Potřebujete pomoci? Trápíte se a nevíte si rady? Vyzkoušejte kontaktní terapii či online krizovou intervenci → PARAFILIK.CZ

Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Diskuze o důležitých či zajímavých tématech, jež přímo nesouvisí s dětmi, pedofilií či reakcemi na články v médiích.
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 27
Kontakt: kasz@protonmail.com
Příspěvky: 5596
Dal: 1221 poděkování
Dostal: 2858 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Kasz »

Gabriel Svoboda píše:Ale i malé dítě cítí, zda proti němu je nebo není používáno násilí.
No myslím, že určitou logiku současné nastavení dává. Je to nastaveno tak, že znásilnění = pohlavní styk bez souhlasu. Dospělou osobu, která nesouhlasí s pohlavním stykem, donutíš nejen násilím, ale také pohrůžkou násilí, nebo pohrůžkou jiné vážné újmy, takže násilí se přitom nemusíš vůbec přímo dopustit. To by potom znásilnění nebylo například, když by někdo unesl mé dítě a za jeho zpětné vydání bych s ním musel mít pohlavní styk, i když s tím stykem nesouhlasím. Znásilnění by nebylo, kdyby mi někdo vyhrožoval... nějakou jinou újmou, třeba že mi poškodí mé nové auto, které mě stálo nemalé peníze... přitom na mé osobě by se žádného fyzického násilí dopustil.

V obecných případech dospělá žena, která nebude souhlasit s pohlavním stykem, se logicky bude nějak bránit. Takže abys souložil s ženou, která nesouhlasí, budeš muset na ní použít nějaký druh násilí, protože z logiky věci ona se bude fyzicky bránit a ty jí budeš muset nějak fyzicky přemoci. Jenže dítě se fyzicky ani mentálně bránit nemůže. Kdyby vědělo, o čem je pohlavní styk, tak by se bránilo, jenže ono to neví, protože neví, co je sexualita a v čem spočívá. Neuvědomuje si to. Kdyby si to uvědomovalo (rozuměj kdyby mělo mozek dospělé ženy), tak by s pohlavním stykem nejenže nesouhlasilo, ale k tomu navíc by se třeba bránilo. Když neví, tak ani nemůže nesouhlasit, tudíž se ani nemůže bránit, takže jedná jen podle toho, co cítí, a tak je velmi jednoduché takové dítě zmanipulovat (rozuměj přimět) k tomu, aby s pohlavním stykem souhlasilo. Ale toto není kvalifikovaný souhlas. To dítě ten souhlas dát nemůže, protože neví, co to vše obsahuje, je naivní, důvěřivé. A proto i v tomto případě mluvíme o znásilnění. Na dítě totiž násilí ani použít nemusíš.

Jak bys odlišoval situaci, kdy dospělá žena by se fyzicky bránila, ale dítě vlastně proto, že neví, o co jde, se ve stejné situaci nebrání a ani se bránit nemůže, protože ta fyzická a mentální převaha toho dospělého je zcela zřejmá? Nebo když někoho opiju nebo zdroguju, třeba dospělou ženu, tak by to nebylo znásilnění? Jak bys to klasifikoval? Proč mít dalších milion skutkových podstat, když stačí definovat že znásilnění = pohlavní styk bez souhlasu?

Já v tom rozdíl nevidím. Myslím si, že je v pořádku, že pohlavní styk bez souhlasu je klasifikován jako znásilnění. Nemusí jít totiž
jenom o násilí fyzické, ale též psychické (jiný než fyzický nátlak), a také může jít o zneužití bezbrannosti, kdy dotyčný využil stavu, že ten
nesouhlasící se ani nemohl bránit (ani nemohl vyjádřit nesouhlas), přičemž za normálních okolností a s plným vědomím by se v té situaci dospělá osoba pohlavnímu styku nějakým způsobem bránila, protože by s ním nesouhlasila.
Gabriel Svoboda píše:Měli bychom pachatele výší trestu motivovat, aby násilí nepoužíval. V současnosti pachateli říkáme, že násilí na velmi malém dítěti je vlastně beztrestné, trest se mu při použití násilí nezvýší.
A v tom to právě je - na malé dítě násilí pachatel ani použít nemusí. Dítě se totiž nemůže a ani neumí bránit.
Československá pedofilní komunita – již 10 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 970
Dal: 311 poděkování
Dostal: 627 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Cykle02 »

Kasz píše: neděle 31. 5. 2020, 13:25:12znásilnění = pohlavní styk bez souhlasu
Když blázinec, tak úplněj. Pokud pohlavní styk bez souhlasu je znásilnění, znásilnění bude pak jako vražda a vražda bude genocida. Pak by se dalo ještě přidat, že je sex se ženou v pokročilém stádu těhotenství sexuální zneužívání dítěte *prankster*
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 27
Kontakt: kasz@protonmail.com
Příspěvky: 5596
Dal: 1221 poděkování
Dostal: 2858 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Kasz »

On to není blázinec, dává to logiku. Jak bys nazval čin, který by měl stejné následky jako znásilnění, ale nevznikl by použitím násilí, ale jen tím, že se oběť nemohla/neuměla aktivně bránit nebo by obranu předem vzdala?
§ 185 tr. zákoník
Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(…)
Za dokonané násilí se považuje také to, pokud oběť od kladení odporu upustila jen proto, že shledala jeho úplnou beznadějnost.
(…)
Za zneužití stavu bezbrannosti se v případě trestného činu znásilnění považuje situace, kdy se oběť v tomto stavu nachází bez přičinění pachatele (intoxikace alkoholem, léky, drogami, mdloby, patologicky hluboký spánek a podobně). Jedná se o stav, ve kterém oběť není schopna projevit svou vůli uskutečnit pohlavní nebo obdobný styk s pachatelem, případně není schopna klást odpor vůči jednání pachatele.

Za stav bezbrannosti právní praxe považuje též nízký věk oběti, pro který není schopna posoudit význam jednáním pachatele a význam kládení odporu jeho jednání.

Zdroj: Bílý kruh bezpečí, článek Znásilnění
Je to prostě definice, a ta definice smysl dává (viz můj příspěvek výše). Jak jinak bys to chtěl klasifikovat? Byl by jiný trestný čin, který by se jmenoval „Zneužití k pohlavnímu styku ve stavu bezbrannosti“ a dal bys stejné trestní sazby, jako jsou v § 185? K čemu by to bylo?

Dokonce jsou tendence neoperovat s pojmy jako zneužití bezbrannosti, pohrůžky násilí atd., ale klasifikovat znásilnění jako jakýkoliv pohlavní styk, který je bez souhlasu druhé strany:
Většina států považuje za znásilnění pouze akt, kdy je přítomno fyzické násilí, výhrůžky, donucování či neschopnost oběti se bránit. Mezi těmito státy jmenuje Amnesty International také Česko a Slovensko.
(…)
"V současné době totiž trestní zákoník vyžaduje od potenciální oběti znásilnění jasně a vážně projevený nesouhlas,“ dodal Houdek s tím, že polovina až dvě třetiny obětí znásilnění zažívají paralýzu. „To znamená stav, kdy oběti nejsou schopné se projevit. Dost často je ta paralýza extrémní, že nejsou schopny se ani pohnout. Natož nějakým způsobem aktivně nesouhlas projevovat,“ doplnil Houdek.

„Průzkumy ukazují, že mnoho lidí se stále domnívá, že se nejedná o znásilnění, je-li oběť opilá, má na sobě odhalující oblečení nebo se fyzicky nebrání,“ uvedla expertka Anna Blusová ve zprávě Amnesty International.

‚On ji přeci neznásilnil‘
Na podobný problém poukazuje také právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek: „Jakkoli je zákonná definice se zmíněnou výjimkou dobrá, tak co značně pokulhává, je znalost trestného činu v populaci.“ Uvedl příklad nedobrovolné penetrace prsty, což je také považováno za znásilnění. „Ale 90 % lidí řekne, on ji přeci neznásilnil, použil jenom prsty. Ještě tristnější je, že když přednáším na středních školách, tak drtivá většina středoškoláků a středoškolaček je schopna říct „no dobře, ona se opila“ a že s ní někdo vykonal soulož, je její blbost. Ale to je učebnicový případ znásilnění,“ dodal.

Zdroj: ‚Sex bez souhlasu je znásilnění, tečka.‘ Amnesty kárá evropské země včetně Česka za zastaralé zákony (iRozhlas.cz)
Já s oběma články zcela souhlasím, snad jen bych v tom od Bílého kruhu bezpečí text upřesnil, protože mají psáno, že "kdy se oběť v tomto stavu nachází bez přičinění pachatele (intoxikace alkoholem, léky, drogami, mdloby, patologicky hluboký spánek a podobně)“, ale v tomto stavu se může nacházet i s přičiněním pachatele, který oběť třeba záměrně intoxikuje či nějakým jiným způsobem způsobí, aby oběť nebyla při vědomí.
Československá pedofilní komunita – již 10 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
podivin
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 2
ve věku do: 40
Výkřik do tmy: Srdce plné lásky přetéká v slzách očima *** Když někoho miluješ, znamená pro tebe víc než ty sám a chceš pro něj jen to nejlepší, ikdyby to tobě mělo působit bolest *** Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš *** Každý čin se ti třikrát vrátí
Příspěvky: 392
Dal: 278 poděkování
Dostal: 250 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od podivin »

Kasz píše: pondělí 1. 6. 2020, 14:02:56On to není blázinec, dává to logiku. Jak bys nazval čin, který by měl stejné následky jako znásilnění, ale nevznikl by použitím násilí, ale jen tím, že se oběť nemohla/neuměla aktivně bránit nebo by obranu předem vzdala?
Teda musím také souhlasit. Kasz to vysvětluje fakt dobře. Kdybych to přirovnal k něčemu jinému - Když někdo usne v metru a já mu vezmu věci, tak je to přece také krádež a nikdo se nemůže vymlouvat na to, že ten člověk se mohl bránit, slovně mi říct, ať mu věci neberu, ale že zrovna spal a nebránil se, to je jeho problém. A je pravda, že někteří lidé ve stresu nedokáží ani mluvit, věřím tomu, že jsou i tací, kteří nedokáží jednat, prostě se začnou klepat, pokud rovnou neomdlí. A ano, na dítě se násílí použít nemusí. Když i někteří dospělí naletí podvodníkům, jak se potom má ubránit dítě?
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Čestný člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7739
Dal: 1182 poděkování
Dostal: 1314 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda »

Allein píše:Nejsem si jistá, zda pachatel, který se rozhodne zneužít/znásilnit dítě, přemýšlí nad paragrafy a za co mu hrozí horší trest. Pokud je to násilný člověk, použije násilí, pokud je to člověk, který dítě třeba měl rád, ale selhal, pak násilí nepoužije. Velice pochybuji, že kterýkoliv z těchto pachatelů si otevře TZ a bude zkoumat, zda mu za násilný skutek hrozí stejný trest, jako když to udělá nenásilně.
Ale to platí pro většinu pachatelů většiny trestných činů. Podle této logiky bychom museli zrušit jakékoliv trestání, protože pachatel o hrozbě trestu stejně nepřemýšlí.
Kasz píše:Dospělou osobu, která nesouhlasí s pohlavním stykem, donutíš nejen násilím, ale také pohrůžkou násilí, nebo pohrůžkou jiné vážné újmy, takže násilí se přitom nemusíš vůbec přímo dopustit.
Ale Plyšáček nepoužil ani pohrůžku násilí, přesto byl odsouzen za znásilnění.
Kasz píše:Ale toto není kvalifikovaný souhlas. To dítě ten souhlas dát nemůže, protože neví, co to vše obsahuje, je naivní, důvěřivé.
Ale kvalifikovaný souhlas s pohlavním stykem nemůže dát ani 10leté nebo 14leté dítě, takový souhlas je podle našeho práva neplatný. Takže toto není důvod pro to, aby sexuální zneužití 6letého dítěte bylo považováno za něco kvalitativně (nejen kvantitativně) jiného než sexuální zneužití 10letého nebo 14letého dítěte.
Kasz píše:Jak jinak bys to chtěl klasifikovat? Byl by jiný trestný čin, který by se jmenoval „Zneužití k pohlavnímu styku ve stavu bezbrannosti“ a dal bys stejné trestní sazby, jako jsou v § 185? K čemu by to bylo?
K čemu by to bylo? K mnoha věcem. Velmi často se odlišuje násilná kriminalita od nenásilné - třeba při rozhodování, komu udělit amnestii a komu ne. Plyšáček spadl do kategorie násilných kriminálníků, přestože násilí nepoužil. Kdyby neseděl za znásilnění, nýbrž za trestný čin "zneužití k pohlavnímu styku ve stavu bezbrannosti", bylo by každému jasné, že násilí nepoužil.

To, že dva téměř stejné činy mají dva různé paragrafy se stejnými sazbami, není nic neobyvklého. Podívej se na slovenský trestní zákon:

§ 199
Znásilnenie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti ženu k súloži alebo kto na taký čin zneužije jej bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) závažnejším spôsobom konania,
b) na chránenej osobe,
c) z osobitného motívu, alebo
d) na žene vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) Odňatím slobody na pätnásť rokov až dvadsať rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví.
(4) Odňatím slobody na dvadsať rokov až dvadsaťpäť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) a spôsobí ním smrť, alebo
b) za krízovej situácie.

§ 200
Sexuálne násilie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti iného k orálnemu styku, análnemu styku alebo k iným sexuálnym praktikám alebo kto na taký čin zneužije jeho bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) závažnejším spôsobom konania,
b) na chránenej osobe,
c) z osobitného motívu, alebo
d) na osobe vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) Odňatím slobody na pätnásť rokov až dvadsať rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví.
(4) Odňatím slobody na dvadsať rokov až dvadsaťpäť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) a spôsobí ním smrť, alebo
b) za krízovej situácie.


Oba paragrafy jsou slovo od slova stejné, trestní sazby jsou stejné; rozdíl je jen v tom, že u znásilnění je obětí žena a způsobem provedení je soulož, zatímco paragraf sexuální násilí se použije ve všech ostatních případech. V tomto případě existují dva paragrafy proto, že se někomu nezdálo, že např. osahávání muže by se mělo nazývat znásilněním - a takový jazykový útlocit asi není zas až tak závažný důvod, proč zavádět dva paragrafy místo jednoho. Ale pokud je důvodem to, aby se odlišil násilný pachatel od nenásilného, pak si myslím, že bychom kvůli tomu měli mít dva paragrafy.
podivin píše:Když někdo usne v metru a já mu vezmu věci, tak je to přece také krádež a nikdo se nemůže vymlouvat na to, že ten člověk se mohl bránit, slovně mi říct, ať mu věci neberu, ale že zrovna spal a nebránil se, to je jeho problém.
Ano, okradení spícího člověka je krádež, ale ne loupež. Rozdíl mezi krádeží a loupeží je právě v tom, že loupež je násilná. Mně to připadá, že Kasz a Allein by takového okrádače spících lidí chtěli odsoudit za loupež, ne za krádež - protože kdyby oběť nespala, tak by se přece určitě bránila a pachatel by určitě použil násilí, takže ho za něj odsoudíme rovnou. Ale zapomínají na to, že ten pachatel může být lidumil, který by neublížil mouše, a kdyby se oběť vzbudila, tak by žádné násilí nepoužil, nýbrž by bez kořisti utekl. I v tomto případě by si jistě zasloužil trest; ale neměl by spadnout do kategorie násilných zločinců.
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 27
Kontakt: kasz@protonmail.com
Příspěvky: 5596
Dal: 1221 poděkování
Dostal: 2858 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Kasz »

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09Ale to platí pro většinu pachatelů většiny trestných činů. Podle této logiky bychom museli zrušit jakékoliv trestání, protože pachatel o hrozbě trestu stejně nepřemýšlí.
Jsou naštěstí ale i jiné "logiky", podle kterých jde o ochranu dalších potenciálních obětí stejného pachatele (když bude ve vězení, tak tam od něj riziko nehrozí), nebo podle kterých si jiní potenciální pachatelé řeknou "no sice by se mi to líbilo zažít, ale nechci skončit ve vězení". Když už pachatel pácha zločin, nejspíš příliš nepřemýšlí o tom, že dítě neposkytlo souhlas a bude se to řešit jako znásilnění, i když žádné násilí nepoužil (a kdyby použil násilí, tak by se mu ta prováděná aktivita třeba nelíbila).

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09Ale Plyšáček nepoužil ani pohrůžku násilí, přesto byl odsouzen za znásilnění.
Ano, pokud pod definici znásilnění bude spadat i zneužití bezbrannosti, tak je to v pořádku.

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09Ale kvalifikovaný souhlas s pohlavním stykem nemůže dát ani 10leté nebo 14leté dítě, takový souhlas je podle našeho práva neplatný. Takže toto není důvod pro to, aby sexuální zneužití 6letého dítěte bylo považováno za něco kvalitativně (nejen kvantitativně) jiného než sexuální zneužití 10letého nebo 14letého dítěte.
V čem je tedy problém? Ano, do 15 let v ČR dítě kvalifikovaný souhlas dát nemůže. Ten zákon ty děti chrání.

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09K čemu by to bylo? K mnoha věcem. Velmi často se odlišuje násilná kriminalita od nenásilné - třeba při rozhodování, komu udělit amnestii a komu ne. Plyšáček spadl do kategorie násilných kriminálníků, přestože násilí nepoužil. Kdyby neseděl za znásilnění, nýbrž za trestný čin "zneužití k pohlavnímu styku ve stavu bezbrannosti", bylo by každému jasné, že násilí nepoužil.
Jaký by byl tedy rozdíl mezi znásilněním a tím, co popisují v těch článcích - že oběť je kolikrát tak v šoku a paralyzována, že se nedokáže nijak bránit, a tím pádem pachatel násilí ani nemusí použít? Stejně jako to dítě z naivity neví, co se děje, zatímco kdyby vědělo, tak by se bránilo a pachatel by musel přikročit k nějakému násilí, aby dosáhl toho, co chce. Já v tom problém nevidím. Pokud se znásilnění zadefinuje jako pohlavní styk bez souhlasu, pak prostě ty činy budou spadat pod trestný čin znásilnění, a ano - a to i v případě, kdy pachatel z různých důvodů násilí ani nepoužil. A vymýšlet důvody, proč pustit na svobodu pachatele zneužívání dětí a takovéhle amnestovat, moc jako prospěšné nevidím.

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09Oba paragrafy jsou slovo od slova stejné, trestní sazby jsou stejné; rozdíl je jen v tom, že u znásilnění je obětí žena a způsobem provedení je soulož, zatímco paragraf sexuální násilí se použije ve všech ostatních případech. V tomto případě existují dva paragrafy proto, že se někomu nezdálo, že např. osahávání muže by se mělo nazývat znásilněním - a takový jazykový útlocit asi není zas až tak závažný důvod, proč zavádět dva paragrafy místo jednoho. Ale pokud je důvodem to, aby se odlišil násilný pachatel od nenásilného, pak si myslím, že bychom kvůli tomu měli mít dva paragrafy.
No a právě, k čemu to je, když oba dva paragrafy jsou příkladem násilných trestných činů? K čemu mají Slováci dva paragrafy, když to stejné lze postihnout jedním paragrafem? A co je horší - fyzické násilí, nebo psychické násilí?

Je to o definici, pokud se znásilnění zadefinuje jako pohlaví styk bez souhlasu, pak se všechny styky bez souhlasu budou nazývat znásilněním. Svým způsobem to stále je znásilnění duše.

Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09Ano, okradení spícího člověka je krádež, ale ne loupež. Rozdíl mezi krádeží a loupeží je právě v tom, že loupež je násilná. Mně to připadá, že Kasz a Allein by takového okrádače spících lidí chtěli odsoudit za loupež, ne za krádež - protože kdyby oběť nespala, tak by se přece určitě bránila a pachatel by určitě použil násilí, takže ho za něj odsoudíme rovnou. Ale zapomínají na to, že ten pachatel může být lidumil, který by neublížil mouše, a kdyby se oběť vzbudila, tak by žádné násilí nepoužil, nýbrž by bez kořisti utekl. I v tomto případě by si jistě zasloužil trest; ale neměl by spadnout do kategorie násilných zločinců.
Možná právě to je ten rozdíl, o kterém se tady bavíme. Když ti někdo ukradne majetek, tak tento se dá v případě dopadení pachatele, nebo třeba třeba tím, že jsi pojištěný, nějakým protiplněním plně nahradit. Zatímco když někdo zneužije něčí bezbrannosti k tomu, aby s ním měl pohlavní styk, ten člověk se pak v dospělosti může cítit, jako kdyby byl znásilněný, protože ten pohlavní styk bez kvalifikovaného souhlasu je, jak jsem napsal, znásilněním duše. Následky nejdou nahradit. A kolikrát "nenásilné a láskyplné" zneužívání v dětství má mnohem větší doživotní následky než jednorázové znásilnění (což ve svém slovním odůvodnění zmínila i soudkyně Křikavová v Plyšáčkově případu). Tu duši ničím neodškodníš. U krádeže jde pouze o peníze/majetek, který se dá odškodnit, nahradit, vrátit. U nedobrovolného pohlavního styku jde o lidskou důstonost - tu když pošpiníš, tak to nejde ničím odškodnit, provedený čin již nejde vrátit zpět a následky takového činu na duši oběti mohou být (a často jsou) trvalé.
Československá pedofilní komunita – již 10 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Hebeš
Na trestné lavici
Varování: 1
Bydliště: Zlín
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Výkřik do tmy: Tento uživatel již není aktivní a nyní již jen čeká, než mu na jeho žádost admini smažou profil.
Příspěvky: 418
Dal: 392 poděkování

Re: Statistiky pachatelů sexuálních trestných činů 2016-2018

Nový příspěvek od Hebeš »

Dítě pod patnáct samozřejmě může souhlasit s pohlavním stykem, ale tento souhlas takový zločin v žádném případě neospravedlňuje a nemění nic na tom, že sex s kýmkoliv pod patnáct je dle zákonů i morálky těžký zločin. Když třicetiletý muž souloží s třináctiletou holkou, tak je to hrozné a patří do vězení. Bohužel dnes jsou takové zločiny trestané podmínkou a to dokonce i nevlastním otcům, což je výsměch všem slušným lidem. Když ale třicetiletý muž znásilní třináctiletou holku, je to ještě mnohem horší zločin, než dobrovolné zneužití, a pachatel patří do vězení na více let než ten, který má ten styk dobrovolně.
Gabriel Svoboda píše: sobota 6. 6. 2020, 12:39:09 Oba paragrafy jsou slovo od slova stejné, trestní sazby jsou stejné; rozdíl je jen v tom, že u znásilnění je obětí žena a způsobem provedení je soulož, zatímco paragraf sexuální násilí se použije ve všech ostatních případech. V tomto případě existují dva paragrafy proto, že se někomu nezdálo, že např. osahávání muže by se mělo nazývat znásilněním - a takový jazykový útlocit asi není zas až tak závažný důvod, proč zavádět dva paragrafy místo jednoho. Ale pokud je důvodem to, aby se odlišil násilný pachatel od nenásilného, pak si myslím, že bychom kvůli tomu měli mít dva paragrafy.
Toto nejspíš není důvod, proč jsou dva paragrafy. Důvod je zřejmě historický. V Rakousko-Uherském trestím zákoně z roku 1852 a dále platném za první republiky bylo znásilnění (násilné smilstvo) přinucení nebo zneužití bezbrannosti ženy k souloži a trestalo se pěti až deseti léty žaláře. Dále byl trestný čin Smilstvo proti přírodě (sex s osobou stejného pohlaví nebo zvířetem) a ten byl trestný až pěti léty vězení, homosexuální znásilnění pěti až deseti lety. Později komunisté homosexuální styk legalizovaly (což je jediná pozitivní věc, kterou tito zločinci provedli) a tudíž paragraf smilstvo proti přírodě zcela zmizel a homosexuální znásilnění tak bylo postihnutelné jen velmi nízkými tresty jako omezování osobní svobody či vydírání. Trestný čin znásilnění byl v Česku i na Slovensku pouze znásilnění ženy. Na Slovensku udělali tedy paragraf sexuální násilí a v Česku rozšířili definici trestného činu znásilnění.