Tak, pánové, dáme se do toho...
V podstatě s Vámi se všemi zatím souhlasím. Dobrá. Ale chci to vzít trošku detailněji - když už Fenix přišel s tímto tématem. Občas totiž i nepedofilní lidé dělají věci, které jsou divné a dětem mohou škodit. Možná namítnete, že zaplať pánbůh, že se alespoň dítěti věnují a dobře za každé pohlazení či pochování. Souhlas. Ale přesto, podívejme se na to zevrubněji.
Ve starším příspěvku jsem zmiňoval něco v tom smyslu, že mi přijde nevhodné, aby žákyně zaujímala na učiteli pozici rozkročmo na klíně. Dozvíte se dále více objasňujícího nejen k tomuto případu.
Toto je výborné téma, ke kterému mám opravdu co říci.
Mohl bych napsal stostránkovou brožurku nebo poskytnout pětihodinovou přednášku s ukázkami (těmi vhodnými).
Něco mám ze zkušeností jako otec, něco jako učitel, něco z vyprávění dospělých žen, mnoho vysledováno z interakce rodičů s dětmi, něco z literatury ap. Nepátrejme po každém jednotlivém zdroji a zaměřme se alespoň na velice stručný a věcný rozbor.
Poloh na tzv. klíně je bezpočet. Definujme si klín jako prostor u sedícího dospělého na celé ploše stehen, která jsou v přibližně vodorovné poloze. Dva lidé - zde uvažujeme sedící dospělý a na něm dítě, mohou zaujmout minimálně tyto základní pozice (ostatní polohy jsou spíše kombinacemi uvedených, různým kroucením, tulením, mazlením či válením se):
1. Dítě sedí zboku na obou stehnech.
2. Dítě sedí zboku na jednom stehnu s nohama směrem ven.
3. Dítě sedí zboku na jednom stehnu s nohama směrem dovnitř mezi stehna dospělého.
4. Dítě sedí na stehnu dospělého rozkročmo (pravém nebo levém) tváří od dospělého.
5. Dítě sedí na stehnu dospělého rozkročmo (pravém nebo levém) tváří k dospělému.
6. Dítě sedí zadkem na stehnech (u sebe) dospělého s pohledem od dospělého, kolena pokrčená, chodidla na stehnech dospělého.
7. Dítě sedí zadkem na stehnech (u sebe) dospělého s pohledem na dospělého, kolena pokrčená, chodidla na stehnech dospělého.
8. Dítě sedí rozkročené přes obě stehna dospělého, pohled od dospělého.
9. Dítě sedí rozkročené přes obě stehna dospělého, pohled na dospělého.
Snad jsem probral alespoň ty nejzákladnější varianty. Dále je podstatné poznamenat, zda dospělý má stehna u sebe, či jak hodně od sebe. Jak blízko ke kolenům či k rozkroku (klínu v užším slova smyslu) je dítě posazeno.
Zda se dotýká svým pohlavím (i přes oblečení) těla dospělého či zda se některou částí svého těla dotýká pohlaví dospělého. Jak se dotýkají či objímají rukama. Zda se mačkají, tisknou či tlačí.
To je krátký rozbor (který mě teď napadl). Jen co se týče "poloh" - základních. Nerozebíráme ležení, záklony ani pohyby na klíně. Pouze polohy - viz. název příspěvku.
Chceme-li řešit 1. příjemnost či nepříjemnost, 2. vhodnost či nevhodnost (mravní otázka), 3. běžnost či neobvyklost, 4. přirozenost či nepřirozenost - úchylnost, 5. přiměřenost či nepřiměřenost (přehnanost), 6. bezúhonnost či trestnost (nebezpečí překročení zákonných mezí, tzv. bezpečných "hranic"),
musíme dále řešit spíše následující otázky - parametry konkrétního případu:
1. O koho se v dané dvojici jedná - dospělý muž - dívka, dospělá žena - chlapec, dospělý muž - chlapec, dospělá žena - dívka, dále jejich věk
2. V jakém jsou vzájemném vztahu - neznámí lidé, příbuzní, učitel-žák, chůva-miminko, pediatr-pacient, dětský gynekolog-pacientka, strážník-raněné či ztracené dítě, dospělý kamarád-dítě kamarád, skautský vedoucí-skaut,...
3. V jakém jsou stavu - psychickém, fyzickém.
4. Jak jsou oblečeni.
5. V jaké chvíli - při jaké příležitosti spolu sedí.
6. Jak dlouho trvá jejich vzájemný kontakt.
7. Zda jsou sami či na veřejnosti.
8. Jaké je okolní prostředí - interiér, exteriér, teplota, zvuky - hudba ap.
9. Především s jakým záměrem na sebe "lezou" - z jakého důvodu se kontakt uskutečňuje.
10. Kdo kontakt inicioval - kdo byl aktivní v nabídce kontaktu.
11. Zda sedí klidně či se nějak při tom pohybují.
Jistě Vás teď napadají tisíce situací - spíše šílených (např. strážník v pláštěnce a dítě v plavkách, v noci, na břehu rybníka, za zpěvu ptáčků, za účelem záchrany tonoucího ap., že?).
Chtěl jsem na úvod jen naznačit, že pokud to máme rozebrat opravdu do detailu, je třeba k tomu přistoupit trochu zodpovědně. Ale zpátky na zem.
Z hlediska přiměřenosti a vhodnosti si myslím, že kontakt by měl vycházet spíše vždy od dítěte (babičky by neměly někdy tak tlačit a mohly by trpělivě vyčkat, jak se dítě rozhodne). Nutit dítě můžeme pouze tehdy, pokud je v ohrožení života (ne abyste se snažili sehrát situaci tak, aby ohrožení hrozilo).
Velice záleží na tom, zda jste rodič, zda vlastní či nevlastní, zda chováte syna či dceru a kolik jim je let. Dále je velice důležité oblečení.
Jelikož by holčičky měly být vedeny od malička k jisté přirozené cudnosti (nemám na mysli ani puritánskou přísnost, ani přehnanou stydlivost), neměly by (ač by samy přišly) být posazeny na muže (vlastně ani na ženu či dítě) rozkročmo, navíc těsně a čelem k sobě, když jsou nazí či polonazí. (Opravdu mi vadilo, když si nahý tchán posadil moji dceru na klín za těchto podmínek). Pokud jsou oblečeni, záleží hodně na daném okamžiku, proč a jak těsně si sedají a zda se chtějí tulit či více mazlit. Jelikož se jedná i o sexuální polohu pro dospělé, měl by každý - i tatínek, zvážit, zda se bude s dcerou mazlit (pohybovat v této poloze) či ne. Nejde jen o jeho prožitky (on to třeba vůbec neřeší), ale nemůže vědět (pokud není vyladěn na dceru), jak to ona může či nemusí cítit, prožívat, vnímat. Nerad by se jistě (nevědomě, "jako že" nevědomě či vědomě) dopustil incestu.
Záleží samozřejmě hodně na zvyklostech dané kultury, na pravidlech v dané rodině, na tom, nakolik je dítě od přírody mazlivé či odtažité (zdrženlivější). Také je rozdíl, zda si otec bere na klín plačící miminko či násilím dospívající dceru. I kdyby si ji nebral se záměrem sexuálního kontaktu, může ji to velice ranit.
Proto to chci právě probrat trochu detailněji.
Pokud se na to budeme dívat z hlediska trestně právního, souhlasím s Kaszem, nesmí docházet ke vzrušení, vydráždění či vyvrcholení dospělého ani dítěte. Dle mého nesmí každopádně dojít u muže k erekci, ale i bez tohoto projevu může jít o trestný čin sexuálního zneužití. Cituji Plyšáčka z jiného příspěvku:
Plyšáček píše:Při jakémkoliv kontaktu s dítětem je rozhodující záměr a působení. Dochází-li při jakémkoliv kontaktu (tedy i mazlení) s dítětem k sexuálnímu vzrušení, vydráždění či uspokojení dospělého - ale i dítěte a dospělý si je toho vědom, jedná se již o trestný čin sexuálního zneužití dítěte.
....
Nic vám nechci zakazovat. Jen abyste věděli (především laická "normální" část populace, která si často "zahrává" či nevědomě překračuje jisté hranice a potom ráda večer při zprávách nadává na ty hnusné pedofily).
Pedofil, díky tomu, že je citlivý ke svým reakcím vůči dětem i empatický k dětskému prožívání, a díky dobré informovanosti (třeba i díky ČEPEKu) se mnohdy vyhne nevhodným či přímo nezákonným situacím.
Rovněž je rozdíl ve stavbě chlapeckého a dívčího těla. Zatímco řada poloh pro chlapce je nedráždivá, děvčátka může určitým způsobem stimulovat (právě v rozkročené poloze) těsnější kontakt - pouhý tlak, malý pohyb (např. podupávání chodidlem či změna polohy (i třeba jen krční páteře - viz. sexualita dospělých). Takže je rozdíl mezi tím, zda chováte chlapce či dívku, zda rozkročené či ne, zda k Vám mají láskyplný vztah (příbuzenský či milenecký), atd.
Ve starším příspěvku jsem spíše pro zábavu uváděl jednu dětskou hru:
Plyšáček píše:Milé maminky a babičky. Vaše Takhle jedou páni,... s holčičkou na stehně a s vibracemi (předváděnou jízdou na koníčku) se můžete jít rovnou bodnout, respektive udat. Takováto řízená stimulace vážně patří do dob, kdy babičky uklidňovaly své potomky masturbací. (I to se dělo, i to bylo považováno moderní civilizací za "normální" (viz. kniha Děti a jejich sexualita, sekce Knihy).
Tehdy jsem to napsal trochu drsně a akčně. Kasz mě potom klidnil. Ale přesto podle určitých zpráv od dospělých žen je to ošemetná věc.
Co se týká profesí, kde vstupuje do vztahu dospělý - zvláště muž (od kterých se neočekává taková vlídnost jako od žen a navíc patří mezi "podezřelejší", bohužel), a dítě, měly by (toto je mé doporučení, nikoliv nařízení) být hranice ještě poněkud "přísnější" a vzdálenější všeobecným "společenským normám a zvyklostem" - aby tam byla nějaká "rezerva". Nejen co se chování na klíně týče, samozřejmě. Více samostatný příspěvek v budoucnu.
Možná se zeptáte proč. Inu:
1. Neznáte dané dítě natolik, abyste mohli posoudit jeho jednotlivé vlastnosti či odhadnout jeho záměr.
2. Neznáte do detailu rodinné poměry - nakolik je doma zvykem se mazlit, zda je otec cholerik či psychopat, co dítěti zakazují ap.
3. Nemůžete odhadnout, jak to dítě bude vnímat a jak to bude či nebude interpretovat doma, případně nedej bože při výslechu. Pokud by se zmínilo, že cítilo "něco tvrdého", nezachrání Vás asi už vůbec nic. A mohlo by třeba i básnit, jak jste úžasní.
4. Ač se bude sebevíce vnucovat, stejně vy jste zodpovědní za vše, co mezi Vámi proběhne. Nevíte, jak si daný kontakt zpětně vyloží.
5. Ačkoliv bude Váš kontakt sebevíce čistý a nezávadný, nevíte, jak v očích jiných (kteří to mohou vnímat už ze svého, třeba "deviantního", pohledu jinak) to bude vypadat, jaké záměry Vám tam budou připisovat.
U profesionálů pracujících s dětmi, zvláště však u těch, kteří jsou pedofilně orientováni, už jenom proto, aby nemohli být ani obviněni z něčeho nekalého, doporučuji udržovat jistý profesionální odstup (je rozdíl mezi pediatry, učiteli v MŠ, učiteli na ZŠ, plavčíky, trenéry, skautskými vedoucími ap.). A pokud dovolíte dítěti, aby Vám vyjádřilo svoji lásku nějakým fyzickým kontaktem (např. posazením na klín), je vždy určitě lepší (ne nezbytné, ale lepší, "bezpečnější"), když bude přítomen nějaký další dospělý (nemusí Vás přímo sledovat - kontrolovat) nebo alespoň několik (pokud možno starších a rozumnějších dětí). Svědek je potom velkou výhodou při případném nepříjemném vyjasňování proběhlé situace.
Tento můj nedokončený rozbor mohu dále vyjasňovat v závislosti na případných věcných dotazech či připomínkách.
Nechci nikoho strašit ani mu nic vyčítat - co dělal, dělá či chce dělat.
Spíše se nebojím řešit věci do detailu.
Toto je pouze můj osobní náhled na danou problematiku, respektuji Vaše právo na vlastní přístup.
Těším se na další diskusi.
)
(samozreume okrem kazsa, pretoze tem musi, za co si v tomto pripade zasluhuje moj obdiv). Ja sa priznavam, ze podla mna zlozito riesite veci, ktore si kazdy dokaze zhodnoti sam, ked na to pride. Posledny prispevok som "precital" behom minuty a to som este lutoval, ze som tomu obetoval tolko casu (prepac plysak 
