Nekrofilní představy

[Myš]

Tady na fóru už máme témata o sadismu, fetišismu a dalších úchylkách, které mohou bát s pedofilii spojeny. Chybí tu ale nekrofilie. Přitom si myslím, že je docela možné, že se někomu takové představy v mysli někdy objevily, možná i objevují pravidelně.

Měl třeba někdy někdo takové představy a pokud ano, jak na ně nahlížel a jak je nesl?
Co si myslíte o nekrofilech a pedofilech, kteří mají nekrofilní komponentu?

Já se držím toho, že představy neurčují to, jaký člověk je, a to jak v rámci pedofilie, tak čehokoliv jiného.

[Troper]

Osobne toto je jedna z mala veci ktoru som v predstavach nemal a ani ma nevzrusuje.

[Kasz]

U mě se nikdy takové představy nevyskytly a ani nikdy nevyskytnou, já raději děti živé. Je ale možné, že někdo z našich čtenářů je může mít, proto si myslím, že toto vlákno může být v případě debaty o těchto představách pro někoho přínosné a jsem rád, že jsi jej založil.

[Hranicar]

Myslím, že žádná úchylka, parafilie, nebojaktomusakraříct, není sama o sobě škodlivá. Záleží na člověku.
Takže si o nekrofilech nemyslím nic špatného, zřejmě jsou to jen lidé, kteří mají v životě o komplikaci navíc.
Celkem by mě zajímalo, kolik je vlastně "pravých" nekrofilů. Řekl bych, že v převážné části případů, kdy má někdo pohlavní styk s mrtvolou, je to jen zástupný objekt. Ale i tak "pravá" nekrofilie určitě existuje.
O pedofilech, jejichž sexualita má nekrofilní složku si nemyslím nic určitého. Představit si to ale nedovedu - fotky mrtvých dětí mě dokážou celkem rozhodit.
Jisté je, že o nekrofilech si lidé myslí, že jsou to prasata, ale pořád to nejsou takoví démoni jako pedofilové.
Jestli sem někdo napíše nějakou autentickou výpověď, rád si rozšířím obzory.

[Myš]

Neexistují studie, které by sledovaly, kolik lidí, kteří se dopustí nějakého sexuálního aktivitu s mrtvým člověkem, je skutečně nekrofily (nebo neexistovaly před vydáním knihy Sexuální deviace: Klasifikace, diagnostika a léčba Petra Weisse) a o žádné aktuální nemám tušení. Ale myslím, že se pojem nekrofilie zneužívá podobně jako pojem pedofilie a sexuální aktivita s mrtvým mžře být často jenom náhražkovité chování.

Rosman a Resnick v roce 1989 dělali studii na základě zkoumání dokumentace o případech, ve kterých někdo vykonal nějaký sexuální aktivitu s mrtvými. "Nekrofilové" byli rozděleni na skupinu "pravých" a "pseudo nekrofilů". Za "pravé nekrofily" označili 54 osob a za "nepravé" 35, 33 případů nebylo kvůli nedostatečnosti informací do studie zahrnuto. Jediným klíčem k rozdělení bylo to, jestli má osoba déletrvající nekrofilní představy nebo se jednalo zcela očividně o nárazovité jednání.

Ze skupiny "pravých" nekrofilů se ale 68% osob vyjádřilo, že motivací k jejich činu byla touha po neodporujícím partnerovi, pro 21% osob touha po setkání se svým ztraceným partnerem, pro 15% osob vlastní přitažlivost k mrtvým, pro dalších 15% touha po překonání vlastních pocitů a izolace a pro 11% snaha něco dělat s nízkým sebevědomím tím, že vyjádří moc nad někým, kdo se nemůže bránit.

[Jednorozec]

Popravdě nekrofilie mi přijde jako nejsnadněji zajistitelná sexuální orientaci pomocí náhražky. Dnešní "dolls" se v podstatě "chovají" jako mrtví lidé.....

[Deda]

Jak už tady poznamenal myslím Kasz já mám také rád děti živé. Přikonil bych se k názoru, že se opravdu jedná o "náhražkové jednání". Nedokážu si představit, že by někdo zabil dítě (nebo vůbec člověka), jen proto aby s ním mohl mít sex. Pro mne třeba je velice traumatizující vidět týrané dítě i na fotkách, vhání mi to slzy do očí mám velice špatné pocity ba až dokonce výčitky co člověk člověku dokáže udělat, o mrtvém raději nehovořím. Přátelé promiňte, ale i při psaní těchto věcí nemám dobré pocity. Krásný sluníčkový den Děda.

[Myš]

Já bych rád připomněl, že nekrofilie vůbec nemusí být o zabití kvůli sexu.

O autentickou výpověď se tedy pokusím, ať tu nemlátím prázdnou slámu... Nepíše se mi o tom nijak jednoduše ale tohle fórum by mělo být o otevřenosti a upřímnosti aby dobře posloužilo svému účelu.

Nekrofilní představy pro mě nejsou nic dominantního, stejně jako pro mě není dominantní sadismus, i když se projevuje rozhodně častěji, než nekrofilní představy. Stejně jako přispívající nade mnou mám rád děti živé, jinak by pro mě asi postrádalo smysl tolik času věnovat volnočasové organizaci.

Někdy se mi ale zdá nebo mám představy o kutíkovi po smrti nebo v bezvládném stavu. Těžko se popisuje, co mě na takové myšlence láká, každopádně se mi líbí fyzická blízkost někoho, kdo se nebrání a je v absolutním klidu. Ta představa je lákavá právě tím klidem, jako kdyby bylo na jeho přítomnost mnoho a mnoho času, takový pocit jistoty a bezpečí. Beru to více jako tak, že kutík hodně hluboce spí. Rozdíl je jen chlad a promodrání, což ale není to, na čem by mi v představách nějak hodně záleželo. Ale ani nemusí být mrtvý, pro ten pocit klidu stačí bezvědomí.

Typ představy se mohou spojit s představami sadistickými, např. bezvládný kutík spoutaný lanem nebo po použití chloroformu. Nikdy mě v představách nelákalo nic penetrálního, a to ani u tohoto typu představ. V představách se mi běžně neobjevuje ani krev.

[Hranicar]

Někdy se mi ale zdá nebo mám představy o kutíkovi po smrti nebo v bezvládném stavu... Ta představa je lákavá právě tím klidem, jako kdyby bylo na jeho přítomnost mnoho a mnoho času, takový pocit jistoty a bezpečí. Beru to více jako tak, že kutík hodně hluboce spí. Rozdíl je jen chlad a promodrání, což ale není to, na čem by mi v představách nějak hodně záleželo. Ale ani nemusí být mrtvý, pro ten pocit klidu stačí bezvědomí.

Taky mívám představy o bezvládném kutíkovi, i když v těch mrtvý nikdy není. Ale tak, jak to popisuješ, to celkem chápu.
Jinak jsem párkrát četl o lidech, které vzrušoval třeba přímo pach tlejícího těla, ale to byly většinou příběhy dosti přibarvené. Přesto opět nepochybuji, že to pár lidí asi i takhle má.

[Návštěvník]

Sama mam nekrofilni predstavy...miluju vuni hniloby atd. Živí muži se mi hnusi

[I9II]

A helemese kdo je nekrofil. To bych do tebe neřekl
Já pravděpodobně nekrofil jsem ale nějak nemám rád představy mrtvých dětí k sexuálnímu uspokojení. To ale neznamená že se občas nepodívám na takové snímky. Oo S dětmi ale zřídka, jestli vůbec. To spíše dospělé.

Já na tyto představy stále nijak nenahlížím, spíše si pomalu ale jistě zvykám, chci už nějakou dobu zajít k sexuologovi a pobavit se o nich pro sychr.

[Scopi]

Ač nikterak často, tak se musím přiznat, že takové představy taky mívám. Ono s trochou nadsázky můžu říct, že na cokoliv pomyslíte, tak jsem v představách měl (až mě to samotného zaráží ).
Jsem hold takový multiúchyl

[Plyšáček]

Netušil jsem, že zde máme takové speciální téma...
O nekrofilii příliš nevím, proto se nebudu vyjadřovat k příčinám a prožitkům.
Takovým lidem bych jednoznačně doporučil práci na hřbitovech, v pitevnách či krematoriích.

Sám jsem nekrofilní představy nikdy neměl a věřím, že ani díky vašemu vlivu mi nepřijdou.
Moje sexualita je nastavena zcela jinak. Při sexu s partnerkou mi jde v prvé řadě o její blaho a sledování její slasti a dokonalého uspokojení, počítám její orgasmy a sleduji jejich hloubku podle dechu, tepu či výrazu v obličeji. Teprve na druhém místě je mé sexuální, spíše emocionální uspokojení.

Pokud má někdo zálibu v sexu s mrtvolou, jedná se o jednostranné uspokojení a vlastně klasickou masturbaci na těle "partnera". Nikdy nejde o sex s člověkem, vždy pouze o sex s tělem člověka. Chlad a zápach by mi velice vadily, potřebuji partnerky řádně "rozpálené". Lidé zaměření na penisy to mají o to těžší, jelikož mrtvolce většinou "nehoupne".

Pokud bych se měl ještě svěřit s něčím intimnějším, pak napíši, že mě dokáže silně vzrušit, když se mi holčička na chvilku naplno odevzdá a "hraje" mrtvou - spíše spící. Ne, že by se v jiných případech nějak bránily - spíše je musím přibrzďovat... Vnímám to tak, že tímto gestem dávají své tělo plně k dispozici a vyjadřují tím ženský aspekt sexuality "dávání se". Ale po chvilce se mi podaří je zase probudit a rozproudit a pokračujeme ve společném "tanci". Možná o tom jednoho dne napíši více do detailů v tématu Co nás vzrušuje.