Přesto se mi líbí i dospělé ženy, žiji už přes deset let v manželství a svojí manželce říkám, že je nejkrásnější na světě. A když jí to říkám, myslím to vážně. V minulosti jsem si několikrát položil otázku, jestli je něco takového ode mne vzhledem k mojí sexualitě upřímné. A dospěl jsem k závěru, že je.
Zkuste si na chvíli představit čtyřicetiletého muže žijícího se stejně starou ženou. A teď si představte, že muž dostane nabídku být jediným porotcem v soutěži Miss World. Jeho úkolem je podle svých měřítek a ideálů krásy zvolit tu nejkrásnější ženu světa. Muž úkol závazně přijme, aby vzápětí zjistil, že mezi soutěžícími je i jeho vlastní manželka.
Kolik mužů na světě by podle vás s čistým svědomím mohlo hlasovat pro vlastní ženu?
Nicméně z mého pohledu jedna možnost, jak zvolit vlastní manželku, opravdu existuje. Pokud si totiž někoho vezmu, pokud s ním spojím svůj život, pokud se zavážu slibem "v dobrém i zlém", stane se velmi zvláštní věc. Všechny ženy na světě najednou někam zmizí. Vlastně nezmizí, ale už to nejsou ženy. Jsou to prodavačky v obchodech, úřednice v kancelářích, učitelky ve školách, sestry v nemocnicích. Ale žena zůstane na celém světe jenom jedna jediná.
Z mého pohledu mám plné právo kohokoliv kromě mojí manželky z této soutěže krásy diskvalifikovat. A pokud to opravdu udělám, pokud manželka zůstane v této soutěži jedna jediná, a pokud je alespoň trochu krásná, pak je vítězství její.
Jediný rozdíl mezi mnou a "normálním" čtyřicetiletým mužem spočívá v tom, že kdyby moje drahá polovička stála na soutěžním molu s kandidátkami Miss World, tak by i bez diskvalifikace ostatních šanci na vítězství měla. Protože mezi námi, kdo by pro ty vysoké prsaté holky hlasoval, že? No, možná že někdo by se třeba i našel. No a možná, že ten někdo by byla většina pánské populace

Ale pokud by se moje drahá polovička ocitala na tom soutěžním molu se sedmiletými holčičkami, pak by to, eufemicky řečeno, měla fakt blbý. Ale princip zůstává stejný. Z mého pohledu mám plné právo kohokoliv kromě ní z této soutěže vyřadit.
A to je něco, co vlastně dělám každý den. A současně je to něco, co se snažím mojí manželce každý den znovu a znovu říkat.