Vlastní nespokojenost a potřeba ubližovat

[Plyšáček]

Neboli přirovnání: Pastelky, jejich počet, kvalitu a barvu dostaneš do vínku. Ale na tobě poté záleží, co s nimi namaluješ a jak si dáš záležet. I bez zelené můžeš namalovat mistrovské dílo - například oblohu, ale i s drahými pastelkami můžeš namalovat odpornou věc - třeba hnis.

[Daniel]

A vášne ako lásku, či nenávisť rozhodne pomocou slobodnej vôle neovládame.

Dovoluji si nesouhlasit. Je pravda, že city nemůžeme pomocí vůle ovládat, můžeme je ale usměrovat. Vzpomněl jsem si teď na jeden příspěvek, který jsem napsal dřív.

City jsou zvláštní věc. Někdy mě napadá přirovnání k plachetnici hnané větrem. Nemůžeme ovlivnit mořské proudy unášející loď. Nemůžeme ovlivnit směr a sílu větru. A pokud se naše loď řítí plnou rychlostí na útesy, nemůžeme šlápnout na brzdu a zařadit zpátečku. V takové situaci už vlastně nemůžeme dělat vůbec nic. Můžeme se ale rozhodnout, které plachty a v jakém sklonu nastavíme větru. Můžeme manévrovat kormidlem. A při troše zručnosti může plachetnice plout i proti větru.

Kdyby možnost dlouhodobě usměrňovat svoje city neexistovala, pak by každé manželství, každý vztah, byl předem odsouzen k zániku. Protože zamilovanost dříve nebo později vyprchá. Láska je ale volba a běh na dlouhou trať.

[Marco Freeman]

Problém je to, že já jsem nikdy pořádně svou svobodnou vůli nepocítil. Vždy jsem byl někým či nečím do něčeho nucen, případně jsem byl nucen něco dělat, aby mě to něco nedonutilo do něčeho jiného. Nejdřív rodiče, bídná situace, sebepoškozování, zdravotní problémy - chronická nespavost, anorexie, workoholismus, deprese, ... a ani jednu z těch věcí jsem nijak pořádně svobodnou vůlí nedokázal ovládat a vždy jsem se některé z nich stal otrokem (i přes terapie, psychiatra, léčbu antidepresivami, pravidelnou stravou, práškami na spaní, ...).

Což mě vede k tomu, že sice ano, dokážu se svobodně rozhodnout (např. koho budu doučovat, kde budu pracovat, ...), ale ty hlavní věci, co můj život hlavně ovlivňují, ty svobodnou vůlí neovlivním. Ty naopak ovlivňují to, jestli se budu moci rozhodnout tak, jak chci. A to je pak jaká svobodná vůle...

[Teenbl]

Trochu se nám tu z toho stává značný offtopic, opravdu bych nečekal, že se nám tu z toho stane trochu i duchovní debata. Bůh pro mě řešení není ani podobné kurzy, nemyslím, že bych měl nějak špatné uvažování, spíš tyto dočasné stavy způsobují komplikované okolnosti.
Ke svobodné vůli trochu jiným úhlem pohledu - máme ji opravdu jen do velmi omezené míry. Velice naše rozhodování a chování ovlivní věci, které neovlivníme, ať už máme na mysli sexuální orientaci, výchovu, prostředí ve kterém jsme vyrostli, genetika. Můžeme tvrdit, že ne ale tím se to opravdu nezmění. Už jen příklad, jak velký význam má, komu a kde se narodíme na nás budoucí život. Jsme velmi ovládání systémem, který svobodnou vůli v podstatě nepřipouští a ani moc nemůže. Rodinu si nevybereme, kdo nás vychovává taky moc neovlivníme, 9 let povinné školní docházky, kde se od nás očekávají mnohé věci naprosto nerespektující jakoukoliv svobodnou vůli, pak se čeká další studium, nebo práce...ano můžeme si vybrat, kde budeme pracovat nebo studovat...ovšem to taky jde z těží nazvat svobodnou volbou, protože se očekávají různé skutečnosti, které příliš neovlivníme, určitý intelekt, určitý talent, určité fyzické predispozice, zdravotní stav, cokoliv. Tedy svobodná vůle člověka je značně omezen, ale u každého jinak. Jsme společnosti tlačeni do určitého vzorce chování a dá se vymykat jen velmi omezeně a jen s velkými důsledky. Aneb většina věcí, která mě v životě kdy trápila nebyla vůli ovllivnitelná, snad jen změna přístupu, ale ta to řeší jen velmi nedostatečně.

[Jeremy]

Tak slobodnou vôľou som určite namyslel možnosť ovplyvniť čokoľvek. Slobodná vôľa je dôležitá najmä v tom, že sa vždy môžem rozhodnúť, ktorej stránke svojho "ja" dám prednosť. V každej chvíli v živote sa môžem zachovať rôznymi spôsobmi, ublížiť alebo pomôcť, klamať kvôli svojmu prospechu, konať v najlepšom presvedčení, alebo robiť kompromisy. Ak sa chcete baviť o tom, že nie každý môže vlastnou vôľou vyštudovať Harvard, či pracovať ako kardiochirurg, evidentne sme sa nepochopili. Ak sa bavíme o duchovnom svete každého z nás, tam nie je dôležité, či niekomu vedome ublížim ako CSc., alebo ako kotolník na základnej škole. Žiadna profesia nie je dôležitá sama o sebe, ale iba v spojitosti s ľuďmi. A práve vo vzťahoch s ľuďmi máme tú dôležitú slobodu, ktorú často nedokážeme niesť.

Rovnako ak Filip reagoval na poznámku, že sa môžem rozhodnúť medzi láskou, alebo nenávisťou a argumentoval tým, že nie je otázkou slobodnej vôle, do koho sa zamilujem. Ja som nehovoril o zamilovanosti, ale o láske k človeku, oveľa hlbšej, než nejaké dočasné zaľúbenie dvoch ľudí. A ak sa máme baviť o tom, že sme iba výsledkom hormonálnych procesov, biochemický coctail, ktorý je iba vykonávateľom reakcie na akciu, ktorú nevie ovplyvniť, potom skutočne nenachádzam zmysel života a povedzme si pravdu, takýto naprogramovaný software môže mať význam jedine pre toho, kto ho vytvoril a nikdy nie sám o sebe. Jedine, že by doň bola pridaná možnosť vlastnej voľby, duše... Ak sa mám domnievať, že nič také vo mne nie je, ľudský život skutočne nemá valnú cenu. Vražda je len vyradenie nedostatočne výkonného stroja, narodenie dieťaťa je len proces modernizácie strojového parku. Ak to takto cítite, je mi smutno aj za Vás. Ja to našťastie cítim úplne inak. Vďaka Bohu...

[Kasz]

Jeremy, myslím, vystihl podstatu věci, totiž to, že každý chápeme pod svobodnou vůlí něco jiného. Nikdo nikomu neodpírá svobodnou vůli rozhodnout se vystudovat Harvard. Že mu to okolnosti znemožňují, to už je věc jiná a se svobodnou vůlí a svobodným rozhodováním to vůbec nesouvisí. Je to přesně to, o čem píše Jeremy:

Slobodná vôľa je dôležitá najmä v tom, že sa vždy môžem rozhodnúť, ktorej stránke svojho "ja" dám prednosť. V každej chvíli v živote sa môžem zachovať rôznymi spôsobmi, ublížiť alebo pomôcť, klamať kvôli svojmu prospechu, konať v najlepšom presvedčení, alebo robiť kompromisy. ... nie je dôležité, či niekomu vedome ublížim ako CSc., alebo ako kotolník na základnej škole.

Svobodná vůle rozhodnout se pro dobro nebo pro zlo... a nebo i něčím mezi. To z nás dělá lidi, a ne předem naprogramované roboty, přesně, jak píše Jeremy. A tuto svobodnou vůli mají všichni lidé, bez ohledu na okolnosti, ve kterých žijí nebo do kterých se narodili.