak nabitý vážnějšími starostmi, že je stěží mohla trápit osamělost nebo potřeba sounáležitosti stejně jako trápí nás.
Upřímně si myslím, že různé problémy tkví spíše v tom, že dnešní generace mladých "dospělých" ve skutečnosti neumí dospět. Dětství plné bezstarostnosti, počítačových her, chození do školy, potom možná nějakých brigád, ale upřímně - o domácnost se často starají rodiče, děti toho nemají na práci tak moc. Jsou naopak k zodpovědnosti vedeni méně a méně. A pak se ten nedostatek dospělosti může odrazit i v tom, že když se mají postavit na vlastní nohy, tak jim to nejde.
Tak buď té lásky a přestaň slovo "dospělost" používat jako synonymum ke stavu dětí v dnešní době. Dnešní doba s sebou nese jiné stinné stránky, které jsme probírali jinde, ale vůbec to neznamená, že by děti měly být dříve či více dospělé. Opak je pravdou. A pokud opravdu vidíš dospělost v tom, co jsi popsal v minulém příspěvku, možná by ses měl zamyslet nad svou definicí "dospělosti".
EDIT 10. 1. 2021, 3:52 hod.: Ještě dodám, že rozlišování skutečné dospělosti a oné "pseudo dospělosti" je pro mě hodně podstatné z toho důvodu, že mylné myšlenky o dětské "pseudo dospělosti" mohou vést posléze k nebezpečným myšlenkám - třeba k těm, že pokud je dítě "dospělé, poněvadž sleduje pornografii", tak je v pořádku s ním provozovat sexuální aktivity. A to je hodně, hodně špatné. Podobným myšlenkám můžeme předcházet, když si budeme připomínat, že děti dospělé NEJSOU. Děkuji za pochopení.
Porno je nebezpečné právě v tom, že může v dětech vyvolávat dojem, že takto vypadá reálný sex, i když ve skutečnosti je to pohádka pro dospělé.
). Takže vyloženě tohle bych s nějakou extra újmou nespojoval, minimálně ne bez nějakého výzkumu, poněvadž kdysi bylo naprosto běžné, aby děti slyšely rodiče při "akci", když se zrovna probudily.
