MUDr. Antonín Brzek odpovídá:Werrny píše:Potrebuji se někomu svěřit zároveň i poradit jak se s tím mám smířit já a jak pomoc synovi. Loni v březnu byl nejstarší syn poprve na soustředění s fotbalem postoupil z přípravky k žákům, byl tam jeho noví trenér, vypadal jako slišny člověk, choval se slušne, nekouří, nepije alkohol, s detmy pracoval déle než 12 let dělal vedoucího letniho tábora a ještě pomocného vedoucího u skautu, z důvodu ze jsme se stěhovaly do hl.města nemám ridicak, on tam bydlel, nabídnul mi že by mi mohl syna vozit i na dále na fotbal kam chodil
abych mu nemusela měnit klub cca 40km od hl.města, souhlasila jsem, postupem času se z nás staly přátelé já můj manžel a trenér, aspoň jsem si to myslela, jezdil k nám na návštěvu třikrát týdne, sam děti a pritelkyni nemá říkal že neměl štěstí, obcas kupoval dětem hracky ovoce atd.. Říkala sem mu aby zbytečně neutrácel za moje děti, ad si šetří na svoje, na což mi řekl ze mu to nevadí protože sam děti nemá, jednou by rad měl ale do te doby mu to nevadí tak sem si říkala no tak fajn no, u nás doma se s detma učil, hrál si s nima já mu časem začala věřit, syn s kamarádama z fotbalu s tim trenerem jezdil do kina a na různé akce lazer game, atd.. čas od času u něho přespaly, když vymyslel akci na cely víkend.
Poprvé kdy u něho spal to bylo o letních prazdninach, syna kamarádi a jejich rodice toho trenéra znali dýl nez ja cca 3-4roky, ale tet přesně 3.4.2018 ho zavrely do vazby za podezření ze zneužití, hned mi volal majitel fotbalového klubu protože věděl ze syn k němu jezdil spolu s dalšíma klukama, nemohla jsem tomu věřit, syn se od listopadu zhoršil ve škole a hodně se zhoršil vztah s mim manželem, nevlastní otec syna s vlastnim otcem nema zadny vztah. Přisuzovály jsme to změně školy a i možné začínající pubertě, hned jsem si syna zavolala a opatrně se ho vyptavala on se mi rozbrecel požádal me abych
poprosila tatu aby šel proč což udelal, přiznal se mi ze ho osahaval a ze ho znasilnil ze se mu syn bránil ale neubránil se udělal to několikrát a já to nepoznala, jako matka sem selhala, svěřila jsem syna člověku který ho znasilnoval a tvaril se před nama jako kamarád, trener nam představil i jeho mamu, byly jsme na policii já tet chodim na kryminalku na vyslechy jako svědek, protože synovi tet bylo 11let, trener je obviněn ze 4 pohlavních štiku s nezletilými klukama z toho dva znásilnil proti jejich vuli a desítky podezrelich na další děti, když sem se zeptala syna proč tam i dal chodil, tek ze on mu mohl koupit co já ne a ze neměl tolik povinnosti nemusel hlídat sourozence což me hrozné ranilo, ale nemůžu mu to říct, syn chodí k psychiatričce a bere silně antidepresiva a já musím byt silná pro nej jenže není to pro me lehké nevím cítím se hrozné nedokáží se s tím smířit, manžel je na syna zlej i prez to ze ví co se stalo ignoruje ho, řve na něj.
Porad se v noci budim s miliony otázkami např. Jak se musel syn cítit, proc mi to nerelk hned kdyz to udelal poprve, proc i dal k nemu jezdil, miliony pocity a miliony vycitkami, ze jsem to nepoznala a svěřoval mu ho dal, ze jsem špatná matka, atd… Syn na me ma milion otazek treba proc zrovna jeho si vybral, proc to vubec delal, jindy na nej byl moc hodnej a pomahal mu tak, tak proc mu pak ublizil?, atd… Rikal ze kdyz k nemu jezdil tak nemyslel na to co mu delal v noci ale na to co delaly prez den, citi se spatne a ma pocit ze on neco pokazil, a proto mu takto ublizil, ma strach jestly v dospelosti nebude jako trener, stale mu opakuji ze trener je nemocnej ze se tak narodil ze si to nevibral a ze kdyby se stalo ze by byl syn takovy tak by to asi nejspis nebylo kvuli tomu co se stalo, porad se me pta na stejne otazky a ja mu stale davam stejne odpovedi jenze i ja mam otazky a nikdo mi nedava odpoved bolest ve me me užira bojim se toho co se stalo toho co se se synem deje tpho co bude, je zlejsi, agresivnejsi, ma navaly steku a vylyva si je na sourozencich, tet se mu casto stava ze se vzbudi a je pripocurany a ja nevim proc jestly to je ze se pocura nebo je to neco jineho?!. Chodi k nam socialka a kriminaliste atd se na me tvari jak kdybych o tom vedela a syna mu ucelove davala. Mam stek stek na trenera stek na manzela stek na otce syna stek na sebe. Prosim poradte. Mam jeste dalsi ctyri deti tri syny a nejmladsi dceru. Musim tu byt pro ne vsechny jenze jsem na to sama a nevim na koho se obratit s manzelem pocitat nemuzu.
Milá paní,
je smutné, co se stalo Vašemu synovi. Nicméně, Vy nejste ničím vinna. To už se stává, že muži, kteří milují děti, rádi s nimi pracují a jsou jim velmi užiteční. Ale potom někdy selžou a je z toho malér. Ono, víte, k lásce přirozeně i tělesný kontakt patří a tak se to někdy i rozumnému člověku vymkne z rukou, když jde objekt ve věku, kdy to není možné dovolit.
Nicméně Vás mohu upokojit v tom smyslu, že neočekávám nějaké trvalé následky pro Vašeho syna. Důležité je, aby se jej ujal nějaký odborník, dětský psycholog nebo dětský psychiatr, a ten mu pomůže se s těmi zážitky vyrovnat.
Jinak není vhodné, aby se tím zabývalo synovo okolí, včetně rodiny. Máme takové zkušenosti, že škody na duševním zdraví takového poškozeného se zmnohonásobují právě tím, když se vytváří atmosféra, jako že se stala nějaké hrozná věc, která jej může moc poškodit. Spíš jde o to, aby syn celou věc začal vnímat jako jen jakousi hloupou hru, než jako něco tragického. Nedoporučuji mu to připmínat, už vůbec ne jako nějakou tragickou událost. Nechte, prosím, všechno na odborníkovi, který s ním bude pracovat.
S pozdravy
MUDr. Antonín Brzek
Sexuologický ústav Praha
