Kasz píše:Zde mluví ze zkušenosti, ovšem opět... pouze s těmi pedofily, kteří se k němu dostali v rámci trestního řízení případně nařízené léčby po spáchání deliktu.
jistě ...
jenže tenhle argument moc neberu, s ohledem na to, že se jedná o ochranu zájmů těch nejbezbrannějších což děti jsou, zvláště malé děti - takže mi přijde rozumné udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo na nejmenší možnou míru a tedy se důsledně vyhýbalo rizikovým situacím v rámci zájmu dítěte
ale na to jsme už narazili při soukromém rozhovoru a netýká se to toho na co jsem se tu ptala
Monika píše:známému se stalo, že když se mu jeho dlouholetý blízký kamarád, vyznal že byl do něho v dospívání 4 roky zamilovaný a tudíž mu došlo, že to co považoval za mimořádně oddané kamarádství, bylo podmíněno přítelovou homosexuální orientací, tak ho to dost zasáhlo, i když mu bylo již pár let přes dvacet, tak by se dalo předpokládat, že už byl psychicky zralý.
přesto byl z toho otřesený a připadal si jako naprostý blbec. měl obrovský vztek sám na sebe, že to nepoznal i na toho kluka, že ho podvedl, byl ze všeho zhnusený a cítil se zmanipulovaný a raněný tím, že zatímco on ho měl rád, jako kamaráda, tak pro něho byl i jako eroticky sexuální objekt. když nám to říkal, tak měl slzy v očích a zatínal pěsti. dodnes má k homosexuálům odpor. a to si ten jeho kamarád k němu nikdy nic nedovolil co by naznačovalo, že by o něj měl i zájem sexuálně erotický. možná to ho zasáhlo nejvíc, že mu to v dospívání narovinu neřekl a že to nebyl tzv. "vyvážený" vztah. neviděli se spolu od jejich 18ti let a když se po létech sešli u piva, tak teprve potom se mu ze všeho vyznal. říkal nám, že si zezačátku myslel, že si dělá legraci a že když mu došlo, že je to pravda, tak se musel velmi ovládnout, aby mu nedal ránu pěstí a že musel hned odejít pryč.
Onen známý dle mě reagoval značně přemrštěně, hystericky.
Obecně vzato nerovný vztah s dítětem má každý dospělý, ať už je to jeho rodič, učitel nebo třeba do dítěte zamilovaný pedofil. Je na morálce každého, aby se snažil k dítěti chovat co nejvíce s úctou a chránil zájmy dítěte, aby ve vztahu k dítěti nepostupoval sobecky a nijak mu neublížil. To je hodně těžké a asi lze říct, že se můžeme akorát snažit přiblížit ideálu, kterého nikdo (ani ty rodiče) úplně nedosáhne. Je těžké dopředu odhadnout, jak bude kdo na co reagovat a určitě by bylo špatné vidět jako špatné pouze skrývanou erotickou lásku (dítěti může ublížit mnohem víc věcí). Homosexuální kamarád tvého známého mu jistě také nechtěl ublížit a i když se mu to nepovedlo, nevinil bych jej z toho, protože věřím že jednal na základě svého nejlepšího svědomí a morálky. A třeba ani z mého pohledu se nechoval špatně, z pohledu někoho jiného možná ano. Nicméně ublížit ve finále můžeme i tím, co dobře myslíme a tak je nemožné se nějakému ublížení úplně vyhnout (dítěti by například mohlo na duši zranit i to, když by se mu vyhýbal pedofil, se kterým chce ono dítě kamarádit). Já akorát chci věřit, že každý z návštěvníků tohoto webu přistupuje k dětem na základě svého nejlepšího svědomí a chce pro ně jen to nejlepší.
Světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. - Vladimir Nabokov, Lolita (přeložil Pavel Dominik)
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:...takže mi přijde rozumné udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo na nejmenší možnou míru a tedy se důsledně vyhýbalo rizikovým situacím v rámci zájmu dítěte
Co je riziková situace? Pro každého něco zcela jiného, nelze to objektivně stanovit.
A první část Tvé věty... "takže mi přijde rozumné udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo na nejmenší možnou míru" by mohlo znamenat také sebevraždu. Pozor na taková slova, udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo... Zrušme dopravu, protože jen v ČR zabije ročně víc lidí, než pedofilové celého světa dětí. Život sám o sobě je rizikový, nikdy nevíš, co bude zítra, a pokud neumřeš, těžko se zítřku a jeho problémům a rizikům, které ti může přinést, vyhneš. Než eliminovat něco na nejmenší možnou míru, spíš vidím jakési rozumné nastavení mantinelů... ve městě max. 50 km/h, a pokud svěřím někomu svoje dítě, tak člověku, kterého znám, než někomu cizímu. Kdybys chtěla eliminovat riziko na nejmenší možnou míru, musela bys svoje dítě zavřít doma do klece. A to také asi není úplně nejlepší, ono je třeba dítě socializovat a naučit ho v tom proradném světě plném nástrah žít v rámci možností bezpečně. Bez kontaktu s realitou plnou nástrah a nejrůznějších rizik to dítě v dospělosti také těžko obstojí.
Je na pedofilním člověku, aby zvážil svoje schopnosti a možnosti a situace, které by mohly být potenciálně rizikové. Nikdo jiný to předem lépe neposoudí. Těžko můžeš chtít po pedofilech, aby se preventivně kvůli eliminaci jakéhokoliv rizika vyhýbali dětem. Já se dětem nikdy nevyhýbal a jediné riziko, které kdy Klárce hrozilo, by bylo, kdyby ve 14,5 letech po tom, co jsem jí vyznal lásku, třeba sama mě sváděla a chtěla něco "sexuálního" zkusit. Ovšem je otázkou, zda by to skutečně v takové chvíli, kdybych jejímu naléhání podlehnul, skutečně bylo zneužití. Ale to už je také debata jiná. Těžko prostě můžeš požadovat něco takového jako "maximální eliminace rizika za každou cenu bez ohledu na okolnosti zúčastnených osob". Ode mě riziko skutečného zneužití nějakého dítěte je vč. blízkého samostatného kontaktu s dítětem nulové, ovšem nemám ti to jak dokázat, můžu se akorát odvolat na Klárku a na 4 roky, které jsme spolu ve velmi blízkém a i fyzicky blízkém vztahu prožili. Prostě to o sobě vím. Někdo jiný na tom může být nějak jinak, ale to už je pak na něm, aby se zachoval s ohledem k dobru dítěte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Většina pedofilů to dokáže. To posouzení stejně nikdo jiný z venčí udělat nemůže. Ostatně... nejvíc zneužití je od nepedofilních otců a nevlastních otců, takže ona eliminace rizik by se měla týkat všech, problém je v tom, že pokud je někdo patologická osobnost, tak těžko sám sebe v patologickém jednání zabrzdí.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
pro Kuba: Může to znít alibisticky, ale částečně mám zkušenost s tím, že jsem se jaksi svým odstupem k malému klukovi, který se se mnou snažil skamarádit, tak trochu mohl ublížit. Respektive, mohl jsem pro něj něco udělat, ale neodvážil jsem se a radši jsem ho od sebe odstrčil, svým způsobem to mělo i jisté následky.
Souhlasím i s tím, že se máme snažit tomu ideálu v přístupu k dítěti přiblížit, pokud si na sebe tu odpovědnost za kontakt s dítětem vezmeme. Součástí toho právě je, snažit se maximálně svým jednáním nebo nejednáním dítěti neubližovat, nekomplikovat život, ale naopak. Kamarádský vztah s dítětem je pro mě v první řadě odpovědnost.
skutečně jsem ten příklad tu dala pouze jako ukázku toho co se může stát a že je to aplikovatelné na vztahy všeobecně a to nejen partnerské
já se to ještě budu snažit víc upřesnit - s tím "utajeným profitem" je to vždycky z pohledu toho co o tom nevěděl a následně to zjistil, že může dojít skutečně k citlivému zásahu
to je ze života, ne ze žádných příruček nebo filosofických úvah
a mne trochu mrzí, že se tu už několikrát objevuje kde udělal ten homosexuální kluk "chybu"? v tom že se zamiloval? že to neřekl, protože se bál? protože sám v sobě měl v té době zmatek? a třeba si to ani sám před sebou nechtěl přiznat? a co měl správně a tedy nejlépe nejsprávněji udělat atd.
protože ta otázka o "správnosti" zní ve skutečnosti PRO KOHO SPRÁVNĚ ?
to je přece naprosto pochopitelné, že se ten kluk zachoval tak jak se zachoval, zachoval se stejně jako ty a jeho chování posuzovat jako nesprávné a odsuzovat ho za to je nesmysl ... sama nevím vůbec jak bych se zachovala já, být v takové situaci a nejspíš naprosto stejně, protože bych se bála odsouzení a ztráty kontaktu s někým koho mám ráda
já se tomu chtěla vyhnout a odpověděla jsem na to, až když to Kasz zkonkrétnil - co by měl udělat ten homosexuální chlapec, aby se to našeho kamaráda tak nedotklo
můj původní dotaz nebyl o tom, jak se cítí dospívající pedofil, ani homosexuál, ani pedofilní homosexuál, ani heterosexuální homosexuál, ale jestli ti co se chtějí vyznat ze svého vztahu berou v úvahu
"že součástí toho bude i přiznání, že zatímco vás dítě milovalo svojí dětskou důvěřivou láskou, následně zjistí, že u vás tam byla přítomna i sexuálně erotická láska a nejen kamarádská nebo rodičovsko ochranitelská láska, jako u jejich kamarádů, příbuzných a dospělých. že svým způsobem s nimi byla hrána hra, které díky své sexuální a psychické nezralosti, nemohli rozumět
že by uvědomění tohoto faktu mohlo dotyčné velmi citlivě zranit ?"
a dál jak velká jsou rizika případného negativního dopadu
Kuba píše:
Onen známý dle mě reagoval značně přemrštěně, hystericky.
Homosexuální kamarád tvého známého mu jistě také nechtěl ublížit a i když se mu to nepovedlo, nevinil bych jej z toho, protože věřím že jednal na základě svého nejlepšího svědomí a morálky. atd.
Ahoj Kubo
já už na tohle odpověděla v reakci na Daniela
co se týká obecně nerovného vztahu dospělého k dítěti - jako je učitelský, rodičovský, příbuzenský ...
tak ve vztahu dospělého pedofila vůči dítěti je tam navíc ta sexuálně erotická část
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:...že svým způsobem s nimi byla hrána hra, které díky své sexuální a psychické nezralosti, nemohli rozumět
Tohle už je tam navíc, dle mého názoru konstrukce, kterou si dotyčný chybně vydedukuje a na základě které se pak cítí ublížený.
Ano, svěření může rozhodit vztahy, ale stejně tak plno jiných věcí. Není však vyloučeno ani to, že to dítě to nijak nezasáhne a vztah bude bezproblémů pokračovat dál. Nikdy nevíš předem, jak druhý zareaguje. To máš podobné, jako když se někomu svěřuji s tím, že jsem pedofil. Přitom mě ten člověk nějakou dobu zná... nezpůsobím mu tím šok, když se svěřím třeba osobě, která mi dávala na hlídání svoje dítě? Nebo... nebo.... nebo... je tolik možností!
Až budu něco říkat Markétě, samozřejmě PŘEDEM NEVÍM, jak zareaguje. Ani to nemůžu předem vědět, dokonce ani ona to neví předem . Kdybych to předem věděl, tak se podle toho zařídím. Vím, že to může pochopit i špatně, ale to už pak není můj problém. Nemůžu nést zodpovědnost za něčí reakci, kterou nelze předem na 100% vědět. Doufám, že po letech intenzivního kamarádství, spoustě společných zážitků, společného doučování do školy, kdykoliv zavolá, udělám si na ni čas, platím kino, divadlo, večeře, dávám dárky větší i drobnější (samozřejmě přiměřené kontextu vztahu)... doufám, že po tom všem jí prostě jen docvakne: "Aha, tak proto se ke mně tak choval... protože mě miloval. Udělal by pro mě vše, co by mi viděl na očích." Tohle očekávám. Z mé strany necítím nic jiného než upřímnou lásku. Z celého srdce ji miluji. A pokud toto ona nebo někdo jiný nazve "hrou" nebo přetvářkou, za to opravdu nemůžu. Ani to nemůžu nijak eliminovat, prostě to, jak zareaguje, nelze předem přesně vědět. Lze to odhadnout, lze doufat, že na základě zkušeností se mnou nezareaguje negativně... ale nelze si být nikdy na 100% jistý a na 100% jakékoliv riziko "ublížení" eliminovat. Dokonce mám uzavřenou pojistku v její prospěch. Pokud umřu např. při dopravní nehodě, dostane 6 milionů. Vím já předem, jestli by jí to nějak negativně neovlivnilo? To už opravdu není moje starost.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Monika píše:...takže mi přijde rozumné udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo na nejmenší možnou míru a tedy se důsledně vyhýbalo rizikovým situacím v rámci zájmu dítěte
Co je riziková situace? Pro každého něco zcela jiného, nelze to objektivně stanovit.
A první část Tvé věty... "takže mi přijde rozumné udělat všechno proto, aby se riziko eliminovalo na nejmenší možnou míru" by mohlo znamenat také sebevraždu. ..
nenapsala jsem to odtrženě od sebe Kaszi - ale v souvislosti s tím důsledně se vyhýbat rizikovým situacím, které to jsou ?
"Za obecně rizikové lze považovat situace, kdy je dotyčný pedofil s dítětem úplně o samotě, dále spící dítě, mladší věk dítěte (menší pravděpodobnost toho, že si dítě uvědomí, co s ním dotyčný člověk skutečně provádí), pak také dítě, které by dotyčného samo svádělo a požadovalo po dotyčném sexuální aktivity, jako další rizikový faktor musíme brát v úvahu též konzumaci alkoholu či jiných omamných látek, které svými účinky oslabují volní schopnosti, a nahotu dítěte. Riziko zvyšují také možné kombinace výše uvedených situací, např. pokud by byl opilý pedofil s dítětem o samotě a zároveň by jej měl za úkol vykoupat. Musím zde ale podotknout, že ne všechny uvedené situace budou pro všechny pedofily rizikové – každý pedofil má jinou „sadu“ svých rizikových situací. To, co je pro jednoho vysoce rizikové, druhému nemusí činit žádné problémy s ovládáním, a naopak.
Za zcela nejrizikovější situaci však obecně považuji nepříznivý duševní stav pedofila – jedinec s nedostatkem empatie, sebeovládání, sounáležitosti se společností, s nedostatkem dobré vůle a úcty k ostatním, zejména dětem, s manipulativní povahou, nedostatkem sebereflexe a vnímání společenských poměrů či signálů z okolí, dále jedinec, který neví, že jeho erotické preference směřují k dětem, ale také především jedinec, který nemá co ztratit – který nemá žádné přátele, smysl života, a který cítí odsouzení za svoje erotické cítění, aniž by předtím někdy dětem ublížil, je dle mého názoru svému okolí a především dětem opravdu nebezpečný."
simgiran píše:Nebo měl radši tvého kamaráda poslat do háje hned, jak zjistil, že se mu začíná líbit víc než kamarád, aby to v budoucnu nezranilo city tvého kamaráda?
No, podle Moniky by to ten kamarád měl říct tomu svému kamarádovi hned na začátku. "Ahoj Honzo, víš, zamiloval jsem se do tebe..." Jak by to asi dopadlo? Možná by z kamarádství nebylo nic. Takhle oba kluci měli v pubertě, relativně bouřlivém období, kdy se utváří názory na svět, svého nejlepšího kamaráda. Pozitivní vliv takového kamarádství dvou kluků v pubertě je dle mého názoru jednoznačný.
Mě ještě napadá, jak by něco takového vůbec někdo mohl říct HNED. Zamilovanost přeci není stav, který se vyskytne hned v plné síle a zničehonic, jako když si třeba koupíte auto, ale je to pozvolný proces, který může zrát mnoho let. Jak tedy odhadnout tu přesnou hranici, kdy už se jedná o zamilovanost a kdy ne?
Světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. - Vladimir Nabokov, Lolita (přeložil Pavel Dominik)
Monika píše:...že svým způsobem s nimi byla hrána hra, které díky své sexuální a psychické nezralosti, nemohli rozumět
Tohle už je tam navíc, dle mého názoru konstrukce, kterou si dotyčný chybně vydedukuje a na základě které se pak cítí ublížený.
...
co je konstrukce navíc? to že dítě je sexuálně a psychicky nezralé nebo to že si tam jako v dospělosti dosadí, že svým způsob s ním byla hrána hra ? protože v naší společnosti není tolerováno a bráno za přirozené, aby dítě bylo pro dospělého seuxálně erotickým objektem a protože ono se nad toto nedokáže povznést, tak se zachová "hystericky" přecitlivěle
Kasz píše:
Ano, svěření může rozhodit vztahy, Není však vyloučeno ani to, že to dítě to nijak nezasáhne a vztah bude bezproblémů pokračovat dál. Nikdy nevíš předem, jak druhý zareaguje.
Až budu něco říkat Markétě, samozřejmě PŘEDEM NEVÍM, jak zareaguje. Ani to nemůžu předem vědět, dokonce ani ona to neví předem :) . Kdybych to předem věděl, tak se podle toho zařídím. Vím, že to může pochopit i špatně, ale to už pak není můj problém. ...
ano, nevíš to, proto jsem psala, že je to sázka do loterie ... zariskuješ to, stejně jako u Klárky (jistěže je to tvoje věc a tvoje odpovědnost)
proto jsem to rozváděla dál, jestli jsou zkušenosti jak velké je riziko negativních dopadů
pro Moniku: Škoda, že nejsi zaregistrovaná, rád bych ti za ten příspěvek dal like heh.
I pro mě je podstatné, když se bavíme o jakémkoliv tématu souvisejícím s kontaktem pedofila a dítěte, v první řadě se zamýšlet nad pohledem dítěte, jeho možnými variantami, druhotně pak na pohledu pedofila, který by měl být závislý na znalosti konkrétního dítěte a na odpovědnosti k němu.
Otázku dopadu na dítě při takovém zjištění - svěření, sám hodně řeším. Už proto, že moje kamarádství k dítěti se neváže žádným obdobím, ohraničeným třeba jeho dětstvím, ale je to pro mě vztah od aktuálního kontaktu do budoucna, dospělosti, k celoživotnímu přátelství, pokud o to ten druhý bude stát. A taky k důvěře, kterou si lze u dítěte budovat a pak ji "použít" případně ve prospěch dítěte, kdy se může staršímu kamarádovi svěřit s něčím osobním, co možná neřekne nikomu jinému. Pokud by cokoliv budování takové důvěry narušilo, znamenalo by to pro mě zjištění, že jsem se dopustil chyby, že jsem do vztahu s dítětem vůbec šel.
Může být takovým bodem odhalení, že starší kamarád je pedofil? Několik zkušeností kolegů, které znám, plus jedna má vlastní zkušenost, by mi mohly potvrzovat, že dítě - třeba už dospělé nebo dospívající, toto zjištění vezme v pohodě, nedotkne se ho to, spíš to neřeší, nebo i projeví pochopení a zájem. To plyne z mých zjištění. Ale já nejsem fanda zevšeobecňování.
Píšeš: "a dál jak velká jsou rizika případného negativního dopadu" - a já musím jen mírně nesouhlasit, a říct, že pro mě takhle zevšeobecněná rizika nejsou úplně relevantní. I kdyby je někdo na základě nějaké studie, výzkumu popsal, a výsledkem by byly převažující rizika, nebo naopak minimalita takových rizik, vezmu to na vědomí, udělám si obrázek, ale v konkrétní situaci s konkrétním dítětem budu muset stejně jednat na základě znalosti toho dítěte a na základě vzájemného vztahu.
Jsem v riziku, že se případné dítě, s kterým bych byl v kontaktu, dozví o mojí orientaci (a může si domyslet můj vztah k němu) dřív, než se mu to já sám rozhodnu sdělit - pokud takové rozhodnutí kdy uvážím za vhodné. Pak budu muset reagovat v konkrétní situaci tak, aby to pro dítě bylo vhodné, férové, pochopitelné.
Co tedy můžu považovat za relevantní je, shromažďovat zkušenosti těch, kteří v takové situaci byly, hledat v nich paralely k vlastní situaci, a poučení. Je dobře pokud se budeme bavit o tom, že se někdo mladšímu kamarádovi/kamarádce svěřil se svojí orientací, případně city k dítěti, co z toho vzešlo, pokud už ta situace nastala, vzájemně se poučovat. A rozmýšlet sami za sebe, nakolik je to v konkrétním vztahu možné, potřebné a hlavně jakým způsobem to případně podat.
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:co je konstrukce navíc? to že dítě je sexuálně a psychicky nezralé nebo to že si tam jako v dospělosti dosadí, že svým způsob s ním byla hrána hra ? protože v naší společnosti není tolerováno a bráno za přirozené, aby dítě bylo pro dospělého seuxálně erotickým objektem a protože ono se nad toto nedokáže povznést, tak se zachová "hystericky" přecitlivěle
Mohli bychom se hádat, co je nebo není tolerováno. Tolerováno není pohlavní zneužívání. Myslím si, že to, co píšeš, není věcí kultury, ale spíše neznalosti a neinformovanosti lidí.
Monika píše:proto jsem to rozváděla dál, jestli jsou zkušenosti jak velké je riziko negativních dopadů
Jak velké riziko, to asi nevíme. Je to podobné, jako kdybychom určovali, jak velké je riziko negativních dopadů přecházet silnici po přechodu pro chodce.
DanielKubec píše:Škoda, že nejsi zaregistrovaná, rád bych ti za ten příspěvek dal like heh.
Pro mě škoda, že není zaregistrovaná, protože se díky tomu neustálému schvalování příspěvků "návštěvníka" buď uklikám k smrti, nebo z toho budu mít nedozírné negativní doživotní následky.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Ještě mě teď při komunikaci se simgiranem napadlo:
Každý vztah je potenciálně rizikový. Každé zavolání Markétě je rizikové, každé pozvání do kina, do divadla, každá SMS, každý email, každé slovo, tón hlasu, pohled... Nejbezpečnější by bylo vlastně nikdy si s ní nic nezačít, a pokud by ona měla náhodou zájem třeba o doučování na přípravu na přijímačky na SŠ, tak raději říct, že nemám čas. Protože všechno je rizikové. Je riziko, že jednou všechno špatně pochopí...
Ne, já myslím, že to Monika bere jen jako teoretickou diskuzi a že ve výsledku chápe, že obecně rizika nelze eliminovat na nulu bez toho, že by bylo podstupováno jiné ještě větší riziko "ublížení". Jaké by to bylo, kdybych teď tedy na základě diskuze usoudil, že nechci hrát tu falešnou hru na kamarádství... a abych Markétě neublížil budoucím sdělením, že ji miluji, tak se stáhnu a přestanu s ní zcela komunikovat. Co mám pak udělat, když mi zavolá, že by potřebovala vysvětlit něco do češtiny, a nebo co když zavolá, jestli nechci jít na tu nebo onu kulturní akci... ?
Můžeme teď na dvou stranách fóru zaspekulovat, jaké by moje odmítnutí ze zástupných důvodů "Promiň, mám teď moc práce, nemůžu, raději běž s někým jiným, na doučování se zeptej někoho jiného..." mělo na Markétu negativní dopady.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:co je konstrukce navíc? to že dítě je sexuálně a psychicky nezralé nebo to že si tam jako v dospělosti dosadí, že svým způsob s ním byla hrána hra ? protože v naší společnosti není tolerováno a bráno za přirozené, aby dítě bylo pro dospělého seuxálně erotickým objektem a protože ono se nad toto nedokáže povznést, tak se zachová "hystericky" přecitlivěle
Mohli bychom se hádat, co je nebo není tolerováno. :) Tolerováno není pohlavní zneužívání. Myslím si, že to, co píšeš, není věcí kultury, ale spíše neznalosti a neinformovanosti lidí.
Hádat se nebudeme, v naší společnosti a kultuře si brát dítě jako sexuálně erotický symbol je všeobecně lidmi považováno za nepřirozené to je fakt. Mohli bychom se dohadovat o tom jestli to vychází z neznalosti nebo neiformovanosti nebo z čeho vlastně. Jak moc je to netolerováno je vidět reakcí lidí, i v tom, že bylo kriminalizováno bylo nakonec i držení dětské pornografie (a to i v případě, že by se jednalo o animaci).
Kasz píše:Jak velké riziko, to asi nevíme. Je to podobné, jako kdybychom určovali, jak velké je riziko negativních dopadů přecházet silnici po přechodu pro chodce.
proto jsou tak také semafory, aby eliminovali možná rizika na minimum
Kasz píše:Ne, já myslím, že to Monika bere jen jako teoretickou diskuzi a že ve výsledku chápe, že obecně rizika nelze eliminovat na nulu bez toho, že by bylo podstupováno jiné ještě větší riziko "ublížení". Jaké by to bylo, kdybych teď tedy na základě diskuze usoudil, že nechci hrát tu falešnou hru na kamarádství... a abych Markétě neublížil budoucím sdělením, že ji miluji, tak se stáhnu a přestanu s ní zcela komunikovat. Co mám pak udělat, když mi zavolá, že by potřebovala vysvětlit něco do češtiny, a nebo co když zavolá, jestli nechci jít na tu nebo onu kulturní akci... ?
Můžeme teď na dvou stranách fóru zaspekulovat, jaké by moje odmítnutí ze zástupných důvodů "Promiň, mám teď moc práce, nemůžu, raději běž s někým jiným, na doučování se zeptej někoho jiného..." mělo na Markétu negativní dopady.
pro mne to není žádná teoretická diskuze
ptala jsem se o víkendu dcery, jak by jí bylo a co by cítila, kdyby se dneska (je jí 18 let) dozvěděla, že ten hodný pán, který se jí v dětstvé tak intenzivně věnoval byl pedofil a že jsem o tom věděla i to jak moc jí miluje.
řekla mi na to, že by byla otřesená a měla by velký vztek i na mně, že jsem jí vystavila riziku, že se něco stane. v podvědomí lidí je to prostě hluboce zakořeněné, že riziková situace je nechat dítě o samotě, v soukromí s pedofilem.
takže na ty otázky co tu kladeš by odpověď byla - nestýkat se s dítětem tímto způsobem vůbec.
pak by i ta otázka co jsem tu položila byla zbytečná ...
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Návštěvník píše:Jak moc je to netolerováno je vidět reakcí lidí, i v tom, že bylo kriminalizováno bylo nakonec i držení dětské pornografie (a to i v případě, že by se jednalo o animaci).
Hmm, to je argument...? Plno lidí na internetu se vyjadřuje k trestnosti přechovávání dětské pornografie i v tom smyslu, že je to snadná příležitost jak někomu, kdo nikomu neublížil, zničit život - i třeba tím, že mu příslušné závadové soubory do jeho PC podstrčím. Už jen ty nepříjemnosti, které mu přinese vyšetřování, byť by nakonec skončilo zproštěním obvinění, tak dokáže velmi znepříjemnit život. Zeptal se někdo před schválením tohoto skvělého zákona odborníků, jaký na to mají názor?
Semafory možná pomáhají na některých křižovatkách v řízení provozu, možná i zabrání několika úmrtím ročně, ale jak vidím, tak i při používáním semaforů na silnicích stále umírá docela dost lidí... Život je zkrátka riziková věc a nikdy nevyeliminuješ všechna rizika na nejnižší možnou úroveň. Neříkám, že nemá cenu se o to snažit, ale musí to být snaha vyvážená, nikoliv přehnaná. Proto zde překopíruji část emailu pro vládní zmocněnkyni, jehož autorem je Karel Žák:
Na závěr dovolte malý příklad: Pokud se pedofilně zaměřenému jedinci bude zdát erotický sen a ráno po probuzení tento sen napíše na papír, podle aktuální úpravy Trestního zákoníku se dopustí výroby dětské pornografie - hrozí mu sazba až 3 roky odnětí svobody. Pokud si tento papír uloží do šuplíku, dopouští se přechovávání dětské pornografie - hrozí mu sazba až 2 roky (v již zmiňované novele se navrhuje snížení této sazby na 1 rok; je také otázkou, proč, zdá se totiž, že se tato sazba snižuje, protože se v praxi ukázalo, že ve skutečnosti se nejedná o nadmíru závažný a druhým lidem nebezpečný čin). Pokud dá tento sen přečíst svému kamarádovi, dopustí se šíření dětské pornografie - bude mu hrozit sazba až 3 roky odnětí svobody. A pokud by se pochlubil s tím, co se mu zdálo, např. na svém blogu na internetu (tedy prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě), dopouští se šíření dětské pornografie zvlášť účinným způsobem a bude mu hrozit sazba odnětí svobody až 6 let. Nabízí se tedy závěrečná otázka k zamyšlení: Komu ublížil, že mu hrozí takové tresty?
A když už ten zákon používáš jako argument... tobě by nevadilo, kdyby tvoje 16tiletá dcera měla vážnou známost, a pokud by s jejím souhlasem tato vážná známost starší 15 let "mohla provozovat jakékoliv sexuální aktivity, vč. soulože, ale jakmile stejná osoba se souhlasem tohoto "dítěte" pořídí byť jen jednu jedinou fotografii tohoto "dítěte" staršího 15ti let, která bude nějakým způsobem sexuálně explicitně působit (záznam sexuální aktivity, detail genitálií, lascivní póza s roztaženýma nohama, čili cokoliv, co může tato osoba vidět přímo), v tom momentě by pořizovateli takové fotografie hrozily až 3 roky vězení, a to hned za dva trestné činy - za výrobu a za přechovávání dětské pornografie, jelikož momentem pořízení se fotografie uloží na flash paměť fotoaparátu"? (Zdroj: rovněž z dopisu Karla Žáka).
Tvoje poukázání na semafory spolu s argumentem pro zavedení trestnosti jakékoliv "dětské pornografie" mi přijde stejné, jako kdybys řekla, že semafory by bylo dobré nainstalovat na každé křižovatce a nechat je běžet 24hodin denně pro maximální eliminaci všech rizik... Takto totiž v současnosti vypadá trestnost dětské pornografie - a v novele má být trestné i jen získávání přístupu k dětské pornografii. To bych zase přirovnal k situaci, kdy se někdo rozjíždí na křižovatce a dostane pokutu už jen za to, že sešlápl plyn, což by mohlo vést k tomu, že by překročil nejvyšší dovolenou rychlost. Zákon by tak trestal daleko předtím, než by dané jednání (sešlápnutý plyn) někomu mohlo způsobit skutečnou újmu.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:pro mne to není žádná teoretická diskuze
ptala jsem se o víkendu dcery, jak by jí bylo a co by cítila, kdyby se dneska (je jí 18 let) dozvěděla, že ten hodný pán, který se jí v dětstvé tak intenzivně věnoval byl pedofil a že jsem o tom věděla i to jak moc jí miluje.
řekla mi na to, že by byla otřesená a měla by velký vztek i na mně, že jsem jí vystavila riziku, že se něco stane. v podvědomí lidí je to prostě hluboce zakořeněné, že riziková situace je nechat dítě o samotě, v soukromí s pedofilem.
Stále je to pouze teoretická diskuze - protože teorie je něco jiného než praxe. Kdyby tvoje dcera měla s tím člověkem reálnou zkušenot a měla ho doteď ráda, tak by pravděpodobně reagovala jinak.
Monika píše:takže na ty otázky co tu kladeš by odpověď byla - nestýkat se s dítětem tímto způsobem vůbec.
Naštěstí mamka Markéty neměla to srdce člověka poslat do kanálu jenom proto, že se jí svěřil s něčím, s čím, kdyby se jí nesvěřil, tak by to nevěděla, a akorát by v "blahé nevědomosti" byla celou dobu ráda, že se někdo Markétě věnuje, když to zrovna potřebuje.
Já bych si nikdy nedovolil "odpravit" člověka jen za to, že se mi s něčím svěří, a sám bych to považoval za "eliminaci" i jen teoretických rizik. Posuzuji lidi podle činů, a kdybych měl dceru, tak bych posuzoval případného pedofila, se kterým by kamarádila, nejenom podle toho, jak se ten člověk chová, ale taky podle toho, jak by na něj reagovala moje dcera. Cokoliv by se mi nezdálo, tak bych to řešil. Pokud by bylo vše v pořádku, neměl bych důvod k jakýmkoliv preventivním opatřením. Vždyť mou dceru může kdykoliv kdokoliv znásilnit ve výtahu, když se bude vracet ze školy, a tomu také těžko nějakým preventivním způsobem zabráníš... můžeš se snažit o eliminaci rizik, ale nikdy nebude to riziko nulové.
Snažím se o eliminaci špatného pochopení u Markéty tím, že se k ní chovám, jak nejlépe umím, dávám si pozor na všechno, co dělám, říkám, kdy jí volám, raději vše dvakrát třikrát zvážím, než abych udělal něco, co by jednou mohla Markéta vnímat negativně (a to i zpětně). To jsou moje vlastní semafory na křižovatkách, ve kterých se moje a Markétčina trajektorie protínají.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!
Návštěvník píše:Jak moc je to netolerováno je vidět reakcí lidí, i v tom, že bylo kriminalizováno bylo nakonec i držení dětské pornografie (a to i v případě, že by se jednalo o animaci).
Hmm, to je argument...? Plno lidí na internetu se vyjadřuje k trestnosti přechovávání dětské pornografie i v tom smyslu, že je to snadná příležitost jak někomu, kdo nikomu neublížil, zničit život - i třeba tím, že mu příslušné závadové soubory do jeho PC podstrčím. Už jen ty nepříjemnosti, které mu přinese vyšetřování, byť by nakonec skončilo zproštěním obvinění, tak dokáže velmi znepříjemnit život. Zeptal se někdo před schválením tohoto skvělého zákona odborníků, jaký na to mají názor?
Semafory možná pomáhají na některých křižovatkách v řízení provozu, možná i zabrání několika úmrtím ročně, ale jak vidím, tak i při používáním semaforů na silnicích stále umírá docela dost lidí... Život je zkrátka riziková věc a nikdy nevyeliminuješ všechna rizika na nejnižší možnou úroveň. Neříkám, že nemá cenu se o to snažit, ale musí to být snaha vyvážená, nikoliv přehnaná. Proto zde překopíruji část emailu pro vládní zmocněnkyni, jehož autorem je Karel Žák:
Na závěr dovolte malý příklad: Pokud se pedofilně zaměřenému jedinci bude zdát erotický sen a ráno po probuzení tento sen napíše na papír, podle aktuální úpravy Trestního zákoníku se dopustí výroby dětské pornografie - hrozí mu sazba až 3 roky odnětí svobody. Pokud si tento papír uloží do šuplíku, dopouští se přechovávání dětské pornografie - hrozí mu sazba až 2 roky (v již zmiňované novele se navrhuje snížení této sazby na 1 rok; je také otázkou, proč, zdá se totiž, že se tato sazba snižuje, protože se v praxi ukázalo, že ve skutečnosti se nejedná o nadmíru závažný a druhým lidem nebezpečný čin). Pokud dá tento sen přečíst svému kamarádovi, dopustí se šíření dětské pornografie - bude mu hrozit sazba až 3 roky odnětí svobody. A pokud by se pochlubil s tím, co se mu zdálo, např. na svém blogu na internetu (tedy prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě), dopouští se šíření dětské pornografie zvlášť účinným způsobem a bude mu hrozit sazba odnětí svobody až 6 let. Nabízí se tedy závěrečná otázka k zamyšlení: Komu ublížil, že mu hrozí takové tresty?
A když už ten zákon používáš jako argument... tobě by nevadilo, kdyby tvoje 16tiletá dcera měla vážnou známost, a pokud by s jejím souhlasem tato vážná známost starší 15 let "mohla provozovat jakékoliv sexuální aktivity, vč. soulože, ale jakmile stejná osoba se souhlasem tohoto "dítěte" pořídí byť jen jednu jedinou fotografii tohoto "dítěte" staršího 15ti let, která bude nějakým způsobem sexuálně explicitně působit (záznam sexuální aktivity, detail genitálií, lascivní póza s roztaženýma nohama, čili cokoliv, co může tato osoba vidět přímo), v tom momentě by pořizovateli takové fotografie hrozily až 3 roky vězení, a to hned za dva trestné činy - za výrobu a za přechovávání dětské pornografie, jelikož momentem pořízení se fotografie uloží na flash paměť fotoaparátu"? (Zdroj: rovněž z dopisu Karla Žáka).
Tvoje poukázání na semafory spolu s argumentem pro zavedení trestnosti jakékoliv "dětské pornografie" mi přijde stejné, jako kdybys řekla, že semafory by bylo dobré nainstalovat na každé křižovatce a nechat je běžet 24hodin denně pro maximální eliminaci všech rizik... Takto totiž v současnosti vypadá trestnost dětské pornografie - a v novele má být trestné i jen získávání přístupu k dětské pornografii. To bych zase přirovnal k situaci, kdy se někdo rozjíždí na křižovatce a dostane pokutu už jen za to, že sešlápl plyn, což by mohlo vést k tomu, že by překročil nejvyšší dovolenou rychlost. Zákon by tak trestal daleko předtím, než by dané jednání (sešlápnutý plyn) někomu mohlo způsobit skutečnou újmu.
já s tou kriminalizací držení dětského porna, pokud by bylo animační nesouhlasím a uvedla jsem to jako argument k tomu, že je v naší kultuře a společnosti netolerováno používat dítěte jako sexuálně erotický objekt, protože to není považováno za přirozené
a kdyby tomu tak nebylo, tak by pedofilie nebyla řazena mezi parafilie - para (παρά = vedle) a filia (φιλία = láska, přátelství)
s tím příměrem k semaforům na rušné křižovatce - nezabrání tomu, aby tam nedošlo k úmrtí nebo úrazu chodce, ale minimalizují riziko a tím že je někteří řidiči nebo chodci nerespektují ho zase významně zvyšuje
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Monika píše:ptala jsem se o víkendu dcery, jak by jí bylo a co by cítila, kdyby se dneska (je jí 18 let) dozvěděla, že ten hodný pán, který se jí v dětstvé tak intenzivně věnoval byl pedofil a že jsem o tom věděla i to jak moc jí miluje.
Víš, ono tady i hodně záleží na tom, jakou formou bys to své dceři podala. Ono se to dá podat i tak, aby dcera nebyla "zhnusená", a nebo řekněme... aby se eliminovalo riziko toho, že tak zareaguje. Když se někomu svěřuji, také používám způsob, kterým eliminuji riziko, že ten člověk zareaguje neuváženě... Nepřijdu a neřeknu: Víš, líbí se mi malé holčičky, jsem pedofil. Svěření mi většinou trvá i několik hodin, a i když podstatou sdělení je výše uvedená věta, je podána tak, aby toho člověka nevedla ke zkratovitým reakcím, ale aby měl čas nad tím, co mu říkám, zapřemýšlet. Takže i toto je eliminace rizik. Klárce jsem taky neřekl jen tak, když měla 14,5, že ji miluju a že jsem pedofil, také to trvalo nějakou chvíli. A zhnusená určitě nebyla, kamarádili jsme spolu pak i nadále ještě asi rok docela intenzivně, a jsme kamarádi dodnes, byť ne tak blízcí, jak tehdy.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi!