Druhý den Eliška odjela a pejska u nás zapomněla. Konečně jsem si ho pohladil a říkal si, jak by se teď asi cítil, kdyby byl živý, a při tom jsem dostal nápad na písničku. Chvíli jsem váhal, jestli se mám pustit do psaní a Elišce píseň věnovat - z mého pohledu to už přeci jenom byla starší holka a kdo ví, jestli ji písnička zaujme. Nakonec jsem se rozhodl pustit se do psaní. Když už pro nic jiného, tak alespoň proto, že mě to baví. Psaní písně mi zabralo hodinu a myslím, že nepatřila k tomu nejlepšímu, co jsem kdy vytvořil.
Pejsek Rafík
1. Jsem pejsek plyšový, hnědobílý,
a ke všem dětem jsem pořád milý,
a svoji holčičku mám hodně rád,
do její postýlky chodívám spát.
Šťasten jsem, že na světě nejsem sám,
a svoji Elišku, moc rád ji mám.
2. Stalo se, bylo to pár dnů zpátky,
byli jsme spolu u kamarádky,
holčičky hráli si, pak odjela,
a na mě dočista zapomněla.
Smutný jsem, že tady zůstal jsem sám,
kdepak svou Elišku, kdepak ji mám.
3. Proč jenom dny mi tak pomalu jdou,
ještě že i jiné hračky tu jsou,
se dvěma pejsky už kamarádím,
a když klid máme tak s nimi řádím.
Přesto však stále víc cítím se sám,
kdepak svou Elišku, kdepak ji mám.
4. Těším se, že ještě pár dní počkám,
a svojí holčičky zas se dočkám,
že v její náruči budu se hřát,
a v její postýlce moci zas spát.
Pak budu šťasten že už nejsem sám,
a že svou Elišku na blízku mám.
Notový zápis: pejsek_rafik.pdf
Melodie ke stažení: pejsek_rafik.mid
Dcera pak při vhodné příležitosti vrátila kamarádce pejska i s písničkou. Několik dní nato jsem potkal Eliščinu maminku. Ptal jsem se, jestli se jí u nás líbilo, jestli by dcera mohla někdy přespat u nich, a na závěr mě napadlo zeptat se, jestli něco říkala na písničku. "Zrovna jsem ti to chtěla říct", odpověděla Eliščina maminka, "představ si, že doma skoro tři hodiny seděla u klavíru a přehrávala si to pořád dokolečka."
Tak tohle bylo jedno z nejhezčích ocenění, které se mi za napsání písničky dostalo
