Přitahují vás také příbuzné děti?

[Hebeš]

Zdravím. Zrovna se tohle téma nakouslo na chatu a celkem mě zaujalo odlišné pocity mě a jednoho uživatele.
Přitahují vás i děti, které jsou vám příbuzné, ať už blízce nebo vzdáleně a popřípadě nakolik se vaše chování liší k dětem příbuzným a k ostatním dětem? Byli jste někdy zamilováni do příbuzného dítěte?

Mě přitahují všechny moje sestřenice (rovněž všechny sestřenice z druhého kolene, které osobně znám, krom té nejmladší čtyřleté, která je pod mým preferáčem) a trávit čas s nimi mě baví stejně jako s ostatními holčičkami. Nicméně rozdíl je v tom, že nad příbuznými dětmi nemám a nechci mít sexuální fantazie.

[301]

Ahoj příteli. Tak to já takto nemám.. nikdy mě nepřitahují sourozenci. Já mam mladšího 13 letyho bratrance a nikdy jsem k němu nic necítil. Beru ho jako lidé normálně orientovaní. Sestřenici nemám žádnou. Staršího bratra mám a tím to hasne s příbuznými dětmi.

[Gabriel Svoboda]

Neteře mě normálně přitahují, protože se mnou nevyrůstaly, takže z hlediska Westermackova efektu to jsou cizí lidé. Blíže příbuzné holčičky, na které by se mohl vztahovat Westermarckův efekt, doma nemám, takže nevím, jak by na mě působily.

[Jednorozec]

Na malé příbuzné děti mám něco jako "vnitřní blok" asi je to dáno že je člověk zná od mimina a bere je "jinak". Mnohokrát jsem se měl možnost přesvědčit že to skutečně funguje...

[Hebeš]

Na malé příbuzné děti mám něco jako "vnitřní blok" asi je to dáno že je člověk zná od mimina a bere je "jinak". Mnohokrát jsem se měl možnost přesvědčit že to skutečně funguje...

Zvláštní, mě sestřenice přitahují stejně, jako ostatní holčičky v mém preferáči.

[Kasz]

Zvláštní, mě sestřenice přitahují stejně, jako ostatní holčičky v mém preferáči.

Tak ta Jednorožcova věta znamená také to, že v mnoha případech to také nefunguje . Kromě toho ten efekt vzniká dle teorie tehdy, když jsi s těmi kojenci a batolaty v úzkém kontaktu (někdo, kdo se o ně stará), což jako bratranec jsi nejspíš oproti třeba jejich rodičům nebyl.

[Hebeš]

Kaszi, je to tak. Ta teorie je, že když někdo často tráví čas s někým do jeho tří let, tak ho nepřitahují. Což jsem já se svými příbuznými nebyl. Jediný rozdíl mezi příbuznými a ostatními holčičkami je vytvořený mou vůlí, že na o nich sexuální fantazie moc nechci mít.
Ale zajímalo by mě, jak ten efekt funguje opačně a to jsem nikde nenašel. Jak funguje blok, aby třeba dceru nepřitahoval její táta.

[Jednorozec]

Obvykle samozřejmě funguje i opačně. Myslím že to rozhodně není biologická záležitost ale psychologická. Máš to "v hlavě". A u těch dětí se o ně nemusíš zrovna denně starat/přebalovat stačí když jsi s nimi odmalička pravidelně v blízkém kontaktu hraješ si s nimi a vidíš je postupně vyrůstat. Pak tě kupodivu nevzruší ani přímý tělesný kontakt a pokud nastane nějaká "kritická situace" jak když holčičky vystrkují "co nemají" tak prostě automaticky odvracíš pohled..
Myslím že ale tohle rozhodně nebude fungovat pokud člověk bude mít nějakou poruchu osobnosti a ty zábrany ani nevzniknou...

[podivin]

Dcerka. Od narození. Stále se to zesiluje.

[Jednorozec]

Holt to asi nebude 100%, jako není nic v životě a určitě budou věci/okolnosti co to ovlivní i obráceně...
Je to psychický blok takže záleží zda pro jeho vznik budou předpoklady, dovedu si například představit i vliv toho jak člověk byl vychovávaný (co zažil) ve svém vlastním dětství atd.

[Hebeš]

Pochybuju, že by výchova mohla ovlivnit, kým bude člověk přitahován. Rozhodně může ovlivnit sexuální chování - například, bude-li heterosexuál velmi promiskuitní nebo nikoliv. Ale kým je člověk přitahován je určeno biologicky hluboko v jeho mozku a může to ovlivnit právě ten efekty že ho pravidelně vídal v prvních třech letech. Já jsem své sestřenice moc nevídal v jejich prvních třech letech a tak mě velmi přitahují.

[Jednorozec]

Mluvil jsem o vzniklém psychickém bloku ne o skutečné sexualitě (a ten není vrozený)...
Ovlivňuje spoustu věcí i to co si myslím, čemu věřím a co jsem ochoten si vůbec sám sobě připustit.
Prostě si třeba nepřipustíš že jsi pedofil, protože ti to nedovolí tvoje vědomí/podvědomí které má v sobě hluboko zapsané že to znamená že by jsi byl hodně moc špatný. Podvědomě si taky můžeš spojit něco na dospělejších ženách s holčičkou. Nebo naopak nějakou vlastnost na někom jako "antierotickou".
Vem si fetišisty myslíš že se někdo může narodit s tím, že ho budou přitahovat třeba bavlněné dámské kalhotky??

[Vofs]

... Mě přitahují všechny moje sestřenice (rovněž všechny sestřenice z druhého kolene, které osobně znám, krom té nejmladší čtyřleté, která je pod mým preferáčem) a trávit čas s nimi mě baví stejně jako s ostatními holčičkami. Nicméně rozdíl je v tom, že nad příbuznými dětmi nemám a nechci mít sexuální fantazie.

Mě taky přitahují sestřenice, dřív jsem nad nimi dokonce měl sexuální fantazie, bylo to v době kdy jsem o své orientaci nevěděl (bylo mi tak 15), nicméně mi přišlo divné že mě přitahuje o dost mladší holka a ještě k tomu sestřenice.

[Hebeš]

Vem si fetišisty myslíš že se někdo může narodit s tím, že ho budou přitahovat třeba bavlněné dámské kalhotky??

Nelze vyloučit, že i fetišismus vzniká ještě před narozením nebo přímo při početí. Vědci totiž pokusy na myších potvrdili dědičnou pamět, tudíž v jednom z těch dvou genů (gen otce a gen matky) jsou uloženy některé vzpomínky rodičů i jejich předků, které však jsou celý život jejich dítěte uložené v nevědomí. Důsledkem této dědičné paměti je například arachnofobie nebo strach z vody (někdo z předků člověka, který se bojí vody, se před tím, než počal ho nebo jeho předka, topil, ale přežil).
A v té dědičné paměti se mohou vyskytovat třeba ty bavlněné dámské kalhotky, tudíž i fetišismus může vznikat buďto při početí nebo někdy mezi početím a narozením. Netvrdím, že to tak je, ale když není důkaz, že fetišismus nemůže vzniknout před narozením, tak nemůžeme říkat, že fetišismus před narozením nemůže vzniknout. Obojí je možné.

[Vofs]

Nelze vyloučit, že i fetišismus vzniká ještě před narozením nebo přímo při početí.

Podle mě mají fetišisté od narození (početí) něco jako predispozice k tomu stát se fetišisty, avšak fetišismus se u nich rozvíjí postupně a jestli je budou vzrušovat bavlněné kalhotky či prsty u nohou popř. jak silně bude fetiš působit záleží na okolnostech.

[Daniel]

Vem si fetišisty myslíš že se někdo může narodit s tím, že ho budou přitahovat třeba bavlněné dámské kalhotky??

Jestli jsem to správně pochopil, tak fetišismus není jenom o tom, že někoho přitahují dámské kalhotky a podprsenka. Fetišizmus je také o preferencích určitých ženských partií. Teď by měla následovat otázka, co je vlastně špatně, vždyť každého normálního muže nějaké dámské partie přitahují. Pointa je v tom, že normální muž potřebuje celou partnerku. Potřebuje, aby ho milovala, aby ho obdivovala, aby se jí sexuální aktivity s ním líbili. Fetišista tyhle věci až tak moc nepotřebuje. Lapidárně řečeno, tak jako pedofil je člověk, kterého prepubertální holčičky přitahují více než pubertální slečny a dospělé ženy, fetišista je člověk, pro kterého jsou při sexuální interakci prsa jeho partnerky důležitější než partnerka samotná.

No a od toho je už jenom krůček k tomu, že fetišista k sexuální interakci nepotřebuje už ani ty prsa, protože si vystačí s podprsenkou.

[Daniel]

Pokud mám říct něco k tématu, tak ano, přitahují mne i příbuzné děti a jednu dobu mne přitahovala i moje vlastní dcera. Nicméně obecně bych řekl, že čím více danou holčičku znám, čím je mi emocionálně bližší a čím silnější vztah k ní mám (čím myslím, že k ním mám vztah jako k dítěti a ne jako k potenciální partnerce), tím je tato přitažlivost slabší.

Westermarckův efekt u mne nefungoval. A nefungoval ani u mnoha jiných, jejichž příběhy jsem četl. Bylo by hodně zajímavé, pokud by někdo na toto téma zpracoval nějakou studii.

[Zappart]

Trochu jsem se zdráhal na takovou otázku odpovědět, protože jsem zde "veřejně dostupný". A tím pádem jsou v podobném postavení i moje děti. A ten důvod je samozřejmě taky proto, že odpověď na otázku je "Ano". Přesně řečeno, ano i ne.

Jak rostla moje nejstarší dcera, nějak mně nepřitahovala a dokonce mně přestávaly přitahovat i holky v jejím věku. Přesto jsem vnímal těla některých dcer v dětském věku jako sexuálně atraktivní, i když tak nějak pasivně. Při bližším tělesném kontaktu (při hrách, lechtání) však docházelo k erekci a tak jsem se takovým kontaktům, bohužel, vyhýbal. Až se vstupem do puberty se mi zalíbilo, jak moje starší dcery dospívají a mění se v ženy. A ze začátku jsem s tím měl dost velký problém, který vyústil až v selhání a touhu po sexuálním kontaktu. Naštěstí moje nejstarší dcera měla víc rozumu než já. Takže nakonec k ničemu nedošlo a dneska si nedokážu představit, že bych měl nějaký sexuální vztah s kteroukoli z dcer. Ať už dospělými nebo těmi co jsou zatím v pubertě.

Za své tehdejší chování se hodně stydím. Ale myslím že je důležité zde psát pravdu, i když to je pravda nepříjemná a pravda o tom, že ne vždy se dokážu ovládnout.