Prosíme pedofilně orientované osoby, aby vyplnily dotazník od projektu Národního ústavu duševního zdraví PARAFILIK.CZ:
https://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?f=115&t=7943

Děkujeme! - Tým ČEPEK

Syn nosí šaty. Je to normální? (MotherClub.cz)

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
Cykle02
Člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 2
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Nevěřím těm co nevěří na Ježíška.
Příspěvky: 685
Dal: 240 poděkování
Dostal: 488 poděkování

Syn nosí šaty. Je to normální? (MotherClub.cz)

Nový příspěvek od Cykle02 »


Některé rodiče může znepokojit, když jejich syn začne projevovat zájem o dívčí oblečení. Samozřejmě může i dívka projevovat zájem o chlapecké oblečení, ale to není až tak do očí bijící, neboť dívky u nás obecně nevybočují z normy, když chtějí nosit modré kalhoty a zelenou bundu. V jakém věku se začíná u dětí projevovat sexuální orientace či sexuální identifikace? Jak mají rodiče přistupovat k tomu, když jejich syn nosí šaty? Vyroste z toho? A pokud ne, tak jak takové dítě vychovávat tak, aby bylo šťastné a sebevědomé?

Syn nosí šaty

Nejčastěji si oblékají šatičky chlapci, kteří mají starší sestru. Není se co divit – dívčí šaty a sukýnky jsou většinou vizuálně velice atraktivní – barevné s hezkými obrázky. Dvouleté dítě rádo napodobuje starší sourozence, ale také např. rodiče. Určitě to znáte, dvouleťák si rád obouvá velké boty a chce dělat všechno tak, jak to vidí ve svém okolí. A to je v pořádku. Učí se nápodobou. A pokud se mu zrovna líbí maminčina sukně nebo sestry šatičky, rád si je také vyzkouší. Abychom byli korektní, také malá holčička také někdy projevuje zájem o tatínkovu tašku s nářadím, tatínkovu kšiltovku nebo o bráchovo pyžamo se spidermanem.

Genderově neutrální výchova

Vzhledem k tomu, že dopředu nemůžeme nikdy vědět, zda se jedná jen o dočasný zájem či o vrozenou dispozici, doporučuje se dnes vychovávat děti genderově neutrálně. To znamená nechat jim zcela volnou ruku v tom, aby si vybíraly, s čím si budou hrát, na co se budou dívat, s jakými hrdiny se budou identifikovat a také to, co budou nosit. Pokud se malý chlapec chce neustále dívat na Ledové království, nevidí v tom rodiče zase až takový problém. Pokud má ráda holčička Letadla a záchranáře, také se nad tím dnes již nikdo nepozastaví. A to je dobře. Co se ale týče oblečení, neustále přetrvávají ve společnosti předsudky. Syn chce nosit šaty? No a co? Ideální je to brát s nadhledem a pokud možno s humorem. Není totiž nic horšího, než dítě svými předsudky zatížit a frustrovat jej do budoucna.

Syn nosí šaty – no a co?

Pokud má malý chlapeček zájem o šatičky, ať si je klidně oblékne. Určitě v tom nebude problém chodit doma. Pokud máte nějaké po sestřičce, může je nosit doma třeba celý den. Pokud žádné nemáte, nějaké mu klidně kupte, pokud na tom trvá. Pokud nejste psychicky připravená, aby v nich chodil také ven, přistupte na kompromis. Existuje mnoho neutrálních barev i typů oblečení. Třeba taková fialová a tyrkysová, pokud by se dítěti líbila, bude dobrá volba. Naštěstí jde doba dál a dnes již většina lidí smýšlí spíše otevřeně. Představte si, jak těžké to muselo být před dvaceti lety či dříve.

Mám ho nechat jít v šatech ven?

Pokud trvá na šatech i na ven, můžete mu dát třeba dlouhé triko a prezentovat to jako šaty. V žádném případě dítě neshazujte a nesuďte. Každému se líbí něco jiného. Musíte být taktní. Teď to ještě tak nevnímá, ale pokud opravdu bude do budoucna jeho zájem přetrvávat, zadělala byste si větou „Co tomu řekne paní sousedka nebo tatínek?“ na pořádné mindráky v pubertě. Někdy takové frustrované děti, které např. vyrůstají v netolerantní rodině či prostředí, raději svůj život ukončí.

Jak předcházet frustraci u dětí do budoucna?

Ostatně to je také důvod, proč by raději zatím nemělo chodit v šatech ven – lidé by mohli svými poznámkami nadělat mnoho škody. Nicméně, pokud jste inteligentní a otevřená moderní maminka, klidně ať jde dítě v šatech i ven, pokud o to opravdu stojí. Stačí lidi sebevědomě a pokud možno vlídně a s úsměvem „odpálkovat“ s tím, že se mu to tak prostě líbí a že mu šaty moc sluší. Jde opravdu jen o váš postoj. Pokud se na to necítíte, raději volte neutrální oblečení na ven a ať syn nosí šaty doma, než abyste se musela vyrovnávat se studem. Dítě by to vycítilo.

Syn nosí šaty – vyroste z toho?

S největší pravděpodobností s nástupem oidipovského období dítě samo dojde k tomu, že se chce identifikovat se stejným pohlavím – syn s otcem, dcera s matkou. Homosexualita, transsexualita, ani transvestitismus totiž nejsou v populaci zase až tak rozšířené, jak by se mohlo zdát. A jaký je v tom vlastně rozdíl?

Homosexualita, transsexualita a transvestitismus – jaký je v tom rozdíl?

Homosexualita je geneticky podmíněný celoživotní a neměnný stav, při kterém jedinec za účelem sexuálního a citového kontaktu dává přednost osobám stejného pohlaví. Ačkoli by rodiče v první chvíli napadlo, že chlapeček, který má zájem o šaty, by mohl být homosexuál, nebývá tomu tak. Je totiž potřeba rozlišovat sexuální orientaci a sexuální identifikaci.
Sexuální orientace versus sexuální identifikace

Na rozdíl od homosexuality, tedy sexuálního zaměření na osoby stejného pohlaví, souvisí převlékání u dětí (zejména ve vyšším věku) spíše s odlišnou sexuální identifikací. Sexuální identifikace se týká vlastního sebepojetí člověka, označuje, za koho se jedinec sám pokládá a s jakou společenskou rolí se ztotožňuje. Není tak neobvyklé, že muž, který se rád obléká do ženského oblečení, je sexuálně orientovaný na ženy.

Transsexualita a transvestitismus

Se sexuální identifikací souvisí dvě formy pohlavního sebeprožívání: transsexualita a transvestitismus. Transexuálové mají na rozdíl od homosexuálů negativní vztah ke svému vlastnímu tělu, zvláště k jeho pohlavním znakům a sexuálním projevům. Touží se podobat druhému pohlaví, preferují jeho typické záliby, v dospělosti často podstupují hormonální léčbu a chirurgickou změnu pohlaví. Transvestité touží podobat se něčím druhému pohlaví. Muži se většinou převlékají do typicky ženského oděvu.

V žádném případě dítě neodsuzujte


Jak již bylo řečeno, s největší pravděpodobností okolo pátého roku přestane syn o šaty jevit zájem. Bude se chtít identifikovat s chlapci a muži. Bude chtít (sám od sebe – a to je důležité) přejímat mužské vzory chování, nebude chtít v žádném případě chodit ve fialové a tyrkysové, natož v šatech. Tak tomu ve většině případů bude a není potřeba nad věcí příliš dumat. Stále je ale potřeba myslet i na možnost, že takový prostě zůstane. Tato varianta existuje. Proto se vždy vyvarujte negativních komentářů na jeho vzhled v šatech, v žádném případě jej nezesměšňujte a poproste o to i své okolí. Veškeré negativní poznámky v dítěti zůstanou a v pubertě jej bude čekat nelehký boj s vlastní identitou.

A co poznámky tatínka, prarodičů, sousedů či učitelek ve školce?

Vzhledem k tomu, že nejste jediná, kdo přichází do kontaktu s vaším dítětem, je potřeba domluvit se také s dalšími lidmi, které dítě vídá. Důrazně jim vysvětlete, že je pro vás naprostou prioritou, aby bylo dítě šťastné a ať si nechají své poznámky pro sebe. Nemusí dítě ostentativně chválit, jak mu to sluší – to po nich nikdo nechce. Nikdy by však neměli dítě shazovat, vysmívat se mu nebo ho nutit chovat se jinak. Prezentujte to tak, že o nic nejde a ať si toho prostě nevšímají.

O nic nejde…

Dávno jsou již překonané teorie o získané sexuální orientaci či identifikaci. Tomu se člověk neučí. Má k tomu vrozené dispozice. Při výzkumu pohlavních chromozomů u mužů byl na hrotu dlouhého raménka chromozomu X (který získává syn dědičně od matky) nalezen gen či geny, jež jsou pravděpodobně odpovědné za homosexuální orientaci.

Dítě za to nemůže a výchovou se to ovlivnit nedá

Každopádně – homosexualita i transsexualita je něco, co člověk ovlivnit nedokáže. Nedokážete to ani vy, když budete dítěti bránit nosit šaty. Jediné co zákazy dokážete je vychovat zamindrákované, frustrované dítě, které se bude nenávidět za to, jaké je a že musí dělat, že je jiné. Sebevražednost u takových dětí je až alarmující. Rozmyslete si tedy dobře, jak se zachováte a co je pro vás důležité. No a co? Tak syn nosí šaty! Hlavně, že je šťastný a zdravý. To samé platí samozřejmě i pro dívky, které se necítí být dívkami.
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Čestný člen skupiny ČEPEK
Varování: 1
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7620
Dal: 1196 poděkování
Dostal: 1289 poděkování

Re: Syn nosí šaty. Je to normální? (MotherClub.cz)

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda »

Dělat transsexualitu z toho, že malý kutík chce nosit šaty, je asi totéž, jako když si dnešní jedenáctileté holčičky myslí, že jsou lesby, protože si přece rozumí víc s holkama než s klukama. Ve skutečnosti chce kutík nosit šaty nejspíš proto, že na ně viděl nějakou hezkou reklamu - ale pokud mu rodiče dovolí nosit je veřejně, tak jim za pár let pěkně poděkuje (ironie) a bude se dožadovat okamžitého odstěhování, aby nemusel chodit kanálama.

Jakon transsexualitu bych to řešil až v případě, že by to po pár letech nepřešlo - tj. syn by byl zjevně už ve vyšším vývojovém stádiu, ale stále by chtěl chodit v šatech. Pak by bylo jasné, že nejde jen o momentální zálibu.
Uživatelský avatar
simgiran
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci a ženy
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: e-mail: simgiran@gmail.com
Výkřik do tmy: Jsem produkt dekadentního světonázoru a jakožto takový na slepé větvi vývoje.
Příspěvky: 1218
Dal: 451 poděkování
Dostal: 505 poděkování

Re: Syn nosí šaty. Je to normální? (MotherClub.cz)

Nový příspěvek od simgiran »

Gabriel Svoboda píše: sobota 15. 8. 2020, 13:52:03 Dělat transsexualitu z toho, že malý kutík chce nosit šaty, je asi totéž, jako když si dnešní jedenáctileté holčičky myslí, že jsou lesby, protože si přece rozumí víc s holkama než s klukama. Ve skutečnosti chce kutík nosit šaty nejspíš proto, že na ně viděl nějakou hezkou reklamu - ale pokud mu rodiče dovolí nosit je veřejně, tak jim za pár let pěkně poděkuje (ironie) a bude se dožadovat okamžitého odstěhování, aby nemusel chodit kanálama.

Jakon transsexualitu bych to řešil až v případě, že by to po pár letech nepřešlo - tj. syn by byl zjevně už ve vyšším vývojovém stádiu, ale stále by chtěl chodit v šatech. Pak by bylo jasné, že nejde jen o momentální zálibu.
Jestli se někdo bude někomu posmívat za to, že jako malý špunt nosil šaty, tak je hňup. (Ono by to bylo hloupé i v případě, že by je nosil dospělý.) Ten článek je napsaný dobře, necpe, že by to znamenalo transsexualitu, jen to uvádí jako možnost s tím, že to tak patrně nebude (zcela správně). Pokud by náhodou trans byl, a rodiče mu to zakazovali, tak to může způsobit trauma. Zvlášť v případě, kdy to přijde s tím, že chtít nosit šaty je nějaké úchylné, vadné. Pokud to bude bez toho a u malého dítěte, pravděpodobně to způsobí dočasné rozčarování, ale nenechá to hlubší následky.
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Čestný člen skupiny ČEPEK
Varování: 1
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7620
Dal: 1196 poděkování
Dostal: 1289 poděkování

Re: Syn nosí šaty. Je to normální? (MotherClub.cz)

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda »

simgiran píše: sobota 15. 8. 2020, 18:11:59Jestli se někdo bude někomu posmívat za to, že jako malý špunt nosil šaty, tak je hňup. ... Zvlášť v případě, kdy to přijde s tím, že chtít nosit šaty je nějaké úchylné, vadné.
Samozřejmě. Vítej ve světě plném hňupů. Úlohou rodičů je vysvětlit synovi, v jakém světě žije, tedy že za nošení dívčích šatů se mu budou lidi posmívat. Nevím, jestli existuje někde nějaká studie, která dokazuje, že když malý chlapec bude v konzervativní transfobní společnosti nosit na veřejnosti dívčí šaty, tak mu to způsobí menší trauma, než když mu rodiče tyto šaty dočasně zakážou a počkají, jak se ta údajná transsexualita vyvrbí. Pokud neexistuje, tak si dovolím dát na svůj dojem, že zakazování šatů žádné větší trauma nezpůsobí*, zatímco když si na něj budou celý život ukazovat jako na toho, kdo v dětství nosil šaty opačného pohlaví, tak mu to způsobí velké trauma.

* Já jsem se s rodiči hádal každou chvíli, když mě chtěli narvat do oblečení, ve kterém jsem se špatně cítil, a žádné trauma mi to nezpůsobilo.