Plyšáček píše:Do příručky pro pedofily bych jistě dal kapitolku: Co s dětmi rozhodně nedělat, i kdyby moc chtěly.
Víš, ty to takto postavíš, ale upřímně říkám, a už jsem to psal zde na fóru mockrát: Kdyby mě Klárka, když měla 14,5 a já jí v jeden romantický večer po divadelním představení, kdy jsme spolu sami dva přespávali v jednom pokoji, vyznal lásku (bylo mi o 10 víc, znali jsme se 4 roky), sváděla a upřímně by mě přesvědčovala, že nikomu neřekne o tom, co se stane... vím, že bych neodolal. Půl roku sem, půl roku tam, nebyla by první ani poslední 14tiletá, která by sama chtěla a dobrovolně zažila sexuální aktivity s někým nad 15 let. Z pohledu zákona (těch právníků, které jsi dříve zmiňoval) by se jednalo o pohlavní zneužití (§ 187), z mého morálního pohledu nikoliv. A i z pohledu třeba dalších jiných lidí by nešlo o nic "závažného".
Mnohem důležitější, než pojednání o tom, "co s dětmi rozhodně nedělat, i kdyby moc chtěly", mi skutečně přijde zdůraznit nutnost upřímně vždy sám před sebou zhodnotit, nakolik je v mém jednání vůči nějakému dítěti moje vlastní sobectví, záměrná manipulace nebo ohrožení mravní výchovy. Jistě že 7letou dívku bych jednoznačně upozornil, například kdyby mi sama aktivně sahala mezi nohy, že to se nesluší, ale v kontextu situace s Klárkou, se kterou jsme měli 4 roky opravdu velmi blízký vztah a téměř denně se osobně viděli a trávili spolu čas... které jsem navíc věřil a věřil bych jí, kdyby mě přesvědčovala, že nikomu nic neřekne... zákon nezákon, upřímně říkám, že bych se v takové situaci, jak jsem výše popsal, podle § 187 pohlavního zneužití s velkou pravděpodobností dopustil, avšak svědomí bych sám před sebou černé neměl. Miloval jsem ji a pro mě by to bylo v podstatě tak, že bych ji vyhověl a snažil bych se ji rovněž náležitě "udělat dobře". Zákony dávají základní mantinely, ale nemohou nikdy postihnout veškeré situace, které mohou v realitě nastat. Primárně ten zákon chrání a jistě ochrání spoustu dětí pod 15 let, ale v některých případech již nejde o "ochranu", ale o pouhý formální zákaz něčeho, co nikomu neublíží.
Naprosto stejně bych postupoval v případě, kdy bych se dozvěděl, že někdo o 10 let starší, s kým by moje 14letá dcera již velmi dlouhou dobu kamarádila, měl s mou dcerou pohlavní styk - především by mě nejdřív zajímalo, jestli jí k ničemu nemanipuloval, jestli ona sama chtěla... a dost pravděpodobně bych se to stejně ani nedozvěděl, protože by to bylo "jejich tajemství", do kterého jim ostatní nemusí (a možná ani nemají) co mluvit. Zkrátka byl by pro mě rozdíl, jestli někdo moji dceru znásilní, nebo využije toho, že je mentálně ještě dítě, a nebo kdybych věděl, že moje dcera do toho šla po (třeba i trochu nezralé) úvaze sama a dobrovolně. Určitě bych nejdříve zvážil všechny tyto okolnosti, než bych něco konal (například šel dotyčného udat na policii).
)