Kamarád neví, že jsem pedofil. Co mám dělat?

[Tim]

Přesně tak a může to způsobit rozvod manželství a rozpad rodiny, pokud to pak manželka od někoho zaslechne.

Vlakat zenu do svatby aniz by jsi k ni byl uprimny a cely zivot neco tajit cloveku ktery by mel byt tim nejblizsim? Velmi tradicni a konzervativni... ale mozna ve stredoveku!!

[301]

Možná máš štěstí že kolem tebe jsou fajn lidi, ale ne všichni kolem sebe mají ty ochotné a tolerantní lidi a to samé i kasz.
Já kolem sebe samé zmetky nemám, ale pár se jich najde. A stejně jako já to má i více pedofilů.Každý by se měl svěřit podle toho koho má ve svém okolí a ne za každou cenu.

[Tim]

Možná máš štěstí že kolem tebe jsou fajn lidi, ale ne všichni kolem sebe mají ty ochotné a tolerantní lidi a to samé i kasz.
Já kolem sebe samé zmetky nemám, ale pár se jich najde. A stejně jako já to má i více pedofilů.Každý by se měl svěřit podle toho koho má ve svém okolí a ne za každou cenu.

Souhlasim, ta volba je na kazdem ale vzhledem k tomu jak k tomu pristupujete i v ramci nejakeho planu zalozit rodinu a mlzit sve zene... Panove ja jsem konzervativec a idealista - nelzu a nemlzim. Pro vas je berna mince vyvaznout z toho co nejlip, to proste neumim pochopit.

[Mathias8]

Chcel by som mat v zivote partnerku/zenu a mat snou deti a chcel by som, aby to vedela. Ale urcite by som jej to len tak nepovedal. Musela by byt chapavej povahy. To zalezi hlavne aj od toho aku by mala povahu a ci by dokazala si take nieco naozaj nechat iba pre seba.
Nebudem/nemozem si dovolit len tak zariskovat a stratit vsetko to, co som vzdy chcel a po com som vzdy tuzil a teraz mam. Vzdy som tuzil po tom, byt v kontakte s detmi, pretoze to ma naozaj skutocne vnutorne naplnuje a vdaka detom sa citim nielen vnutorne ako tak stastny, ale hlavne moznost byt snimi a travit snimi cas ak mi je to umoznene mi dava neskutocnu energiu do zivota.

Moje detstvo bolo strasne bolestive. Nikdy som nemal moznost robit veci ako ostatne deti. Tvrdo som pracoval od maleho chlapca. Vzdy to bola iba praca, praca a praca od rana do vecera kazdy bozi den. Chodieval som aj von ale to bolo take ze iba na chvilku urcity cas ked sa dalo inak to bola zase iba praca. Plus ponizovanie, bitky, vyhrazanie, manipulacia do toho zistenie, ze sa mi pacia deti.

Nebolo to normalne detstvo. Kto si nezazil nikdy nepochopi. Jedina spasa jedine co mi v tom obdobi strasne pomahalo boli stary rodicia a deti. Vtedy som nebyval a nebol tak casto s detmi ako teraz pochopitelne. Ale vzdy ked som mal tu moznost asi dva krat do roka a bol snimi dokazali mi pomoct aspon na chvilku zabudnut na tu bolest ktoru som v sebe dusil. Pretoze to vsetko sa odohravalo vo mne. Navonok som bol strasny optimista ale moja dusa.. detska dusa bola rozdrtena.

A teraz, ked som sa z toho ako tak dostal, pretoze nasledky si clovek nesie cely zivot a mam moznost travit s detmi viacej casu ako v minulosti mam o toto vsetko prist a byt znovu tam kde som bol ako dieta koli jednemu risku?

Kde mam tu istotu, ze to na kavicke nepovie svojim kamaratkam? Kde mam istotu, ze sa nebude chciet s niekim poradit? Kde mam istotu, ze ma neznenavidi a podobne.

Stratit toto vsetko, co ma v konecnom dosledku dalo by sa povedat drzi pri zivote len koli risku?

Chcel by som strasne taku priatelku/zenu.. ale obavam sa ze je to z mojho hladiska viac nerealne ako realne, ze by to vedela. Nehodlam sa nikomu zdoverit sam od seba urcite nie..

[Tim]

Chcel by som mat v zivote partnerku/zenu a mat snou deti a chcel by som, aby to vedela. Ale urcite by som jej to len tak nepovedal.

A vzal by sis ji nebo s ni zalozil rodinu i s tim ze by to nevedela?

[Mathias8]

A vzal by sis ji nebo s ni zalozil rodinu i s tim ze by to nevedela?

Nad tim som moc nepremyslal ale asi nie. Starsie ako 12 rokov ma nepritahuju. Pacia sa mi dievcata niektore aj do 17 rokov ale to ojedinele. U tich starsich je iba fyzicka pritazlivost u tich mladsich je fyzicka aj sexualna. Starsie nad 18 su pre mna uz hodne moc stare. Nemal som nikdy vztah takze ak by sa predsa len naslo nejake dievca na 18 rokov bolo by pre mna hrozne tazke mat snou vztah a to nehovorim o sexe. Ak by sa mi predsa len niekedy podarilo dostat sa cez toto vsetko a prislo by k svadbe tak si myslim ze by som radsej k svadbe nepristupil bez toho aby to vedela. Fakt neviem.

Ale vnutorne tuzim po tom mat dievca, ktore by vedelo moje tajomstvo

[Kasz]

Vlakat zenu do svatby aniz by jsi k ni byl uprimny a cely zivot neco tajit cloveku ktery by mel byt tim nejblizsim? Velmi tradicni a konzervativni... ale mozna ve stredoveku!!

To ať si rozhodně každý sám. Pro někoho mohou být obavy opravdu velké a nejde ho za to odsuzovat. Rozumný člověk, který má svou odlišnou sexuální orientaci zpracovanou a který chce žít smysluplný a upřímný vztah s někým dalším, by měl uvažovat nad tím, že se svěří, protože žít celý život v přetvářce… to tomu vztahu nepřidá a jeho zánik může přijít dřív, než když člověk překoná strach a popravdě se svěří s tím, co a jak cítí. V rodině jsem si to zařídil docela fajn, vlastně se nemusím před nikým přetvařovat, dělat, že píšu něco na počítači, ale můžu přímo říct třeba svým rodičům nebo rodičům přítelkyně, že jako admin Československé pedofilní komunity odpovídám na příspěvek v diskuzi, kdy se lidé baví o tom, zda se svěřit nebo nesvěřit manželce. Já jsem pro to, aby takto blízcí lidé o sobě vše věděli. Mají znát navzájem svůj zdravotní stav a v církevním právu je to dokonce podmínkou pro platné uzavření sňatku.

Stejně tak ať si každý najde svou cestu životem a náhled na to, jak se chovat. Každý má jiné strachy, jinou psychiku. Nelze odsuzovat ani jedno, ani druhé. Pojďme se také druhému nevysmívat, pojďme diskutovat o tom, proč někdo se svěřit bojí a někdo jiný se tolik nebojí a zjišťuje, že to není zas až tak hrozné… a naopak, že se mu i volněji dýchá. Já jsem pro to se prostě manželce před vstupem do manželství svěřit, přijde mi to fér a má to velký potenciál vztah utužit. A hlavně také předejít problémům v budoucnu (zapomenuté zavřené okno prohlížeče s najetou stránkou www.pedofilie-info.cz apod.). Strategie "utajování" mi nepřijde dobrá pro můj vlastní psychický stav - prožít život v přetvářce a v neustálém strachu z možného "prozrazení" a "odsouzení" je na nic.

[Tim]

Kaszi naprosto s Tebou souhlasím a také nijak neodsuzuji lidi kteří si to nechávají pro sebe nebo jen okruh nejbližších. Znám takových z nás dost a nijak je za to nepranýřuji i když s tím nesouhlasím ale jejich věc. Kiiaxovi jsem také jen sdělil svůj názor že je pro člověka z ohledu k jeho strachu a nervozitě lepší být upřímný.

S čím souhlasit nemohu je to, když tu někdo tvrdí že je správné to neříct ani budoucí manželce a vlastně ji tím úvést v omyl a dost možná slušně našlápnout k tomu jí do budoucna dost nepříjemně pošramotit život... především to pak obhajovat jako něco co je v pořádku protože se to mne hodí do krámu. Zrovna k tomuto nevidím špatně se nějak vyjádřit a neřekl bych že jsem to udělal nějak nekorektně.

[Kasz]

S čím souhlasit nemohu je to, když tu někdo tvrdí že je správné to neříct ani budoucí manželce a vlastně ji tím uvést v omyl a dost možná slušně našlápnout k tomu jí do budoucna dost nepříjemně pošramotit život... především to pak obhajovat jako něco co je v pořádku protože se to mne hodí do krámu. Zrovna k tomuto nevidím špatně se nějak vyjádřit a neřekl bych že jsem to udělal až nějak nekorektně.

Já s tím také nesouhlasím, manželka by to před vstupem do manželství vědět měla. Nebo i partnerka, pokud se nechtějí z nějakého důvodu vzít. Ale to neznamená, že si někdo nemůže zvolit i jinou cestu, to už je jedno, z jakých důvodů.

Hebeš zaujal k více věcem dle mého názoru "špatnou" strategii - kromě toho, že by "pro jistotu" tajil manželce celý život svou orientaci (ale budiž, ať tají, to ať si fakt rozhodne každý sám), tak mezi jeho strategii patří také neříkat lidem, jak se chovají pedofilové (že pracují s dětmi, že je baví věnovat se dětem atd.), protože pak je rodiče snáze "odhalí". Problém je v tom, že osvětu by asi dělal tak, že by vysvětloval, co je to pedofilie a že tresty za zneužívání (mě se teda strašně nelíbí ten jeho výraz "prznění", který používá) dětí by se měly zvýšit, a asi by chtěl vyvolávat dojem, že pedofilové jsou lidé, kteří se dětem vyhýbají. Jenže pedofilové se dětem věnovali odjakživa, a dělat osvětu tak, že zatajím půlku pravdy, to se mi příčí. Byl by to jen podvod ve vztahu ke společnosti.

Další věcí je, že jeho strategií je kamarádění s dětmi bez vědomí jejich rodičů, protože se bojí, že by ho rodiče hnali, kdyby věděli, s kým se jejich dítě kamarádí (myšleno s mladým studentem, který je k dětem věkově ještě dostatečně blízko, není to myšleno tak, že by se měl rodičům svěřit s tím, že je pedofil). A tak se před nimi různě schovává nebo v podstatě ty děti, se kterými se schází, uvrtává do toho, aby o tom, že se s ním scházejí, doma neříkaly. Stokrát jsem mu vysvětloval, proč je naopak lepší se přijít rodičům "mimoděk" představit, a že když ho trochu poznají, naopak je velká pravděpodobnost, že budou rádi za to, že je venku pod dohledem někoho staršího, v podstatě dospělého člověka, i když zatím jen studenta školy. A je to i lepší z toho důvodu, že se pak nemůže stát, že se rodiče o tom jeho tajném scházení se s jejich dítětem dozvědí od někoho podezřívavě všímavého a způsobí tím škody na několika frontách.

I když jsme Hebešovi toto několikrát vysvětlovali, argumentovali jsme dlouhé hodiny na chatu, přesto si Hebeš stále jede svou. Skoro bych ho nyní chtěl přirovnat k jednomu zdejšímu bývalému uživateli, kterého jsme také neustále napomínali (Hebeše nenapomínáme, ale jen mu vysvětlujeme, proč jeho strategie není košer), a ten bývalý uživatel prostě na to, že si nevzal naše rady k srdci, nakonec dojel. Nemyslím teď, že by se Hebeš snad měl kvůli své strategii dostat do vězení, to určitě ne, ale spíš je zarážející to, že i když je to mladý kluk, nezměnil svoje názory stran rad od zkušenějších pedofilů ani o píď.

No a teď se k tomu navíc přidaly i ty potraty. Ano, je to složité kontroverzní téma, dalo by na hodiny diskuze. Ano, mě jako pedofilovi s křesťanským založením taky není příjemné, když se jen tak "vraždí" děti. Nebo že ve 24. týdnu těhotenství se v případě vývojové vady umožní nově vzniklý život ukončit, a když se dítě narodí s nějakými trvalými následky, které třeba vzniknou při komplikacích při porodu, tak už najednou ukončit život nejde… Nebo do 12. týdne můžu ukončit i zdravě vyvíjející se nový život, ale po 40. týdnu po porodu už je v podstatě stejné jednání vraždou, za kterou soudy dávají někdy i dost vysoké tresty. Na druhou stranu - toto není téma zde pro náš web. Myslím si, že je pro mnoho lidí umělý potrat morálním dilematem, morálním problémem. Myslím si, že důležitější by byla osvěta mezi mladými, kdy dnes je obecně mezi lidmi rozšířeno, že když mladá holka otěhotní a chtěla by si dítě nechat, tak si tím "zničí život". Že dost mladých (nebo i starších) holek je k potratu vlastně okolím tlačeno. To je podle mě mnohem větší problém, že tam vlastně není svobodné rozhodování. Tuhle "kulturu" by bylo dobré změnit. Pak samozřejmě apelovat na zodpovědnost, na používání antikoncepce a pak také upozorňování, že prostě žádná antikoncepce není stoprocentní a když s někým souložím, prostě může být počato dítě. Nicméně abych toto "cpal" do každého svého proslovu - nemá to význam a zbytečně to vyvolává diskuze, které nikdy neskončí. Náš web je o pedofilii, ne o potratech, a už vůbec nevidím přínos v tom, že se najdou mezi námi uživatelé, kteří opěvují nově zvoleného polského prezidenta, který vyznává "konzervativní" hodnoty, je proti LGBT komunitě a samozřejmě nebudu ani uvažovat, co si takový člověk nejspíš myslí o pedofilech a pedofilii.

Hebeš asi nevnímá, že uživatelé i administrátoři mu dávají zpětnou vazbu, nicméně tím, že ve svých téměř "ultra-konzervativních" názorech setrvává bez jediného náznaku změny, že je přesvědčený o své jediné pravdě - já jsem taky o některých věcech přesvědčený a jsem dost tvrdohlavý, ale opěvování polského prezidenta, tajné setkávání se s dětmi a žití v přetvářce s přáteli a manželkou, neustálé zdůrazňování potratů… to je hodné nějakého spíše "militantnějšího" křesťanského aktivisty jako je třeba Radim Ucháč. Hebeš omezil svoje vnímání na nějaký svůj zablokovaný svět. V SZ jsem mu psal, že si asi rozumíme čím dál tím méně. Čímž tak trochu naznačuji, že pokud chce vést strategii, kterou vede, byl by pro něj asi lepší nějaký jiný web.

Mě je jasné, proč jsi na něj reagoval. Tvou strategií v příspěvcích by i tak mělo být méně vysmívání a víc argumentování. Vyhnul bych se úsměvným (vysmívajícím se) smajlíkům, vykřičníkům, zvracejícím smajlíkům… Chápu, že tím, jak Hebeš píše, tak to vyvolává určité emoce, to i v administrátorském týmu. Je to mladý kluk, má dost prostoru pro to svoje názory ještě přehodnotit.

Já už jsem to prostě musel napsat takto otevřeně. i mezi pedofily platí určitý úzus, který na tomto webu máme, jsme schopní poradit, jsme schopní vést diskuzi, zamýšlet se nad různými aspekty, někdy námi ale také zmítají různé emoce, kdy nadáváme třeba na Klusáka (podle mého názoru přehnaně) apod. Nejsme schopní ale poradit člověku, který odmítá připustit, že na jeho názorech je něco "vadné". Podobně jako u Černobylu Rusové odmítali připustit, že by reaktor mohl mít nějakou vadu. Člověk musí být neustále ve střehu, aby se nedostal tam, kde jsou ti, do kterých se pouští a které kritizuje.

[Mathias8]

Ak by ste mali partnera, s ktorym by ste dlho chodili a on by sa vam potom zdoveril, ze je pedofil, ze sa mu pacia deti od jeho 12 rokov, ze nikomu neublizil, ze to v sebe dusi cely zivot co by ste urobili? Vydali by ste za takeho cloveka?

Tu su odpovede. Potom vam sem hodim dalsie. Otazka je pisana anonymne. A tam kde je pismenko M pisal muz...

[Kasz]

Jenže, Mathiasi, to jsou odpovědi osob, které žádného takového člověka neznají. Kdyby ho skutečně znaly, tak by reagovaly jinak. Takhle reagují podle toho, co si myslí o pedofilii. Kolik rodičů by odpovědělo kladně na otázku "Může se pedofil kamarádit s Vaším dítětem"? Moc ne, statisticky třeba 1 %? Já už nevím, kolika rodičům jsem se dobrovolně svěřil, to už se nedá spočítat, ale kamarádit s jejich dítětem mi nezakázal jediný z nich - a jedna maminka, která se od jiných dozvěděla o mém kladném vztahu k dětem, mě sama kontaktovala a chtěla, abych doučoval jejího syna. Takže ta statistika, i kdyby to bylo třeba 1 %, nějak nefunguje. Nebo si umně vybírám jen ty lidi z toho 1 % populace?

Když jsem se svěřoval mamce Markétky, tehdy skoro 12leté, už jsem 2 roky k nim domů chodil na návštěvy atd. Vím, že se to v ní docela "cukalo", ty pocity, ale nakonec dala na svůj logický úsudek. Dokonce ohledně toho udělala rozhovor pro časopis Týden: http://kasz.sweb.cz/Tyden_06-2010.pdf

Myslím si, že to je o tom, jak tě daná osoba zná jako člověka. Všechny ty ženy, které píšou v diskuzi, kdyby byly postaveny před hotovou věc, nechaly by si mnohem více vysvětlit, o čem je pedofilie a přemýšlely by nad tím zcela jinak. A stejně tak věřím, že i jejich reakce by nakonec byly zcela jiné. Protože samozřejmě která žena by chtěla mít za manžela pedofila? Asi žádná.

Partnerka, která by mě měla ráda a která by mě po mém upřímném a podrobném vysvětlení problematiky, pocitů atd. odsoudila, s tou bych ani nechtěl žít.

[pbd]

Jenže, Mathiasi, to jsou odpovědi osob, které žádného takového člověka neznají. Kdyby ho skutečně znaly, tak by reagovaly jinak. Takhle reagují podle toho, co si myslí o pedofilii.

Nemůžeme to vědět jistě, ale také mám pocit, že jsou to reakce lidí, kteří žádného pedofila osobně neznají. Napadla mě k tomu ale ještě jedna poznámka a to, že jsem se dost často setkal s reakcí, kdy lidé nezmění názor na pedofily obecně, ale přesto to u vás bez problémů přijmou. Je tam pak vidět takový vnitřní konflikt mezi tou osobní zkušeností a názorem vytvořeným na základě informací z druhé ruky (předsudky, chcete-li), ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil.

[Mathias8]

Jedina rozumna odpoved. Je vidiet ze ma nieco nastudovane..

[Daniel]

A řekl bych že když si chce člověk založit rodinu a všichni to o něm ví, tak založit rodinu je horší... ta manželka to nemusí přijmout

Ovšem že nemusí. Stejně jako nemusí přijmout to, z jaké společenské vrstvy pocházím, jaké výchovy a vzdělání se mi dostalo, k jakým chorobám jsou v naší rodině dědičné dispozice. Je hodně věcí, které nemůžeme ovlivnit a přesto si je sebou do života neseme. A budoucí životní partner má právo o nich vědět.

Zrovna mi přišla na mysl scéna z filmu Enigma, kde Alan Turing sděluje svojí snoubence, že je homosexuál. Její reakce (pokud odpovídala skutečným událostem) byla velmi překvapivá. Neumím si představit, kolik žen by reagovalo tímto způsobem, asi hodně málo. Přesto se ale taková žena našla.

Přesně tak a může to způsobit rozvod manželství a rozpad rodiny, pokud to pak manželka od někoho zaslechne.

Pak je nejlepší, aby se to budoucí manželka dozvěděla dříve, než se začne plánovat svatba. Pokud se i tak rozhodne do manželství jít, bude to její volba. A navíc si všechny potřebné informace vyslechne přímo od zdroje a ne převyprávěné z třetí ruky. A souhlasím s Timem, že je přeci jenom rozdíl svěřit se kamarádovi a svěřit se budoucímu životnímu partnerovi.

Je tam pak vidět takový vnitřní konflikt mezi tou osobní zkušeností a názorem vytvořeným na základě informací z druhé ruky (předsudky, chcete-li), ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil.

Tak teď jsem se sám sobě zasmál, protože v tomto vnitřním konfliktu jsem žil řadu let a postoj "já nejsem žádný pedofil, mě se prostě jen líbí malé holčičky" jsem zastával do svých 35 let. Pane Bože, to jsem byl vážně tak blbej? Asi jo

[pbd]

V rámci objektivity ale ještě musím dodat, že jsem si uvědomil, že mi víc kamarádek radilo, že pokud bych chtěl mít ženu a dítě, tak jí to říkat nesmím. A to včetně jedné, která už byla sama vdaná, měla děti, a její dcera chodila s vědomím rodičů si s dalšími dětmi hrát ke mě domů. Bylo to už dávno, nevzpomínám, jestli jsme to pak víc rozebírali, ale rozhodně si nedokážu představit, že bych něco takového tajil. Už jen když jsem se s nějakými dětmi vídal, tak jsem jednoduše cítil povinnost jim to říct.

[Dreamer]

ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil.

Mám naprosto stejnou zkušenost u většiny lidí, kterým jsem se kdy svěřil.

[Tim]

ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil.

Mám naprosto stejnou zkušenost u většiny lidí, kterým jsem se kdy svěřil.

Napodobne, vety typu "ty ses normalni chlap ty prece nejsi uchyl" jsou bezny...

[MR_Xguard]

V rámci objektivity ale ještě musím dodat, že jsem si uvědomil, že mi víc kamarádek radilo, že pokud bych chtěl mít ženu a dítě, tak jí to říkat nesmím. A to včetně jedné, která už byla sama vdaná, měla děti, a její dcera chodila s vědomím rodičů si s dalšími dětmi hrát ke mě domů. Bylo to už dávno, nevzpomínám, jestli jsme to pak víc rozebírali, ale rozhodně si nedokážu představit, že bych něco takového tajil. Už jen když jsem se s nějakými dětmi vídal, tak jsem jednoduše cítil povinnost jim to říct.

No, znám jednoho pedofila, který má dítě. Jeho žena o něm ví, že je pedofil. A stejně spolu normálně žijí a vzájemně se podporují. Pro jeho bezpečí nebudu psát, kdo to je. Jenom povím, že je zde dosti vážený.

[Mathias8]

ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil.

Mne sa to sice nestalo, ze by mi to niekto povedal, ale urcite je to nieco, co cloveka moc nepotesi. Pri predstave, ze sa priznam a pocul by som toto asi by ma to ranilo.

Okrem toho ak by som sa niekedy chcel zdoverit najprv by som zvazil, ci by som tim dotycnej neublizil. Pretoze ak s niekim chodim a ja sa jej priznam moze jej to ublizit. Nesmieme zabudat, ze vacsina si mysli to, ze pedofili nemaju city a ze zneuzivaju deti.

Inak si myslim, ze je velky rozdiel priznat sa v tom style, ked poviete "pacia sa mi male dievcatka/maly chlapci ako to ked poviete "som pedofil"
Pri tom prvom sa ani necudujem, ze je taka odpoved "ty jsi v pohodě, sice se ti libí malý holčičky, ale ty přece nejsi žádný pedofil."
Pri tom druhom by boli odpovede diametralne odlisne

[Vofs]

S čím souhlasit nemohu je to, když tu někdo tvrdí že je správné to neříct ani budoucí manželce a vlastně ji tím úvést v omyl a dost možná slušně našlápnout k tomu jí do budoucna dost nepříjemně pošramotit život...

Souhlasím s tebou Time, budoucí manželka by toto vědět měla. Pokud bych si někdy nějakou holku/ženu našel a plánoval s ní založit rodinu, tak bych se pravděpodobně svěřil. Nepřijde mi správné "hrát divadlo" na vlasní ženu. Navíc představa, že se budu celý život přetvařovat mi taky nepřijde úplně super.
Tím, ale nechci odsuzovat někoho, kdo se takto rozhodl a mám pro to pochopení.


Co se týče svěření se kamarádům, tak tuto otázku v sobě řeším už delší dobu, chtěl jsem se svěřit svému kamarádovi, ale bojím se jeho reakce, bojím se, že se se mnou přestane bavit nebo to naše přátelsví nějak poznamená. To přátelství je pro mě důležité a moc pro mě znamená, nechci o něj přijít, ale nebaví mě se pořád přetvařovat a hrát si na někoho kdo nejsem. Navíc on se mi svěřuje s tím kdo se mu líbí, do koho je zamilovaný a tak a nepřijde mi správné mu to oplácet přetvářkou. Je sice rozdíl svěřit se, že jste zamilovaný do vrstevnice a mezi tím svěřit se, že jste zamilovaný do 10 leté holčičky, ale i tak mám nějakou nevysvětlitelnou potřebu být upřímný.