Muž lovil děti na síti přímo z léčebny, po útěku jedno zneužil (iRozhlas.cz)

[Silesia]

Muž lovil děti na síti přímo z léčebny, po útěku jedno zneužil. ‚Psychiatr jim do hlav nevidí,‘ reaguje ústav (iRozhlas.cz)

Soud poslal čtyřicetiletého pacienta na sexuologické léčení do Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, aby se naučil zvládat deviaci a zároveň aby po dobu, kdy bude v ústavu, byla před ním chráněna společnost. Hlavně děti.

Muž měl přímo v léčebně přístup na internet a na sociálních sítích podle policie znovu vyhledával děti a komunikoval s nimi. Z nemocnice několikrát utekl a nakonec byl obviněn, že znásilnil nezletilé dítě.

Ředitelka kosmonoské psychiatrické nemocnice Dana Kolářová pochybení odmítá. „To, co popisujete, se může s jistou pravděpodobností stát kdykoli v kterékoli psychiatrické nemocnici. Naše postupy mohou být zaměřeny jen na snížení těchto rizik, kdežto vyloučení je mimo realitu.“

Případ ukazuje nejen otřesný zločin, ale také odhaluje, jak je systém ochranné léčby nedokonalý. Ministerstvo zdravotnictví připouští, že je třeba ho změnit. „To šetří policie a o pacientech s vámi vůbec nebudu hovořit,“ reagovala na zjištění Radiožurnálu ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová.

Mladoboleslavští policisté zdokumentovali případy tří dětí, s nimiž muž z psychiatrické nemocnice na internetu komunikoval. Začalo to podle nich loni na konci června a pokračovalo téměř až do konce roku. Kromě toho muž z léčebny utíkal, využíval k tomu vycházky, ze kterých se nevracel, kdy měl. Protože tím porušoval soudní nařízení o ochranné léčbě v ústavu, případ začali řešit policisté a státní zastupitelství.

„Zdejší státní zastupitelství dozorovalo trestní věc týkající se neoprávněné komunikace pacienta v Psychiatrické nemocnici v Kosmonosech a jeho opakovaných útěků z Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Bylo vedeno trestní řízení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ sdělil šéf státního zastupitelství v Mladé Boleslavi Petr Cibulka.

Došlo to tak daleko, že pacient skončil loni 4. prosince 2019 ve vazbě a tam zůstává. Důvodem byla podle mluvčího mladoboleslavského soudu Martina Moce obava, že uprchne a bude se skrývat nebo bude dál páchat to, kvůli čemu je stíhán.

Při vyšetřování však policisté zjistili, že muž při jednom z útěků spáchal v Praze mnohem závažnější zločin. Případ už proto nemohli řešit mladoboleslavští policisté a žalobci, předali ho tedy pražskému městskému státnímu zastupitelství a Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy.

„Muž je stíhán pro trestný čin mravnostního charakteru, kterého se dopustil mimo léčebnu,“ sdělil mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Víc uvést nechtěl. „V tuto chvíli kriminalisté nechtějí poskytovat k vyšetřování žádné bližší informace, aby nebylo ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení,“ dodal. Podle informací žalobců byl pacient obviněn ze znásilnění nezletilého dítěte.

Jak se obviněný muž staví ke svému stíhání a zda vinu přiznává, není jasné. „Je tam presumpce neviny, není to uzavřené, bez jeho souhlasu a vědomí o tom nemůžu mluvit,“ řekl pacientův advokát Richard Polma.

Nemocnice útěkům nezabrání
Ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová nechtěla pacientovy útěky komentovat. „Já vůbec nevím, tohle už si nepamatuji, je to doba. Já konkrétní pacienty neznám. To je věc policie, to jde úplně mimo nás,“ uvedla s tím, že o konkrétním pacientovi nebude mluvit. „My máme v prvé řadě chránit pacienty i z těchto důvodů, to je naše poslání, proto máme zabezpečené dokumentace a prostě tyhle informace nepodáváme.“

Později poslala obsáhlý e-mail, ve kterém napsala, že nemocnice není vězením, a tudíž nemá žádné možnosti, jak pacientům v odchodu zabránit. Ohradila se proti slovu „útěk“ a zdůraznila, že pacienti (i v jiných psychiatrických nemocnicích – pozn. red.) se mohou volně procházet po areálu, dostávají propustky ven, a to i na několik dní. Záleží na jejich zdravotním stavu.

„Nemocnice nemá žádnou silovou složku, u pacientů jsou k dispozici jen zdravotní sestry a několik málo sanitářů. To jsou ovšem zdravotničtí pracovníci, kteří nemají oprávnění stíhat a fyzicky zastavit pacienta,“ řekla Kolářová.

Volný přístup na internet
Připojit se na internet nebylo pro obviněného muže nic složitého. Léčebna sice na jednu stranu omezuje pacientům přístup na nemocniční počítač tak, že na něj mohou jen pod dohledem personálu a na zablokované weby nemohou vůbec. Na druhou stranu ale umožňuje pacientům připojení na internet nerušeně a bez dozoru z mobilního telefonu. „Oni teď všechno řeší přes tyhle mobily. Dneska má internet v mobilu každý,“ připustila ředitelka.

Odepřít někomu mobil není podle ní snadné. „Možnost pacientů ve styku s vnějším světem (mobil, internet, návštěvy, vycházky, korespondence) může být za přísně daných podmínek limitována, avšak vždy individuálně podle zdravotního stavu, a to obvykle jen dočasně,“ napsala.

Pokud by pacient o mobil přišel, těžko mu lze zabránit, aby si ho půjčil od někoho jiného. Případně od někoho z „vnějšku“. Nemocnice v Kosmonosech totiž není střežená, naopak je otevřená veřejnosti. „Půjčování, skrývání a pašování mobilních telefonů nezabráníme,“ připouští Kolářová.

Podle Vladislava Žižky z Asociace psychiatrických nemocnic a léčeben se v praxi neurčuje, kdo mobil může mít, ale naopak, komu ho odepřít. „Ten, kdo chce a může ho mít, tak ho má. Měly by být důvody, proč ho nemůže mít. Klade se důraz na uplatnění lidských práv a obecně se snaží o to, aby ti lidé měli co nejmenší omezení,“ řekl Žižka.

„Pokud se bude vědět, že ten člověk toho zneužívá, že by mohl páchat trestný čin nebo způsobit závažnou škodu někomu jinému nebo sobě, tak je možné, aby ošetřující lékař nebo primář, který by měl dostatek důvodů, aby je do dokumentace popsal, ten telefon odebral,“ doplnil.

‚Psychiatr do hlavy nevidí‘
Ředitelka kosmonoské psychiatrické nemocnice Kolářová se pohoršeně ohradila proti dotazu Radiožurnálu, zda nemocnice neselhala v péči, když zmíněný pacient přímo v léčebně kontaktoval děti a utíkal.

„Vaše otázka vychází z mylné představy, že psychiatr je odpovědný za chování svého pacienta, a to vždy a všude, jakož i z technicistní představy všemocné medicíny, která je povinna okamžitě s plným úspěchem opravit každou poruchu zdravotního stavu, jinak jde o ‚selhání‘. Psychiatrie má ze své povahy jistě nižší procento úspěšnosti než kupříkladu chirurgie,“ sdělila.

„Psychiatr do hlav svých pacientů nevidí. Vše se zakládá na odborném odhadu a zkušenosti, tedy na zásadě kalkulovaného rizika. To, co popisujete, se může s jistou pravděpodobností stát kdykoli v kterékoli psychiatrické nemocnici. Naše postupy mohou být zaměřeny jen na snížení těchto rizik, kdežto vyloučení je mimo realitu,“ dodala.

Reforma
Útěky pacientů z psychiatrických zařízení přitom nejsou výjimečné. Jen v Kosmonosech v posledních pěti letech utíkalo více než deset potenciálně nebezpečných pacientů, před nimiž pak policie varovala veřejnost. Třeba v červenci 2015 uteklo pět lidí za dva týdny. Vedení města zvažovalo, že by po každém útěku posílala lidem varovné SMS, nakonec tento plán vzdalo, aby nešířilo paniku. Ředitelka Kolářová vždy opakovala, že nemocnice není vězení ani detenční ústav, v němž je přísnější režim.

Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje slabiny systému ochranné léčby nařízené soudem a chystá se ho změnit v rámci reformy psychiatrické péče, kterou už několik let připravuje. „Dlouhodobě si uvědomujeme, že systém ochranného léčení není dokonalý,“ reagoval na případ z Kosmonos Martin Hollý, jenž je ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice a člen Psychiatrické společnosti, která je garantem reformy. Změny mají podle něj přinést efektivnější léčbu pacientů i silnější ochranu společnosti.

Počítá například s oddělením pacientů, jimž soud nařídil ochranou léčbu, od ostatních a vytvoření uzavřených pavilonů, na kterých by byli více hlídaní. A také by měli omezenější přístup na internet. „Zjednodušeně řečeno, aby měli kontakt z vnějším světem, mohli napsat e-mail domů a hledat si práci, ale nebudou mít přístup na sociální sítě a na jiné než běžné webové stránky,“ říká Hollý. A ze svých mobilů by pacienti na uzavřeném oddělení mohli pouze telefonovat.

Jistá volnost pacientů
Po vydání článku se vyjádřil i ministr zdravotní Adam Vojtěch (za ANO), kterého Radiožurnál žádal o komentář celý minulý týden.

Rovněž on připustil, že kvůli chybějící individuální péči o nemocné není ochrana společnosti dostatečně efektivní. Stejně, jako není efektivní podpora pacientů v ochranném léčení. „Reforma péče o duševní zdraví na tyto nedostatky reaguje,“ sdělil. Kromě specializovaných hlídaných odděleních chystá ministerstvo pilotní týmy, které budou dohlížet na průběh léčby pacienta po té, kdy se z ústavu vrátí domů a pokračuje v ambulantním léčení.

Psychiatři si uvědomují, že jistá volnost pacientům při léčbě pomáhá, proto chtějí vytvořit několikastupňové zabezpečení tak, aby lidé, jejichž léčba by na hlídaném oddělení probíhala bez problémů, mohli přejít na oddělení s mírnějším režimem a nakonec odejít domů do ambulantního léčení. I „domácí“ léčba by ovšem probíhala pod dohledem terénních odborníků, zdravotníků, pracovníků sociálek a probační a mediační služby.

Ministerstvo zdravotnictví spolu se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem práce a sociálních věcí budou nyní zjišťovat, jak zajistit péči o pacienty při jejich přechodu z ústavní ochranné léčby na ambulantní. Hledá dva týmy odborníků a vyhlásí osmnáctiměsíční pilotní projekt.

Každá psychiatrická nemocnice navíc zpracovala plán změn v poskytování péče v příštích třech letech. „V těchto plánech již jsou definovaná samostatná oddělení pro výkon ochranného léčení v psychiatrických nemocnicích,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

[Gabriel Svoboda]

Myslím, že paní ředitelka a všichni odpovědní pracovníci, kteří jen krčí rameny a říkají "nemáme pravomoc, nemáme peníze, bylo by to proti zákonu, bylo by to proti lidským právům, takto systém prostě nefunguje, nejde to" by se měli urychleně vzpamatovat a provést nějakou reformu, která sice bude v mezích humanismu a liberalismu, ale nebude obsahovat zbytečné díry, lákající zločince ke zneužití. Jinak místo nich přijde někdo, koho nebude zajímat, že to nejde, ale bouchne do stolu a udělá to. A humanista ani liberál to rozhodně nebude.

Nevím, proč by nemělo být možné střežit psychiatrické léčebny a některým pacientům omezit či zrušit vycházky a přístup na internet. A pokud to nejde podle současných zákonů, pak bych očekával, že paní ředitelka odpoví "ano, bohužel to nejde, ale bombardujeme ministerstvo žádostmi, aby změnilo zákon". Současný přístup paní ředitelky bohužel trpí rozšířenou nemocí humanistů a liberálů, ke kterým se sice obecně vzato také hlásím, ale nelíbí se mi na nich jejich naivní optimismus a představa, že na všechno je času dost a problémy se budou řešit někdy přiště (a leckdy ani tehdy ne). Lidé se totiž můžou naštvat a na "někdy příště" už nemusí dojít.

[Cykle02]

Muž z léčebny obtěžoval děti, pak jedno znásilnil, hrozí mu až 12 let. ‚Nejsme vězení,‘ říká ředitelka (iRozhlas.cz, Artur Janoušek )

Téměř po roce pražští kriminalisté uzavřeli případ uprchlého pacienta Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech a státní zástupkyně podala obžalobu. Muži hrozí až dvanáctiletý trest. Jednačtyřicetiletý pacient léčebny se mobilem připojoval na internet, kde sexuálně obtěžoval nezletilé chlapce. Jednoho z nich pak během útěku ze zařízení znásilnil. Podle ředitelky Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dany Kolářové její ústav nepochybil.

Jednačtyřicetiletý pacient Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Josef U. je obžalovaný z toho, že přímo z léčebny vyhledával na internetu nezletilé chlapce, psal si s nimi o sexu, posílal jim intimní videa a fotografie a ty žádal od nich. Jednoho z nich pak podle obžaloby na útěku z léčebny znásilnil. Podle zjištění Radiožurnálu byl přitom na sexuologickém léčení proto, že už před tím znásilnil jiné dítě.

Na případ, který odhalil nedokonalosti systému psychiatrické péče, upozornil Radiožurnál letos v únoru. Téměř po roce pražští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu a státní zástupkyně podala obžalobu.

Muž je obžalovaný z pěti trestných činů. „Kriminalisté ho viní ze znásilnění nezletilého chlapce, ohrožování výchovy dítěte, zneužití dítěte k výrobě pornografie, z výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání," vyjmenoval mluvčí pražských policistů Jan Daněk.

Z maření výkonu úředního rozhodnutí viní policisté muže proto, že svými útěky porušoval ochrannou léčbu, kterou mu nařídil soud. Tím také vyšetřování na konci loňského roku začalo. Policisté totiž nejprve řešili opakované útěky pacienta z léčebny a to, jak vyhledával děti na internetu.

Postupně zjistili, že muž přímo z léčebny pomocí mobilu komunikoval nejméně se šesti dětmi. Nejmladšímu bylo teprve osm let. Muž se údajně snažil zametat stopy a komunikaci s nezletilými chlapci vymazal, když se dostal k nemocničnímu počítači, ke kterému mají pacienti přístup pod dohledem personálu. Kriminalisté ale data obnovili a komunikaci obviněného muže s dětmi se jim podařilo zrekonstruovat.

Během vyšetřování kriminalisté navíc zjistili, že pouze si s dětmi psát deviantovi nestačilo. „S jedním z chlapců se stíhaný muž v době, kdy byl na útěku z ústavního sexuologického léčení, sešel a znásilnil ho,“ řekl policejní mluvčí Jan Daněk.

Josefa U. z Prahy zastupoval nejprve advokát Richard Polma, který sdělil, že jeho klient na obvinění nijak nereagoval. „V přípravném řízení odmítl vypovídat,“ řekl Polma. Od léta obviněného muže zastupuje advokátka Michaela Velechovská, která ale nechtěla odpovědět na dotaz, co její klient říká na obžalobu. „Nebudu se vyjadřovat, mám povinnost mlčenlivosti ze zákona, takže nemohu činit žádné vyjádření bez souhlasu klienta,“ řekla.

Muž je od loňského prosince ve vazbě. Předminulý týden mu ji Městský soud v Praze prodloužil, důvodem byla obava, že uprchne a bude se skrývat nebo bude dál páchat to, kvůli čemu je stíhaný. Pokud soud rozhodne, že je vinen, hrozí mu v krajním případě až dvanáctiletý trest.

Obžalovaný muž přitom už dříve spáchal stejný trestný čin. „V minulosti byl stíhán pro mravnostní trestnou činnost – znásilnění. A ano, bylo to také na dítěti,“ potvrdil policejní mluvčí Jan Daněk. A podle informací Radiožurnálu to byl také důvod, proč mu soud nařídil sexuologické léčení v Psychiatrické nemocnici v Kosmonosech.

„V této souvislosti apelujeme na rodiče, aby více věnovali pozornost svým dětem a měli přehled s kým komunikují,“ podotkl policejní mluvčí Jan Daněk.

Nejsme vězení

Jak je možné, že se muž podle obžaloby dostal v kosmonoské léčebně na internet a mohl vyhledat další děti? Snadno. Podle ředitelky Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dany Kolářové je v areálu internet dostupný a to i pro pacienty, kteří se k němu připojují přes mobil. O tom, kdo může mít mobil a díky němu i přístup na internet, rozhoduje zdravotní stav každého pacienta. A odepřít někomu mobil není podle Kolářové jednoduché.

„Možnost pacientů ve styku s vnějším světem jako je mobil, internet, návštěvy, vycházky, korespondence může být za přísně daných podmínek limitována, avšak vždy individuálně podle zdravotního stavu, a to obvykle jen dočasně,“ sdělila.

A i kdyby měl někdo mobil zakázaný, těžko mu podle Kolářové zabránit, aby si ho půjčil od jiného pacienta, případně od někoho z „vnějšku“. „Půjčování, skrývání a pašování mobilních telefonů nezabráníme. Nemocnice k tomu nemá síly, prostředky ani zmocnění. Naše sestry sice ze zkušenosti umějí hledat, ale někdy musíme v případě nedovolených předmětů na odděleních ochranného léčení použít i služeb Policie ČR. Samozřejmě bez záruky, že za hodinu nebo za den nenastane na tomtéž místě či na jiném podobně nežádoucí stav,“ popsala ředitelka Kolářová.

Podobně Kolářová odpověděla na dotaz, jak je možné, že muž mohl utéct a že nebyl více hlídaný. Zvlášť, když už před nástupem na léčení ukázal, jak je nebezpečný, když znásilnil dítě. „To neovlivníme, my nejsme vězení. Pacienti u nás plní program a normálně mají po nějaké době vycházky, jak do areálu, tak samostatně,“ řekla.

‚Nic jsme neporušili‘

Podle informací Radiožurnálu ale dotyčný muž neměl povolenou vycházku. Utekl při úklidu oddělení, což je běžná součást pracovní terapie. A údajně to nebylo poprvé. „No, my nemáme ploty, nemáme ochranku, nejsme vězení, nejsme zadrátovaný. Jsme normální nemocnice, takže, jak tomu máme zabránit?“ reagovala Kolářová.

Psychiatrická nemocnice Kosmonosy po útěku zmíněného pacienta nepřijala žádná bezpečnostní opatření, podle ředitelky Kolářové ani nemohla. „My jsme nic neporušili. My jsme pracovali tak, jak máme. I personál na tom oddělení,“ řekla.

A můžou udělat víc pro zajištění pacienta, tedy nad rámec svých povinností? I na to má Kolářová jednoznačnou odpověď: „Nemáme co, my jsme nemocnice, my nemáme možnost dělat další opatření. Pořád se na nás tlačí, na nějaká opatření, ale to my udělat nemůžeme. My mu tady na základě rozhodnutí soudu dáváme šanci, že si uvědomí svoje jednání a bude se chovat jinak. Proto máme specializované léčebné programy, nic jiného dělat nemůžeme,“ vysvětlila.

A odkázala na to, že do kosmonoské psychiatrické nemocnice poslal dotyčného muže soud na základě posudku znalce, který má posoudit všechna rizika.

Soudy sice mohou společnost ochránit před nebezpečným člověkem tím, že ho pošlou do časově neomezené zabezpečovací detence, což jsou léčebné ústavy s vězeňským režimem v Brně a Opavě. Jenže to je krajní řešení, k němuž může soud sáhnout jedině na základě posudku znalce, pokud ten dojde k závěru, že ústavní léčení v psychiatrické nemocnici k ochraně veřejnosti nestačí.

Reforma psychiatrické péče

Když Radiožurnál letos v únoru na případ upozornil, tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil, že ochrana společnosti není dostatečná. Stejně jako podle něj není dost efektivní ani psychiatrická péče o pacienty. Změnit by to měla reforma péče o duševní zdraví.

Jak by měla vypadat, přiblížil ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martin Hollý, jenž je jedním z odborníků, kteří se podílejí na vzniku reformy. Podle něj se počítá například s oddělením pacientů, jimž soud nařídil ochranou léčbu, od ostatních v psychiatrických nemocnicích a vytvoření uzavřených pavilonů, ve kterých by byli více hlídaní.

Součástí reformy má být podle Hollého několikastupňové zabezpečení tak, aby pacienti, jejichž léčba by na hlídaném oddělení probíhala bez problémů, mohli přejít na oddělení s mírnějším režimem a nakonec odejít domů do ambulantního léčení.

Psychiatrické nemocnice nyní pracují na vytvoření specializovaných odděleních a odborníci debatují nad tím, jak v těchto pavilonech zajistit hlídání rizikových pacientů. Kromě toho se chystají pilotní týmy odborníků, zdravotníků, pracovníků sociálek a probační a mediační služby, kteří budou dohlížet na ambulantní léčbu pacientů. Reforma se připravuje už několik let, kdy bude hotová, však zatím není jasné.

[Jednorozec]

Gabriel svoboda:
No a jak by si to chtěl udělat? Většina lidí si plete psychiatrické oddělení s věznicí. Ale tak to přece není. To že někomu nařídíš léčbu přece není totéž jako vězení.
Pokud chceme ty lidi izolovat pak by se mělo vymyslet nějaké zařízení které by vězením bylo (a posílali se tam lidé od soudu rovnou po odsouzení a ne až po odpykání trestu), ale zároveň by se tam tito lidé léčili. A taky je dobré si uvědomit, jak je případné dání pravomocí někoho omezit/věznit psychiatrovi namísto soudu, zneužitelné. Třeba za "minulých režimů" se takto odstraňovali ze společnosti nepohodlní lidé....,

[Gabriel Svoboda]

Prostě by psychiatrická léčebna byla plus mínus vězení s tím, že vycházka je bonus, který se dává jen těm nejlepším (nikoliv samozřejmý nárok, která se odebírá jen těm nejhorším). Nevidím v tom problém - k pobytu v psychiatrické léčebně odsuzuje stále soud, nikdo jiný.

[Tim]

Prostě by psychiatrická léčebna byla plus mínus vězení

To si dost dobře neumím představit jak by se tam zadržel někdo kdo by se prostě rozhodl že tam nebude. Zřizenci nejsou bachaři a léčebny věznice... Neumím si pořádně představit jak by se to po stránce technické ale i personální dalo nějak lehce vyřešit.

[Gabriel Svoboda]

To by se vyřešilo vězením pro útěkáře. Kdo nechce být v léčebně, bude zkrátka ve vězení.

[Tim]

To je právě to... Vyžadovalo by to především výstavbu takového objektu, navíc by potřeboval dozorce z řad vězeňské služby. Aktuálně na to nejsou peníze ani lidi a když by se našli tak se prioritně musí řešit přeplnění věznic pro většinovou "klientelu"... Jestli není snažší zrušit vycházky...

[Gabriel Svoboda]

Žádní lidé ani peníze navíc by nebyly potřeba, psychiatrické léčebny by se nemusely nijak hlídat. Ale ten, kdo by zneužil toho, že jsou nehlídané, by šel do vězení.

[Tim]

Žádní lidé ani peníze navíc by nebyly potřeba, psychiatrické léčebny by se nemusely nijak hlídat. Ale ten, kdo by zneužil toho, že jsou nehlídané, by šel do vězení.

Já to pochopil, jen sem na pochybách že by v prostorech běžné věznice bylo možné zajistit adekvátní léčebný servis.

[Gabriel Svoboda]

Léčba ve vězení by samozřejmě byla ideální. Ale v současné situaci, kdy léčba ve vězení bohužel nefunguje, by útěkář prostě šel do běžného vězení bez léčby. Léčil by se až po vypršení trestu za útěk. Pokud by zase utekl, šel by zase do vězení bez léčby.

[Jednorozec]

Žádní lidé ani peníze navíc by nebyly potřeba, psychiatrické léčebny by se nemusely nijak hlídat. Ale ten, kdo by zneužil toho, že jsou nehlídané, by šel do vězení.

Jenomže to je právě to nakolik se vyplatí speciální věznice pro "úchyly" kolik je takových lidí za rok v celé čr? (ve společné je logické že to fungovat asi nebude).
A druhá věc je že nemůžeš nikomu dát dva tresty za jednu věc. Ten člověk dostane trest tj. vězení a pak léčbu, což už se nepovažuje za, a nemá být, trest. Do izolace ho můžeš jakožto lékař dát jen pokud víš že ohrožuje sebe či lidi okolo a to splňuje zas jen minimum lidí.
Stejně tak je otázka nakolik ovlivní vlastní terapii to že dotyčný bude zavřený (taky by se mohlo ukázat že to bude kontraproduktivní)...

[Gabriel Svoboda]

Nebyl by to druhý trest za stejnou věc. První trest by byl za zneužití, druhý trest by byl za útěk. Takže by nebylo potřeba stavět novou věznici. Pokud bychom lidi chtěli léčit ve věcení, stačilo by jedno malé oddělení v rámci již existující věznice, případně pokud bychom vězně neléčili (jako dnes), tak by mohli být umístěni kdekoliv.

Vím, že vycházky můžou mít pozitivní terapeutický efekt, ale tady se to s nimi zjevně přehnalo.

[Jednorozec]

Tím druhým trestem jsem myslel to že dostane trest vězení a pak nařízenou sexuologickou léčbu, přičemž ta léčba není trest jak se občas lidé domnívají... (pokud neplní nařízenou léčbu může dostat další trest ale to zas jsme tam kde jsme byli po něm má zas jen tu léčbu která není trest)
To že by bylo nejlepší mít speciální vězení kde by se zároveň dotyčný léčil je asi nejlepším řešením ale otázka právě je nakolik je to finančně a organizačně reálné. (primárně pro kolik lidí by to bylo, jak velká jsou běžně vězení?)

[pbd]

To že by bylo nejlepší mít speciální vězení kde by se zároveň dotyčný léčil je asi nejlepším řešením ale otázka právě je nakolik je to finančně a organizačně reálné. (primárně pro kolik lidí by to bylo, jak velká jsou běžně vězení?)

Taková vězení s léčbou už existují a to Ústav pro výkon zabezpečovací detence ve Vazební věznici Brno a Věznici Opava (ale na oficiálních stránkách se toho moc nedočtete).

[Kasz]

Je i v Kuřimi: 20 let činnosti specializovaného oddílu pro výkon ochranného léčení sexuologického (vscr.cz)

[Jednorozec]

V tom případě by stačilo namísto klasické věznice posílat lidi přímo tam a neřešit léčbu až po vězení. I tak ale zůstává varianta, kdy dotyčný má podmínku a toho tam rovnou poslat nemůžeš...

[Gabriel Svoboda]

Kuba říkal, že léčba absolvovaná v těchto věznicích se nepočítá jako léčba. Po propuštění z vězení musíte nastoupit na léčbu do normální psychiatrické nemocnice a až tato léčba se počítá jako léčba uložená rozusdkem. Změnilo se od Kubových dob něco?