To je velice zajímavý článek.
Jasná ukázka toho, kam až vede liberální výchova.
Dcera si říká o pozornost, o přísnost a důslednost.
Sama neumí své vnitřní impulsy ukočírovat a touto agresí volá o pomoc, aby jí již někdo vymezil hranice.
Pokud matku fyzicky napadá a ona si to nechá líbit, odpověď je jasná: "Řezat, řezat, řezat."
No, tak dobře. když už to je v tomto stádiu, bude muset matka začít nejprve se sebeobranou a teprve postupně začít skutečně efektivně vychovávat. Ale aby se dcery bála... Prosím vás, kde to jsme...
Při této příležitosti ve zkratce zmíním příběh s Kristiánem.
Jednoho rána jsem šel do jedné třídy ve školce a vidím, že je zamčeno. Kolegyně mi odemkla a tu jsem viděl běsnícího pětiletého Kristiána, jak hází ručníky a hřebeny na zem a řve na učitelku...
Ona mi vysvětlila, že je u ní nový a že má často takové záchvaty, že musí zamykat, jelikož jí utíká, a že napadá i děti a že si nenechá domluvit. Zeptal jsem se jí, zda jí mohu pomoci a ačkoliv to je poněkud mimo moji kompetenci, začal jsem s ním pracovat.
"Kristiáne, podívej se, co jsi tady teď udělal. To nemůžeš dělat. Paní učitelka musí být také s ostatními dětmi a určitě to tady po tobě nebude uklízet."
Padl vztekle na zem a začal řvát, že uteče, že tady s námi nebude.
Naprosto otrle a vytrénovaně jsem jej chytl za paži a zvedl. Ohnal se po mně a třískl s sebou znovu na zem.
"Nech mě, já to řeknu mámě, ta na tebe zavolá policajty. Jseš zlej!"
Teď už jsem nastolil hodně drsný výraz, chytil ho za paži tak šikovně, aby jej to při jeho cukání a cloumání znatelně bolelo, on řval a já pokračoval takto:
"Já ti říkám, že to tady okamžitě uklidíš a přestaneš takhle vyvádět."
Sedl si na zem a hodil mi hřebeny do obličeje. "Ne! Zavolám na tebe policajty, ty tě zavřou do vězení!"
Chytl jsem ho oběma rukama, až byl nad mojí hlavou, pak jsem jej tvrdě postavil a hodně uvolněně, rozhodně a skoro až výsměšně jsem mu řekl:
"Panáčku, ty si myslíš, že to s tebou nezvládnu? Já už zažil věcí, prosím tě... Ty policajty bychom měli zavolat spíše my, vždyť ty prý ubližuješ i dětem. To ti tedy opravdu nedovolím. A mámě to říct můžeš."
Zkrotl, začal uklízet. Přišla učitelka, divila se, jak se proměnil, a on na ni zase začal držkovat. Sáhl jsem do kapsy, že tedy budeme muset zavolat, a... už ani nepípl a jel. Nandal i ručníky, které původně nevisely.
Ještě jsem Kristiánovi řekl, že kdykoliv se mohu objevit a pokud uvidím, že někomu ubližuje, že se mnou bude mít velký problém.
Po chvíli jsem zavolal kolegyni, zda je vše v pořádku, a ona: "Ano, už se srovnal... počkejte, už zase někoho bouchl." A tak jsem jí nabídl, že hned zajdu.
Podruhé, když učitelka odemkla a Kristián mě uviděl ve dveřích, pochopil, že se nejednalo o jednorázový zásah, ale že situace se přiostřuje. Vysvětlil jsem mu, že pokud by se takto choval k dětem, musel by chodit do jiné školky, kde mají mříže na oknech. Již byl krotký, trpělivě mě při výkladu držel za ruku. Poté tam začal uklízet kartáčky do kelímků a pokorně u toho klečel. Kolegyně se odtrhla od dětí, zašla za námi a viděla krotkého Kristiána na kolenou, už ani nepracoval, nevím, co si myslela, ale vypadal jak světec.
Poté jsem jej ujistil, že mu už věřím, že mi na něm záleží, že nechci, aby musel od dětí jinam, a on slíbil, že se bude chovat k ostatním slušně. Moc mile se na mě podíval a zdvořile a beze strachu mi podal ruku. Myslím, že nejen kolegyni a celé třídě, ale hlavně jemu se hodně ulevilo.
Byl to značně nestandardní postup, bylo to doslova jako vymítání ďábla, ale povedlo se.
To víte. Kluk bez otce, nezvladatelný, matka to neřeší, učitelka pokousaná a s modřinou od kopance na noze a opatrná, moc se jej vyptávala.
Když dítě nerozumí jinak, než na fyzické úrovni, musí se začít na té úrovni, na jaké slyší.
Ve škole to je náročnější. Ale pokud žák použije násilí, učitel se může přiměřeně bránit. Machrovina pak je použít jeho energii a namířenou ránu přesměrovat na jeho tělo.
Ta matka z článku ubližuje oběma - sobě i dceři. Měla by s ní v klidu probrat, co ji tak moc trápí, co ji tak moc bolí, že potřebuje ubližovat. A pokud by dostala místo odpovědi ránu, měla by dceru sejmout až k zemi.