kozmix píše:Jsi to co já, krom malých děti. Mě to začíná cca 12 a konce nemá. Dal bych pul života za milování a oddáni se třeba s 13 14 letou holkou, zemřel bych za noc s dívkou pod 20. Jsou to muka a peklo, ta touha.
Otevřeně se přiznávám, že mojí velkou touhou je alespoň jednou v životě se pomazlit s nahou šestiletou holčičkou.
Jenže ještě větší touhou je neubližovat lidem kolem sebe a obzvláště ne dětem.
A mojí naprosto nesrovnatelně větší touhou je prožít svůj život až do jeho konce vedle mojí manželky. Před půl rokem bych dodal: prožít ho ve spokojeném vztahu. Teď napíšu: prožít ho ve vášnivém a vroucím vztahu. A slyšet jednou z úst svojí dospělé dcery, že je za nás jako za rodiče vděčná a že by si přála mít takové manželství a vztah, jaký máme my.
Tu touhu znám. Ale nemá cenu nechat se jí stravovat. Hodně mi pomohlo, když jsem se jednou postavil před zrcadlo a nahlas sám sobě řekl: "Jmenuji se Daniel, je mi 38 let, jsem heterosexuální pedofil a beru na vědomí, že moje sexuální touhy nikdy nebudou zcela naplněny." I když to může znít banálně, tak pro mě osobně to byl jeden z nejtěžších kroků, které jsem kdy v životě udělal.
S malou nahou holčičkou se prostě nikdy nepomazlím. Stejně jako se nikdy nepodívám do vesmíru a neproletím se warpem. Takže proč se mučit tím, co mít nemůžu. Raději se budu radovat z toho, co mám. A nasměruji svou touhu na to, co mít můžu. Jde to. Sexuologové tomu říkají sublimace.
A když už píšeš o pekle, víš, jak si představuji pedofilní peklo? Představuji si ho jako místo, kde bych žil obklopen těmi nejkrásnějšími holčičkami, jaké si dovedu představit. Mohl bych si s nimi dělat všechno, co jsem si kdy dovedl ve svých fantaziích vysnít. Žádná by se tomu nebránila a žádné by to nezpůsobovalo bolest nebo nepohodlí. Ale žádná z těch holčiček by se na mě nikdy nepodívala a neusmála. Žádná by si se mnou nikdy nehrála. Žádná by se mnou nikdy nesdílela svoje dětské fantazie a sny. Žádná by nestála o to, abych pro ni (nebo pro její oblíbenou hračku) napsal písničku. Měl bych všechno co jsem mít chtěl. Ale vlastně bych byl neskutečně sám.