Promiňte, ale nesouhlasím. Je mi samozřejmě jasné, že homosexuál má na rozdíl od pedofila legální možnost svoje sexuální touhy realizovat. Nicméně v obou případech se jedná o odchylku od většinové populace. Nevidím jediný důvod, proč jedno označit jako poruchu sexuálního pudu a druhé nikoliv. Snad kromě toho, že pedofilů bude asi v populaci méně než homosexuálů, ale to mi přijde jako dost slabý důvod.Mission píše:Homosexualita byla již začátkem devadesátých let vyškrtnuta ze seznamu poruch osobnosti, není to porucha, už vůbec ne úchylka, je to prostě orientace. Promiňte, ale nejsem příznivcem matení pojmů. A toho se někteří pedofilové dopouštějí tím, že hovoří o tzv. "pedofilní orientaci". Je to nepřesné a zavádějící. Pedofilie ve své sexuální a erotické rovině byla, je a zůstává poruchou. A nezlobte se, promiňte mi to slovo, ale je úchylkou. Je poruchou sexuálního pudu a úchylkou od normy.
Pokud mám k tomu přidat něco osobního, tak uznávám, že život s většinovou sexuální orientací by byl pravděpodobně jednodušší. A je mi také jasné, že pro velkou část populace jsou pedofilové ti největší zvrhlíci, které by měli povinně vykastrovat a zavřít na doživotí do ústavu. Nicméně mi při představě, že bych se mohl narodil jako homosexuál, připadá heterosexuální pedofilie jako výhra v loterii. Pořád je to heterosexuální orientace a i když je můj preferenční věk někde jinde, tak pořád se mi líbí i dospělé ženy a pořád jsem schopen žít "normální" život a mít rodinu.
Pak je ještě jeden důvod, proč bych se nechtěl narodit jako homosexuál, a to je ten, že z homosexuálů se stává státem protěžovaná skupina, podobně jako z našich rómských spoluobčanů. Doufám, že pedofily tento osud nikdy nepotká.
Ještě bych napsal něco k tomu, jestli se má pedofil dívat na svoji sexualitu jako na poruchu. Pedofilním coming outem jsem si prošel poměrně pozdě a to v době, kdy jsem byl už deset let ženatý a měl jsem rodinu. Jeden z nejtěžších momentů bylo přiznat si, že moje sexuální touhy nemohou být nikdy zcela stoprocentně naplněny. Mohou být naplněny na 95,5%, ale 4,5% vždy bude chybět. A že to není chyba ani moje, ani manželky, že to tak prostě je. A paradoxně v okamžiku, když jsem se s tímto faktem smířil, tak jsem zjistil, že moje sexuální touhy mohou být stoprocentně naplněny, ale nikoliv skrze sexuální aktivity, ale skrze sublimaci sexuální touhy. Jenže naučit se sublimovat svoje sexuální touhy se mi podařilo až poté, co jsem přijal sebe samého takového, jaký jsem, co jsem přijal s povděkem svoji sexualitu a přestal se na pedofilii dívat jako na vadu, ale začal se na ni dívat jako na vlastnost a jako na něco, s čím prostě žiji.
A ze všeho nejvíc mne pak překvapila reakce sexuologa. Když jsem mu pověděl o svém rozhodnutí nedívat se na pedofilii jako na vadu, ale jako na vlastnost, tak mi řekl, že dělám dobře.
Přidávám se ještě ke Kaszově návrhu se zaregistrovat. Už jen proto, že u registrovaných uživatelů je možné vyhledávat příspěvky a udílet poděkování.
